Bílé písky - krajina nikoho

Gascar vešel do průchodu za vámi. Prošli jste jím a vyšli někde úplně jinde. Tedy... stále to bylo Hueco Mundo. Stále tu byl všude písek... vlastně by to tu vypadalo úplně stejně, jako kdekoliv jinde, kdyby se před vámi nerozkládaly nějaké rozlehlé ruiny. Ani to by v Hueco Mundo nebylo tak divné, kdyby ovšem nebyly celé zarostlé zelení. Stromy, keře, nějaká vysoká tráva, po kamenech šplhaly popínavé rostliny... neviděli jste sice nikoho dalšího, ale cítily jste, že se tu skrývá mnoho reiatsu. "Vítejte v paláci Zelené lady..." řekl vám Gascar...

zvedla obočí při pohledu na zarostlý kus Hueca Munda. Říct, že jí to mátlo, bylo slabé slovo. Byla z těch stromů a rostlin úplně zmatená a nechápala, jak tu můžou být. Byla to snad nějaká iluze? Nebo technika té... Zelené Lady?
"Už začínám chápat, proč se jí tak říká," šeptla k Hayatemu a Chieko. Potom se obrátila ke Gascarovi. Už si zvykla, že z něho užitečnou informaci asi nedostane, proto se ani na nic neptala. "Úžasný pohled. Prosím, veďte nás dál," vyzvala ho zdvořile.

Nekonome Chieko

To, co jsme viděli po průchodu portálem, nikdo nečekal. Koho by také napadlo, že uprostřed nehostinné pouště Hueca Munda, uvidí ruiny obrostlé trávou,stromy a dalšími zelenými rostlinami. Já tedy ne a podle Kurovy v úžasu otevřené tlamy jsem soudila, že je na tom podobně. Nevěřícně jsem se dívala na zeleň okolo. Bylo to neuvěřitelné a zároveň nádherné. Třeba tu za několik let bude zeleň úplně všude...kdo ví. Odněkud z vnitřku ruin jsem cítila mnoho zdrojů reiatsu. Trochu mě to děsilo. Když Hiboru-sama promluvila, zmohla jsem se jen na přikývnutí, jelikož jsem nemohla od té podívané před sebou odtrhnout oči. 

>>> palác Zelené Lady

Objevili jste se uprostřed pouště. Ničím nezajímavé pouště. Hueco Mundo ve svém nejlepším... než jste se stačili pořádně rozhlédnout, tak ze země vyrazil poměrně velký červ. Hrozivě rozevřel své tři čelisti a pak si lehl přímo před vás a nehýbal se. Pokud tohle měl být odvoz, tak Lady měla zřejmě smysl pro humor

Wilhelm Gure


Zarazil jsem se a už jsem napůl vytáhl zanpakuto, když v tom mi došlo... že se červ nehýbal. Tak jsem si čepel znovu zavěsil za úchyty na zádech a podíval se na Chieko a Tadashiho. Ehm. Možná jsme měli jít pěšky. pak jsem pomalu začal vcházet dovnitř. Ruka mi ale stále cukala k rukojeti. Co by kdyby.

Nekonome Chieko

Zůstala stát s pootevřenou pusou, jak byla překvapená. Tohle opravdu nečekala a Kuro podle všeho taky ne. "Do toho nevlezu!" oznámil rozhodně. Mezitím Wilhelm vešel dovnitř. "Ale vlezeš...chtěl jsi odvoz...máš odvoz." namítla Chieko, popadla kocoura do náruče, aby nemohl zdrhnout a vydala se za Wilhelmem. Chieko jen doufala, že je tenhle červ hodný stejně jako Červík.

Poušť se možná najednou nezdála tak hrozná, když jste vešli do útrob velkého červa. Ten následně zaklapl čelisty a ucítili jste, že se vydal... inu kamsi. Uvnitř bylo světlo díky nějakému fosforeskujícímu blivajzu, ale nehezky to zde páchlo. Konečně byli jste UVNITŘ červa... navíc to tu dost drncalo jak se červ přesouval a nebylo tu žádné vhodné držátko...

Wilhelm Gure


Pokusil jsem se opřít o stěnu, což v kombinaci s drncáním a slizem mohlo dopadnout jen jedním způsobem. ŠPLOUCH! Když jsem se postavil, jen jsem se omluvně podíval na své společníky a prohlásil. Dobrá. Raději se o nic neopírejte. pak jsem radši zůstal ležet, protože vstávat během toho co se červ pohybuje by mohlo dopadnout rovnou tak, že bych se mohl převalovat a nabalit na sebe dvoumetrovou vrstvu.

Nekonome Chieko

Když byla Chieko uvnitř červa(nikdy by mě nenapadlo, že to někdy napíšu), pustila Kura, aby jí mohl zase vylézt na rameno. Očividně se mu tu nelíbilo. Jí ostatně také ne. Hrozně to tu smrdělo a všude byl jakýsi sliz. Wilhelm se dokonce natáhl nedaleko ní. Chieko se nejprve pokoušela udržet pomocí stlačeného reiatsu, ale pak jí napadlo něco lepšího. Vytvořila kolem sebe a svých společníků bariéru, přesně, jak se naučila v páté divizi a postupem času zlepšovala. TO by je mělo držet od slizu. Pak si v té bariéře sedla, aby neztrácela rovnováhu a tím i soustředění.

Pokračovali jste ve své cestě, daleko pohodlněji díky Chieko. Přesto to nebylo zrovna něco, co byste chtěli dělat každý den. Vaší nepohodlnou cestu zajednou přerušilo to, že červ se zastavil. Jen vteřinu na to sebou červ hrozivě trhnul, což vás slušně rozházelo po celém červovi. Než jste se stihli postavit po té nepříjemné zkušenosti, tak náhle červ prostě explodoval. Bariéra vás naštěstí ochránila... stáli jste na poušti, uprostřed vybuchlého červa... a proti vám ve vzduchu stála postava v černém, hlavu měla ovinutou v bílém šálu. V rukou svírala zanpakuto...

Wilhelm Gure


Poté, co jsem vstal, jsem se podíval na onoho shinigami a zašeptal směrem k podkapitánce: Našli jsme. pak jsem se podíval na shinigamiho a zakřičel: Jsem Gure Wilhelm ze třetí divize, zde je Izumi Tadashi ze třetí divize a toto je Nekonome-fukutaichou z deváté divize. Sděl prosím jméno a hodnost. nekřičel jsem na něj jako na vojáka, protože já sám jsem si pamatoval, jak mě to ve válce iritovalo. Spíš mi šlo o to, aby mě dobře slyšel.

Nekonome Chieko

Chieko se díky její bariéře cestovalo opravdu mnohem lépe, což uznal i Kuro a přestal si tak stěžovat na to, že cestují v obřím červovi. Červ ale najednou vybouchl, což Chieko vykolejilo. 
Podkapitánka deváté divize hleděla na shinigamiho před nimi. Na Wilhelmovo zašeptání souhlasně přikývla a nechala mluvení na něm, jelikož se ho ujal první. Bariéru už kolem nich neudržovala, jelikož to bylo zbytečné. Čekala na odpověď onoho muže.

Shinigami se zasmál. "A hele, ten hollow někoho snědl! To je legrace..." řekl. "Jsem Tomura... prostě Tomura, divize žádná..." řekl. Vypadal docela pobaveně. "Copak tu děláte?" zeptal se

Tadashi se mezitím válel v písku a díval se do nebe. Byl zelený jako stěna. Zřejmě moc netušil co se stalo. Celá ta cesta na něj byla moc... a teď navíc odletěl a dopadl hlavou do písku...

Wilhelm Gure


Podíval jsem se na shinigamiho a pak na Chieko. No... my... eto... jsme si s tebou přišli promluvit kvůli okolnostem, které by ti nejspíš lépe vysvětlila podkapitánka. houkl jsem nahoru a zároveň přemýšlel. Tvrdívá se, že občas "vznikne" shinigami náhodou. Například bylo možné stvořit shinigamiho z obyčejného člověka, byť jsem si nemohl za boha vzpomenout jak. Tenhle byl možná také takový.

Nekonome Chieko

Wilhelm to na Chieko sprostě hodil. Nejprve se ujal slova a pak to na ní prostě hodil. Měl jediné štěstí, že byla Chieko moc milá na to, aby byť jen pomyslela na jeho zabití či něco takového. A tak se zhluboka nadechla a jala se slova. "Doneslo se nám, že tu nějaký shinigami útočí na přátelskou kolonii hollow. Je možné, že to jste Vy? A pokud an, chceme vědět proč." zeptala se týpka před nimi.

Chlápek se na vás podiveně podíval. "Ano, shinigami tu zabíjí hollow. Protože je to jeho práce. Co je vám potom?" řekl. Zněl trochu naštvaně. "Proto hledám hollow na zabíjení... a většina jich v poslední době někam zmizela... tak je teď zabíjím tady..." řekl.

Wilhelm Gure

Podíval jse se na chlapíka a nadhodil. Shinigamiho práce není zabíjet hollow! Jeho práce je očišťovat duše, které to potřebují! Jenže zdejší hollow to nepotřebují, jsou příčetní a přátelští, ostatně proto je jejich kolonie spojencem Soul Society! mluvil jsem docela ostrým tónem. Vzpomněl jsem si na Modose a to, co se stalo v hollowtownu. Měl jsem docela vztek. Shinigami mají v první řadě poslouchat nadřízené. Pro případy, jako je tento. Aby nezabíjel spojence. Ostatně... jediný důvod proč ještě žiješ je to, že naši hollow spojenci se rozhodli, že tě nenapadnou, ale nechají to na nás!

Nekonome Chieko

Už tomu shinigamimu chtěla něco odpovědět, když se slova opět ujal Wilhelm. No...řekl vlastně to, co chtěla říct a dokonce i rychleji a možná že i líp. Prostě to nechala být a raději čekala, co jim na to onen muž řekne. Kuro jí celou dobu seděl na rameni a podezřívavě si toho týpka měřil. Něco se mu na něm totiž nezdálo a prostě mu nevěřil.

Shinigami se na vás podíval tak nějak nevěřícně. "To mi nepřijde pravděpodobné. A myslím, že si pleteš pojmy. Zaprvé já nemám žádné nadřízené... a za druhé žiju proto, že se nikdo z nich neodváží se mi postavit..." řekl. Pak si vás prohlédl, pečlivě vás zkoumal očima. "A nic ve zlém... vy taky nevypadáte zrovna jako největší drsoni pod sluncem..." řekl.

Wilhelm Gure


Podíval jsem se na onoho shinigami a zakroutil jsem hlavou. Ty nevíš, že každý shinigami je podřízen Gotei 13? už jsem měl téměř jasno. Jeden z těch shinigami, kteří získají svoji moc jinak, než tradičně v Soul Society. Ale jak se takový octl v Hueco Mundo a jak mu vysvětlit, jak se má vlastně celková situace... to jsem zatím netušil.

Nekonome Chieko

Wilhelm dál mluvil s tím mužem a Chieko mu neskákala do řeči. Vedl si dobře a ona byla i ráda, že si slovo vzal on, jelikož mluvení nebyla její silná stránka...no ona vlastně neměla asi žádnou silnou stránku...tedy alespoň si to myslela, ale to sem teď nepatří. Chieko pořád nějak nechápala, jak může nějaký shinigami nepracovat pro Gotei 13...nikoho takového ještě neviděla, ani o něm neslyšela. Jako jo, byli tu dezertéři, ale ti utíkali spíš do Rukongaie a ne do HM zabíjet hollow. Ale v něčem měl ten muž pravdu, nebyli žádní...drsoni.

Shinigami zakroutil hlavou. "Existuje jedna vyjímka... a tou jsou shinigami, kteří byli ze Seireitei vyloučeni... ať již právem, či nikoliv..." řekl. "Takoví shinigami mají zákaz vrátit se do Seireitei pod hrozbou smrti... a bývají vyhnáni do Hueco Mundo, aby tu zemřeli v boji s hollow... nebo tak to alespoň bývávalo..." dodal ještě na vysvětlenou

Wilhelm Gure

Podíval jsem se na shinigamiho a lehce se na něj usmál. Měl jsem strach, že boji se již nevyhneme. Tak mi řekni, za jaký zločin jsi tady ty. už jsem začal zvedat ruku k meči. Ještě jsem netasil, ale jistota je jistota. Připravte se. Boj bude více než pravděpodobný.

Shinigami se zamyslel. "Loupež, únos a vražda... alespoň to mi řekli... " řekl. Nezdálo se, že by ho to nějak moc trápilo. Dál se vznášel ve vzduchu před vámi a příliš se nehýbal. "No, takže co teď?" zeptal se. "Bojovat se mi se shinigami moc nechce... a vy máte větší problémy, než mě..." řekl