Bílé písky - krajina nikoho

Lagarto

Z kopce se skutálel kámen, do kterého Lagarto znuděně kopl. "Hmpf." S rukama v kapsách mířil přímo za nosem. Neměl místo, kde by zůstal, vlastně asi ani nikde zůstat nechtěl. Neměl k tomu důvod. Jediný důvod jeho existence musel být v ničení! Aspoň to si Lagarto myslel a cítil to tak. Když někomu ubližoval nebo něco ničil, tak se cítil spokojený a naplněný. Na chvíli se zastavil, aby se rozhlédl kolem sebe, neviděl ale nic jiného než písek. Hodně písku.

Lagarto

Už se chystal vykročit kupředu za další bezcílnou cestou, ale byl zastaven cinknutím. "He?" Lagarto se otočil a začal hledat místo, ze kterého onen zvuk přišel. Ten kámen prostě nakopl a nesledoval, kam ho poslal. Stopy už byly stejně zahlazeny a Lagarto se v tom písku nechtěl hrabat kvůli kameni. Už tak stačilo, že ho měl plné boty. Prostě si řekl, že se mu to zdálo a chystal se vyrazit dál.

Lagarto

"Sakra!" Vykřikl Lagarto a s výskokem se chytil za nohu. Noha ho bolela jak čert, ale byl super drsný hollow, tohle ho přece nemohlo vyvést z míry! Po několika vteřinách držení se za nohu si vyhlídl kámen, do kterého omylem kopl a namířil na něj rukou. Před jeho rukou se zformovala zelená koule, bylo to Cero. Vypálil jej přímo na ten kámen. Chtěl se pomstít!

Lagarto

"He?" Vydal opět podivný opičí zvuk a chvíli čuměl do kráteru, který tam před chvílí "vybudoval". Nakonec se rozhodl, že to tedy prozkoumá. A nemusel se k tomu vlastně ani moc přemlouvat. Skočil tedy dolů a začal na ten blyštivý kov sahat.

Lagarto

Ano, řekněme, že někde v Hueco Mundo se vám může poštěstit a vaše cesty vás zavedou přímo k nohám nějakého obrovského hollow, jehož úmysly budou maximálně mírumilovné a taky se může stát, že ten hollow bude obdivovat velké hodiny. Nicméně, Lagarto takový nebyl. Ale měl radost, našel něco, co mohl zničit. Udělal dva kroky dozadu a natáhl ruku před sebe. Zamířil s ní na hodiny, cero a.. Prásk.

Lagarto

Už si chtěl vesele kráčet dál s rukama v kapsách, ale byl opět přerušen a tentokrát to nebyl kámen a dokonce ani hodiny! Byla to země v pohybu! "Co?" Zeptal se jako by ho snad někdo oslovil. Začal se rozhlížet po zemi. Vůbec nevěděl co se to děje a hlavně proč se to děje. Že by to snad mělo nějakou souvislost s tím, že zničil ty hodiny? O tom Lagarto dost pochyboval. Kdo by v Hueco Mundo potřeboval hodiny?!

Lagarto

Stál tam a hledě na hada, který se před ním zjevil. Chvíli na něj jen tak bez zájmu koukal, a pak se prostě rozběhl dopředu. Tak daleko, jak mu to jen velikost ostrůvku dovolila, odrazil se a letěl si to přímo naproti hadovi. Napřáhl před sebe jednu ruku a zamířil hadovi na hlavu. U dlaně se mu opět zformovalo cero. Lagarto jej vystřelil tak, aby hada trefil přímo do oka.

Lagarto

Rozplácl se dole a pravděpodobně si u toho na třikrát zlámal ruku, na kterou dopadl. Když se Lagarto zvedal, jeho ruka se začala divně kroutit a jeho zranění se plně zotavilo. Skoro jako Wolverine. "Parchante jeden velkej. TADY JSEM!!" Zakřičel Lagarto a natáhl před sebe obě ruce, u kterých se začaly formovat dvě cera. Lagarto si počkal, až si ho had všimne a podívá se na něj, aby mu je mohl střelit pěkně do ksichtu.

Lagarto

"Phew!" Lagarto namířil obě cera na místo, odkud se hnaly stovky hadů a obě vystřelil. Pravděpodobně by bylo lepší ten souboj vzdát, protože had měl navrch, ale to by nebyl Lagarto, kdyby to vzdal. Rozběhl se přímo proti hadovi a tasil svůj meč, vyskočil a zkusil rozříznout hadovu kůži.

Lagarto

Jako by těm hadům nebylo konec. Zdálo se ale, že se tímto mohl dostat do docela dobré pozice. Pokud by nakrájel celého toho hada tak, aby se rozpadl na ty malé, mohl je všechny jednoduše usmažit několika cery. Odrazil se o stlačené reiatsu a jak letěl nahoru k hadově tlamě, sekal, co to šlo.

Gerrard
Ležel v písku a přemýšlel nad novými návrhy.Pozoroval oblohu i když na ní vlastně nebylo nic k vidění.Jeho různobarevné oči se zavřeli a on usnul.Nespal dlouho do jeho masky něco narazilo a on se probral.Natáhl pro onen předmět ruku."Hle kámen, který ruší mistra při spánku."Chvíli si jej prohlížel.Po tom co ho kámen omrzel vstal a zahodil jej plnou silou za hlavu.“Krátce“ se protáhl.Když se po zhruba patnácti minutách chystal vydat směrem rovně stalo se něco zvláštního.Země se začala třást.Centrum toho otřesu bylo někde za ním.Otočil se a najednou koukal někam dolů.“Buď sem blázen anebo jsem opravdu usnul u velké propasti.Hmmmmmm.Ne. to je kravina.Ale co to…?“Krom díry se zde nacházel ohromně velký had.V tu chvíli se podíval na svou ruku kolem které byl obtočený Mr.Snake.“Tvůj příbuzný?“Pak si všiml že se v tom kouři pod ním něco hnulo.Osoba ale krom ní spousta hadů.Za pomoci akrobatických kreací seskákal až dolů Oblékl si plášť,který mu do teď odpočíval na rameni čímž zakryl i svého přítele.V mžiku se objevil u osoby, kterou předtím zahlédl.Chceš píchnout?

Zekke

Neměl jsem sice takové senzibilské schopnosti jako ona, ale i tak jsem cítil, že už jsme se blížili k cíli. Cítil jsem nějaká reiatsu, jedno však v malé chvíli úplně vymizelo, tenhle pocit jsem ale znal moc dobře, prostě smrt nějakého hollow. Začali jsme se přibližovat čím dál více a já jsem začínal přemýšlet, co udělám. "Nějaký plán?" Otázal jsem se té hollow ženy a ubral na tempu, zase tak moc jsem nespěchal. Každopádně jsem věděl, že jsou velmi blízko..

Lagarto

Hollow zmizel a Lagarto dopadl k zemi vedle toho šaška, co přišel. Lagarto si ho prohlédl, ale nic neříkal. Bylo trochu zvláštní vidět někoho, kdo je mu stavbou těla tolik podobný. Nejspíš nikdy nikoho takového v Hueco Mundo neviděl. Ale i přes to si zachoval svoje povahové vlastnosti a namířil mu rukou do obličeje. "Cero."

Gerrard
Osoba kterou oslovil mu neodpověděla a vrhla se na nepřítele sama.Přemístil se tedy na zem a cestou tiše pronesl."Tak nevhodně oblečený a k tomu nezdvořilí."“Ale co to...ti hadi..?"Otočil se na nezdvořilce aby mu poblahopřál.Jenomže se mu naskytl pohled na něco co nečekal.Ten cvok před sebe právě natahoval ruku a vyslovil "C".Přemístil se do jeho bezprostřední blízkosti.Přiložil svou ruku proti té jeho a společně s ním vyslovil slovo které se dotyčný chystal říct. "Cero."