Bílé písky - krajina nikoho

Vypadalo to, že se boji nevyhnou. Tedy alespoň v tomto okamžiku, ten hollow byl opravdu celkem prchlivý a nevypadal, že by chtěl o čemkoli vyjednávat. Když Baru viděla, že oba její kolegové už se ujali iniciativy, nemělo smysl jen sedět a koukat. Shunpem se tedy přesunula za hollowa. Pokud se těm dvěma podaří udržet jeho pozornost, plánovala ho zezadu spoutat kidem.

Hayatovi se podařilo bez větších problémů zastavit Cero. Nezdálo se tak moc silné. Toho využila Chieko ke svému útoku. Hollow na nic nečekal, vyskočil do vzduchu a odpálil další cero, tentokrát do země, čímž se odrazil dál od vás a dopadl zády přímo před Baru...

Tohle byla přesně ta příležitost, na kterou Baru čekala. Natáhla ruku a rozkázala:
"Bakudō 63, Sajō Sabaku!" Doufala, že provazce bílého světla hollowa znehybní. Bylo to kido poněkud vysoké ráže, rozhodně na ni, ale nehodlala nechat nic náhodě a zbytečně se vyčerpávat pokusy o něco jednoduššího. V duchu už si připravovala taktiku, jakou by z něho mohli vytáhnout nějaké užitečné informace, pro které přišli.

Hollow stihl otočit hlavu. "TY!" to bylo jediné co stihl, než ho zasáhlo tvoje bakudo a velice úspěšně ho spoutalo. Hollow se začal bezmocně vzpírat, ale nezdálo se, že by mu to bylo k něčemu dobré. Neměl prostě dost síly na to, aby dokázal překonat účinky poutací techniky.

Hayato

Všechno vyšlo až překvapivě dobře. Jeho Bakudō fungovalo přesně tak, jak mělo, a z Hayata se nestal kus smaženého masa tak, jak se tak trošku obával. A stejně tak fungovalo i všechno ostatní. Hayatovi se také dívky předvedly - ukázaly, že jsou rychlé, a bakudō, které seslala Baru nebylo z těch slabších. Ale Baru Hayata nepřekvapila.
Každopádně, Hayato poté okamžitě vytáhl svojí zanpakutō a pomocí shunpa se přesunul k neznámému, teď spoutanému nepříteli. Zanpakutō na něj namířil. "Tááák.." pronesl, ale potom už nic. Podíval se na Baru. Nechtěl být ten, kdo se ptá na otázky, protože raději přemýšlel o tom, jakou dal neřád odpověď než o tom, kterou otázku vlastně položit.

Nekonome Chieko

Nepovedlo se mi ho chytit, byla jsem z toho trochu zklamaná, ale Hiboru-sama ho spoutala šedesátkovým kidem. No...mám ještě co trénovat. pomyslela jsem si. Já je zvládala jen do padesátky, co se bakudo týče. Hayatovi se zase podařilo odrazit hollowské cero. Ten hollow byl podle všeho rychlý, ale na druhou stranu zase slabý. 
Takže, jednoho svázaného Hollow bychom měli. Jednoho vyhrožujícího shinigami, Hayata, taky. Hiboru-sama bude podle všeho vyslýchat. A já jsem tu zase navíc. Kuro se mi usadil na rameni a sledoval svázaného hollow. Buď chtěl dobrý výhled a nebo možnost podívat se, na co hollow myslí.

už tak nějak bez rozmýšlení vzala iniciativu konverzace na sebe, ani jeden z jejích kolegů zřejmě nebyl proti. Obešla tedy hollowa a mezitím přemítala, co s ním vlastně dělat. Když stanula naproti němu, nejdřív si ho pořádně prohlédla. Celkem ji zajímaly detaily jeho vzhledu. Byl humadoidní, na první pohled byl vlastně skoro nerozeznatelný od člověka nebo shinigamiho. Chtěla vědět, jestli tomu tak je i při bližším prozkoumání.
"Omlouvám se," řekla nakonec. "Bylo by mi milejší, kdyby tohle všechno nebylo nutné," pokynula jednou rukou k zářícím poutům. "Jedná se o nedorozumění, my jsme opravdu tento strom nepoškodili, i když nevím, proč vám to vůbec vysvětluji. Nevím, proč by nás měl zajímat nějaký strom, jeho takzvaná paní a její pocity ohledně toho, že byl zničený. Řadoví hollow a jejich záležitosti opravdu nejsou naší starostí." Snažila se znít sebevědomě a možná i trochu arogantně. Nebyl to její obvyklý tón, takže mohla jen doufat, že se jí to daří.

Hollow se opravdu zdál velice lidský. Ostatně ani z jeho masky nezbylo nic víc, než poměrně nevelký střep, který se mu táhl od levého ucha a částečně kopíroval linii čelisti. Oči měl šedé a vlasy tmavé. Nebýt té masky, vypadal by vlastně docela hezky. Nicméně teď se dost vztekal. Ale asi pochopil, že nemá moc na výběr a musí poslouchat. "Fajn... když jste nezničili ten strom, tak proč ste z něj trhaly to jablko?" zeptal se. Zřejmě ho taky dost urazilo oslovení "řadoví hollow"

Hayato

Buďto byla Baru v přítomnosti nepřítele dost arogantní a hrubá, a nebo měla dost šikovný plán. A vypadalo to spíš na to druhé. Proto se do toho Hayato nechtěl míchat.. ale když se ten hollow znovu zmínil o tom jablku, bral jako povinnost odpovědět. Neměl ho trhat, ale jak to měl vědět..?
"My jsme tady ti, kdo kladou otázky." pronesl první hrubě, a ošklivě se na hollowa podíval. S pořád stejným výrazem ale pokračoval. "Jestli to ale musíte vědět, byla to zvědavost. Kolikrát uvidíte na dubu uprostřed pouště růst jablka? Jestli vám to ale tak vadí, můžu vám ho vrátit.." pronesl. Nespouštěl z neřáda oči.

přemýšlela o odpovědi, ale Hayato ji předběhl. Nebyl důvod něco dodávat, rozhodně by nebylo dobré dělat dojem, že jejich skupina není jednotná, i kdyby co dodat bylo. Baru tedy zůstala ticho a čekala na odpověď nebo reakci. Ten hollow nebyl úplně marný, co se týkalo vzhledu, byla opravdu škoda, že se je pokusil před chvílí zabít...

Chlápek pokýval hlavou, jak mu to jen kido dovolovalo. "Fajn, chápu, kdybyste chtěli abych byl mrtvej, tak bych byl mrtvej. Takže mě prosím propusťte a můžem si promluvit jako rozumní... lidé..." řekl. U posledního slova se zarazil, ale "bytosti" znělo moc divně. "A ano, to jablko bych rád dostal zpátky... možná bych díky němu mohl strom zachránit..." dodal. Zněl teď mnohem rozumněji, ale mohlo být tím, že jste byli 3... a on byl zpoutanej

Hayato

Zdálo se, že žádné z dívek nevadilo, že předtím převzal iniciativu. Teď už ale opět nebylo moc co říct. Hayato si sám nebyl jistý tím, jestli ho mají pustit - a navíc to nebylo v jeho moci. Bylo to kido od Baru, ne jeho. Hayato se tedy na ní podíval. Rameny ukázal, že doopravdy neví, jestli se má pouštět. Pak ho ale napadlo něco lepšího.
"Dám ti to jablko, ale žádný blbosti...jinak.." pronesl, a ukázal jablko blíž, aby bylo vidět, že to tedy jako myslí vážně. No.. jemu k ničemu nebylo, i když.. měl docela hlad..
Osobně ho zajímalo, jestli ho Baru doopravdy pustí, nebo jestli vsadí na opatrnost. Celkově.. ostatní Shinigami byli všichni tak zajímaví..

"Vy jste se ještě před chvílí do rozumného hovoru pouštět nechtěl, proč bychom měli chtít teď my?" založila si ruce na prsou. Nehodlala ho pustit, to by bylo opravdu hloupé. "Ale jestli jste změnil názor, promluvíme si velice rádi, ovšem mluvit můžete i spoutaný, pokud se nemýlím. Jestli máte něco rozumného, rádi si to poslechneme." Byla zvědavá, jestli hollow skutečně obrátí. Její původní plán naštvat ho, aby všechno vyklopil v rozhořčení, jí nevyšel, takže to budou muset zkusit postaru. Nechtěla ho mučit nebo něco podobného, ale mohl pro ně být užitečným zdrojem informací v téhle pusté krajině.

Nekonome Chieko

Když jsem si toho hollow lépe prohlédla, vypadal skoro jako normální člověk. Tedy až na ten zbytek masky.
Přemýšlela jsem, jestli bychom ho měli pustit, bylo tu pár pro, jako třeba moje morální zásady a povaha, ale také spousta proti. Nakonec rozhodla Hiboru-sama. Hollow zatím zůstane spoutaný a my tak více méně v bezpečí. A tak výslech pokračoval dál, tentokrát už snad s více spolupracujícím hollow. Rozhodně by bylo fajn, kdyby se tohle všechno nějak urovnalo. My mu vrátíme jablko a pustíme ho a on nám za to řekne, co chceme vědět. Třeba by naše mise mohla skončit rychleji, než jsme čekali.

Hollow si povzdychl. "Fajn, trochu jsem se unáhlil... to se stává občas každému ne?" řekl. Podíval se po vás a pak zase pokračoval. "Pokud jste nepřišli do Hueco Mundo škodit mé paní, pak s vámi nemám žádnou vádu..." dodal

se zastavila za hollowem. Vypadalo to, že se uklidnil, jenže mu stejně pořád nevěřila. Tohle všechno mohl jen předstírat. A pravděpodobně to předstíral.
"Opravdu? Jsi si jistý? Jsme shinigami, jsme v Hueco Mundo a ty jsi hollow. Vůbec v tom nevidíš žádný konflikt? Záleží ti opravdu na tom, jestli jsme někomu přišli škodit, ať už tomu nebo onomu?" prohodila. Stále nevěděla, jak by se od hollowa mohli dozvědět to, co potřebovali. Mohla by se zeptat rovnou, jenže potom by zase věděl, proč jsou tady, a to nechtěla riskovat. Tahle celá situace byla velice nepříjemná a Baru by se nejradši otočila a odešla.

Hayato

K dalšímu pokračování už vůbec neměl co říci. Baru kompletně převzala iniciativu. Hayato teď alespoň mohl lépe přemýšlet o tom, co všechno hollow říkal, a co se dozvěděli.
Stál opodál, s jablkem stále v ruce. On sám by hollowa ještě určitě nepustil, i když už vypadal docela v klidu. Navíc, dost možná tady byli právě kvůli jeho paní, a i když jí neměli doopravdy škodit, i tak... kdyby se naskytla příležitost.. byli to hollow, a těch je potřeba se zbavit. To byla práce Shinigami.
O vládkyni samotné se moc nevědělo, snad jen, že jí určitě nerespektují všichni. Jinak by se ten had toho stromu ani nedotkl. Takže to dost možná nebude tak horké... ale kdo ví.

Hollow se podíval na Baru a jeho pohled vypadal docela upřímně. "Hollow nejsou zrovna bratři a sestry. Zabíjíme se den co den... já dělám jen to, co mi řekla moje paní. A pokud vy nejste ti, kdo ničí její stromy, pak s vámi problém nemám... pokud mě moje paní pošle vás zabít, tak to bude něco jiného... ale momentálně chci jen dostat toho, kdo ničí její stromy. A rád bych ho dohnal dřív, než zničí nějakej další... vaše schopnosti mi v tom brání..." řekl. "A také bych rád obnovil tento strom, ale čím déle mě budete držet, tím menší šance je, že se mi to podaří." dodal ještě. Rozhodně zněl že je v klidu.

zúžila oči. Vůbec se jí nelíbilo, co se právě dělo - skoro začínala tomu hollowovi věřit. Jeho vzhled ji chtě nechtě ovlivňoval.
"Shodou okolností ani my tady nejsme proto, abychom dělali problémy. Možná se přece jen nějak dohodneme," pronesla krátce Baru a naznačila svým dvěma společníkům, aby k ní šli blíž. Chtěla totiž, aby se o dalším kroku poradili, ovšem samozřejmě aniž by je hollow slyšel. Když se shlukli, Baru jim pošeptala. "Říkám si, že bychom s ním možná mohli udělat obchod. Pustíme ho a řekneme mu, kdo zničil ten strom, a budeme od něj chtít výměnou informace... co myslíte?" Ráda by byla drsný vyslýchač, který dokáže vyzpovídat nepřítele, a potom ho chladně zabije, aby se o tom dál nešířil, ale to bohužel nebyla. Byla to jenom Baru, která neměla ráda násilí a dohoda byla jejím oblíbeným řešením. Nakonec... nenásilní hollow nebyli úplně neslýchaní, i v samotném Seireitei jeden bydlel.

Hayato

Hayato pečlivě naslouchal, aby slyšel všechno, co hollow řekl. Jeho slova tak nějak.. dávala smysl. Hayato si nebyl jist, jestli se mu to líbí. Buďto to tak doopravdy bylo, a nebo byl hollow dobrý v mluvení. Každopádně, Baru svolala poradu, což byla možná ta nejchytřejší věc, co se dala dělat. Teď se ale hlavně nesmí začít hádat. Jinak by šlo dost možná všechno do kytek, kdyby hollow viděl, že až tak dobře sehraní nejsou.
"Nelíbí se mi to. Může nám lhát, jak zjistíme, že bude mluvit pravdu..?" pronesl první myšlenku, ale pak se nadechl, a začal od znova. "No, jestli ukázal všechno, co umí, tak ho prostě do nejhoršího zničíme znovu.. a navíc, držet ho tady nás naprosto nikam neposune. Bude to risk, ale jsem pro ten obchod s informacemi.." pronesl, a přikývl, aby bylo vidět, že se už rozhodl. Teď už zbývala jen podkapitánka.

Nekonome Chieko

Hiboru-sama pokračovala ve výslechu a byla v tom opravdu dobrá. Tedy alespoň tak jsem to viděla já. Tohle byl první výslech, u kterého jsem byla, takže nemohu moc soudit. Rozhodně bych nechtěla být v hollowově kůži. Tak jako tak, to vypadalo, že se hollow rozhodl spolupracovat. Opravdu by se vše mohlo vyřešit vrácením jablka. 
Poté svolala Hiboru-sama poradu o dalším postupu. "Také souhlasím." pronesla jsem, chvíli po Hayatovi. Dokonce i Kuro přikývl na souhlas. Rozhodně by bylo fajn ukončit to mírovou cestou.

Kawaii trojice se tedy dohodla, že budou hollowovi věřit. Nikdo z nich by pravděpodobně nedokázal ho chladnokrevně zabít, takže nic moc jiného se ani dělat nedalo. Baru se k němu otočila.
"Hm. Řekněme, že ti budeme věřit. Ale nebude to jen tak!" zvedla ukazováček a zatvářila se přísně. "Chceme vědět, kdo je tvoje paní a jaká je její role v Huecu Mundu. Potom tě pustíme a dáme ti to jablko. Určitě nechceš plýtvat dál časem, takže sem s tím." Samozřejmě jim mohl lhát. Samozřejmě mohl odmítnout jim věřit, že ho potom pustí. Ale Baru věřila, že nejpřímější cesta je nejjednodušší, takže to zkusila rovnou.

Hollow vyčkal, než se dohodnete a když mu Baru předložila ultimátum tak se usmál. "Má paní nemá jméno, ale my, kteří jí sloužím jí říkáme Zelená Lady. Nejsem si jistý, zda mi přísluší, abych jí vám vyprávěl o její "pozici". Myslím, že ba vám o tom ráda řekla sama. Už dlouho si přála mluvit se shinigami... bylo by mi ctí doprovodit vás do jejího paláce..." řekl. Veškeré nepřátelství v jeho hlase bylo pryč.

Hayato

Všichni se, díkšpagetám, shodli, a tak se Baru vrátila k vyslýchání - resp. už předala doopravdovou nabídku. To bylo dobré. Kdyby získali informace, mise by mohla být hotová, a byl by od všeho klid...
... a pak přišel se svojí nabídkou hollow. Hayatovi se lehce zatajil dech, ale nedal to nijak najevo. Chvilku o tom přemýšlel. Byl to obrovský risk. Znamenalo to dobrovolně přijít přímo hlavní branou přímo do sídla nepřítele, bez nějaké velké možnosti se vrátit.
.. Ale. Mohli získat úplně všechny informace, co potřebovali, a snad i ještě víc. Mohli vědět.. no, víceméně všechno. Byla by za to obrovská odměna.
Hayato se podíval na Baru. On rád přijímal risky. Nenápadně, s vážným výrazem, pokývl. Baru musela vědět, že najednou nezačal hollowovi obrovsky věřit. Ale.. Hayato věřil, že ten risk se zaplatí, pokud se vše povede.

Po tom, co řekl hollow, se podívala na Hayata. Ten na ni kýval. Podívala se i na Chieko, a potom zpátky. Ona rozhodně risk ráda neměla. Ale rozhodla se, že by měli řešit jednu věc po druhé. Nyní znali označení Zelená Lady a možná budou mít možnost vidět, jak fungují ty stromy. Určitě se plánovala doptat i na další věci, jako k čemu sakra jsou, a podobně. Jestli chce jít do nějakého sídla hollow... ne, nejspíš ne, ale pokud to bude vypadat nebezpečně, snad se jim podaří včas z toho vycouvat a alespoň budou vědět, kudy zhruba se tam dostat. Znova se podívala na oba svoje společníky.
"To zní... zajímavě. Bude nám ctí. Teď vás pustím, ať můžete zachránit tenhle strom, nebo co že to chcete dělat. Ještě jedna otázka... jak se jmenujete?" zeptala se, zatímco uvolňovala své kido. V ruce pevně svírala zanpakutou připravené k okamžitému použití.