4. divize, nemocnice

Mizuki

Stále uvažujíc, jestli to je reatsu kapitána nebo ne, mířil ven. Nedával zrovna dvakrát pozor na své okolí, tudíž málem do někoho narazil. Rychle ucouvl a se skloněnou hlavou se začal omlouvat. "Promiňte. Měl jsem dávat pozor..." zarazil se tak říkajíc uprostřed věty, když se podíval, do koho to málem vrazil. A sakra, bylo to první, co mu prolítlo hlavou. Nejspíš je to vážně bratr toho podivína se šroubem v hlavě. To mu prolétlo hlavou jako další, když si kapitána zběžně prohlídl. Byl to muž, který v něm vzbuzoval respekt a kapitánské haori tomu jen přidávalo třešničku na dortu. Rychle se uklonil a chtěl něco říct, ale jak si nemohl najít ta správná slova. Nebo lépe řečeno, nedokázal je ze sebe vysoukat.

Kioshi Hikaku

<----Senkaimon

I za použití shunpa mu přesun trval déle než měl v plánu. Ti dva taky něco vážili a nebylo lehké je přepravovat. Objevil se u něčeho co připomínalo čekárnu nebo tak něco, možná to byl místní obchod se suvenýry. Všechny ty pomůcky a tak podobně připomínají různé věci. Neměl čas si to zde pořádně prohlédnout. "Mám tady dva raněné a protentokrát jedním z nich nejsem já." Řekl hlasitěji, aby ny sebe upozornil a mohl pokračovat ve své cestě. Už se opravdu těšil na odpočinek. Brzy se určitě vydá na nějakou misi, ale předtím se dá do pořádku. Inari vypadala jakž takž v pořádku na rozdíl od vědátora, ale strach měl o oba stejný.

Daisuke Stein

Podíval se na Shinigamiho se kterým se právě skoro srazil. Ale, nic se neděje...musíme dávat větší pozor kam šlapeme. Usmál se na neznámého, když se objevil Hikaku. Okamžitě začal velet sestrám, doktorům a jinému personálu. Máme tady dva zraněné...první vypadá na menší zranění, vemte ji na ošetřovnu a ať se na ní někdo koukne. Pak pomalu přešel k raněnému členu 12.divize. Připravte sál pět, deset jednotek skupiny A0 a přivezte lehátko. Viděl, že na to mmuž není dobře. Měl mnoho zlomených kostí a z toho transportu měl dokonce i propíchnutou plíci.
Genma-san! Sežeňte mi někoho...na tohle musíme být tři.... Pak zašeptal. Vdechni život! A hůl v jeho ruce se změnila na jehlu, kterou bodl do pacientova zápěstí a následně mezi nimi zazářilo něco jako rudá niť.

Teď to bylo na Mizukim, zdali se přidá nebo ne.

Mizuki

Chtěl odpovědět kapitánovi, když se tam objevil další se dvěma zraněnými. Jeden z nich byl na tom špatně a kapitán přikázal jeho operaci. Poslouchal kapitánovy rozkazy a poté se odhodlal a promluvil. "Sice jsem právě nastoupil, ale bude moje pomoc k něčemu dobrá, tak rád pomůžu." pronesl odhodlaně. Připadal si, jako kdyby jej někdo silně objal, jak se mu začali svírat vnitřnosti, ale nervozitou to nebylo. Pohledem sledoval zraněného a poté se otočil na kapitána, který vyvolal shikai. Mít čas, tak by asi začal vyzvídat něco o kapitánově shikai, ale na to nyní jaksi nebyl čas. Byl připravený pomoct, stačilo jen říct jak a on by to hned udělal.

Kioshi Hikaku

"Omlouvám se že jsem sem tak vtrhl, ale jak vidíte, bylo to naléhavé." Pronesl ke kapitánovi čtvrté divize, než rozdal rozkazy. "Vím že teď jsou v dobrých rukou Steine-sama... Snad se někdy shledáme za příjemnějších okolností. Nyní, když mě omluvíte, čeká mě další práce." Přikývl směrem ke Genmovi, kterého znal jenom z doslechu na pozdrav. Mrkl na vystresovaného nováčka, čímž ho chtěl podpořit a zvýšit mu sebevědomí a rychleji než se objevil, shunpem zmizel. Nemusel ho používat, ale chtěl si co nejrychleji odpočinout

---> 12.divize

Freddie

Jako vždycky se zjevil bůh ví odkud. Vážným krokem došel k umyvadlu a natočil si sklenici studené vody. Velice pomalu jí vypil a položil jí na poličku poblíž. Vážným pohledem si změřil všechny v místnosti, vytáhl lízátko, otočil se a zase odcházel pryč. Z kníru má na zem kapala voda...

Genma

zrovna přemýšlel o něčem jiném, takže mu chvíli trvalo, než mu došlo, že kapitán mluvil na něho. Tiše zavrčel, protože byl naštvaný, že dovolil svým myšlenkám, aby se toulaly někde jinde, a hned odběhl. První, na koho narazil, byl Freddie. Sám nevěděl už několik let, co si o tomhle chlapovi má myslet, ale pro přenášení pacienta ani nemohl najít nikoho lepšího.
"Hej, Freddie..." oslovil ho a změřil si jeho lízátko. "Kapitán potřebuje pomoc," mávl rukou, čímž naznačil, aby ho Freddie následoval, a co nejrychleji ho odvedl k Daisukemu a pacientům.

Freddie

Freddie nepokrčil rameny, nezměnil výraz tváře, neudělal vůbec nic. Zkrátka se jen vydal za Genmou, stále lízajíc své lízátko a kapajíc na podlahu vodu ze svého pohutného kníru. Zajímavostí jistě bylo i to, že se dokázal pohybovat velice rychle i bez toho, aniž by se snažil běžet...

Tomisura Raiden

Raiden se objevil ve 4. divizi s Yoshirem přes rameno a mírně unaveným výrazem ve tváři. Genmo, už to ho nesu! pronesl si pobaveně pro sebe a rozešel se dovnitř hledat známého doktora se senbonem v tlamě, jak někde určitě vykřikoval své oblíbené "Sestry, sestry, kde mám make-up?!" Kapitán 8. divize raději zavolal: "Hej, sestry, mám tu pro vás otrhanou donášku ze světa lidí. Potřebuje pusu na čelo a odpočinek!" Pak chvilku počkal, snad se někdo objevil.

Raiden -> Okamžitě přiběhly dvě sestry a třetí byla na cestě. "Ach ne, Ruyichi-taichou!" křičela první starostlivě a chytala Yoshira za ruku. "Prosím, položte ho tady!" ukazovala ti druhá na lehátko, které zrovna přinesli zřízenci.

Tomisura Raiden

Složil teda Yoshira na jeho nové "kanape" a trochu se usmál. "Doručit do rukou jen doktorovi Genmovi, nikomu jinému tolik nevěří... Nebo mu z něj padají nejvíce vlasy? Jedno z toho prostě," oznámil Raiden ještě a trochu se prohlídl sám. "Máte tu někde čistý obvaz prosím?" požádal je, protože ten jeho, kterým si maskoval vrchní polovinu těla byl v háji stejně jako oblečení. Nikdo nemusel vidět jak moc byl zjizvený. I když to možná občas vypadalo drsně. Možná? Každopádně, snad mu někdo něco dodá a on se bude moci oháknout do bílé... jen co si dá sprchu.

Raiden -> Yoshira odnesli a na tebe se sesypal roj několika sestřiček s náplastmi, mastičkami, obvazy a léčivým kidem.

Yoshiro -> Sestřičky tě opečovávaly ještě za pochodu. Nakonec ses ocitl z nosítek na bílé posteli. Pokoj s tvou jmenovkou byl krásně čistý, ale trošku zatuchlý, protože z nějakého důvodu tu nebyla žádná okna...

Yoshiro byl stejně mimo, takže mu to nevadilo. Spal jako miminko. Zkrvavené, zničené, dolámané a kdovíco, miminko.

"Uklidni se," řekl Tenshi a snažil se její nohu sundat ze svého obličeje. Sotva jí vrátí do původního stavu, už ho kope do obličeje a chová se jako blbá puberťačka, které matka nedovolila jít na párty s bandou tupých rádoby cool kluků. "Tvoje křídla mě mrzí, netuším, co se stalo," pípl a doufal, že to bude mít nějaký uklidňující efekt. 

Genma

dovedl Freddieho ke kapitánovi a pacientům.
"Tak jsme tady, taichou," oznámil a přehodil si coolově senbon v puse. Očekával další rozkazy. Bylo to trochu... no, nebyl na to zvyklý, ale asi by neměl rozkazovat a všechny seřvávat, když je tu kapitán.

Daisuke

Koukl na neznámého nového člena a usmál se.
Cením si tvé vůle... Pak se podíval na Genmu a Freddieho. Freddie, ty půjdeš s námi, potřebujeme někoho s knírem...a vy Genmo... NA jeho tváři se objevil úšklebek. Vypadá to, že Kapitáni 9. a 8. divize dorazili, nyní je váš čas Genmo. Pak se s Mizukim a Freddiem vydal léčit zraněného člena 12 divize.

Freddie

Freddie se nechal dovést ke kapitánovi a pacientům
"..." oznámil a přehodil si coolově lízázko v puse. Kdo ví co očekával, protože nikdo netušil co si myslí... ale za to se mu začal lehce pohybovat knír z leva doprava...

Mizuki

Stál a sledoval dění okolo. Byl trochu mimo z toho, jak se tu najednou zjevil další kapitán s dalším zraněným. Ke všemu taky kapitánem. Odposlechem zjistil, že ten míň zraněný vedl 8. divizi a ten totálně mimo vládl 9. divizi. Z tolika kapitánů, i když krapet sešrotovaných, byl trochu nervózní. Ale byl taky připravený vyplnit všechny rozkazy, které by mu byly uděleny.
Chvíli na to se i se svým kapitánem a ještě jedním členem divize vydal vyléčit člena 12. divize. Spíš pomoct s léčením. Nebyl si tak jistý, zda-li bude vůbec k něčemu dobrý. Ovšem snaha se cení, tudíž se tím přestal zaobírat a odhodlaně vykročil.

Tomisura Raiden

Problém byl, že i Raiden byl najednou zahlcený péčí odevšech okolo. No, ne že by si stěžoval, že mu tam někdo zdarma doplňoval Reiatsu, to vůbec ne, ale i tak, tohle bylo zbytečné. Stačilo mu pár hodin a začal by se nějak obnovovat sám, protože byl na to dost badass. A kdyby něco, měl v divizi několik lidí, co by klidně dali 90% své síly, aby ho opět postavili na nohy. "Díky," poděkoval ale a sledoval péči o Yoshira. Zároveň vnímal všechny v okolí. Zdálo se, že Genma už byl na nohou, mrzák-taicho někde něco dělal a prostě klasický den v nemocnici.

Akashiya Masamune

S námahou jsem se přesunula do 4. divize. Zarazila jsem se však už u dveří. Praštil mě do nosu ten pach nemocnice a to jen zvýšilo nechuť jít dál. Navíc jsem si všimla toho frmolu. Z dálky jsem poznala nějaké kapitány. Tedy aspoň mi připadali známý podle obrázků, které jsem kdysi viděla.

Raiden -> Za chvíli tě sestry vyspravily a byl jsi volný. Nařídily ti ale 3 dny v klidu.

Yoshiro -> Tenshi se vyječela a teď nastala fáze uraženosti. Založila ruce na prsou a otočila se od tebe s nosíkem nahoru, až jí zavlály vlasy.
Mezitím venku se nad tebou sklánělo několik sestřiček. "Nebojte, Ruyichi-taichou, co nevidět budete zase na nohou a budete moci jít odpočívat domů k rodině," říkala právě jedna velice konejšivě. Sestry byly tak zaujaté, že si ani nevšimly vražedné aury, která se za nimi začala vynořovat. Najednou je někdo odstrčil prudce od Yoshira, až popadaly na jednu hromadu.
"Ale notak, sestry... snad nechcete podcenit léčení tak důležitého člena Gotei 13, jako je kapitán deváté divize? Není to otázka minut, pořádnému zotavení musíte věnovat dny, ba týdny, aby se tělo dalo do pořádku!" pronesl Genma velice milým a přivětivým tónem, ta vražedná aura před chvílí rozhodně nemohla být jeho. "Jděte se věnovat dalším pacientům, prosím, já převezmu léčbu kapitána Ruyichiho." Sestry se pokusily velice chabě protestovat, ale byly potěšeny, že je na ně Genma jednou za život tak hodný, takže se nedaly dlouho pobízet. Genma se za nimi usmíval, dokud nezapadly dveře. Když se ale otočil zpátky na Yoshira, zase se vrátil do svého pravého já - děivý démon toužící po krvi, konkrétně po Ruyichiho krvi. "Táák, Ruyichi... je to zase tady, jen ty a já, a já ti říkám... tentokrát se odtud nedostaneš! A věř mi, že za to, cos mi udělal, zaplatíš... ach ano..." Nato se začal trochu psychitocky hihňat. Když měl tento výstup za sebou a Yoshiro byl stále v bezvědomí, začal ho velice pečlivě léčit.

Tomisura Raiden

Raiden byl tedy fit, aspoň relativně podle doktorů, sester a čert věděl podle čeho ještě. Každopádně, bylo mu doporučeno, aby se 3 dny šetřil. Což se rozhodně chystal ignorovat, kdyby se měl tři dny šetřit, nemohl by dělat nic. Každopádně, dorazil Genma, Yoshiro měl svůj obvyklý přísun nebezpečí, takže byl kapitán 8. divize již naprosto zbytečný v této divizi. Byl čas vrátit se na nějakou dobu do své, než bude moci jejích mise ve světě lidí pokračovat. A hlavně se musel převléknout. Takže se se všemi rozloučil a Shunpem zmizel pryč.

>>> 8. divize

Akisha šla a šla a najednou se ocitla tváří v tvář tomuto! Mohu vám s něčím pomoct? Řekl velmi zdvořile. Z rukou mu odkapávalo něco červeného.

Daisuke Stein

Společně s Freddiem a tím novým dorazil na sál. Mizuki si mohl všimnout, po tom co pacienta napojili na přístroje, že technicky už by měli přemýšlet nad epitafem, ale prakticky ten muž stále žil.
Dobrá dobrá...tak co to tady máme... Proletěl zběžně pohledem a lehkým zdravotnickým kidem pacienta. Fraktura lebky, otok mozku...několikanásobná tříštivá zlomenina pravé ruky. Šest zlomených žeber, následkem převozu proražená plíce nejméně na dvou místech. Několik slabších hematomů a nyní nedůležitých zranění.
Pak se rychle otočil na Freddieho. Freddie, budu potřebovat, aby jste z repertoáru vytáhl nějaký sla´dák na ten mozek...potřebujeme srazit otok a předejít poškození... Pak se otočil na Mizukiho.
Vy...vaše jméno neznám, ale vy máte na starosti léčbu paže a žeber...já se vrhnu na plíce.
Jakmile zadal rozkazy, začal léčit.

Akashiya Masamune

Nakonec jsem se tedy vydala do hlubin 4. divize. Šla jsem a šla až jsem potkana něco úděsného. Zmrzla jsem na místě. Já myslela, že shinigami ve 4. divizi mají být milý a roztomilý. vyskočilo mi jako první myšlenka. Podívala jsem se na to něco červeně odkapávajícího. Pak jsem se podívala tomu monstru zpět do očí. "Hmmmm.....No víte.....asi máte hodně práce, takže vás nechci rušit. Zeptám se někoho jiného. Děkuji." snažila jsem se být milá. Dokonce jsem se usmívala, ale hlavně jsem začala couvat.

Mizuki

šel s kapitánem a tím druhým na sál. Při pohledu na pacienta se zamračil. Nevypadalo to s ním zrovna nejlépe. Vypadal, jako kdyby mlel z posledního, ovšem dokud žil, bylo možné pomýšlet na vyléčení. Pozorně poslouchal kapitána, když vyjmenovával všechna zranění, která pacient utrpěl. Ouu, to musí bolet... pomyslel si a pak se zamračil ještě víc, neboť mu vadilo, že si z toho chudáka dělá srandu. Ale popravdě, nemohl si pomoct.
Neznámý,pokud Mizuki dobře pochytil, tak se jmenoval Freddie, dostal na starosti otok mozku. On dostal na starosti roztříštěnou ruku a léčbu žeber. Zhluboka se nadechl a zase vydechl, vyčistil si palici od zbytečností a dal se do léčení.

"Jsem rád, že jsi zpět, Tenshi," řekl Yoshiro nakonec ještě a sám se taky otočil. Vypadalo to, že s ní nebude řeč, tak jí nechal být, aby se uklidnila. Posadil se na mrak a zhluboka se nadechl. Byl to úžasný pocit, sedět si jen tak na mráčku a sledovat, jak je okolí krásné. Žádný temný sklep, ve kterém by na vás číhala malá mrcha, co vás chce zabít. Ten hororový scénář byl konečně pryč. Díky bohu.
Yoshiro se rozhodl, že je čas probudit se.

"Genmo?" ozvalo se rozklepaným hlasem zničeného kapitána deváté divize. "T-takže žiješ?" zeptal se a položil hlavu, kterou se celou dobu snažil zvednout, zpátky na polštář. "Jsem rád," dodal nakonec.