3. divize

Arisu Himitsu
Arisu se opírala o zeď jedné z budov její divize. Měla zavřené oči a dělala to, co vždycky, když se nudí - přemýšlela. Dnes všude panovalo tak velké ticho, že jí to přišlo až podezřelé. Je to jak ticho před bouří, co se tu asi brzy stane?, ptala se sama sebe, ale následně hluboce vzdychla. Ale možná je to tu úplně normální a mně jediné to tu přijde divné. Třeba se jen snažím sama sebe zabavit. Ta druhá možnost jí přišla mnohem pravděpodobnější.
Na toto prostředí ještě není úplně zvyklá. Teprve před pár hodinami byla k její radosti přijata do 3. divize. Nyní se zde ale jen tak poflakuje naprosto ztracená ve svých úvahách. Co asi dělají nováčci jako já krátce po tom, co je přijmou do divize? Snaží se každému pomoct, předvést se, ukázat, že jsou věrní své divizi a nebo se radši uklidí do kouta a nepřekáží profíkům?
Chvíli uvažovala, co z toho je správná odpověď, ale pak si tuhle celou otázku přidala do svého pomyslného seznamu otázek, na které musí za každou cenu zjistit odpoveď. Ale ta vlezlá otázka jí nemohla dát pokoj a znovu se jí po chvíli vynořila v hlavě a tlačila na Arisu, ať si konečně něco vybere. Pro co se mám proboha rozhodnout? Nemůžu tu přece jen tak stát! "Sakra!" zanadávala potichu.

"Sakra i vám" ozval se za tebou znenadání podivný hlas. Stála tam vysoká žena s divkým kloboukem, která v levé ruce držela obrovský claymore v pochvě.

Spoiler:

Prohlédla si tě od hlavy k patě. "Aha, samozřejmě, nováček... " řekla spíše sama pro sebe. Vytáhla lejstro, které rychle prolétla očima. "Jmenuju se Izumi Akira, v nepřítomnosti kapitána, podkapitánky i 3. důstojníka zodpovídám za chod 3. divize... můžu pro vás něco udělat?" zeptala se

Arisu Himitsu
Jakmile zaslechla cizí hlas, prudce otevřela oči a samým úlekem nadskočila. Chvíli nebyla schopná nic říct, jen na tu ženu překvapeně zírala. Neslyšela jsem ji vůbec přicházet. Co je zač? Pak se vzpamatovala. Postavila se vzpříma a také se představila. "Ráda vás poznávám. Mé jméno je Arisu Himitsu a máte pravdu, jsem zde nová." Na chvíli se odmlčela a přemýšlela, jak odpoví na otázku. Z toho, jak se se mě zeptala, to vypadá, že toto nebude divize, kde by se nováčci radši šli někam zahrabat a snažili se nepřekážet. To by mě jinak třeba úplně ignorovala a jednala by se mnou úplně jinak. Ani jedno z toho neudělala, naopak se mě zeptala hodně slušně. Na tváři se jí objevil slabý úsměv. "Myslím, že vy pro mě nic udělat nemusíte, spíš bych se chtěla zeptat, co bych pro vás, či snad pro celou tuto divizi mohla udělat já. Mohu zde v tuto chvíli být nějak nápomocná?

Akira se lehce pousmála, což na její tváři vypadalo skoro hrozivě. "Vynikající, je pěkné vidět nováčky, které nemusím vodit za ruku a kteří navíc nabízejí svojí pomoc. Bohužel jak jsem řekla, většina vedení je na misi a momentálně tu je poměrně klid. " řekla a opět si prošla nějaké své složky. "Doporučila bych vám, abyste se trochu rozkoukala kolem, až se kapitán vrátí, tak tu bude poměrně živo a nejspíš si chvíli neposedíte..." poradila

Arisu Himitsu

"Um, dobře," odpověděla. Akira opravdu vypadá rozumně, asi bude nejlepší, když dám na její rady, pomyslela si. "Mohla bych vás požádat o radu? Která místa byste mi doporučovala navštívit? Během doby strávené na akademii jsem ani neměla moc času si projít některá místa v Soul Society..." Na chvíli se odmlčela a chtěla ještě něco doplnit, ale pak jí došlo, že už vlastně neví, co by k tomu ještě měla doplnit. Navíc se z nepochopitelných důvodů styděla říct, že ve svém volném čase (a že ho zas tak moc nebylo) radši trénovala než se procházela městem a obdivovala budovy a proto se zde zas tak moc dobře nevyzná. Radši už tedy byla zticha a čekala na odpověď.

Akira se trochu zadrhla. Ona sama nebyla zrovna shinigami, který by relaxoval tak často. Na chvíli se zamyslela, ale jediné co jí napadlo bylo cvičiště, kam ještě v 11. divizi chodívala trénovat. "Ehm... no... tedy." řekla v první chvíli. "Pokud ráda čtete tak bych navrhla knihovnu 10. divize. Kromě toho možná horké lázně? Nebo pokud vím je v Seireitei otevřeno několik barů a kaváren..." řekla. V tom, že volný čas jste trávili spíše tréninkem jste na tom byli velice podobně. Samotná budova 3. divize sice skrývala kartotéky, ale to se nezdálo být příliš zajímavé, navíc by tam kapitán nikdy nepustil nováčky.

Chvíli přemýšlela a pak trochu pokrčila rameny. "Dobře, asi se zajdu podívat do knihovny, tam se snad dozvím něco nového." Již ji nenapadalo co jiného říci a navíc jí přišlo, že hovor je již u konce. Podívala se Akiře do očí. "Díky, to bude asi vše..." Otočila se a vydala se směrem, kterým si myslela, že je knihovna. Po pár krocích se ale zastavila, protože si na něco vzpomněla. "Dáte mi prosím vědět, až se kapitán vrátí?" zeptala se ještě Akiry.

Akira se zamyslela. Nebyla sice její práce sloužit jako poslíček nováčkům, ale pravdou bylo, že nováčků v poslední době poměrně ubylo a většina z nich byla schopná spadnout na vlastní zanpakuto. Dostat pro změnu někoho schopného byla vítaná změna. "Až se kapitán vrátí, pokudím se vás najít... ale myslím, že si toho všimnete sama" řekla nakonec po zralé úvaze. I ona sama ale byla zvědavá, kdy se kapitán a jeho tým vrátí z mise...

Kývla hlavou, i když si nebyla jistá tím, že kapitána pozná. Nepamatovala si, že by ho už někde potkala, i když se tak asi již někdy stalo. Kapitánů tu ale moc není, takže aspoň když nějakého osloví s tím, jestli je kapitán 3. divize, bude celkem velká pravděpodobnost, že se trefí. "Díky, tak zatím na viděnou." Rozloučila se a vykročila směrem ke knihovně.

/Přesun - 10. divize, knihovna

Hayato

"Hmm, tak okay, co budu dělat teď?" prolétlo hlavou mladému, novopečenému Shinigami, když se jen tak procházel po kasárnách 3. divize. Byl velmi dobře informován, tak jako vždy, a věděl, že kapitánem je zde Izumi Razaki. Jeho kapitánem.
"Nanejspíš bych se měl vydat hledat jeho." zamyslel se Hayato. Zdálo se to býti tou nejintelignetnější věcí, co zrovna dělat. Doufal, že by se snad mohl připojit k nějaké misi, nebo tak něco. Třeba mezi lidi. Tam dlouho nebyl. Jak asi teď vypadá jeho rodné Tokio?
Probudil se z myšlenek, a konečně se odhodlal něco dělat. Vydal se tedy dál. Hledal kancelář jeho kapitána. Netrvalo dlouho, a kancelář našel. "Jestlipak je vůbec tady.." řekl si, spíše šeptem, a pořádně zabušil na dveře.

Izumi Akira

Zabouchal jsi na dveře a chvíli se neozvala žádná reakce. Pak jsi ale z druhé strany uslyšel kroky. Dveře se otevřely a v nich stála podivná žena. (viz NPC 3. divize)
"Ano? Přejete si něco?" zeptala se. Zdálo se, že je unavená, zdálo se, jako kdyby už poměrně dlouhou dobu neodpočívala. Přesto se její hlas nezdál nepřátelský, spíše to byl jen následek oné únavy

Hayato

Po nějaké chvilce ničeho, kdy to už Hayato chtěl pomalu vzdát, mu přeci jen otevřela jakási postava. Nebylo těžké uhodnout, že tohle určitě není Izumi Razaki, člověk a jeho kapitán, kterého hledal.
Byla to jakási žena, trošku zvláštně vypadající, možná podle výrazu a tónu unavená. Kapitán Razaki byl tím pádem pravděpodobně někde na misi. "Uh, zdravím." pozdravil Hayato ženu a usmál se. "Jmenuju se Iesada Hayato. Jsem tu novej. Kapitán... tady není?" zeptal se i přesto, že tuhle otázku považoval za odpovězenou. Ale kdo ví.. třeba má kapitán osobní sekretářku, nebo tak něco. Informace co měl, z těch se také všechno dostat nedalo.
"Měl bych něco udělat? Nebo potřebujete s něčím pomoci?" zeptal se ještě, protože unavený výraz dívky doopravdy nešel přehlédnout. Kdyby si Hayato dokázal vybudovat dobré vztahy se členy divize, mohlo by mu to být později k dobru. A jestli tahle dívka zastupuje kapitána, když tu není... tím lépe. Znovu se na ní usmál, a očekával její odpověď.

Izumi Akira

"Kapitán Izumi je momentálně na misi společně s podkapitánkou, 3. důstojníkem a dalšími členy divize. Já jsem Izumi Akira, 8. důstojnice 3. divize a momentálně mám na starost 3. divizi. " představila se Akira. "Co se práce týče, tak nepotřebuji pomoc, ale velice děkuji za nabídku. Nicméně pokud nemáte co dělat, tak jedna z našich nových členek je momentálně v knihovně 10. divize, kapitán mi dal rozkazy pokusit se připravit nováčky na mise, takže byste jí mohl najít a pokud budete mít zájem tak bysme mohli provést nějaké základní tréninky" řekla

Hayato

"Aha, taky Izumi." zamyslel se Hayato. Takže rodina? Pravděpodobně. A zdálo se, že skoro všichni, co by stáli za zmínku, jsou někde na misi. Takže Hayato přišel pozdě. Škoda.
Každopádně, už chápal, proč je dívka tak unavená - vést divizi nemůže být jednoduché, zvlášť, když nebyla podkapitánkou ani 3. důstojnicí - z toho se dalo jednoduše posoudit, že pravděpodobně není na vedení divize zvyklá. Hayato byl rád, že ho neopustila žádná součást jeho inteligence, a že je stále schopen dobře přemýšlet, a tak se na dívku znova usmál.
"Dobrá, zdá se, že to bude ideální." řekl s úsměvem a dobrou náladou, otočil se na patě, a jen lehce k ní ještě pootočil k hlavu. "Tak na shledanou... a dík." pronesl, mrkl na ní a už se otáčel s tím, že půjde směrem 10. divize.

Kaiyo

Zničeho nic k těm dvěma přiběhla drobná dívka s hnědými vlasy staženými do ohonu.
"Dobrý den, Akira-san," pozdravila s úsměvem, i když mírně udýchaně. Potom se obrátila na tmavovlasého mladíka.
"Ty jsi Iseda Hayato-kun? Pojď se mnou, třetí divize má službu ve světě lidí!" usmála se i na něho a naznačila mu, aby ji následoval. Mířila k bráně mezi světy, kde doufala v setkání s ještě jednou členkou divize. Byla trochu nervózní, protože měla teď na starosti dva nováčky a měla jim ukázal, jak vše chodí. Doufala, že se nic nepokazí.

---> Senkaimon

Hayato

Najednou, z ničeho nic, objevila se tu dívka, drobná, ničím zrovna nevýrazná.
Zdála se býti ve spěchu, ale její slova Hayata potěšila. Takže, přeci jen mise přijde, tím lépe. Neměl zrovna chuť na trénink, koneckonců, právě se stal Shinigami. A navíc, služba ve světe lidí.. Tam doopravdy chtěl. Jak dlouho už tam nebyl..
Byl z toho tak rozradostněný, že se dokonce rozhodl odpustit dívce špatné vyslovení jeho příjmení. Na druhou stranu... bylo to krkolomné. Dívka i přesto měla štěstí, že má dneska Hayato zatraceně dobrou náladu. S jeho klasikou by asi nedopadla dobře.
"Jo, to jsem já." řekl s úsměvem, a lehce se poklonil. Ještě jednou kývl na Akiru, se kterou se už rozloučil předtím, a vydal se za dívkou.

>>> Senkaimon

Izumi Akira

Jen zakroutila hlavou, když přiběhla Kaiyo a sebrala jí jejího nováčka, aniž by se namáhala zeptat, nebo cokoliv jiného. Nicméně měla svých starostí dost, tak to už dál neřešila, vrátila se zpět do kanceláře a pustila se do práce, které měla opravdu víc než dost a chtěla jí dodělat dřív, než se vedení 3. divize vrátí z mise.

Hayato

>>> Senkaimon

Přiběhl, lehce udýchaný, ale s úsměvem na tváři a poměrně dobrou náladou. Z mise si chtěl trochu odpočinout, a konečně udělat trochu času i pro sebe. Ihned tedy zabočil do svého vlastního pokoje. Víceméně ještě ani neměl vybaveno, každopádně, ze svých věcí vytáhl zápisník a tužku, a začal psát:
"První mise ve světě lidí:
- Arisu, Kaiyo
- Tokio
- 2 zachráněné duše
- Hollow - Něco jako pes, s kostěným brněním, silné cero. Bakudō - fungovalo, Hadō - stěží poškodilo. Poražen neznámým Quincy.
+ Hollow - Velký, pařát, Bakudō fungovalo perfektně. Schovávání, přeměna do stromů. Jinak slabý. Očištěn.
- Mise skončila úspěchem"
Když skončil se psaním poznámek, ještě narychlo načrtl obrázky právě těch dvou Hollow. Když byl hotový a spokojen s výsledkem, svůj zápisník zase schoval. Jednou třeba k něčemu bude. Kdo ví.
Když byl s tímhle hotov, vyšel ven a jen tak, v klidu, se procházel po kasárnách. Neměl moc co dělat, a tak spíš tak nějak odpočíval a přemýšlel za chůze.

Izumi Akira

Akira se jako vždy zjevila nečekaně. Vykročila zpoza rohu a okamžitě si to namířila k tobě, jako kdyby tě čekala. "Chci hlášení z mise... ode všech účastníků... vyřiďte jim to" řekla, otočila se na patě a zase zmizela jak pára nad hrncem. Celé to mohlo trvat tak 5 vteřin.

Hayato

Když se objevila Akira, Hayato vypadal pravděpodobně dost překvapeně. Byla hnedka u něj, ještě se skoro ani nestihl projít.
"Do..dobře." odpověděl, ale Akira nevypadala, že by jí jeho odpověď nějak zajímala, hnedka zase byla pryč. "Hmm." zabručel si Hayato v duchu, ale to už utíkal tím směrem, kterým by pravděpodobně Kaiyo a Arisu přišli do kasáren. Počká si tam, až se dívky objeví. Určitě se totiž do kasáren vrátí, ne? Každopádně, stál hned tam opřený, takže kdyby se nějaká z dívek přiblížila, určitě by si jich všiml, nebo ony jeho.

Arisu

Trvalo jí celkem dlouho než se dostavila do kasáren. Neměla důvod pospíchat, a tak si udělala cestou něco jako vyhlídkovou chůzi po Seireitei. Tyto části Seireitei znala, ale chtěla se ujistit, že se tu třeba neudálo něco nového nebo zde nezačal bydlet někdo další.
Přišla do kasáren a nejdřív ze všeho zívla a to spíše ze zvyku než že by byla unavená. Teprve pak se začala rozhlížet kolem a všimla si Hayata, který stál kousek před ní a zdálo se, že na něco či na někoho čeká.
"Ahoj, dlouho jsme se neviděli..." poznamenala s úšklebkem, "nevíš, jestli je tu už kapitán?"

Hayato

Vlastně to ani netrvalo zrovna dvakrát dlouho, a Arisu už se objevila. To bylo dobré. Všimla si ona jeho dříve než on jí, ale pozdravila ho, takže s tím nebyl problém.
"Ahoj, jo, je to jako roky.." pronesl, a zasněně se podíval kamsi do dálky. Myslel to ale spíš jako fór, takže hned pohled zase vrátil směrem k Arisu. A i s širokým úsměvem.
"Myslím, že není. Izumi Akira mi nařídila, abych sehnal všechny ostatní, co byli na misi, a že máme podat hlášení. Počkáš tu se mnou na Kaiyo?" Vysypal na ní tak nějak všechno, co bylo potřeba. Arisu vlastně ani nic moc jiného nezbývalo, než souhlasit. Akira vypadala tehdy docela.. no, že by to prostě měli udělat.

Kaiyo

na sebe nenechala dlouho čekat. Už se těšila na to, jak se umyje a vyspí, takže nebyl důvod se kdekoli zdržovat. Už z dálky viděla své dva svěřence.
"Takže? Vše v pořádku? Jaký máte ze své první mise pocit?" zeptala se s úsměve, hned jak k nim došla.

Hayato

Arisu ještě ani nestihla odpovědět, a to už se objevila Kaiyo. "Aha, tak to nebude potřeba." pronesl s úsměvem k Arisu, a zamával na Kaiyo.
"Jasně.. už dlouho mi nebylo líp." pronesl. Byl sice trošku nervózním protože nevěděl, co má od "podání hlášení" čekat, ale jinak se měl vážně dost dobře. Jen doufal, že není cesta, jak by se Soul Society dozvěděla o tom Quincy..
"Řekl bych, že byla úspěšná.. vzhledem k tomu, že byla první.." odpověděl na druhou otázku, ale ihned navázal: "Akira říkala, že chce od nás všech hlášení o misi. Takže.. půjdeme?" zeptal se, zase s úsměvem. Pokud obě souhlasili, už se mohli vydat směrem ke kanceláři, kde Akira pobývala. Nemělo cenu déle čekat.

Arisu

Přikývla na Hayatovu otázku, když se jí zeptal, jestli tu s ním počká. Neměla momentálně co dělat a stejně asi musí chtě nechtě to hlášení podat. Když přišla Kaiyo, tak jí pozdravila.
"Mám z mise celkem dobrý pocit, ale mohlo to být samozřejmě mnohem lepší.." odpověděla se slabým úsměvem a začala přemýšlet o tom, jak se vlastně podává hlášení o misích. Nikdy nic takového nedělala a proto doufala, že aspoň Kaiyo s tím nějaké ty zkušenosti má.
"Dobře,půjdeme, " odpověděla Hayatovi.