Senkaimon

Veřejná brána mezi světy, kterou je možno projít do města Karakura ve světě živých.

Shounagon Sei

dorazila ak nejrychleji dokázala do parku u brány. Bylo to kus od ní, nikdo tam nebyl... ideální. Nerada by zkazila nějakým milencům romantickou schůzku. No... ne, bylo jí to jedno, na taková věci opravdu teď neměla myšlenky. Postavila se co nejpevněji na nohy, trochu těžce oddechovala. Se zanpakutou připraveným k akci čekala na Akia a horlivě přemýšlela, co teď. Rozhodně ho nehodlala zabít... takže musela vymyslet něco jiného, a to rychle.

Akio

Se naštěstí za ní nehnal tak rychle a tak měla dostatek času na vymyšlení zběžné strategie a trochu odpočinku. Pak se na místě objeví Akio. Je mi to tak líto Sei. Musíme rychle něco vymyslit, než začnu používat schonosti Shikaie a Bankaie! To už ale z prstu namíťeného na ni vystřelí byakurai.

Sei

máchnutím ruky byakurai odrazila rychlým a prudkým vypuštěním reiatsu.
"Akio, to není vůbec sranda, tohleto. Chceš zničit půlku Seireitei? Proč mě máš vůbec zneškodnit?!" snažila se zjistit co nejvíc, zatímco máchla mečem. Byla připravená aktivovat shikai, protože tohle vypadalo hodně vážně. S Akiem v žádném případě bojovat nehodlala, jelikož by to mohlo mít hodně vážné následky.

Akio

Děláš, jako bych to sám chápal! Ten muž mluvil o něčem, že Yoshiro a Yasumaru kradou nějaké důležité dokumenty z tvých kasáren...a že jim má Mitoshi zabránit. Mě poslal, abych zabil tebe a i když nechci..nedokážu to neudělat! Uchopí svůj meč konečky prstů. Vlny se stanou mým štítem a blesky budou mým mečem! Sogyo no Itsuwari!! Vykřikne a meč se rozdělí na dvě samostatné čepele propojené mezi sebou jakousi stuhou.Sei..musíš jednat rychle...pokud se dostanu do bankaie...nemyslím si, že ve svém nynějším stavu přežuješ!!! Musíš toho muže zastavit a mě se zbavit. Nad Soukyoku se začne smrákat, sem tam se objeví blesk.

Sei

zděšeně zírala na to, co se dělo. Opravdu šlo do tuhého. Ale Akia se zbavit nehodlala, muselo tu být ještě jiné řešení... Chtěla zkusit nějak ho vymanit z vlivu nepřítele, jenže teď už se k němu jen těžko dostane a na dálku to nebude zrovna snadné. Měla jistý plán. Rozhodla se sebe a Akia dostat do světa lidí. S trochou štěstí ta technika nebude dosahovat až tam. Jenže nejdřív nějak musela aktivovat senkaimon. Pochybovala, že strážci by vydrželi reiatsu, které tu za chvíli začne lítat. Akio teď stál mezi ní a bránou... a aktivoval shikai. Povzdechla si. Byl moc silný na to, aby riskovala.
"Natáhni chapadla, Akkorokamui!" Její reiatsu vytrysklo do osmi směrů. Vypadalo to, že Seireitei zažije pořádnou bouři.

Akio

Je...mi to líto Sei! Namířil na ní zanpekuto a témeř v milisekundě proti ní vypálil blesk, čerstvě stažený z oblohy. Blesk byl mnohem silnější, než jakýkoli byakurai či hada kolem 20.

Shizuro

Blížil jsem se k senkaimonu a čím jsem byl blíže tím na mě doléhal čím dál větší duševní tlak. Až mě nakonec dostal do kolen. To není normální. Takové reiatsu. Tady budu k ničemu. zahlédl jsem vrchní kapitánkua protí ní kapitána 13. divize. Tohle je zlé, tady opravdu k ničemu nebudu. Musím to nahlásit. Obrátil jsem se začal jsem spěchat hledat někoho kdo mi pomůže a komu to budu moci říct.

Sei

se zatím vyhnula. Snažila se změnit svou polohu tak, aby se mohla dostat k senkaimonu, ale zároveň aby to nebylo na první pohled jasné, jelikož by ji pak Akio nejspíš zastavil. Nechtěla útočit, což byla dost ojedinělá situace. S poutacími kidou už vyšla mírně ze cviku, její filozofie byla "shoot to kill". Dobře, nedá se nic dělat...
"Karadan!" udělala mečem zvláštní pohyb, jako by rukama něco ze strany podebírala, a její reiatsu v podobě osmi chapadel vyrazilo směrem k Akiovi. Na konci se chapadla stáčela do sebe a tvořila vlnu temné vody, která se na něj řítila.

Akio

Whoaaaaa...už dlouho jsem tě neviděl používat zanpakuto. Je to magnificentní. Nezbývalo mu nic jiného, než se pokusit se vlně vyhnout a tak shunpem uhne pryč z dosahu vlny. Mezitím se intervaly mezi blesky sníží, začne foukat nepříjemný vítr a z oblohy začnou padat provazce vody, které sníží viditelnost. Sei...doufám, že jsi už na něco přišla, protože mám strašné nutkání vyvolat bankai...a nemůžu se ho zbavit. Zavolá odněkud zpoza deště.

Sei

Akio se uhnul. Sei si zkousla ret. Přemýšlela, jestli zná její schopnosti... Měla za to, že ne. Musela to tedy být šťastná náhoda. Tedy nešťastná. Ale jedno věděla jistě. Musí se pokusit zabránit mu ve vyvolání bankaie. Pošilhávala po senkaimonu. Nemělo asi cenu to tady protahovat... Jestli něco má zkusit, musí to zkusit teď. Zatím ještě byla šance, že to půjde po dobrém.
"Ainotobari," zašeptala. Chapadla se rychle stáhla zpátky, a potom do okolí vystřelila clona tmavě modré mlhy. Smíchala se s deštěm a dostala se i k Akiovi. Neměla takový rozptyl, jako když nepršelo, ale i tak to stačilo k tomu, aby se kapitánčino reiatsu dostatečně smíchalo s tím Akiovým v jeho dešti a trochu ho zmátlo. Vititelnost teď byla nulová. Pod touto rouškou se Sei co nejrychleji shunpem přesouvala k místu, odkud mohla aktivovat senkaimon.

Akio

I přes mohutný hřmot bouře šlo slyšet to ďábelské slůvko, BAN-KAI!!!!! Jeho reiatsu mohutně narostlo a ovlivnilo vše okolo. Něco na bouři se zásadně změnilo a když už Sei téměř dosáhla onoho místa, stalo se něco co se ještě nikdy za její kariéru nestalo - ne u Akia. Bouře, která se notně rozšířila a zahalila notnou část středu Seireitei. Ze všech bouřek, které se kdy daly v zdejších končinách zažít byla tahle Magnifcentní. Blesky již blýskaly nepřetržitě. Déšť přestal ale zato začalo silně foukat...velmi silně! V místě Senkaimonu se vytvoří silné tornádo, které Senkaimon poškodí, jak moc, to je ve hvězdách. Dalších několik začne pustošit okolí. Uprostřed toho všeho stojí Akio v bankai. Něco jako Haori už nevede, jeho kousky vletí Sei do obličeje. Bože můj...já dokážu TOHLE?! Tváří se jakodítě, které našlo pod stromečkem opravdu veliký dárek. Jeho bílé vlasy v silných poryvech větru uschly. Sei...odpusť...ale tohle já....

Sei

Když ucítila, že Akio aktivuje bankai, zůstala na chvíli jako přimrazená. Jak říkal, na nic nečekal... vypadalo to, že má opravdu za úkol ji rychle zlikvidovat. A ona si nebyla jistá, jestli dokáže vzdorovat. Sama bankai vyvolat ve svém stavu nedokázala, tím si byla jistá, tedy rozhodně ne, pokud chtěla, aby z ní i ze Seireitei něco zbylo. Nebyla si ani jistá, jestli dokáže Akiovo reiatsu teď dlouho snášet... Rychle jí docházely síly. Svou energii napnula k jedinému cíli - dokončit aktivaci brány, ať se děje cokoli. Podařilo se jí, ale měla z toho dost podivný pocit. Se vším tím reiatsu okolo si nebyla jistá, jestli bude brána bezpečná. Ale tak nějak nebyl čas nad tím přemýšlet.
Potom se otočila na Akia, který se sám divil svým schopnostem.
"Akio... i já se omlouvám, ale teď není čas přemýšlet, jak to udělat bezbolestně."
Chapadla jejího reiatsu se znova rozběhla k Akiovi, velmi rychle a byla tentokrát větší. Uniknout tomuhle útoku nebylo snadné. Sei věděla, že Akio se dokáže transportovat a ona neodhadne kam... ale od toho měla těch chapadel osm. Ne všemi mířila na jedno místo, snažila se je tak nějak rozprostřít, i když k Akiově momentální pozici zaměřila rovnou čtyři. Na jejich koncích nebyla tentokrát voda, v té rychlosti nemohl Akio poznat, co na nich bylo.

Akio

Překvapení ze svých vlastních schopností vystřídalo zoufalství, když tornáda začala demolovat okolí. Akio se pokusí, ze všech svých sil bouřku odvolat, ale nedokáže vládnout vlastnímu tělu. Ksakru...co mám dělat, abych ho přestal poslouchat? Musí existovat způsob! Prostě musí. Akia opravdu nic nenapadalo. Kdysi to byl možná dobrý taktik, ale roky lenivění, alkoholu a úderů do hlavy zapříčinily své a tak od jisté doby byla jeho jedinou taktikou - Buď mým přítelem, nebo chcípni! Než se však dokázal pokusit o něco vážnějšího, byla již ve hře chapadla. Tohle byla možnost, jak tu bouři zrušit a jeho také. Rozhodl se neuhnout a nechat se zranit nebo zabít chapadly. Však když se chapadla přiblížila na určitou vzdálenost, začalo synchronyzované blýskání. Z místa, kam mířila čtyři chapadla Akio zmizel a objevil se v nedalekém blesku, z něhož okamžitě zmizel, jakmile se přiblížilo chapadlo. Rychlost tohoto pohybu byla neuvěřitelná a dalece pŕekonávalo akiovo a také téměř jakékoli jiné shunpo v Seireitei. Bylo to, jako by najednou byl na dvou místech najednou, což byla však také největší nevýhoda tohoto pohybu, pokud byl protivník dost rychlý, aby jí využil. Tak se také stalo a jedno chapadlo zasáhlo Akia do levého boku a ten byl vyplivnut v cílovém blesku.

Sei

Akiova technika celkem úspěšně ničila její chapadla. Ta se po chvíli obnovovala, byla z reiatsu, ale to byla také jejich nevýhoda, jelikož se dala snadno chvilkově zničit. Bylo to čiré štěstí, že jedno z nich Akia nakonec zasáhlo. Nepodařilo se mi sice Akia zachytit, ale zpomalilo ho a Akio se na chvíli přestal přemisťovat. Na těle mohl cítit dotyk silné kyseliny, která prostupovala dokonce i jeho pevnou kůži. Ze zasaženého místa se kouřilo a ani déšť nepomáhal. Sei toho využila a zbylými chapadly okamžitě zamířila na Akia a pevně ho jimi obemkla. Měl pocit, jako by ho najednou sevšely tisíce medůz a sasanek... což by mu normálně neublížilo v bankai, ale bylo to silné jako reiatsu vrchní kapitánky, takže se látka, která ho měla za úkol paralyzovat, propracovávala jeho krunýřem. Sevření mu zabraňovalo utéct a jakkoli se pohnout. Jak dlouho ale síla kapitánčina reiatsu odolá tomu Akiovu? Sei se snažila z toho získat co nejvíc za co nejkratší čas, protože věděla, že dlouho to nebude. Pokusila se ho už pomocí chapadel dotáhnout k senkaimonu.

Akio

Dostal chapadlem ránu přímo do levé strany těla. Rána sama o sobě byla dosti silná na to, aby narušila jeho koncentraci a lehce poškodila jeho "krunýř". Ihned na to ho vyplivnul teleporatční blesk. Cítil silné pálení a smarad, který se jen tak něčemu nevyrovnal. Pak zjistil, že se jedná o jakousi kyselinu, která naleptávala jeho bankai ochranu a vleptávala se mu do těla. Toto ho na chvíli vyrušilo a hned vzápětí ho omotaly ostatní chapadla. Akio nikdy nic takového nezažil. Ta pálivá bolest z kyseliny, která mu teď leptala jeho tělo byla monstrózní. Mezi zoufalými výkřiky bolesti se mu podaří pronést pár slov. Jen...tak....dál.........Sei....Pokračuj!!!! Celkovému rozleptání bránil jeho regenerační faktor, který naleptané místo téměř v mžiku zacelil, avšak při takovýchto continuálních zraněních po celém těle to také způsobovalo, že jeho Reiatsu zrychleně klesalo. Zatímco se ho Sei snaží dostat do poškozeného senkaimonu, k jejich místu se začnou řítit dvě tornáda, která se mimo jiné začnou spojovat v jedno velké. Akio...neschopen ovládat své tělo vyprostí ze sevření opravdu nehezky poleptanou ruku, která se však před zrakem sei opět zacelí do původní podoby. Nato začne to něco v akiovi poslouchat příkazy a pěstí začne drtit chapadla.

Sei

"Což o to, já bych ráda," zamumlala si v odpověď na Akiova slova. Nebyla na tom zrovna dobře. I tyhle útoky jí ubíraly mnohem víc sil, než by měly, a to byl jen shikai. Napnula veškeré své síly, aby kyselinou vyčerpávala Akiovu schopnost regenerace co nejvíc a tím ho oslabila. Měla málo času, už se dostával ven a hnal na ni další útok, o kterém si nebyla jistá, jestli ho ustojí. Ať to stálo cokoli, švihla zanpakutou, čímž se pokusila Akia přehodit směrem do senkaimonu. Nebylo možné to provést bez toho, aby tam sama skočila s ním... jen doufala, že se jí to povede.

Akio

Bolest byla ochromující a ani rychlá regenerační schopnost s tím nemohla nic udělat. Zranění, která mu Sei způsobovala ho dosti vyčerpávala, ale on byl Akio!!! Ukitake, kapitán 13. divize a v neposlední řadě vizard! To už s ním Sei mrštila proti Senkaimonu a on až nyní pochopil její plán. Poslat mě do Karakury to je ono...vzdálenost by mohla zrušit nadvládu toho chlapa a když už nic tak alespoń pečeť sníží mou sílu. Jsi vážně hlavička Sei. Ve vzduchu se však přetočí a zabořením pěsti do země se mu podaří zastavit na hranici Senkaimonu. Zranění způsobená kyselinou se mezitím stihla vyléčit...jeho regenerace byla vážně kouzelná. Sei...tohle nestačí...je třeba... Jeho další slova zaniknou v hukotu okolních tornád. Aby to však nebylo málo dramatické, Akio splácne rukama a tornáda v okolí se všechny nasměrují k Senkaimonu. Teď bylo pro Sei jediné východisko proskočit jím a přidom do něj nějak š´touchout Akia.

Sei

neváhala, tohle nebyla cena, kterou by nechtěla zaplatit. Naopak, tohle byla ještě ta lepší možnost. Využila toho, že Akio se soustředil na svou techniku, sebrala své poslední reiatsu (kterého nebylo málo), popadla ho v silném objetí a strhla do směrem k senkaimonu. Ten vypadal podivně... ale nedalo se nic dělat, jestli oba zemřou, staniž se. Vypomohla si ještě jednou schopností shikaie svého zanpakutou - něco zařvala a obří vlna slané vody, rozstřikující se pod náporem větru, je spláchla do brány.

Jakmile se Akio se Sei dostali do dangaie, technika, kterou na něj použil ten muž zmizela. Tedy, alespoň to tak vypadalo. Akio se mohl ovládat a jeho tělo nechtělo zabít Sei. Nicméně. Byl tu problém, Senkaimon byl zničen a cesta zpátky už nebyla. A co bylo horší, čistič zrovna tak zpozoroval to, že se něco dostalo do světa, který má čistit. Okamžitě vyrazil proti tomu. Nejhorší na tom bylo to, že vyrazil ze směru, který byl pro Sei a Akia dost.. Nepříznivý. Ano, hádáte správně. Přímo naproti nim. Mohli se otočit a běžet do neznáma. Ale kdo ví, kde vyjdou..

Sei

Všechno se kolem ní zatočilo. Cesta kolem nich nebyla jako jindy, byla nestabilní, hroutila se... a před sebou navíc mlhavě spatřila světlo, které vycházelo z čističe. Rychle se přibližovalo. Ale Sei teď právě nedokázala zmobilizovat žádnou sílu, potřebovala si chvíli oddechnout... Cítila bolest snad ve všech svalech a kloubech, cítila tlak na prsou... jo, už to není jako za mlada. Nohy jí vypověděly službu, ani nedokázala pořádně zbrzdit svůj let zvenku do senkaimonu, její pohled se rozostřil a zatměl... Jenom chvíli, chvíli odpočinku...

Akio

Jakmile zmizel v Senkaimonu ucítil, že to něco v jeho těle, co ho nutilo zabít Sei je pryč...alespoň prozatím. Jeho dopad do Senkaimonu nebyl hladký a ani okolí nebylo zrovna stabilní. Vypadalo to, že zničením Senkaimonu v Seireitei nějak destabilizoval prostředí a mimoto se v dáli...zrovna v té špatné dáli míhalo světlo čističe. Tohle nám ještě chybělo. Otočí se na přilitivší Sei, která nevypadá dvakrát dobře. Vypadala neschopná pohybu a i když Akio riskoval zlámaná žebra za přehnanou péči, nebyl čas se dlouze rozmýšlet. Prudce popadl Sei do náručí a rozběhl se co nejrychleji směrem od čističe. Kam to nevěděl...ale kdekoli měl větší šanci přežít než při střetu s Čističem. Hodně myslel na Suki...a divizi...Sei na tvář ukáplo něco mokrého, co mohlo být docela dobře slza nebo také pot či slina. Odpusť Sei..je to má vina!!! Utíká dál do neznáma....aještě dál!

Moc daleko se nedostali, protože je dohnal čistič a udělal z nich džem.... Tak a teď beze srandy. Sei a Akio utíkali před čističem, který je doháněl. Už to opravdu vypadalo jako bezvýchodná situace. Což nebyla pravda! Nedaleko před nimi se otevřel průchod. Nevěděli kam, ale jestli se chtěli zachránit, tak to byla jediná možnost.

Akio

Utíkal Senkaimonem co mu síly stačily, ale upřímně jich po boji se Sei neměl ani tolik, kolik by průměrný muž potřeboval na jednu vášnivou noc. Čistič je doháněla a situace byla velice prekérní. Mnohokrád ho napadlo zahodit Sei a zachránit si život, ale byl příliš kladný na to aby to udělal. Navíc jí hodně dlužil a za to co jí udělal si to nezasluhovala. Bylo to zlé a on už cítil dech čističe na zádech, tada doufal, že je to jeho dech a né něco jiného. Pak se před ním otevřel průchod a on neměl jinou šanci, než jím proskočit někam..do neznáma...a ještě dál.