3. divize

Hayato

"Dobrá tedy. Tak pojďme." řekl, už ne s takovým úsměvem, jako před chvilkou. Vážně, z toho Quincyho byl poměrně nervózní. Nemohlo by mu to přidělat problémy? Pravděpodobně mohlo, no, co se dá dělat. Uvidíme.
Hayato vedl obě dívky až ke kanceláři, kde momentálně Akira přebývala. Určitě to místo obě znali, ale Hayato si rád připadal, jako že něčemu velí, a tak šel první. Jakmile všichni došli, pořádně zaťukal na dveře. Počítal s tím, že je Akira očekává.

Izumi Akira

Dveře se otevřely jako vždycky těsně předtím, než jsi stihl zaklepat. "Pojďte dál..." ozvala se Akira, přešla místnost a posadila se, pokynula i vám aby jste se posadili, ovšem u stolu už byly jen 2 židle. "Tak? Povídejte co nového se děje ve světě lidí?" zeptala se a posunula rukou nějaké složky na bok stolu.

Kaiyo

se rozhodla, že dá přednost nováčkům, aby si vyzkoušeli, jak se podává hlášení o misi. Nic převratného se nestalo, takže toho asi nebude moc, ale to byl jen další důvod jim to přenechat, protože to byl pro ně dobrý začátek. Sama hodlala nahlásit poruchovost zařízení od 12. divize, ale to mhlo počkat až na konec.

Hayato

"Ta ženská předvídá budoucnost.. a nebo má všude kamery." napadlo Hayata, když vcházel do kanceláře. Ne vážně - jak to, že vždycky byla všude první, všechno věděla, o každým? Pchm. Divná, creepy, docela pohledná ženská..ehm.
Hayato byl gentlemán, a tak zůstal stát, aby se mohli posadit obě dívky. Nedělalo mu to problém, zvlášť teď, když byl odpočatý. Zdálo se, že Kaiyo mluvit nechce - a tak se rozhodl, že veškerou iniciativu převezme sám. I když byl pořád trochu nervózní.
"Mise byla celkem poklidná. Jen jedno nebezpečné místo, kde jsme byli nuceni se rozdělit. Já, i Kaiyo s Arisu, jsme bojovali s Hollow, ale všechno dopadlo dobře a dokázali jsme porazit nepřítele. Pak jsme byli nuceni udělat zastávku na základně v Tokiu.." Hayato naschvál nepodal naprosto žádné detaily ke svému boji.. a k boji Arisu s Kaiyo stejně ani žádné detaily neměl. ".. ale i tam proběhlo všechno dobře. Pak jsme společnými silami chytili dalšího Hollow. Mezitím se nám taky povedlo poslat několik duší.. dvě, byly dvě. Nu, a to je všechno." Takhle měla Akira, podle Hayata, dobré a rychlé shrnutí mise. I když vůbec nevěděl, jak takový report vlastně má vypadat. "Každopádně, pokud se ptáte co je nového, základna Shinigami v Tokiu to určitě není." poznamenal ještě nakonec. Prostě ho to až tak štvalo.

Izumi Akira

Podívala se na tebe stylem "tomu říkáte hlášení?". Zřejmě se jí zdálo příliš stručné a nic neříkající. "Dobrá... dobrá... takže boj s hollow a duše... tedy nic neobvyklého..." řekla a podívala se ještě na Arisu, zda k tomu chce něco dodat. Kaiyo samozřejmě měla pak ještě za úkol podat hodnocení nováčků, ale to dobře věděla a na to byl zatím ještě čas...

Arisu

Upřímně byla hodně ráda, že to všechno Hayato řekl za ní a zdálo se, že to tolik do hloubky pitvat nemusí, a tak když se na ni Akira podívala, odpověděla s přikývnutím jen "Ano". Mluvení moc ráda neměla a ani ji nenapadlo nic, co by mohla dodat, proto k tomu nic neřekla a jen pořád přikyvovala. Přišlo jí to sice dost blbé, že to vše nechala na Hayatovi, ale podle ní to hlášení, i když nevěděla, jak má správně vypadat, podal dobře. Očima sledovala Akiru, co jim řekne dál a doufala, že jí tohle hlášení stačilo.

Izumi Akira

"No, buďte rádi za takovou klidnou misi... v této neklidné době je to opravdové požehnání..." řekla nakonec Akira.
"Dobrá tedy... děkuju za hlášení, můžete jít. Nicméně kapitán by se měl brzy vrátit, tak se nevzdalujte ze Seireitei..." řekla Akira a pokynula oběma, že mohou jít... ihned jak za nimi zapadly dveře se obráila opět ke Kaiyo. "Tak jak si nováčci vedli? Nějaké problémy? Něco byste chtěla dodat?" zeptala se

Hayato

"Dobře, děkuji." bylo všechno, co ze sebe byl schopný vydat. Nezdálo se, že by Akira měla až takovou radost z jeho hlášení, ale co se dalo více dělat, to Hayato netušil. A vlastně ani netušil, co tak nějak dělat teď. Lehce se uklonil, a vyšel ze dveří.
Když se ocitl venku, pořádně, s masivním zívnutím se protáhl. Co teď? Docela by se mu hodilo si zatrénovat.. nebo něco takového. Nebo třeba.. něco přečíst? Vlastně fakt neměl moc ponětí, a tak, mezitím co přemýšlel, rozhodl se, že se zase bude víceméně flákat po kasárnách. "Dokud se kapitán nevrátí.. třeba tady najdu něco zajímavého, co dělat.." zamyslel se, stále držíc krok a koukajíc kolem.

Kaiyo

"Vedli si dobře, Akira-san," pronesla s úsměvem. "Neváhali v boji ani v převádění duší, opravdu jsou velice dobrým příspěvkem do naší divize," doplnila. Nezdálo se jí, že by musela zacházet do všech detailů. "Ale tohle!" vytáhla krabičku, která měla pinknout, když jsou v okolí hollow nebo duše. "Tohle tedy moc nefunguje. Donesu to do dvanácté divize, aby se nad tím zamysleli."

Izumi Akira

"Dobrá, děkuju, písemné hlášení budu očekávat do zítřejšího večera, ve třech kopiích... klasika. " řekla a podívala se na podivnou krabičku. "A vyřiďte prosím 12. divizi, že pokud nám budou dovávat nefunkční zařízení..." řekla a zašilhala ke svému obřímu claymoru, který byl opřený o stůl. "...tak si s nimi půjdu promluvit sama..." dokončila. "Pokud je to všechno můžete jít..." dodala

Kaiyo

jen s úsměvem přikývla. Akira-san byla velice hodný člověk.
Venku se rozhlédla kolem, jestli od ní nováčci ještě něco potřebují nebo už si poradí nějak sami.

Hayato

Ještě si všiml Kaiyo, která odcházela z kanceláře. Při té misi si jí poměrně oblíbil. Taky, proč ne. Napadlo ho, že jí vlastně ani nestihl poděkovat. Rozběhl se tedy jejím směrem.
"Kaiyo!" zavolal, ještě než doběhl, a jen jak doběhl, pokračoval: "Já.. chtěl bych ti jen poděkovat. Byla to fajn mise!" pronesl, s dost rozpačitým úsměvem. Nějaké děkování normálně nebyl úplně jeho šálek čaje.. ale teď cítil, že by to měl udělat.

Kaiyo

"H - hai!" odpověděla překvapeně, protože nečekala, že by jí někdo děkoval za to, že ho vedla na misi, ještě k tomu když to byl její rozkaz. Tedy ne že by to nedělala ráda! "Kéž by všechny byly takové, Hayato-kun, to bych přála tobě i Arisu-chan," dodala s úsměvem. "Kdybys někdy něco potřeboval, ráda ti pomůžu, třetí divize musí přece držet spolu!" ukázala ti ještě zvednutý palec. Byla z lidí, kteří svou divizi považují prakticky za svou rodinu, protože jinou rodinu neměla.

Hayato

"Jo, bral bych pár dalších podobných." pronesl Hayato a zazubil se. I když to měl těsné, i tak si tu misi užil. A.. možná si jí užil i díky tomu, jak moc těsné to bylo. Žádná sranda bez toho, a alespoň získal nějaké zkušenosti.
"Děkuju, to určitě musí." pronesl, i když osobně podporoval sílu jednotlivců víc, než sehranost týmu. To ale nebylo něco, co by Kaiyo musela vědět.
"Doufám, že se ještě někdy na misi potkáme..! Kdo ví, kam se kdy ještě dostaneme. Ale moc rád jsem tě poznal, Kaiyo." řekl s úsměvem, a lehce se poklonil. Byl dobře vychován. A Kaiyo s Arisu byly první osoby, se kterými se po hodně, hodně dlouhé době spřátelil.

Arisu

Uklonila se a vyšla z kanceláře. Přemýšlela, co by mohla dělat teď, ale nijak se nerozhodla, tak postávala venku kousek od Hayata. Když ze dveří vyšla Kaiyo, přidala se k Hayatovi a rovněž jí chtěla poděkovat. "Ano, děkujeme moc, snad se zase někdy na nějaké té misi uvidíme," řekla nakonec Kaiyo a upřímně doufala, že to bude brzy.
Zatím ale na žádnou misi jít nemůžou, a tak teď nějakou dobu bude trávit čas v Seireitei. Znovu se zamyslela nad tím, co by mohla udělat. Napadlo ji, že by se možná mohla podívat i do jiných kasáren nebo jít trénovat. Pak ji ale vyvstanulo v mysli to, co Kaiyo řekla: "třetí divize musí přece držet spolu", něco na tom bylo, a tak se otočila na Hayata a přemýšlela, jestli mu nenavrhne, jestli někam nepůjdou spolu.

Kaiyo

se na oba usmála, zamávala jim, a potom se vzdálila.

Hayato

Objevila se Arisu, zato ale Kaiyo se rozhodla, že už zmizí. Hayato jí s úsměvem také mával. Tahle věc..přátelství.. bylo to docela zábavné. Ale mít moc přátel je zbytečné, namáhavé, a nebezpečné. Tohle bude zatím stačit. Teď ale musel počkat na kapitána.
Arisu zůstala s ním, a to bylo poměrně dobré. I když toho nikdo zrovna moc nenapovídala, i tak byla pro Hayata příjemnou společností. A nebo možná právě proto.
"Arisu, co myslíš.. kapitán se má prý brzo vrátit. Nepočkáme spolu? Můžem se jít třeba projít.." pronesl, s pořádným úsměvem. Na kapitána byl víc než dost zvědavý.

Izumi Razaki

Okamžitě jakmile jsem došel zpět do Seireitei jsem se zjevil ve své divizi. Samozřejmě dokonale upraven, vysprchován a dokonce, zcela vyjímečně, i ve svém haori. Naštěstí se ukázalo, že Akira byla schopná všechny zařídit i v mé nepřítomnosti. Bylo to skoro šokujicí. "Akiro? Prosím buď tak hodná a dones Amarovi a Minami to o čem jsme mluvili do sídla ano? Já to tady prozatím zvládnu, děkuju za dobrou práci... " řekl jsem, Akira jen kývla a někam zmizela...

Akashiya Masamune

Na rozdíl od kapitána jsem dorazila do kasáren úplně zničená, polámaná a s potrhaným oblečením. Na boku jsem měla stále zranění od kočičí hollow, protože jsem Minami pořád nevěřila a rozhodně jsem se od ní nechtěla nechat vyléčit. Dokodrcala jsem se do svého pokoje v divizi, kde jsem se tedy osprchovala a upravila do přijatelné podoby. Samozřejmě asi nemusím říkat, že při dopadu vody na zranění se divizí ozval strašlivý výkřik, jako kdyby někoho mučili. S námahou jsem se oblékla a vyrazila s zraněním do 4. divize.

------------> 4. divize.

Izumi Razaki

Procházel jsem složky na stole a všiml si, že tam mám poznámku, že Kaiyo mi dluží hlášení z hlídky ve světě lidí s nějakými nováčky. Vida... takže máme nějaké nové členy a dokonce jsem si je ani nemusel vyžádat. Přešel jsem od stolu a přešel ke skříni, ze které jsem vytáhl složky nováčků. Chvíli jsem jimi listoval, než jsem se dostal k těm správným. Prošel jsem je a pak si je zařadil na správné místo. Opět jsem přešel ke dveřím, otevřel jsme je a houkl na procházejícího člena. "Buďte tak laskav a přiveďte mi sem tyhle dva nováčky... díky" řekl jsem jednu ze svých proseb/příkazů. Člen se samozřejmě rozběhl je oba najít...

Hayato

Ani se nestihli pořádně rozejít, a už pro ně byla zpráva, že se mají znovu dostavit do kanceláře. Bylo to trošku deprimující - za dost krátkou dobu tam teď půjde potřetí, ale ani to nedokázalo potlačit Hayatovo vzrušení z toho, že konečně uvidí svého kapitána. Na tuhle chvilku se těšil.
"Aha, tak bysme měli jít." pronesl k Arisu, ale až moc se těšil. Rozhodl se nečekat, a i pomocí svého chabého Shunpa se dostal ke dveřím kanceláře kapitána. Nevěděl, jestli šla Arisu s ním, a najednou mu to bylo jedno. Tak moc se těšil!
S úsměvem zaťukal na dveře.

Izumi Razaki

Zrovna jsem si pročítal podrobnosti v Hayatově složce, když zaklepal na dveře. "Vstupte..." řekl jsem lakonicky a zavřel složku. Vše potřebné jsem si již přečetl. Pokynul jsem mu, že se může posadit. "Než začneme měl bych jednu otázku... proč 3. divize? Ve vaší složce jsem se dočetl, že jste mimořádně nadaný v používání kida, v 5. divizi by tento váš vloh mohl být daleko lépe rozvíjen" zeptal jsem se. Tahle věc mě zajímala

Hayato

Vešel do kanceláře.
Kapitán byl takový, jak jeho informace říkali. Vypadal jako pravý badass. Zdálo se, že svoje úředničení má dobře zvládnuté... prostě všechno, co o něm kdy měl možnost slyšet. Nebyl zklamán.
"Dobrý den, kapitáne.." pronesl, a lehce se uklonil. Nervozita z něho už docela opadla - Hayato byl dobrý v mluvení a komunikaci, i s těmi nejlepšími. Posadil se, jak mu kapitán nabídl.
Kapitán měl otázku, která Hayata ani tolik nepřekvapila. I když na ní neměl připravenou odpověď.
"Není divize proslulejší, než třetí..." "A nebo deváta.." napadlo ho v duchu, ale to nebylo potřeba říkat.. ".. a tak jsem si řekl, že by byla čest být právě tady. Hodně lidí označuje třetí divizi za nejlepší už v akademii." poznamenal, a lehce se usmál.

Izumi Razaki

"Nejsem si vědom žádného officiálního hodnocení popularity divizí... nicméně je pěkné, že se o 3. divizi říkají takové věci... " řekl jsem a udělal si několik poznámek do jeho složky. "Dobrá..." dodal jsem a složku odložil. "Copak vlastně víte o naší divizi?" zeptal jsem se.

Arisu

Kapitán se vrátil dřív než čekala, a tak ani s Hayatem nikam nezašli, protože uprostřed plánování toho, co by mohli dělat, je nějaký člen jejich divize oslovil a požádal je, aby šli za kapitánem. Vypadalo to, že Hayato byl již úplně zotaven, jelikož se velkou rychlostí dostavil ke dveřím kapitána a vstoupil. Nechtěla je vyrušovat, a tak se opřela venku o zeď a čekala, až na ní přijde řada. Využila toho, že má teď chvíli na to, si odpočinout a srovnat myšlenky. Přemýšlela nad tím, co tam asi Hayato řeší a jestli, až přijde Arisu na řadu, se jí bude kapitán ptát na to samé, co jeho.