Severní brána

Myslím, že název nepotřebuje komentář...

Renmaru Houkazaki

Od nudy a ničnerobenia už po mne začínali lietať muchy ako po mŕtvole. Po odháňal som skoro všetky, okrem jednej. Tá "mucha" však nebola mucha, ale pekelný motýľ s depešou, že sa mám dostaviť k severnej bráne. Tak som teda vypľul paličku z mojej dvanástej lízanky, zobral som zanpakutou a trielil som na miesto. Keďže som už tu, už len čakám, čo sa bude diať.

Natsuki

Keď som konečne dorazila k bráne tak som bola trocha zadíchaná keďže som cestou bežala.. celkom ma prekvapilo že som si iba raz pomýlila cestu no aj to ma pravdepodobne zdržalo a keď som tam prišla tak tam už niekto stál.. S..sate. zašomrala som veselo a milo som sa na toho niekoho usmiala.

Renmaru Houkazaki

Na mieste bol ešte jeden pekelný motýľ. Akoby ma tak zvláštne pozoroval.
"No čo čumíš?" povedal som mu. Hoci pochybujem, že mi rozumel. Bol som tam chvíľu sám, ale netrvalo to dlho. Pribehla nejaká dievčina. Dúfal som, že to nie je zase nejaká aoi fanynka. Tých mám v poslednom čase akosi pokrk.
"Nazdar." odvetil som jej neprítomným tónom.

Natsuki

Stihla som to... prebehlo mi hlavou a ja som sa len mierne pousmiala, po tom som si len sadla na zem a ešte chvíľku som sa rozdýchavala. .pfff.. mala by som zapracovať na kondičke.. zahundrala som si pre seba a čakala som čo sa bude diať.

Renmaru Houkazaki

Stojím tu, ona sedí. Nerobíme dokopy nič. Stojím ... stojím ... a stojím. V tom si spomeniem, že ešte mám jednu lízanku. Ladným, ba až elegantným pohybom ju vytiahnem a rozbalím. Popri tom dúfam, že kým ju skonzumujem, vyrazíme všetci preč. Ak nie tak ... tak už nemám žiadne lízanky.

Sai Kazuma

Mířil jsem k severní věží kvůli své misi takovým průměrným procházkovým krokem... Není přece kam spěchat... No, možná je, ale nechci se hned zpotit, když jsem se před malou chvíli osprchoval... Šel jsem a šel... Po několika minutách jsem uviděl už v dáli věž a raději trochu přidal do kroku, aby se neřeklo, že jsem přišel až moc pozdě, i když se vsadím, že tam určitě ještě nebude a budu tam muset ještě čekat, ale co nadělám... Pil jsem si po cestě svůj drink a hlavou mi proběhla ta válka, která tu proběhla s Reimei... Při tomhle jsem si také vzpomněl na svého kamaráda Ryuua a co s ním asi je... naposledy co jsem ho viděl měl tu divnou masku a ne moc doboru náladu... Konečně jsem došel k věží a viděl, že tu už někdo je... Nějaký kluk a dívka... Hmm... zajímavé... Pomyslel jsem si, ale co je zajímavé vůbec nevím... to já jen tak... Přišel jsem k ním blíž a pověděl... Nazdar, takže spolu budeme na misi... Jmenují se Sai...

Natsuki

Pootočila som hlavu na toho kto tam prišiel o nejaký čas po mne a milo osm sa na neho usmiala. Sate.. ja som Natsuki pozdravila som stále s takým milým úsmevom na tvári a postavila som sa pretože som si myslela že viac ako traja nepôjdeme.. nechcela som však ísť ako prvá a tak som svoju nedočkavosť zamaskovala tým že som sa hneď oprela o múr a tak nasilu som si zívla.

(Poznámka od Miss: sate = takže :3)

Sai Kazuma

Viděl jsem, jak se na mě ta dívka, která tu byla usmívá... Tse, nějak moc milá... stou budou problémy... ale je předčasné si o ní tohle myslet, protože soudit knihu podle obalu není dobré... Vidím ji poprvé a kdoví co se s ním může ještě vyklubat... Pomyslel jsem si a raději nic neříkal, jen ji opětoval takový menší ne až tak milý úsměv... Všiml jsem si také toho motýla, který tu poletoval... Hmm... vypadá to, že tu chyby ještě někdo... Jinak by nám už zdělil bližší informace o úkolu... nebo je to jen malý hajzl... Pomyslel jsem a zamyšleně se na něj podíval... No, nicméně mě to ihned po pár vteřinách přešlo a raději jsem si vyhledal nějaké dobré a pohodlné místo k sezení, kde jsem si také samozřejmě sedl... Já věděl, že tu nebudu poslední... na jednu stranu tu je otrava, protože tu na něho musím čekat, ale na druhou stranu také dobré, protože na toho posledního, který to všechno zdržuje mají většinou ostatní nervy... No, asi má ještě někdo přijít... doufám, že mu to nebude dlouho trvat... Pověděl jsem si spíš tak sám pro sebe a díval se přitom do země... poté jsem se podíval na tu holku, která tu byla... vlastně jmenuje se Natsuki a pověděl... Z jaké si divize? Ne že by mě to nějak zajímalo, ale sedět tu jen tak a nic nedělat je dost velká nuda... Přinejmenším, alespoň trochu pokecat by neuškodilo...

Renmaru Houkazaki

Odrazu sa objavil nejaký ďalší típek. Mal na ramene odznak podkapitána. Nakoľko sa predstavil, mal by vedieť, s kým má tu česť.
"Renmaru Houkazaki, 5. jednotka." doložil som a pokračoval som v cmúľaní.

Ryuuka

Už jsem se pomalu blížil k Severní bráně, dalo by se říct konečně. No, mně se tam nijak zvlášť nechtělo a to z prostého důvodu. Od doby, co jsem vlezl do Hueco Mundo jsem nespal, nejedl a prostě nijak neodpočíval. No a teď tohle, prostě nová mise. Shinigami, kteří byli u brány už mohli zahlédnout bílé haori, které vlálo pěkně doleve z mého pohledu, tak jak šel vítr. Když jsem se dostal na vzdálenost asi třiceti metrů, tak jsem zjistil, že je to Sai, stejně jsem mu něco chtěl říct. Byli tam ještě další členové, kteří mne ovšem neznali. Mohli se tedy trochu vylekat mé masky a také tónu mého hlasu, který maska zkreslovala. (Hlas asi jako Darth Vader = hrubý tón). "Zdravím, tak jsem tady." Pronesl jsem k nim a otočil se konkrétně na Saie. "Saii, chytej." Pověděl jsem mu, vytáhl odznak zástupce jedenácté divize, který jsem vytáhl ze šuplíku kanceláře a dodal. "Teď jsi novým podkapitánem jedenácté divize, tak, to by bylo." Pak jsem se otočil na pekelného motýla a čekal, co ze sebe dostane.

Renmaru Houkazaki

Už ani skoro nevnímal od toho čakania okolie, ale v tom sa objavil akýsi kapitán. Ale nevedel som akej jednotky. Bolo však isté, že mojej nie.

Sai Kazuma

Pořad jsem seděl a čekal na toho posledního člena tehle skupiny... Zajímalo by mě jestli to bude někdo koho znám, nebo někdo úplně neznámý... Doufal jsem že to bude ta první varianta... Trvá mu to, nebo jí... nevím jakého bude pohlaví... ale nicméně co jsem chtěl říct bylo "dlouho"... Pomyslel jsem si zrovna když někdo přicházel... podíval jsem se a viděl haori... Kapitán? No, aspoň není pochyb, že to je on kdo bude vést tuhle misi a nikdo další už ani doufám nepřijde... Dost mě překvapilo kdo to vlastně je... Ryuu? Ten už je dokonce kapitán? Vzal to teda hopem... Já jsem tvů-- teda váš podkapitán? No, tak... ok... Pověděl jsem poté co mi byl předán odznak podkapitána 11. divize... Taky mě napadlo, že mu nebudu raději tykat... jen kdyby to sám chtěl... Pak jsem už jen čekal co bude dál a připevnil jsem si na rameno svůj nový odznak...

Ryuuka

Pohledem na toho motýla jsem čekal, co nám vlastně řekne, když v tom na mě Sai promluvil, "váš kapitán?" Pomyslel jsem si a zamračil se na něj. Pomalu jsem k němu přistupoval a svým pohledem ho zabíjel. Když už jsem byl od něj téměř metr, tak jsem mu položil jednu ruku na rameno a druhou rukou jsem si sundal masku. "Saii, ty mi nevykej prosímtě, ty ne. Za celou dobu co jsem v Seireitei, jsem nezažil s nikým větší dobrodružství než s tebou heh." Pověděl jsem mu, tentokrát normálním hlasem, bez masky. "Mimochodem, v Hueco Mundo jsem objevil jedno adrenalinové místo, v jakémsi komplexu je taková několika kilometrová zkluzavka smrti, opravdu vzrušující!" Pronesl jsem k němu a mírně se pousmál. "A co se týče toho podkapitánství, tak jsem tě chtěl mít v divizi, abychom mohli podnikat ty naše adrenalinové akce společně. Jo a, Saii, po cestě sem jsem o něčem přemýšlel. Někdy až budeme sami, tak ti o tom povím." Pověděl jsem mu a zase se otočil na motýla, přičemž jsem si zpátky nasadil svoji masku, což znamená - opět Darth Vaderovský hlas!.

Natsuki

Z.. trinástej... povedala som už trocha tichšie a po tom som si všimla ako tam nakráčal kapitán, nevedela som presne ktorej divízie ale trocha som zneistela pretože mi prišlo dosť.. divné.. ísť na misiu s kapitánom keď som v divízii ešte len druhý deň. Sate.. pozdravila som takým zdvorilejším hlasom a po tom som len čakala čo sa bude diať ďalej, hlavou mi vírilo množstvo myšlienok.. otázok a podobne ktoré som sa však snažila vyhnať z hlavy pretože ma z takého množstva uvažovania začínala celkom nepríjemne bolieť.

Edit by Miss: "Sate" ale opravdu není pozdrav... :-D

Sai Kazuma

Viděl jsem jak ke mě jde Ryuu a ten jeho pohled... Tak a je to tady... Pomyslel jsem si a tušil jsem co chce asi říct... Za tu dobu co ho znám by si asi nenechal od svého kamoše vykat... takový on není, ale že si na to sundá dokonce masku mě trošku překvapilo... Poslechl jsem si co mi chtěl povědět a když se zmínil o nějaké kluzavce smrti, tak jsem se pousmál... Škoda, že jsem tam nebyl... Dodal jsem a poslouchal dál. Jeho proslov mi také potvrdil jednu věc a to tu, že ho ta maska moc nezměnila, ale hlavně, že mu ta jeho pozice kapitána nevlezla na mozek... Někdo se kvůli takovým věcem mění... a to dost. No, nicméně mě dost zajímalo co mi chce povědět až budeme sami... Tak vysolíš už ty informace, nebo ti mám utrhnout křídlo? Pověděl jsem motýlovi, protože tu pořad jen tak poletoval a nic z toho...

Ryuuka

Pohlédl jsem na motýla, který mi pomalu přistál na ruku. Samozřejmě jsem nastavil dlaň tak, aby si tam mohl sednout. Najednou, když motýl sděloval informace k misi, mi hlavou přeletěly myšlenky, jako že bych ho mohl v té dlani sevřít a tím zabít. Zajímalo mě, jak umírá takový pekelný motýl. Nikdy jsem smrt motýla neviděl, a tak by to nebyla špatná zkušenost. Někteří v Seireitei už jí holt měli no. Mírně jsem zívl a pohlédl na členy skupiny. "Jdeme." Pověděl jsem jim a vydal se do kroku. Pokud nešli za mnou, tak prostě jejich smůla. Nehodlal jsem čekat, až se odhodlají vyrazit. Chtěl jsem se jen vyspat, a tak jsem chtěl být v té vesničce co nejdříve.

Renmaru Houkazaki

Zase ďalšia nudná hliadka. Ale aspoň sa hýbeme a kto vie. Možno aj motyka vystrelí a stane sa niečo zaujímavé. Kapitán nás vedie, a jeho zástupca je v tesnom závese za ním. Vyzeráme ako vzorná jednotka shinigami. Aká to idylka.

Sai Kazuma

Konečně nám pán motýl předal informace o úkolu a já jen poslouchal... Hmm... tu je nějaká vesnice? O tom jsem nikdy neslyšel... Oni už neví, kde ty vesnice stavět... Tohle vypadá jako ten z klidnějších úkolu, ale na druhou stranu nikdy nevíš co se stane... No, nic je čas jít... Pomyslel jsem si a poté vstal... Ryuu mezitím zavelel k odchodu a já šel za ním... Takže od teď jsem jeho podkapitán jo? Docela nezvyk mít jako kapitána svého dobrého kámoše... Položil jsem si ruce do kapes nahodil trochu znuděný pohled a pořad šel... Počkat, neměl jsem předtím v ruce energetický drink? Kde jsem ho jen nechal? Hmm... to je dobrá otázka... Ani nevím jestli jsem ho stihl vypít... byla by teda dost velká škoda kdyby ne...

Natsuki

Heem.. vyšlo z mojich úst po tom čo som si vypočula to pekelné motýlie čudo a chvíľku mi trvalo kým som tie informácie spracovala a porozumela im, vlastne som tam ešte chvíľočku stála s takým priam tupým výrazom na tvári no hneď po tom som iba vyrazila rýchlo za skupinkou ktorá už bola mierne popredu. Tvorila som niečo ako zadný voj, vlastne som išla úplne posledná no moja ostraha a skúsenosti boli na úrovni toaletného papiera takže by som si asi ani nevšimla nejakého nepriateľa ak by som od neho priamo nevrazila... bola som dosť taká vysmiata.. bezstarostná a s rukami za hlavou som išla takým bezstarostným krokom.

Pokračování zde :-)

Myamoto Usagi

Vzala jsem to shunpem a tak jsem byla na místě o něco dříve, než bylo domluveno. Opřela jsem se o stěnu a čekala jsem na tu zvláštní rodinku. Divizi má ted na starosti Fukushima...což bude asi trochu nudné, ale alespon se nic tak hrozného snad nestana....doufám, že má Razaki tu mapu....se směrem a cestou to takový problém nebude, ale najít hollow vesničku to bude něco úplně jiného........navíc..asi budeme cestovat o něco pomaleji, než minule. Zamyšleně jsem hleděla do země.