Severní brána

Aki Maki

V tu ránu ho něco trklo. "Omlouvám se..." Pronesl tónem bez jakéhokoliv zájmu o ty starce. ohlédl se na svoji společnici. "K bráně..!" Pomocí shunpa se snažil dostat zpět k bráně. Zapomněl že ji nechali úplně nekrytou a nepřítel mohl pouze chtít upoutat jejich pozornost a jednoduše projít. "Jak jsem se jen mohl nechat ovládnout touhou po boji a zapomenout na takovou jasnou věc..?! " Zanadával si v duchu. "I když, celkem to ke mě sedí.." Přiznal si a na tváři se mu i přes vážnost situace objevil úsměv.

Chieko

Nechali jsme bránu bez dohledu. Naše první práce a takhle jí zkoníme. Vyčítala jsem si v duchu. Alespoň, že se nikomu nic nestalo. Tahle jediná myšlenka mě uklidňovala. Co nejrychleji jsme se snažili dostat zpět k bráně. Kuro se vracel spolu s námi, tedy vlastně před námi, jak mě ve zvyku.

Aki Maki

Doběhli k bráně a u ní jak očekával nikdo nebyl. Zaklel, to znamenalo že buď někdo prošel a nebo mají štěstí a jen si z nich vystřelily nějaké děti. "Paráda.." Kopnul do nejblížšího kamínku a odkopl ho daleko do křovin. Tvář si položil do dlaní. "První hlídání a takový zpackání.." Byl naštavnej sám na sebe, ale i na ni, za to že se tak bezrozmyšlenkovitě rozběhla dopředu.

Aki Maki

Chvíli byl totálně mimo realitu. Když sem šel, nečekal že by to mohli vůbec někdy takhle zkazit. Až po nějaké době slyšel křičící madam. Přiložil si ruku na čelo a zavřel oči. Snažil se být klidný, ale nedokázal to. "Uklidněte se slečno..! Ještě pár slov o neschopnosti shinigami a odvedeme si vás!" Zakřičel směrem na tu paní. "Pokud je to vše tak se vraťte do vašeho skromného úbytku, slibuji že ty výtržníky potrestáme..!" Pořád křičel, prostě ze sebe musel dostat ten vztek. Věděl ale že jestli najdou ty výtržníky tak vybouchne znovu.

Chieko

Cítila jsem se špatně za to, že jsme nechali bránu nehlídanou. Na Akim bylo vidět, že je naštvaný, což se mi potvrdilo, když se rozkřičel na onu ženu, čehož jsem se lekla. Omlouvám se, je to moje vina. Moc mě to mrzí. Omlouvala jsem se. Až na to, že to já ti řek, ať tam jdeš. A on nemusel běžet za námi. Takže za to můžeme všichni. Zastal se mě Kuro.

Aki Maki

Ta paní ho štvala. Věděl ale, že jí nemůže nic udělat. "Slečno máme za úkol hlídat bránu, né tu chytat nějaké děti co si z nás pouzě chtěli vystřelit. Vyřeší to naši kolegové." Odpověděl už poněkud klidněji. "Prosím odejděte a starejte se o své.." Řekl opět celkem umírněným hlasem a otočil se na svou společnici. Kývnul na omluvu od Chieko. Kuro lehce ignoroval, nelíbila se mu.

Aki Maki

Paní už raději ignoroval a nechal ji klidně jít. Došel k bráně a zády se opřel. Brzy už svým nohám nevzdoroval a uvolnil je. Sjel krásně po stěně až dolů, kde lehce dopadnul na své pozadí. Zhluboka se nadechl. Ruce nechal u prsou a koukal do dálky.

Aki Maki

Nudil se. A to nebylo dobré. Nudou se mu přizavírali oči. Už si říkal že je zcela zavře a nechá se unést do říše snů, ale najednou uslyšel nějaký zvuk. Jeho ruka ihned popadla rukojeť zanpaktou a pohlédl na místo odkud se ozval onen zvuk. Polkl, slyšel tlukot svého srdce a slabý vítr. Pomalu vstal a povytáhl meč z pochvy. Pomalým krokem se blížil k tomu místu, připraven odrazit jakýkoliv útok.

Aki -> Šel jsi opravdu dost pomalu a pokud tam někdo byl, nečekal na tebe. Na místě, odkud se vykutálel kamínek, bylo teď jen pusto a prázdno.

Aki Maki

Pohlédl na prázdné místo a poté se ihned otočil směrem k bráně, kdyby chtěl náhodou někdo proniktou a tímto trikem pouze odkládat pozornost. Zasunul zanpaktou zpět do pochvy a ruce nechal volně viset kolem těla. Vypadá to že je tu klid. Vracel se tedy k bráně.

Aki Maki

Pohlédl na Chieko. "Zvládneš to tu chvíli sama..?" Ani nečekal na odpověď a rázným krokem šel směrem k Seireitei. Pohledy prozkoumával každý keř,kámen nebo strom. Nechtěl dojít až do Seireitei, nebylo by dobré kdyby ho tam našli když má mít hlídku, proto se potuloval nedaleko od brány a snažil se najít cokoliv co by mu nějak pomohlo.

Chieko

Stáli jsme s Kurem u brány a dívali se kolem. Náš společník se od nás oddělil. Prohledávali jsem pohledy okolí, aby jsme popřípadě zaregistrovali případné nebezpečí. Kuro mi seděl na rameni a ani nedutal.

Aki Maki

Uviděl to. "Tak a dost, ze mě si tu blázna nikdo dělat nebude..!" Pomyslel si. Ruku položil na rukojeť zanpaktou a pomoc shunpa se dostal 2 metry za místo kde viděl ten pohyb, aby kdyby se tam opravdu vyskytl nepřítel, mu stál v zádech.

Aki Maki
Ohlédl se za mužem. "Tak a dost..!" Též zapojil své shunpo a pokoušel se toho muže dohnat. Jednou mu sjela noh apo střeše, ale naštěstí udržel rovnováhu a běžel dál za mužem, říkal si že nejni možné aby mu utekl.

Aki Maki

Poznal že běží zpátky k bráně. "Tak to teda ne..mně neutečeš.." Pousmál se a zapojil své ďábelksy rychlé tempo. Zrychlil tím že použil svoji speciální schopnost přenášení reiatsu do nohou. Bylo to náročnější, ale rychlejší. Rukojeť meče pořád svíral pravou rukou, připraven kdykoliv vytasit Zanpakutou.