Severní brána

Ib -> Vůz byl těžký, ale nakonec se ti podařilo ho dát do pohybu. Jenže sis všimla, že Oto na tebe nenápadně gestikuluje a naznačuje ti, abys přišla za ním. Proč nešel on k tobě, to bylo záhadou. Tvářil se docela vystresovaně a nešťastně.

Mala čo robiť, aby ho dala do pohybu. Keď sa jej podarilo ho roztlačiť, tak už to nebol problém, ale potom si všimla Otojira, ktorý na ňu mával. Fakt nechcela otáčať vozom, preto zastavila a šla k nemu.
"Dúfam, že máš pádny dôvod prečo si ma volal, inak do toho vozu zapriahnem teba." povedala trošku chladne, pretože znova sa jej ten voz roztlačovať nechce. Nasledne po tom, čo to dopovedala, prekrížila ruky na prsiach a jednou nohou trošku nervózne podupkávala po zemi.

Ib -> Oto těkal očima z tebe na paní s vozem a zase zpátky. "Ib-san... musíme... měli bychom... zkontrolovat, co má v tom voze, nemyslíte? Vždyť vůbec nevíme, co by v tak velkém voze sem mohla převážet!"

Prekvapene zamrkala a pozrela sa na voz a potom na tú babičku. Pozrela sa potom naňho. Dala si ruku vbok a druhou ukázala na voz.
"No, tak môžeš začať." povedala a dívala sa naňho. Mala taký pocit, že ak sa dotkne jej vozu, tak babka vybuchne a ak to bol omyl, tak nechce byť prvá, ktorá dostane palicou cez chrbát.

Ib -> Oto se na tebe podíval dost zničeně. Ale nakonec se odhodlal. Obrátil se na stařenku a pomalu se k ní blížil. "Ehm, pa... paní, já a moje... kolegyně... po - potřebujeme... víte... musíme... zk-zkontrolo... zkontrolovat, co převážíte..." vydal ze sebe a moc reprezentativně to neznělo.

Dívala sa naňho a poškriabala sa vzadu vo vlasoch. Ešte nevidela žiadneho shinigamiho, aby sa takto hanbil. Alebo sa nebodaj tej babky bál, to by bolo ešte lepšie. Chvíľku ho nechala nech sa potrápi a potom si povzdychla.
"Otojiro vám chce povedať, že vám musí skontrolovať čo prevážate vo voze." povedala zaňho a pozrela sa do strany.

V duchu si povzdychla a jukla na Otojira. Lakťom doňho mierne strčila, aby šiel k tomu vozu a pozrela sa na tú starú milú dámu pokojným pohľadom.
"Musíme pochopiť, že je našou povinnosťou ho prezrieť. Ak je v poriadku, pokojne si ho môžte odviesť kam chcete." hovorila pokojným vyrovnaným hlasom. Žiadny krik ju len tak nerozhodí a dúfala, že po tomto ich už nechá prezrieť voz, aby mali konečne pokojnú službu. Nevedela, že byť shinigami vie byť niekedy tak únavné a to nemá na mysli misie. Aspoň ju to donúti nemyslieť na tú predošlú.

Vydýchla si v duchu, že ich tá babka už nechala, ale bola prekvapená tým, čo bolo pod tou plachtou. Trošku ju to zaujalo, ale pozrela sa do strany. Nemala rada také veselé farby, mala radšej tmavé. Tak či tak, podišla k vozu a zobrala jeden pohár a dívala sa naň. Trošku s ním zatriasla a pozrela sa na babku.
"Čo to je? Prenosná dúha v prášku? Len tak čisto zo zvedavosti." dodala to trošku s takou iróniou v hlase a odložila pohár naspäť do vozu, aby tá babka nebola toľko nazúrená kvôli tomu, že sa chytá jej majetku.

Pozrela sa na tú starú paní a potom sa pozrela na tie poháre. No, vyzeralo to tak, ale veľmi sa o tieto veci nezaujímala a tak ustúpila. Zakryla voz plachtou.
"Myslím, že je všetko v poriadku." povedala potichu a dívala sa na voz. Kývla potom na Otojira. "Ty si gentlemant, pomôž tejto starej paní odviesť ten voz kam potrebuje." povedala smerom k nemu.

Aririki Rick Ginken
Šel jsem s Koi k severní bráně. Asi jsem ji poněkud naštval, ale nevadí. Já si to nějak vyžehlím. Následoval jsem jí tiše, ale pak jsem se přeci jen ozval. Kolik asi tak může stát ten foťák? zeptal jsem se a začal si prohlížet hotovost v peněžence. Něco málo tam bylo. Co děláte, když se zrovna nezabíváte prací pro Bankai nebo misí? pokusil jsem se navázat normální konverzaci.

Ib -> Otojiro měl s vozem co dělat, ale nakonec ho přece jen začal táhnout pryč od brány. Stará paní se usmívala velice spokojeně a kráčela za ním.


Koi

"Záleží, jestli s ním chceš fotit nebo se na něj koukat," uchechtla se Koi, která znala cenu kvality. Sama si příliš věcí nekupovala, většina "holčičích" věcí ji nezajímala, takže si mohla dovolit špičkový fotoaparát. Byla zvědavá, jak na tom bude nováček, který za sebou nemá několik let neutracených výplat. Po další otázce se chvíli zamyslela. Ještě před hodinou nebyla ochotná podělit se s Rickem o své soukromí, ale nyní o tom minimálně uvažovala. "Nic moc, řekla bych..." pokrčila potom rameny v chůzi. "Většinou piju... koukám... fotím..."

Dívala sa za Otojirom a v duchu sa modlila, aby to naozaj roztlačil, inak by nevedela čo si o ňom má myslieť, keby nedokázal roztlačiť voz. Našťastie sa mu to podarilo a dívala sa za nimi. Ostala stáť radšej pri bráne, nemohli ju predsa opustiť obaja a Otojiro to zvládne - snažila sa tomu pevne veriť. Potom si však všimla dvoch shinigami ako idú jej smerom, k severnej bráne. Tak tých nemusí prehliadavať, teda aspoň v to dúfala, že to nemala v popisu práce. Vrátila sa späť na stranu, keďže stála uprostred cesty a dívala sa na tých dvoch svojim chladným pohľadom. Ale rýchlo si uvedomila, že na nich zazerá a pozrela sa radšej do strany.

Koi

když s Rickem procházela branou, pohled jí ulpěl na slečně, která tam stála. Chvíli si ji prohlížela, a potom ji bez varování oslovila. "Slečno, vadilo by vám, kdybych si vás vyfotila?" Obrázek této dívky by se jí skvěle hodil do jejího osobního projektu "Ženy Gotei 13".

Aririki Rick Ginken
Přemýšlel jsem. Žena, celkem pěkná, s bohatými zkušenostmi a zřejmě zvídavá... oklepal jsem se. Ještě se zamiluj ty blbe! okřikl jsem se v duchu.
Pak se Koi zastavila u nějaké slečny a požádala o fotku. Pokrčil jsem rameny a ustoupil o pár kroků zpět. Dívka vypadala přinejmenším přitažlivě. Ale, ale, ale... žeby, žeby, žeby? Vytáhl jsem svůj zápisník a nakreslil hodně rychlou, ale povedenou skicu oné ženy. A smím poprosit o jméno?

Dívala sa nervózne do strany a dúfala, že prejdú okolo, inak by ju porazilo. Toľko ľudí za deň.. to je pre ňu už viac než za jeden týždeň. Najhoršie však bolo, keď sa tá dvojica pri nej zastavila. Očervenela a pozrela sa na nich nervózne. Avšak požiadavka tej ženy ju zarazila a rozpačito sa pozrela na zem.
"J-ja.."  zamumlala nervózne a oči jej utekali do strán a potom sa opatrne na nich pozrela a znova nervóznela viac. "..t-tak dobre, ale len jednu."  pristála na jej požiadavku a dúfala, že po jednej fotke odídu a ona bude môcť znova normálne dýchať. Dúfala, že to bude normálne odfotenie, pretože divných vecí už zažila dnes až-až. Potom sa pozrela na muža, ktorý bol s tou ženou, ktorá sa jej prihovorila a dívala sa naňho trošku nervózne, ale snažila sa to zakryť svojim chladným pohľadom, že ju nič len tak nerozhodí. Spoločnosť ju vždy nejako dostane paniky. "Ib."  odpovedala mu po chvíľke a dívala sa naňho. Už sa trochu upokojovala, nebýva dlho nervózna, len potrebuje ten začiatok predýchať a už je to v pohode.

Koi

"Děkuji, Ib-san," usmála se na dívku a vytáhla bleskově fotoaparát. Začala si vybírat nejvhodnější místo na to, aby fotka vypadala nenuceně, ale zároveň na ní bylo všechno, co na ní chtěla mít. "Prosím... pokračujte v hlídání, jako bychom tu nebyli," vybídla Ib, zatímco si na vybraném místě klekla a namířila na ni svůj přístroj.

Aririki Rick Ginken
Jenom Ib? zeptal jsem se a pod skicu napsal: "A. Rick Ginken pro" a tady jsem zastavil a podíval jsem se Ib do očí. V situacích jako byla tato jsem vždy litoval svých jizev. Bez nich bych byl celkem slušně vyhlížející osoba, ale takhle se mě asi bude taková stydlivka bát.
Zároveň jsem si jí pořádně prohlédl. Vypadala opravdu skvěle, pouze její pohled byl zvláštní. Má okouzlující oči. blesklo mi hlavou. Jako rudé moře.

Pohladila sa po ruke trošku nervózne a snažila sa byť pokojná. Ale už to skoro z nej opadlo a bolo to na nej poznať, že už nie je tak nervózna. Prvotný šok prežila. Pohladila sa po vlasoch a sledovala tú ženu a potom sa pozrela teda pred seba a tvárila sa, že ich nevníma. To jej šlo najlepšie, takže nebol problém sa tak tváriť. Na otázku toho muža len jemne prikývla, keďže nebola taká zhovorčivá a čakala kedy ju tá žena teda odfotí.

Koi

Když měla fotku, se kterou byla spokojená, vrátila se k Ib.
"Děkuji, jste laskavá. Přeju příjemný zbytek hlídky," mávla na ni na pozdrav a naznačila Rickovi, že se jde dál.

Aririki Rick Ginken
Usmál jsem se na dívku a podal ji onu skycu, na které byla ona a její jméno. Byla to velmi povadená skyca. Dokonce by většina lidí (či shinigami) nepoznalo, že jde jen o skycu. Tady máte madam, ještě něco odemne.
Otočil jsem se a pokračoval za Koi. Opravdu to chce foťák. mrkl jsem na svého průvodce. Tahle kresba se mi povedla jen náhodou.

Pozrela sa na tú ženu a len prikývla a zamávala jej. Potom ju však prekvapilo, keď jej ten muž niečo strčil do rúk. Prezerala si to a zaleskli sa jej oči úžasom, keďže to vyzerá, akoby sa dívala do zrkadla. Pozrela sa na toho muža a prikývla a tiež mu zamávala. Dívala sa potom za nimi a potom na zem a čakala, kedy jej už táto práca na stráži skončí. Už ju trochu tŕpli nohy ako tu stále tak stála, takže si musela prešlapovať.

Koi

se uchechtla, při čemž chrochtla, což u ní bylo obvyklé. Obchod byl ale opravdu jen malý kousek za branou, takže už za chvíli ukázala rukou na nenápadný nápis "Smíšené zboží" na jednom z domů. Byl celkem pěkně opravený a celkově ještě patřil do té lepší části Rukongaie obklopující Seireitei v těsném okruhu.


Ib -> Oto se pořád nevracel, takže to vypadalo, že hlídkování je odteď na tobě. Kolem procházelo docela dost lidí. Mezi shinigami tě zaujala osoba, která měla zakrytou tvář černou rouškou. Šla trochu prkenně a její shihakushou také vypadalo, že přestálo jakýsi boj. Nikde jsi neviděla zanpakutou.