3. divize

Minami Isanami

Pozrela sa naňho a zvesila ruky. Úsmev jej zmizol a nahodila zamyslený výraz. Stále bol smutný, ale nevedela, čo vymyslieť. Sadla si k nemu na postel a dívala sa naňho.
“Čo sa stalo, vĺček braček?“ Prihovorí sa mu jemným hlasom a nahodí tiež smutný výraz, pretože nerada vidí svojho malého bračeka smutného. Pohladí ho prstom po líci.
“Prečo máš červené líčko?“ Opýta sa, skôr to vypadá akoby sa k nemu chovala ako k malému dieťaťu.

Amaru

Kousal jsem tyčku od lízátka, zatímco Isa-chan mluvila. Protože jsi mě praštila! A nakopla! Když jsem ti páčil tu kost z krku... řekl jsem smutně. Možná jsem byl 3. důstojník 3. divize a shinigami, ale bejt praštěnej nebylo příjemné ať už jsem byl kdokoliv

Minami Isanami

Dívala sa naňho a prekvapene zamrkala. Zamyslela sa. Pamätala si, že sa dusila. Plávala v spomienkach a spomenula si, že ho naozaj uderila. Kľakla si pri posteli na kolená a spojila ruky.
“Gomene, Amu-tan! Odpusť!“ Začala tam prosíkať o odpustenie a zamrkala naňho s veľkými uslzenými očami, aby jej odpustil.

Aka Masamune

Dlouhou dobu jsem se snažila Minami odtrhnout od Yuri, ale nešlo to. Minami si to nechtěla dát vysvětlit. To by zas nebyl takový hrozný trapas, ale najednou se tam objevil i kapitán a to teprve bylo něco. Když kapitán procházel, tak jsem ho pozdravila, ale myslím, že jsem přes Minami ani nebyla slyšet. Tak trochu jsem se za Minami styděla. Držela jsem se za čelo a snažila se zachovat klid. Nakonec jsem objevila ještě jednu chodbu a tou se nenápadně zmizela pryč, protože toho už bylo nějak hodně. Bloudila jsem dlouhou dobu, ale nakonec se mi podařilo se dostat ven na sluníčko. Zhluboka jsem si oddechla. Tolik událostí během tak krátké doby je na někoho příliš....přesněji řečeno na mě. Začala jsem se procházet po venku...

Amaru

Mračil jsem se na ní i když začala prosit. Ale nešlo to. Jako zkuste si dívat se do takových očí a zůstat naštvaní. Pomalu jsem roztál a nakonec se usmál. To je nefér! Nemůžu se takhle zlobit! začal jsem mávat rukama nahoru a dolů.

Minami Isanami

Isanami sa stále naňho tak dívala a prosila stále od odpustenie. Videla ako sa mu zjavil na tvári úsmev a hneď zmenila náladu na veselú.
"Yatta! Amu-tan sa už usmieva!“ Povie potešene. “Máš šťastie, keby si sa neusmial, tak by som zvolila drastickejší spôsob.“ Povie s milým, nevinným úsmevom a postavila sa.

Amaru

Ale no tááááák! Nemůžeš bejt taková! A vůbec taky tamto vykoktal jsem trochu nemotorně. To je ono! Ještě ses vůbec nepřihlásila kapitánovi, aby tě mohl zapsat do 3. divize officiálně! napadl mě spásný nápad

Minami Isanami

Prestala výskať a pozrela sa naňho prekvapene. Zamyslela sa nad tým, čo povedal a usmiala sa potom.
“Tak ho poďme nájsť, Amu-tan! Určite sa Razi-chan poteší, keď nás uvidí.“ Zvolala, čapla ho za ruku a ťahala ho za sebou z izby. Zo začiatku sa dosť ponáhľala, pretože tu rybu dala niekomu do izby, ale nevedela komu. Musela sa jej nejako zbaviť a izba vedľa Amara jej vyhovovala, keďže to bolo hneď kúsok.

Amaru

Isa-neechan! Zpomal prosím, utrhneš mi ruku postěžoval jsem si a trochu popoběhl. Izumi-taicho je na nádvoří, cítím ho a je tam s ním ještě někdo, jdeme! řekl jsem, protože ten někdo měl silné reiatsu, což mohlo znamenat, že strejda potřebuje někoho, kdo otráví cizince aby odešel a na to byla Isa-chan skvělá

(Velmi se omlouvám, smazala jsem vaše poslední posty, protože jsem zahlazovala stopy po nedorozumění - Razaki tu není a nikdy nebyl, stejně jako Tougou... Ještě jednom gomen)

Izumi Razaki

Bylo na čase začít pracovat na párty. Přesunul jsem se tedy do jídelny přímo za kuchaři a zásobovacími ... lidmi. Nezdržel jsem se příliš dlouho, jen jsem jim nadiktoval seznam toho, co do zítra potřebuju sehnat, uvařit a připravit. Vzhledem k tomu, že jsem byl teď kapitán, tak to pro ně určitě nebyl problém. Pak jsem ale hned zmizel zase do své kanceláře, bylo toho ještě hodně co sem musel udělat...

Amaru

Zastavil jsem se což mě málem stálo ruku. Stůůůůůůj nééé-chan vykřikl jsem. Je u sebe v kanceláři, to je jen kousek! vykřikl jsem a zase se rozběhl do kanceláře a táhl nee-chan za sebou.

Minami Isanami

Bežala ďalej, ale nečakala, že ju dokáže niekto zastaviť. Nohy jej vyleteli dohora a ona dopadla na zadok. Pozrela sa naňho urazene. Všetko sa zbehlo tak rýchlo a vypadá to, že nečakal na to, že sa postaví. Chcela sa postaviť, ale to už ju začal ťahať, takže zadkom umývala dlážku chodby divízie.

Amaru

Doběhl jsem až ke dveřím Razakiho kanceláře. Nečekal jsem a zaklepal. Teprve pak jsem si všiml, že jsem vlastně celou dobu táhl Isa-chan za sebou. Jéééé promiň néé-chan. Nebylo to schválně omluvil jsem se a zarvářil jsem se co nejvíc omluvně.

Izumi Razaki

Cítil jsem Amarovou reiatsu a reiatsu té malé protivné holky. Vytáhl jsem zpod stolu lahev velice drahého alkoholu a po hodně dlouhé době jsem se trochu napil, abych to setkání dokázal přežít. Dále... řekl jsem, když se ozvalo zaklepání

Minami Isanami

Ďakovala v duchu, že už zastavil, pretože to nie je príliš príjemné jazdiť zadkom po podlahe. Konečne sa jej podarilo nejako postaviť. Hladila si zadok a pri tom bolestivo aukala. Pozrela sa naňho nahnevane a vlasy sa jej trošku od zlosti zježili.
“Krutý!“ Povie urazene, a keď započuje Razakiho nežný hlas, tak vbehne dovnútra. “Razi-chaan!“ Zvolala natešene už pri jeho stole a začala mávať akoby bol sto metrov ďalej.

Izumi Razaki

Zachoval jsem tvář pokrového hráče, což bylo asi to nejtěžší, co jsem kdy v životě dokázal. Copak si přejete vy dva? zeptal jsem se a sevřel pod stolem jílec Batariela. Určitě to zase byla nějaká ptákovina. Došly jim gumové kachýnky, nebo v jídelně nebylo dost žužu...

Minami Isanami

Opierala sa rukami o stôl a dívala sa naňho. Keď sa ich spýtal, čo chcú, tak otvorila natešene pusu, ale vypadá to, že zamrzla. Zabudla, prečo sem šli. S tou otvorenou pusou sa pomaly otáčala na Amara. Vypadá to, že chce, aby to povedal on, tak ho k nemu dotiahla a ona sa začala prechádzať po kancelárii.

Amaru

No tak měla by ses asi nahlásit kapitánovi, když jsi přišla do divize ne? A ty bys jí měl jako kapitán zase přijmout do divize poradil jsem oběma co mají dělat. No a taky jsi říkal něco o tom, že vezmeš nee-chan k nám do klanu ne? rejpnul jsem lehce spíš abych strejdu trochu naštval a dodal nee-chan nějakou munici. Tohle byla prča

Minami Isanami

Už pár minút sedela pri nejakých spisoch. Okolo nej papiere s nejakými dokumentami a ona si z nich začala robiť origami. Pozrela sa na nich zvedavými očami a usmiala sa.
“Ale.. on to už vie, ne?“ Opýta sa Amara a ďalej si robila origami. Potom sa prekvapene pozrela na obidvoch, keď zmienil klan a hodila po miestnosti labuť z dokumentov, ale spadlo to na zem.
“Neletí.“ Povie urazene a ďalej si tvorí. "Áno! Do klanu! Do klanu! Do klanu!“ Začala hovoriť natešene a pritom sa sústredila na origami.

Izumi Razaki

Uviděl jsem, jak vzala do ruky moje "1/4letní zhodnocení divize" a udělala z něj labuť. Zrudnul jsem, pak zfialověl a pak vystřídal 12 dalších barev, z nichž 2 do té doby nikdo neznal. Kousnul jsem se do jazyka, abych nemusel vykřiknout BANKAI! Holýma rukama jsem propálil do stolu černé otisky. Z očí mi začaly šlehat plameny. Teplota v místnosti se zvýšila instantně o 10°C. Moje zvýšení reiatsu je málem oba zarazilo do podlahy. Uvnitř jsem křičel výkřiky tisícovky Khaaaaaanů. Zaskřípal jsem zuby takovou silou, že to vysklilo okno. Jílec Batariela jsem sevřel tak silně, že v něm křuplo. Všechny generace klanu Izumi se otočili v hrobě, když cítili můj hněv. Zabij jí... zabij jí... vypař samotnou její esenci! ozvalo se mi v hlavě. Amaruuuuuuuuuuuu! zakřičel jsem. Máš moje svolení to VŠECHNO zařídit! Jen jí odsud odveď! zaskřípak jsem zuby znovu, když jsem viděl, jak se natahuje pro další složku...

Minami Isanami

Ďalej si spokojne tvorila a potom sa prekvapene na Razaki pozrela. Nejako sa to tu zmenilo a prešiel jej mráz po chrbte akoby ju malo niečo zabiť. Našťastie, takéto pocity nemá dlho. Postavila sa a uvidela ako Razaki prepaľuje stôl. Pribehla k stolu, zobrala pohár s vodou a obliala mu ruky pričom obliala aj nejaké papiere, ktoré mal na stole.
“Horelo.“ Skonštatovala po chvili.
“Ale neboj sa, Razi-chan. Už je to v poriadku.“ Povie pokojne a usmeje sa spokojne, že zachránila Razakimu ruky.

Amaru

Popadl jsem nee-chan za ruku a táhl jí ke dveřím. Vidíš? Všechno dobře dopadlo! řekl jsem a táhl jí ven. Chudák Isa-chan chyběl zcela pud sebezáchovy a já jsem nechtěl riskovat, že umře strejdovou rukou. Ale v jednom jsem měl pravdu - fakt to byla prča

Minami Isanami

Prekvapene sa pozrela na Amara, ktorý ju čapol za ruku a ťahal ju von. Pozrela sa na jej obete, ktoré boli pohodené na tom mieste, kde bol spáchaný jej zločin a väčšina z nich už boli len labute, loďky a iné zvieratá a tvary.
“Po-po-počkaj, Amu-tan! ja som nedokončila svoje výtvory!“ Zvolala a naťahovala ruku za papiermi, ale to už ju dotiahol von. Keď sa na ňu otočil, mohol vidieť, že má červené a nafúknuté líca ako balón od zlosti.

Amaru

Stál jsem uprostřed mezi rozlobenou nee-chan a na smrt rozzlobeným kapitánem 3. divize. A to se mi naprosto nelíbilo. Napadla mě jen jedna cesta ven. Klid. To byl jen, eto, tamto, přijímací rituál do klanu, to je ono! řekl jsem. Přece jenom mi strejda řekl, ať to nějak zařídím sám.