3. divize

Minami Isanami

Isanami na chvíľku premýšľala, ktovie zase o akých blbostiach a potom sa usmiala znova. Vypadá to, že ju preradili do dobrej divízie, pretože je tu skvelá spoločnosť, teší sa aj na ostatných.
"Tak dobre! Pôjdeme sa prejsť! Už si videla divíziu celú? Ja som ešte len prišla takže neviem, ale to je dobré, prejdeme všetko a prípadne môžme ísť niekam von. Do reštaurácie, napríklad!" Rozhodla hneď, čapla ju za ruku a viedla ju po chodbe. Asi jej bolo teraz jedno, či sa stratí, hlavne že nie je sama.

Aka Masamune

Co? Aaaaaa. Stačilo ze mě vypadnout, když mě Minami čapla za ruku. Musela jsem se jenom usmívat, protože na to se nic říkat nedalo. Dobrovolně jsem s ní šla, tam kam mě táhla. Takovou rychlostí budeme mít za chvíli celou divizi prošmejděnou.

Amaru

Co se tu děje? Proč je tu takovej hluk, tady se nedá pracovat řekl jsem a snažil se tak zakrýt fakt, že jsem doteďka naprosto spal a nepracoval ani úplně malinko. Jako důstojník sem si ale musel udržovat nějakej tamten, jak se to jen... imidž.

Minami Isanami

Držala ju pevne, pretože ju nechcela len tak nechať ísť, ale vypadalo to, že sa ani brániť nebude. Ale potom počula iný hlas. Zastavila sa a a pozrela sa na toho chlapca o niečo menšieho ako ona. Dívala sa naňho chvíľku a mlčky.
"Jeeej! Ty si kawaaii!" Povedala zrazu natešene a pribehla k nemu a nejako pozabudla Aku pustiť. Pustila ju až vtedy, keď k nemu pribehla. Chytila ho za líca a začala mu za ne poťahovať ako malému dieťaťu.
"Ty si tak chutný chlapček!" Povedala s úsmevom, keď ho ťahala za tie líca. Asi jeho otázku úplne odignorovala.

Amaru

Moje pýcha jako důstojníka 3. divize skončila v jednom žalostném okamžiku. Bylo to jako ta hrozivá návštěva u tet v Tokiu. I tam mi roztahali tváře tak, že jsem je měl další 2 dny jak sloní uši. ÁÁÁÁÁÁÁáááááááááááááááááááá vykřikl jsem a vypustil tolik reiatsu kolik jsem jenom mohl. Turiel zatemnil chotbu za mnou. Já nejsem kawaaii ani chlapeček! Já jsem 3. důstojník 3. div... vykřikl jsem ale nedokončil větu protože jsem udělal krok dozadu, zakopl a spadl na pohlahu

Minami Isanami

Ťahala ho stále za ty jeho chutné tváre. Strašne sa jej páčili takýto malí chlapci ako on, ale vypadá to, že on sa za malého chutného chlapčeka nepovažoval. Prestala ho ťahať za líca a prekvapene sa naňho pozrela. Zdalo sa jej, že je v miestnosti trošku ťažký vzduch. Dívala sa naňho stále prekvapene aj po tom, čo spadol na zem. Po chvíli ticha k nemu prišla a sklonila sa k nemu.
"Jééj, si v poriadku? Neublížil si si? Poď, pomôžem ti vstať." Povie s milým úsmevom a podá mu ruku.

Aka Masamune

Když jsem v dáli uviděla Amara, chtěla jsem ho nějak nenapadně varovat, než jsem však stačila vydat ze sebe hlásku, už jsme stali u Amara. V jednu chvíli jsem si myslela, že mě Minami tu ruku nepustí. Avšak pustila mě. Chvíli jsem tam stála vedla a pozorovala co se stane. Stalo se něco ....... co asi nikdo nečekal. Nemohla jsem...... nemohla jsem to vydržet. Dala jsem si ruku před pusu a snažila se tolik nesmát. Pardon. omluvila jsem se za Minami, ale přesto jsem se stále smála.

Amaru

Ta protivná shinigami mi pomohla na nohy. Plácnul jsem si ruce na tváře a pomocí léčivého kida jsem si je vyléčil. Tohle už NIKDY nedělej! vypískl jsem. Kdo vůbec jsi? ozval jsem se dost naštvaně, protože mě pořád ještě boleli tváře a to dost nehezky. Snažil jsem se mračit ale vůbec mi to nešlo

Minami Isanami

Keď mu pomohla na nohy, tak sa narovnala a stále sa naňho ako tupec usmievala. Bolo to proste trdlo, ale je za to rada, ale neuvedomuje si, že je to jej chovanie fakt otravné pre ostatných, teda aspoň niektorých.
"Volám sa Minami Isanami. Môžem ma volať akým len chceš menom, už som si zvykla, že na mňa hovoria oboma." Povedala a potom ukázala na dievča vedľa nej, ktorá usilovne zadržovala smiech. "A toto je Aka-chan, ale môžeš jej hovoriť Aka-chan! A ako sa voláš ty?" Predstavila rovno aj Aku, pretože asi by to pri tom zadržovaní smiechu nezvládla.

Amaru

Nevydržel jsem se nesmát. Ten její výraz byl prostě moc kawai na to si udržel tvář pokrového hráče. Vyprskl jsem smíchem a chvíli nemohl přestat. Pak jsem se párkrát zhluboka nadechl. Fajn, já jsem Izumi Amaru, 3. důstojník tady ve 3. divizi. Rád tě poznávám. zazubil jsem se na ní. Je nějaká šance, že se vyhnu označení -chan? zeptal jsem se s nadějí v hlase

Minami Isanami

Usmievala sa stále, aj keď sa on smial. Najradšej každého rozosmievala než každého otravovala, ale to, že niekoho otravuje, si ani neuvedomí, pretože to tak nejak ignoruje, ale páči sa jej, keď sa niekto smeje. Hneď ako jej oznámil jeho meno, začervenala sa v tvári, v očiach sa jej zalesklo a spravila tým výraz, že ho naozaj žerie. Asi to nečakal, ale ona ho chytila a pritisla si ho na hruď a takto ho objímala.
"Jeeej! Nemôžem si pomôcť, ale ty si tak strašne kawaaii, Amu-chan!" Amaru tomu proste nemohol zabrániť. Tým, že bol mladší a menší od nej, tak to pre ňu bolo strašne roztomilé a takýchto ľudí ako on by chcela najradšej zjesť... našťastie nie doslova, ale ak by na to prišlo, tak by si ho vymáčala v mede.

Amaru

Uiíííí bylo jediné, co jsem dokázal říct když se mnou smíkla a začala mě objímat. Opět se mi sladila barva obličeje s barvou vlasů. Ale no tááák, Minomet tohle nééé začal jsem po chvíli protestovat. Jako byla sice hezká a taky docela roztomilí, ale nemohla se mnou zacházet jako s panenkou. Taaaskeeeteeee vykřikl jsem

Minami Isanami

Ešte stále si ho Isanami k sebe tisla, strašne bol chutný. Dúfa, že tu tiež ešte niekoho takého nájde, pretože na akadémii nikto taký nebol.
"Ty si tak roztomilý, keď sa hneváš a keď sa smeješ! Ja takých malých chlapčekov ako si to žeriem!" Hovorila, keď si ho stále k sebe tisla, ale potom ho nečakane pustila a chytila za rameno Aku.
"Aka-chan a ja pôjdeme spoločne na tu párty, pridáš sa k nám, Amu-chan?" Opýtala sa Isanami a objala Aku okolo jej jednej ruky. Rada sa teda túlila, aj keď to nikdy nebolo na mieste.

Amaru

Ale no ták! Jsem důstojník a jsem hrozně silnej! Porazil jsem děsně silného hollow! A bojoval jsem v obrovský bitvě proti Reimei, nemůžu přece bejt roztomilej Amu-chan řekl jsem trochu zklamaně. Ale bylo poznat, že nemám sebemenší šanci jí přemluvit, nebo jakkoliv nahlodat. Nakonec jsem rezignoval. Fajn! Přežiju rozromilého Amu-chana, ale ty budeš muset přežít, že ti budu říkat nee-chan! řekl jsem. A hádám že se na párty potkáme, ale kapitán po mě bude určitě chtít pomoc s přípravou

Minami Isanami

Isanami prešla z úsmevu do prekvapeného výrazu a Aku pustila. Postavila sa znova normálne zatiaľ čo on rozprával o tom, porazil silného hollow a tak. Usmiala sa znova a zatvorila oči. Sklonila sa k nemu, akoby mu chcela týmto ukázať aký je od nej malý a začne ho jemne uznanlivo pacať po hlave.
"Tak to si šikovný, Amu-chan! Ten veľký hollow musel byť strašne desivýý!" A keď to dopovedala, prestala s pacaním a hladila ho po hlave rukou akoby bol malé dieťa. A o tom, že by mala prežiť to oslovenie nee-chan nemusela byť ani reč. Rozžiarila sa jej tvár, asi ju to hodne potešilo a zase ho objala. Raz niekoho tými objatiami zabije, len aby ešte neobjímala na bojisku nejakého hollowa, ktorý by ju radšej s chuťou zožral.
"Jej, to je roztomilé! Tak ja budem tvoja veľká nee-chan a ty môj malinký bráška!" Povedala, pustila ho zase bola k nemu sklonená a nahodila trošku prísnejší výraz, ale to ona nedokáže tak úplne. Zdvihla jednu ruku, vztýčila jeden prst a začala s ním kývať, akoby mu išla prikazovať to, čo teraz ide povedať.
"Ale musíš pre svoju veľkú nee-chan pripraviť veľa jedla, keďže kapitánovi pomáhaš s prípravou." Povedala akoby "prísne" ale len tak sa tvárila, hlas malá stále ten mierne detský.

Amaru

Z uší jsem vypustil páru. Nesnášel jsem plácání po hlavě. Přetrpěl jsem to a pak si dal hodně záležet na tom, abych se zase pořádně rozcuchal. Náhodou byl silnej! I strejda Razaki s ním něm problémy! pokusil jsem se něco namítnout, ale stejně sem si přišel jako kočka, kterou někdo chválil za to, že se naučila chodit na píseček. Náhodou já jsem vždycky chtěl mít sestru... řekl jsem a radši si znova rozcuchal vlasy. A jídlo asi bude někde obědnávat a vzhledem k tomu že pozval celou divizi, tak toho bude nejspíš fakt fůra...

Minami Isanami

Usmievala sa a znova ho začala hladiť po hlave a hovoriť pri každom jeho slove o tom hollow:
"Áno, áno, ja viem, Amu-chan! Ja ti verím!" Hovorila mu, akoby jej hovoril niečo v zmysle, že tá ryba bola takááááá veľká. Nad tými slovami, že vždy chcel mať sestru sa pousmiala a poriadne mu postrapatila vlasy. Chcela aj niečo povedať, ale keď spomenul, že toho jedla bude naozaj veľa, tak mu prestala strapatiť vlasy a natešene hovorila:
"Bude jedlo! Bude jedlo! Jedlo! Jedlo! Jedlo!" Hovorila takto chvíľu natešene a už videla v predstavách tu kopu jedla.
"Vieš kedy tá párty bude, Amu-chan?" Opýtala sa a dala zvedavo hlavu na stranu, ale stále sa naňho pozerala.

Amaru

Zase jsem si pořádně rozcuchal vlasy. To mě takhle fakt zdegenerovala služba u kapitána Ruyichiho, že jsem byl háklivej na svoje vlasy? napadlo mě. No, hádám že to chvíli potrvá než to připraví, ale určitě to bude fakt velký, strejda je hroznej mega...gola...geloman... no prostě vždycky všechno děsně přehání... řekl jsem a udělal krok stranou abych dostal svojí hlavu z jejího dosahu.

Minami Isanami

Dívala sa naňho zvedavo a stačilo to slovo "přehání" a už na moment ho nepočúvala, pretože sa jej v hlave objavil obraz hory jedla okolo nej a ona v strede ako máva rukami a otáča natešene na každú stranu. To bol jej najobľúbenejší sen, nemala rada noci bez snov a, našťastie, sa jej tento zdal pomerne často.
“Takže bude veľa jedla. Tak na to sa teším ešte viac! Nech už príde! Dúfam, že Razi-chan dorazí tiež! Nejako nečakane zmizol, ale určite sa objaví!“ Povedala s úsmevom a obzrela sa, akoby ho už čakala za sebou, ale nikto nikde. Smola.

Amaru

Využil jsem toho, že byla nee-chan zasněná a uklidil jsem se o pár kroků dál, co nejdál z jejího dosahu. Nó á začal jsem nějakou větu. Too no proč ses vůbec dala ke třetí divizi? Pokud se teda můžu zeptat? zeptal jsem se a doufal, že se nedostane k žádnému tématu které by naráželo na to že jsem "kawai" nebo na jídlo

Minami Isanami

Po chvíli, keď sa obzrela znova naňho, bol o niečo ďalej. To trošku nechápala a tak kráčala znova k nemu s úsmevom, takže mu cúvanie nepomohlo.
“Aha! Ty chceš vedieť prečo! Tak ja ti hneď poviem prečo! Eto... presne ti na to viem odpovedať... presne.. celkom presne...“ Povedala, keď sa zastavila uňho a premýšľala a pozerala pritom do strany. Znova sa naňho pozrela a prikyvovala, aby rozumel. “Celkom úplne presne to viem.... celkom presne, chápeš.“ Hovorila mu tak stále dokola, takže to vypadalo, že vôbec netuší, prečo tam šla, takže bola tak trochu v koncoch, ale nakoniec ju napadol dosť dobrý dôvod.
“Pretože som chcela!“ Nakoniec povedala rozhodne a pozrela sa naňho pri tej odpovedi.

Yuri Furukawa

Spolu s mým dohledem se konečně přiblížím ke kasárnám třetí divize. Když vstoupíme dovnitř, vede mě dlouhými chodbami třetí divize a já poslušně kráčím za ním. Zdá se to tu být trochu opuštěné, teprve po chvíli narazíme na dva shinigami. Pohlédnu na modrovlasou dívku a dítě v shihakusho. Podivím se nad tím, že je ten shinigami tak mladý. Kývnu jim na pozdrav pokračuji dále s mým doprovodem. Snad již brzy dorazíme ke kanceláři kapitána či někoho, kdo se mě ujme.

Minami Isanami

Po chvíli počula kroky k nim. Zmĺkla a ohliadla sa. Videla ženu s hnedými vlasmi a fialovými očami. Bola tiež od nej trochu vyššia. Len na nich kývla a chcela pokračovať ďalej.
“Po-počkaj!“ Zvolala na ňu a chytila ju za rukáv jej bundy. “Ty si tiež z 3. divízie. Volám sa Minami Isanami.“ Hneď sa s ňou zoznámila. To bolo vždy prvé, čo spraví, keď niekoho nového stretne. “A ty sa ako voláš?“ Opýta sa jej s milým, pre ňu typickým, úsmevom.

Yuri Furukawa

Pohlédnu vyděšeně na dívku a chvíli mi trvá, než mi dojde, co po mě chce. Lehce zakroutím hlavou. Nepatřím k třetí divize, jsem tu pouze, abych splnila další část mého trestu. Už ji chci říct, že se nemůžu zdržovat, ale nepustí mě ke slovu a optá se mě na moje jméno. Ohlédnu se, kde zůstal shinigami, který mi dělal společnost mě hlídal při cestě sem. Postával opodál a netvářil se zrovna nadšeně. Yuri Furukawa. Prohlásím rychle a otočím se. Už musím jít, promiň. Vydám se zase kupředu.

Minami Isanami

Jej úsmev sa zmenil do udiveného výrazu a dívala sa tak na ňu, keď počula, že do tejto divízie nepatrí. Videla aj toho shinigamiho za ňou, ale ten sa jej nepáčil, pretože mal zlý kukuč.
“Ale nikam, Yuri-chan!“ Povie ráznejšie a chytí ju znova za rukáv bundy a potiahne dozadu, aby neutekala.
“O akom treste to hovoríš? Čo si spravila? Môžem ísť s tebou?“ Opýta sa jej znova s úsmevom a znova sa pozrela na toho facina, ktorý chodil s Yuri.