8. divize

Tomisura Raiden

Raiden pokýval hlavou nad Kyouheyem a trochu se zahleděl na nebe. Kde asi Sei vězela. Měl by se po ní časem podívat... přeci jen to byla do nedávných dob jeho jediná rodina. No, jenže pak mu nalil dvě kapky fusaklo-vývaru, který měl vskutku grády. Samozřejmě, jako znalý piják z ocelovejma játrama byl v pohodě, avšak kdyby si dal asi víc než dvě kapky, nejspíše by se tu už válel na podlaze. A to tohoto dne nešlo, on musel zůstat střízlivý. Náhle pocítil zvláštní Reiatsu. Přes tvář mu přeběhl mírný úsměv a kolem něj se zajiskřilo. "Á, alkoholik a mistr zvracení dorazil," zasmál se tiše a podíval se skrz dav za Akiem, který se tam nalézal i s jeho paničkou, která teď byla taktéž kapitán. Letmo k nim mávl rukou a přizval je k nim. Okamžitě poslal pro to nejtvrdší co tam měli, aby měl Akiho všeho dostatek a něco lehčího pro Suki. Co by to byl za kapitána, kdyby nepohostil tyto vysoce postavené hosty kvalitním chlastem. Mávnutím ruky odstranil z cesty opilce, jeho Reiatsu mělo v těchto chvílích fakt grády, když mělo odklízet jen ten odpad, co se zlil jako první.
No, a aby nebylo jen veselo, vylítla z kanclu Natsumi a hned se hrnula k němu. "Dobré odpoledně, Natsumi-chan. Koukám, že jsi ten měsíc udržela divizi v celku," pochválil jí střízlivě a usmál se na ní Raiden. Byl rád, že se fakt neopil. Co by na něj asi řekla, kdyby nedokázal ani vylézt schody ( ). "No jo, vždyť jen vypíjíme zásoby před dobou abstinenční. Konečně jsi dosáhla svého, budeme střízliví," promluvil k ní a mrknul na ní. A aby se nenudila, sáhl po jedné značkové lahvi červeného vína a strčil jí ho k puse. "Napíj se taky, ať z toho něco máš," požádal jí slušně. Avšak v případě odmítnutí by to vzal i neslušně.

Akio

Spolu se Suki nakonec musel Raidene navštívit, protože byl odhalen. Převzal tedy zásoby, které dostal a přivoněl. Pil už mnoho věcí a mnoho z nich ani nebylo tekutých, alr to co tu Raiden nastřádal byla síla. Některé věci by mnozí pijani prohlašovali za svatý grál alkoholu, ale on tu byl v doprovodu své milé. Rozhodl se tedy moc nenasávat. Ahoj Raidene...jen jsme se šli kouknout co že to tady děláš...pěkné archivní kousky uznávám.

Akisha Shihomaru

Z nějakých neznámích důvodů se ke mě dostávalo stále více alkoholu, což se mi přestávalo líbit, ale zatím jsem to zvládala a polovinu toho jsem zase předávala dál, protože jsem ještě věděla, že míchat to, by byla moje smrt. Uznávám, že to začínalo být velmi zajímavé, protože shinigami kolem mě se pomalu, ale jistě přestávali držet na nohou. Já se na nich držela celkem slušně, a myšlění jsem měla stále v pořádku. Odněkud se ke mě dostalo něco podivného a když jsem ti vypila, myslela jsem, že asi na místě umřu. Chtělo se mi zvracet, protože ta tekutina měla opravdu sílu. Fajn, asi jsem to přehnala. Uznala jsem konečně a zmizela jsem škobrtavým krokem z davu, opřela jsem se o zeď a rozhlédla se, svět vypadal zajímavě rozmazaně. Málem jsem sebou sekla. Sahála do rukávu a vytáhla lahvičku s podivnou zelenou tekutinou s nápisem Pro případy nouze! Po chvíli zápasení jsem to odzátkovala a vypila to. Chvíli jsem měl pocit, že se opravdu pozvracím, ale potom jsem se začínala vzpamatovávat. Ještě štěstí, že jsem pro tyhle případy pojištěná, když jsem převzala divizi, po snad nějvětším alkoholikovi z celého Společenství duší.
Po tomhle hnusu jsem se rozhodla pít jen něco slabšího, pokud ještě teda něco zbylo, znovu tuhle srandu vážně nechci.

Taiketo Suki

"Nebuď nechutný, prosím tě.." řekla jsem ještě s dávnou vlídnosti než mi Akio stačil vykládat, jak vznikla soutěž ve zvracení. Bylo mi jasné, že nechci vědět úplně všechno. Pak už jsme byli zahlédnuti kapitánem 8. divize, kterému jsem s úsměvem zamávala a následně poděkovala za pití, které nám bylo doneseno. "Než to vypiju.. Co to je? Nerada bych se tu plazila po zemi." řekla jsem nadneseně, usmívajíc se na ostatní. Akia jsem přitom stále jednou rukou hladila po zádech.