8. divize

Tomisura Raiden

Zdálo se, že si vybral konečně-kvalitní-zástupkyni, která zvládala zůstat v klidovém módu, když kolem něj vířilo Reiatsu vyšší kategorie. Ty předchozí bačkory to jen tak nezvládali. Narozdíl od ní však opravu chodníčku neřešil, protože členové z divize se o to vždy rádi postarali. Tedy ne vždycky rádi, ale prostě postarali.
Reakce Sei ho však velice překvapila, protože ještě před několika hodinama tvrdila, že o jeho minulosti nic nevěděla. A nebo i kdyby věděla, nedala to na sobě znát. Tak tohle mi budeš muset vysvětlit, rozhodl se bezeslovně. "Tak vlezem do pasti," pronesl nakonec rozhodně i přes Natsumino varování. Bylo mu jedno, zdali to doopravdy byla nějaká past, jestli se vskutku jednalo o jeho rodinu, byl odhodlán pokrájet cokoliv a kdekoliv, aby zjistil pravdu. Kolem něj se přitom mírně zajiskřilo.
"Fajn, máš mé povolení. Nevloupávej se, prostě řekni, že je to můj rozkaz a prohledej cokoliv co se týká mé historie, či jiného Tomisury co bude v záznamech, Kdyby měl někdo problém, tak ať se obrátí na mojí osobu..." na moment se pak odmmlčel, protože se zdálo, že nad něčím přemýšlel a nakonec rychle dodal: "...Jen mé období ve třinácté divizi raději vynech, to nebyla hezká doba, stále jsem byl v lihu."
Mezi tím si vyžádal ten papír, který byl do divize dodán a bedlivě si ho prohlédl. Ten znak mu byl stále jedna velká neznámá. "Jo a... Natsumi, buď opatrná, jo?" pohlédl na ní a vyslovil něco, co neznělo jako rozkaz, ale spíše jako prosba.

Tomisura Raiden

Před kasárnou osmé divize vyšlehl zářivý blesk, zavlálo bílé haori a objevil se černovlasý, rozcuchaný kapitán, který lívně zívnul. "Děcka, jsem doma," zařval do éteru, čímž chtěl dát najevo, že by se měli všichni probrat a zase začít akčnit. Kolem něj se ještě jemně pobleskovalo. Byl v čudu měsíc, následoval vlastní cestu a zdokonaloval své schopnosti. Jestli se mu to povedlo, to musel určit čas, ale rozhodně to nebyla marná cesta.
Raiden volným krokem zamířil do své kanceláře. Rozrazil dveře dokořán, prošel kolem svého pohodlného gaučíku, kde strávil několik set nocí v alkoholickém opojení a zasedl za stůl, na kterém byla hlada papírů. "Sōkatsui!" zahřměl a veškeré papíry vzplály modrým světlem. Jejích zbytky pak smetl ze stolu. Měl opět čisté pracoviště. Z podstolu vytáhl hliněnou lahev, ze které se pouze jednou napil. Měsíc neměl saké v tlamě, musel si tu chuť obnovit. Pak vrátil lahev opět pod stůl, aby vyčkávala na lepší časy. Nu, a co měl asi tak dělat teď? Dovolenou si prošel, měl by něco dělat. Problém byl, že nebyl informován co se za tu dobu dělo, takže by si měl sehnat informace.

Tomisura Raiden

"Co to doprd*le má bejt?!" zamrkal, když mu jeho vlastní útok podpálil záclony. Ach jo, zdálo se, že se po dobu měsíce změnilo víc než se dalo čekat. No, z tohohle už asi nic nedostane. Rukou sáhl na záclonu, strhl jí a vyhodil z okna do jezírka. Aspoň se vypere, pomyslel si a zahleděl se na ty papíry. Rozhodl se je nechat na později. Za takových sto let si možná najde chvilku, aby je roztřídil a rituálně pohřbil na nějakém předem určeném místě. Taková dvanáctá divize by možná šla.
Takže když se bavil povinností, rozhodl se vyjít opět mezi své členy a zodpovědět jim ty jejích otázky. "Inu, byl jsem na malé zdravotní dovolené, sice jsem se na ní málem zabil, ale pomohla mi. Máte nějaké zprávy co se tu dělo? A kdo mi to sakra uklízel v kanclu?" zeptal se jich a zároveň odpověděl na to, co se po něm chtělo. Byl rád, že byl zase doma. usedl tedy na vlastní zápraží a podíval se jaký svinčík tu zvládli nadělat.

Tomisura Raiden

Raiden si to kempil na zápraží a spokojeně sledoval své členy. Sem tam trochu udiveně mrknul, či dokonce nevěřícně zavrtěl hlavou. Takových změn za pouhý měsíc, to snad nebylo možné. Jak to tak probíral, tak byl jedním z posledních stálých kapitánů. Samé výměny a tak podobně, no to bylo trochu šílené. Nejvíce ho překvapil odchod Akia. Do toho by to rozhodně neřekl, vždyť pro něj byla divize vším.
Když si to vše urovnal v hlavě, trochu si povzdechl. "No skvělý, zdá se, že jsem přišel doopravdy o hodně," shrnul to všechno dohromady, ještě než odpověděl na otázku ohledně jeho úmrtí. Nad tím se trochu zasmál, následně praštil rukou do země, až začala praskat a kolem něj se zajiskřilo. "Vypadám snad jako někdo kdo se chystá natáhnout bačkory?" zašklebil se a pokračoval: "Ne, musel jsem dotáhnout svůj Bankai do finální podoby, řekněme, že teď je více OP než kdy dřív." Když domluvil tak se zasmál a natáhl na dřevěnou podlahu. "Fajn, jelikož to převzal Izanagi, tak je Gotei 13 v hajzlu. Babču budu muset časem najít, ještě je pár věcí, které s ní chci probrat. zmizení ostatních je politováníhodné, ale něco takového jsem čekal. Kolik kapitánů nových máme a o koho se jedná?" zeptal se a kolem něj se opět zajiskřilo.

Tomisura Raiden

"Jo, bylo by to cool... kdyby... ale to máte fuk," raději nechtěl zabíhat do detailů, protože to nebylo pro jejích uši a hlavně pro jejích žaludky. Co se týkalo uší u Izanagiho se hlasitě zasmál. "Je mi jedno jestli mě uslyší, žádný mladíček mi nebude říkat, co a jak mám dělat. A už vůbec ne jeden z bývalých Kenpachi. Který cvok udělal tohle rozhodnutí ohledně jeho jmenování?" pronesl tázavě. Tohle by vskutku rád věděl. Nechtěl si nechat rozkazovat od někoho, kdo byl mladší, krvelačnější a šílenější než byl on sám. To už by raději ve velíci pozici viděl Akia. S tím se aspoň dalo mluvit, ale Ken, to fakt ne.
Když přišlo představení ostatních Shinigami Kapitánů, pouze pokýval hlavou. Většinu z nich neznal zrovna dobře, ale minimálně jejích jména znal. Trochu si povzdech. Škoda těch starých, ale dobrých kapitánů. Nu, co se dalo dělat. Nebyl čas brečet nad rozlitým mlékem. "Fajn, svolejte celou divizi co nejrychleji, chci si v tom udělat pořádek. Přišel čas aktivovat náš mód dva - tedy... Abstinence!" zavelel rázně a vstal.

Členové divize

Erm...sama Sotaicho jej jmenovala, když odcházela...říkala prý, že se na to místo hodí nejvíce... Jakmile jsi se rozhodl svolat celou divizi, přikývli a se slovy. Hai!! Se rozprchli, aby vychlásili ci jsi nařídil...do 15 minut stála na nádvoří nastoupená celá divize. K některým se asi nedostala informace o abstinenci, neboť sebou měli své osobní kufrík s "náčiním znalce".

Tomisura Raiden

"Takžeee! Začíná nám abstinence! Víte co to znamená. Vyvalte veškeré sudy chlastu, každou lahev každou pálenku, sem přesně do středu divizního nádvoříčka. Co nejrychleji! A pak to všechno spotřebujem! A jelikož to bude všechno pryč, tak pak budeme abstinovat," zavelel kapitán rázně a v mysli si pomyslil: A taky budem abstinovat, protože se všichni zeblijem jak dogy.
Pak jednou tkleskl, až se na nebi nad divizí zablesklo a sám odešel pro své vlastní, tajné zásoby, které měl ukryté u sebe v kanclu. Pouze tajný, archivní trezor nechal bez doteku. To byla historie a nebyl určená k projektu Abstinence. Když bylo všechno méně kvalitní zboží vyvaleno, rozestavěno, radostně se podíval na své kolegy, svléskl Haori i klobouk, popadl nejbližší džber a namočil ho do jednoho ze soudků. "Na osmou divizi!" zavelel a vcucnul to do sebe na ex. A že to byla pořádná bota, avšak pro známého pijana to bylo jak limonádka. Problém byl, že většina divize po tomhle zátahu bude potřebovat vyměnit játra. No co se dalo dělat, bude muset skáknout za Satoshim.

Tomisura Raiden

No, tohle rozhodně nečekal. Věděl, že poslední abstinence byla vyhlášená asi před 15ti lety. kdy byl pozván předešlým kapitánem. Každopádně, tohle bylo ještě velkolepější, chlastu až do nebes, celá divize v dobré náladě, tak se mu to líbilo. Ještě než se to pustilo do velkého chlastání, pohlédl na pár členů divize, o kterých věděl, že patřili k těm spolehlivějším a rychlejším. "Hej, skákněte do všech divizí, že tu máme párty a budem potřebovat trochu pomoci, sežeňte kohokoliv. Jen do jedničky nemusíte," rozkázal jim a sám začal obhlížet všechny značky, co tam měl. Kyouheiovici se stářím 30 let okamžitě zabavil. Chtěl své členy poctít posledním chlastem na nejbližší dny a ne je zabít tím vývarem ze spoďárů, či z čeho to ten cvok z jeho bývalé divize pálil. Raději to šoupl do svého tajného sklípku, kde uchovával archyvní kousky čehokoliv, co mělo nějakou hodnotu. Muselo se nechat, že znalec by tu našel skutečně dobré kousky, dokonce i ze světa lidí. Třeba vodka pálená za pomoci Zanka no Tachi, bývalého vrchního kapitána Yammamota. Ten kdo se tehdy přiblížil s připravenou substancí musel asi doopravdy mít rád hazard. Pak tu byl Ukitakeho čajíček. Zelený dryák, co měl rovných 80% alkoholu a chutnal po bylinkách. A pak tam měl něco, čemuž v soukromí přezdíval Kasumin výtok. Bylo to růžové víno jemné chuti, které mu připomínalo jisté chvilky.
Když se vrátil ze své alkoholické skrýše, kterou opět zabezpečil všemi možnými prostředky, do které se nemohl dostat nikdo krom něho, protože jeden z klíčů byl i sám Hiraishin, přidal se k bujnému veselí, i když mírně pasivně. Sedl si pod jednu sakuru, kterou nedávno vyrval v sídla klanu Kuchiki a vzal si Šumákový cloumák, který pomalu upíjel. Doufal, že se někdo příjde taktéž pobavit.

Tomisura Raiden

Raiden spokojeně sledoval nově příchozí, kteří se okamžitě zapojili do bujaré oslavy. K tomu všemu nechal dovalit i nějaké prototypy repráků z dob Urahary, když zakládal centrum technologického vývoje a nechal na nich hrát moderní vypalovačky, aby se lidem tančilo lépe.
Kapitánův pohled však padl na Kyouheie, který místo masivního paření a chlastání, jak měl ve zvyku, pouze posedával a srkal nějakou tu neznámou značku. Pomalu k němu tedy Raiden došel a posadil se k němu. Pravici mu položil na rameno a sám dlouze upil svého šumákového vývaru, který měl neuvěřitelně bublinkový potenciál, kam se hrabalo šampaňské. "Co se děje, starý kolego, nevypadáš zrovna vesele," pronesl ke Kyouheiovi a z jeho tónu hlasu šlo jasně poznat, že se o něj obával.

Akisha Shihomaru

Dokráčela ke kasárnám osmé divize, zvuk bijarého veselí byl slyšet až na druhé straně Seireitei nebo možná i celého Společenství duší. Potřebovala se nějak odreagovat od práce a tohle vypadlo zajímavě. Naštěstí neměla své haoril, takže se o něj nemusela obávat. Nikam nespěchala a tak pomalu vstoupila dovnitř, aby se trochu pobavila a možná i přiopila, ale nechtěla to přehánět, zase takový alkoholik nebyla.

Kyouhei

Koukne na tebe s takovým smutným výrazem v očích. Tomisura-taichou, víte...odešel Mizuki-san spolu s Baru-fukutaichou...a aby tomu nebylo málo, tak odešel i Taichou. Bojím se, že končí velká éra a nevím co přijde po ní...koho budu provokovat malůvkami na nástěnce? S kým budu pálit chlast? s kým nebudu dělat nic? Vypadal docela smutně. Ani nevím, jestli naše nová kapitánka dokáže držet basu a pořádně pařit... Upije trochu svého drijáku.

Tertaxka---> Jen jsi vstoupila na pozemky 8.divize, už jsi měla plné ruce všech možných druhů alkoholu a jeho míchaných variací. Kolem tebe se blblo, tančilo, zvracelo....no prostě pařba...

Akisha Shihomaru

Já tušila, že to nedopadne podle mých představ. Dostala jsem plnou náruč všeho možného a já si vybrala jen pár věcí, abych to moc nemýchala. Po dobré chvíli už jsem byla v náladě a blba s ostatními uprostřed toho davu.

Tomisura Raiden

Dlouze se napil šumákového dryáku a usmál se. Vzhledem k tomu, že nevypil ještě téměř nic, zmizelo toho v jeho dosahu již poměrně hodně. Jaká škoda, že než se dostal do nálady, musel spořádat půlku vlastních zásob. Proto už možná tolik nepil, byla to příliš velká spotřeba. A kdo měl pak dávat Satoshimu na opravu vlastní játra. No, to bylo fuk, raději se zaměřil na Kyouheie na kterém poznal, že nebyl vskutku ve své kůži.
"Mizukiho jsem nikdy moc nemusel, ale Baru je škoda. Byla asi ta jediná, kdo dokázal Akia udržet od lahve a kýble na dobu delší jak hodinu. Co se týká Akia... i když pověsil divizi na hřebík, zajisté neodešel úplně, takže se dál budete vídat a budete spolu nadále chlastat. Co se týká té éry... i to je možné. Stalo se toho v poslední době nějak moc na můj vkus.
Co se týká nástěnky, pomalovávej je dál, jen naší divizi vynech nebo tě moje fukutaicho nacpe do skartovačky. Chlast můžeš pálit semnou, vždycky se rád té tvojí samohoňky napiju a zebliju. Pomáhá mi na trávení. A pokud jde o to nic, můžeš se stavit, když se budu válet na střeše a přemýšlet o tajemství nekonečna," pokusil se ho svojí neobvykle dlouhou a emočně zaměřenou řečí aspoň kapánek rozveselit.
Co se týkalo jeho nové kapitánky, tak to se Raiden zasmál. Zachytil její reiatsu u sebe v divizi a hodlal toho náležitě využít. "Co se týká té holky... otestujem si jí hned, ne?" zamumlal ke svému společníkovi a ukázal na to dítě, co si hrálo na kapitána. Následně k sobě přivolal svoje věrné divizáky a pošeptal jim: "Nalejte toho do ní co nejvíc a nepřestávejte dokud nebude v bezvědomí. Chceme vědět jestli ta kapitánka aspoň za něco stojí." Tím byl nad Akishou vynesen smrtelný ortel. Raiden se trochu zasmál a opět začal lohnit ze sudu.

Kyouhei

Mizuki-san byl prostě svůj...ani on vás moc nemusel...prý jste si moc potrpěl heroické vstupy...říkal, že jeden Akio je pro Seireitei tak akurát...a Baru-san...ta ta byla výzva...bavilo mě jí lézt na nervy...neuměla se sice odvázat, ale zase držela divizi svým způsobem...a taichou...ten...ten se teď bude věnovat své přítelkyni a na nás už mu nezbyde čas... posmutní, ale opití nové kapitánky, mu přijde jako výzva. Počkat Tomisura-taichou. Vytáhne od pasu stříbrnou lahvinku s velkým S. Tohle je speciální edice Kyouheiovice. Jediná kapka...a naše kapitánka odpourá všecky zábrany...

Tomisura Raiden

Jak to tak vypadalo, Kyouhei se aspoň trošku chytil jeho plánu a nabídl svojí pomoc s opitím té mladé, neboho kapitánky, která by se ve skutečnosti mohla vydávat i za trpaslíka. Jak sakra někdo mohl dát kapitánské Haori takovému dítěti? Tady se snad v poslední době titul kapitán dostává k narozeninám, či co, povzdechl si v mysli Raiden a podal svým věrným pomocníkům z divize onu speciální lahvičku. "Pro jistotu dáme dvě kapky, to nic nezkazí. A pak mi to vraťte, chci ochutnat, co je to za šťávičku," usmál se a napil se pití, co měl právě po ruce. Byl to nějaký slabší odvar tuzemáku z lidského světa, takže to jediné, co z něj mohl dostat byla silná chuť zvracet. Ale vypít se muselo všechno. I když on dnes jen koštoval. Byla tu však jedna značka, které se zajisté chtěl vyhnout. Destilát z ponožek, nejbrutálnější vývar osmé divize.
"Jinak... slyšel jsi něco o Sei?" zemumlal kapitán 8. divize tiše ke Kyouheiovi. V jeho očích se mírně zajiskřilo.

Kyouhei

Kapitáne...dvě kapky jsou pouze na předpis zkušeného pijana. Tudíž mě...takže...lejme to do ní plným proudem. Usměje se a nechá je nalít jí dvě kapky. Pak si vezme lahvičku rychle zpět a nakape ti dvě kapky. Lahvišku pak skryje. Se Sei? Krom toho že odešla a svěřila nás do rukou největšího sadisty v historii Seireitei...nic...zmizela jako prd.

Taiketo Suki

Pomalým krokem jsem šla ruku v ruce s Akiem k pozemkům 8. divize. Nebylo kam spěchat, věřila jsem, že alkohol určitě tak rychle nedojde... Tomisura-taichou se o tohle postaral zřejmě jako první, jak bylo u něj ve zvyku.
Jinak bylo třeba poznamenat, že chvíle míru na mě měly blahodárný účinek, dokonce se mi podařilo na chvíli zahnat i myšlenky na kapitána.. Tedy bývalého kapitána.. Tvář mi zalil úsměv. Všude kolem plno hudby a veselí, bylo těžké tomu odolat.
"Támhle se už zvrací.. Fuj.. Radši to obejdeme." šeptla jsem, když jsme dorazili na pozemky. Zrovna jsme míjeli nějakého opilce, co se nebezpečně kolébal na nohou. Mezitím jsem vyhlížela kapitána.. Nebo někoho povědomého...

Akio

Hmm...alkoholový opar.... Nasál s blaženým úsměvem pach. Raiden musel vyvalit ze sklepa sudy s alkoholem za posledních 300 let. Pak se vrátil zpět k Suki. Eh...ano...hlavně nenápadně... Pokusil se se svými dvěma metry přikrčit a skrýt se v davu kolem několika soutěžících ve zvracení. Zajímavá to kratochvíle...když se vrátíme k tomu jak tato hra vznikla tak se dostanem k vtipné historce...jo jo už mlčím... Ztichnul, když si všiml znechuceného pohledu své partnerky.