Jak do Seireitei přišla inspekce

Kunimatsu Fujikage
Vzbudil jsem se do nového rána,celkově vzato jsem nebyl ani unaveny.V posledních dnech byl život shinigamiho lebeda.Řekl jsem si že by nebylo špatné se v takhle krásně pochmurném počasí projít a skontrolovat jestli je v Seiretei vše OK.Šel jsem tedy k nejbližším dveřím pryč z naší divize.

Ryuuka

Došel jsem do svého pokoje a z venčí ucítil jakési otřesy. "ÉÉé? Co se děje? Nevěděl jsem že úklid způsobí tolik hluku.." Pronesl jsem a z podpostele popadl všechny láhve v bedně. Pak jsem přemýšlel o nějakém místě, kam se vydat a schovat je. Ještě předtím jsem ale neodolal a vypil celou půllitrovou láhev saké. Po té už na bylo přemýšlení zbytečné, bez váhání a jakéhokoli vědomí, že se venku bojuje, jsem běžel do kasáren první divize.

Ač jsem to nevěděl, stalo se. Doběhl jsem přímo pod jakési okno, opřel jsem se o zeď a začal pít další láhve, okno bylo čirou náhodou z kanceláře vrchní kapitánky. Jestli tam nebyla, tak to bylo jenom štěstí pro mne. Neustále jsem do sebe házel láhve, už jsem byl absolutně zničený, nevnímavý.. Ani jsem nevnímal to, že bych mohl dostat nějakou otravu nebo tak něco. Po chvilce jsem však upadl do bezvědomí.

Konan

V dáli za sebou slyšela nějaký hluk, ale raději se nechtěla domýšlet, co ho způsobuje, nebo hlavně kdo. Došla do kasáren 9. divize. Zamířila rovnou dé svého pokoje. V pokoji za sebou zamkla a převlékla se do čisté uniformy a dokonce si vzala i odznak podkapitána 9. divize, který si přivázala na levou paži. Když otevírala skříň, kde ho měla schovaný, zasypali ji různé postavičky z origami. Nejhorší bylo, že jsem je neměla už kam dávat, jelikož jsem toho měla plný pokoj a v tom bordelu někde byly i knížky, které jsem dlužila knihovně...delší čas.

Izumi Razaki

Lehce jsem se oklepal a to už nademnou stála kapitánka
Nic se nestalo kapitáne... měl jsem dávat větší pozor... řekl jsem, ale než jsem to dořekl, už zase byla fuč... Oklepal jsem se a pomalu se vydal do své divize... musel jsem se ujistit, že je vše v pořádku...

Yoshiro

Vůbec si nevšiml toho, že je za ním Myamoto. Momentálně byl maximálně zaměstnaný mačkáním té kočky.. V náruči samozřejmě. Pak jí zvedl před sebe a koukl se na ní. Yoshiro byl v takovém tom totálně mimo v tom sparkle světě, kde kolem něj lítaly hvězdičky a byla tam i duha. Začal se točit dokola. Kočka z toho dost šílela. Yoshiro se pořád smál a točil se.. Pak nějak zaregistroval, že je tam Kapitánka deváté divize a pozoruje ho. Okamžitě se zastavil, schoval kočku za záda, dost vážně se na ní podíval, odkašlal si a volnou rukou si trochu upravil účes. "Děje se něco, Usagi-taichou?" Zeptal se, jako by se tu vůbec nic nestalo. Třeba to všechno neviděla..

Mitoshi
Razaki-san mohl přijít do kasáren zrovna v té dobře, kdy jsem znovu doaranžoval svůj pokoj do dokonalosti a kdy jsem začínal prohlídku po pokojích členů divize. Tohle byla má první inspekce, tak jsem byl celkem nervní...

Kasumi Haruka

Ano, než si to rozebrala, na obloze už nebyl ani mráček... tedy, ani kapitán. Alespoň už nikoho neviděla, nevěnovala tomu zrovna pozornost. Navázala na to, co měla v plánu, když vyšla ven. Rozhlédla se kolem sebe a pak zamířila k vězení, před kterým vyhlíželo několik shinigami vzhůru. Nejspíš po ránu sledovali tady to kapitánské divadlo.
Ehm! Odkašlala si, aby si jí vůbec někdo všiml a následně rozdělila toto shromáždění s tím, že mají jít zkulturnit zahradu a své obytné prostory. Několik jsem si jich nechala při sobě a vešla jsem do věznice s tím, že odtamtud snad i co nejdříve vypadnu.

Izumi Razaki

Procházel jsem 3. divizí... řádění kapitánů jí naštěstí moc nepoznamenalo... mířil jsem přímo ke svému kanclu když v tom jsem potkal na chotbě kapitána...
ááá dobrý den kap.... Mitoshi... asi vás bude zajímat, že veškeré papírování divize je hotové, utříděné a řádně uskladněné, všichni členové zapsaní, všechny záležitosti divize jsou hotové... tedy ty o kterých vím... myslím si, že jsme zdaleka nejpřipravenější divize, pokud jde o tu inspekci... nebo je třeba něco dodělat? zeptal jsem se... popravdě v celé budově byla nejhorší asi moje nakřivo uvázaná podkapitánská páska...

Mitoshi
Ještě si osobně zkontroluji sběžně stav veškerých prostor ěrkl jsem Razakimu.
Doufal, že mu dojde, že mu věřím, ale že chci aby to bylo dokonalé.
Najednou jsem se ale sekl pohledem.
Razaki-san... tvá páska.... zabručel jsem nevrle a díval se na pokřivenou insignii zástupce kapitána.

Tomisura Raiden

No dobrá, tak dostal na hubu od zakrslýho byrokrata z 3. divize. Trochu mu to pocuchalo účes, obličej, oblečení, ruce, nohy, hrudník a pár kloubů nehezky zapraskalo když se opět postavil na nohy. Navíc měl pěknou zlost na zástupce 3. divize. Vztekle zavrčel a pak se podíval na své zlomené křídlo. Byl donucen odvolat Bankai a opustit 3. divizi pěškobusem. Tímto způsobem se dostal na pozemky 6. divize, čili do rezidence klanu Kuchiki. Ochranka tu snad nikde nebyla, jen pár pokácených sakur se tu válelo po zemi. Vykračoval si mírně klikatou chůzí protože ho bolelo koleno. Když to vzal kolem rybníčku, narazil na někoho koho by tu teď nečekal... na Majitele pokoseného trávníčku a probourané budovy - Yasumara na snídani. Nervozně se usmál a mávl mu se slovy: "Dobré ráno, Yasumaru. Mohu se přidat na snídani?" Sice to asi bylo nevhodné, ale měl hlad jako hrom. Navíc, mohl nyní Yasumarovi řící po inspekci. Taky mu došlo, že nejspíš jeden z nich v blízké době dostane infarkt a on to nejspíš nebude!

Izumi Razaki

No jasně, chápu, že chcete aby bylo všechno perfektní... a co jsem koukal, tak ostatní divize z toho šílí... Raiden vyhazuje stoly skrze zdi, Yoshiro knihovny oknem... pak jsem kapitán narazil na mojí pásku
Jo tohle... to je takovej zlozvyk... ale nebojte se, až přijde inspekce napravím to...

Myamoto Usagi

Zírala jsem na Yoshira a naprosto jsem nechápala, co to do něj zase vjelo.

Spoiler:

Když na mě promluvil, vzpamatovala jsem se a odpověděla. Ne...ne...vypadá to, že jste v pořádku. ....aspon fyzicky... Tak vás nebudu déle rušit... Otočila jsem se na patě a nechala ho jeho vlastnímu osudu. Pamalu jsem se vydala zpět do kasáren deváté divize. Vracela jsem se zpět "cestou", kterou vytvořili ti dva a když jsem procházela šestou divizí. Dobré ráno Yasumaru-taicho, dobrou chut. Pak jsem si všimla dalšího příchozího. Dobré Raiden-taicho... Dobré, jak pro koho. Navíc ted Raiden vypadá nějak střízlivěji, než když jel na tom stole.... Bez většího zdržování jsem prošla dále troskami. Jakmile jsem se dostala do deváté divize, zamířila jsem si to do své kanceláře, kde jsem se pohodlně usadila za stolem a začala jsem pracovat na papírech, které nebyly dodělané.

Yasumaru

si seděl pod jedním z přeživších stromů a dával si snídani v trávě, když tu k němu přišel Tomisura-taichou. Samozřejmě Yasumaru v té rychlosti (a rozespalosti), v jaké se odehrály ranní události, nepostřehl, že demolizátorem jeho rodinného dědictví byl právě on. Proto se pouze chabě usmál.
"Jistě, Tomisuro-taichou, jen si přisedněte..." Vypadal dost mimo a přepjatě. Jediné štěstí bylo, že jeho matka a sestra byly momentálně na dovolené na bílých plážích Hueca Munda, takže měl šanci dát všechno do pořádku, než se vrátí... Když šla okolo Usagi, slušně ji pozdravil a poděkoval za přání dobré chuti. Nemohl se nepozastavit nad tím, jak frekventované dnes zahrady rodu Kuchiki jsou, na to, že jsou nepřístupné veřejnosti... Asi to bylo tím, že ten uragán ráno zničil i plot...

Tomisura Raiden

Stále cítil velkou nervozitu ohledně pobourání velké části Yasumarova majetku. Ale pokusil se na to zapomenout a navodit mnohem "lepší" téma. "Yasumaru, prosím říkejte mi Raidene. A navíc, mám tu "milou" povinnost vám oznámit o příchozí Inspekci, jelikož jste zaspal poradu." Mezi tím kolem nich prošla i Usagi a tak jí zdvořile a střízlivě pozdravil s úsměvem na tváři. Hned jak prošla novou dálnicí vrátil se k Yasumarovi. "Určitě jste již nějakou tu inspekci od Krále zažil takže víte co a jak. Samozřejmě vám pomohu opravit to co jsem si rozbil." Pak zamrkal a ztuhnul. Právě se prořekl, že demoliční četou byl on. Pomalu se připravoval na rychlý útěk novou.... Dálnící Kuchiki 1!

Yasumaru

slova "inspekce" a "zaspal poradu" ho natolik vyvedla z míry, že zbytek Raidenovy řeči už moc nevnímal, jelikož se dusil vaflí. Zatracené moderní móresy! S miso polévkou by se mu to určitě nestalo! Jaktože zaspal poradu?! To není dobrá vizitka kapitána! A co to bylo s tou inspekcí? Yasumaru byl velmi mladý a poslední inspekce se konala asi 300 let v minulosti, takže vůbec netušil, o co jde. Ale neznělo to dobře. Vůbec. Ani trochu.

Konan

Když se mi podařilo většinu origami naházet zpět do skříně, vyšla jsem ze svého pokoje a zamířila ke kanceláři kapitánky. Doufám, že z toho nebudu mít nějaký velký průšvih. Nebo hůř, aby to nešlo do našich novin. Ajajjajjaj. Lomila jsem rukama. Když jsem byla u kanceláře kapitánky, zaklepala jsem na dveře a po vyzvání vstoupila dovnitř s pozdravem.

Kasumi Haruka

Procházela chodbami věznice. Před inspekcí si představovala uklizené veškeré zdejší prostory. Postupně za sebou zanechávala své podřízené, kterým při cestě zadávala úkoly, které jí napadly, že jsou potřeba udělat. Ale zdálo se to tu být v pořádku. I když někteří vězni zůstávají nevrlými, s tím už nic dělat nemohla. Ne, když na to má jen den a ještě jí čekají jiné starosti a povinnosti.

Akai Tsuki

Seděl jsem tam tak a už mě to začalo vadit. Došel ke mě jeden shinigami a Chtěl bych se k něčemu přiznat, měl jsem půjčenou knihu, ale jaksi jsem zkoušel Kido a kniha...ehm.. byla fuč. řekl a podíval se na mě. Podíval jsem se na něj tak bezstarostně. Měli na knihu napsat, že se nemá žádné kido používat, když je kniha v dosahu, takže si za to můžou sami řekl jsem a usmál jsem se. Shinigami se pouze uklonil Děkuji Podkapitáne řekl a odběhl.
Přivolal jsem si pekelného motýla do dlaně a nadyktovla mu vzkaz, který zněl "Kasumi, ještě tu chvíli pobudem, ale pak se vrátíme do kasáren. V knihovně nikdo není, takže zřejmě nepotřebují naší pomoct. Kapitán 10. divize nevím kde je a ani to nehodlám zjišťovat, nejsem jeho chůva. Tak tam tedy za chvíli dojdem a nebo ne, kdyžtak napíšu Motýlosmsku, S pozdravem Tsuki." a Dones vzkaz kapitánce Kasumi Haruce řekl jsem motýlovy a ten roztáhl křídla a odletěl.
Seděl jsem tam tak pod stromem a stále čekal.

Akisha Shihomaru

Přikývla jsem kapitánce, že ji rozumím. Když odešla chvíli jsem tam ještě čekala, na nějaké shinigami, kteří se tu shromáždily a několik jsem si jich vzala a rozdělila jim úkoly. "Takže vy......" Ukázala jsem na jednu půlku. "Si vezmete smetáky, hadry, prachovky,...atd. a uklidíte chodby kasáren, společné prostory... a když už jsme u toho, můžete si aji uklidit svoje pokoje.......... Zbytek půjde se mnou do zahrady......" Řekla jsem a šla do zahrady s druhou polovinou, která ještě úkoly neměla. V zahradě jsem se zastavila. "A my to tady musíme dát do rychtiku.....Musíme posekat trávník, vyplet záhonky a kdyžtak zasadit nějaké nové kytky...., taky musíme všechno zalít a pohnojit.....Támhle máte nářadí." Ukázala jsem na kůlnu. "Do práce!"Křikla jsem a šla si pro zahradní nůžky se kterými budu stříhat keře.

Kasumi Haruka

Když konečně se zdálo, že vše běží jak na drátku, měla čas ještě nahlédnout do vedlejších místností vedle budovy kasáren, kde bylo všechno možné. Za ní se stále ploužilo ještě pár nezaúkolovaných členů. Toho hnedle využila. Nařídila vynést všelijaký ten bordel z těch malých... přístřešků, pořádně probrat a nepotřebné vyházet.
S rukama v bok sledovala, jak plní dané rozkazy. Koutkem oka opodál zahlédla i Akishu, která se již taky dala do práce. Teď byla ta pravá chvíle na... Nebo taky ne. Přiletěl k ní odněkud pekelný motýl se zprávou od Tsukiho. Jak si to vyslechla, nezdálo se jí to. Že by po tom, co Yoshiro tak zoufale prosil, najednou všechno měl hotové?... Počkat... a nebyl to on... jeden z těch poletujících osob na obloze?... Asi už měl fakt vše udělané....

Izumi Amaru

Posavil jsem se do jediného východu z knihovny než z ní KDOKOLIV stačil odejít... A DOOOOOST !!! vypískl jsem na celou knihovnu, až se o zem roztříštila skleněná cedule "Prosím, udržujte v knihovně ticho". . Knihovna se ponořila do naprostého ticha, když se ve dveřích objevila silueta 3rd seata 10té divize. Všichni HNED vrátíte všechny knihy, které máte půjčené a když říkám HNED tak myslím HNED! A vím o všech a o všem, takže kdo je nevrátí, tak už NIKDY do knihovny nepáchne... a... a... sežene nový výtisk?! JASNÝ ?! řekl jsem velice rozzlobeně a zabouchl za sebou dveře tak silně, až onyxové hodiny poskočily

Tomisura Raiden

Sledoval Yasumarovo chování po informování o prospané poradě a blížící se Inspekci. Jakmile uvíděl, že mu zaskočila vafle, přátelsky ho bacil do zad aby mu to vyskočilo. Nechtěl, aby se mu tu udusil. On jediný měl finance na opravu Divize. A navíc, asi byl jediný, od koho se dalo na opravu divize půjčit. Nakonec byl, ale rád že 8. divize vypadá tak jak je a ne jako ta Yasumarova, či Yoshirova. Až teď si, ale začal uvědomovat, že ani on nezažil žádnou inspekci. Potom co se snad Yasumaru uklidnil, položil vcelku normální otázku: "Myslíš, že Inspekci bude vadit, že nemám v divizi pracovní stůl? Vlastně, ten můj zmetek může za veškerou pohromu co se tu stala." Dnešní den se nejspíše do dějin zapsal jako Den splašeného stolu!

Kasumi Haruka

Tak teď už fakt musím... Jestli to nestihnu, bude zle... Aiii... to by neházelo zrovna nejlepší světlo. Dobře, dobře... kde začít... Zapřemýšlela jsem. Byli tu ještě tři místnosti, o které jsem se musela postarat sama. Tož jsou její pokoj, kancelář a... sklep. Teď jen se rozhodnout, kde začít.
Zamířila si to svižným krokem do kasáren a skrze ně s tím, že se nejprve podívá, jak je na tom pokoj a až pak vyřídí ostatní.

Yasumaru

se díky Raidenově ráně, která mu málem vyrazila dech, přestal dusit, ovšem zanedlouho přišla další pohroma...
"Stůl?" řekl tak trochu zasněně. Byla tohle noční můra nebo se to skutečně dělo? Vzpomněl si na převrácenou bednu ve své kanceláři a hromádku třísek v rohu. Pak se rozhlédl kolem. Viděl tu spoušť, zničené sídlo, zahradu...
"A kdy že ta inspekce přijde?" optal se slabým hlasem.

Myamoto Usagi

Dopsala jsem ten nezanedbatelný štos papírů, jenž se mi na stole válel už značnou dobu a abych je měla kam dát, začala jsem umistovat nový nastěhovaný nábytek na svá místa. Za nedlouho už mi zbývala jen jedna menší skřínka do které měla přijít kartotéka členů divize. Zrovna když jsem jí zvedla, někdo zatukal. Dále. Odpověděla jsem a opatrně jsem pložila skřínku. Otočila jsem se. Ahoj. Konan máme tady docela dosti vážný problém..... Pomalu jsem přešla po ted již krásně čísté a zařízené kanceláři za stůl a posadila jsem se. Dívala jsem se na ni skrz mezeru mezi horami dokumetů, které jsem ještě nestihla přendat a nechávala jsem ji v napětí. Měla jsem totiž chut ji nějak aspon částečně oplatit to, že předtím nedorazila. Když už to podle mého názoru byla dostatečně dlouhá doba, pokračovala jsem. ...zítra k nám má dorazit inspekce, což by jsi pořádně veděla, kdyby jsi se bývala dostavila, když jsem svolávala divizi....ale to ted nechme být, protože....musíme okamžitě vymyslet, kam schováme ty pochybné nebo kontroverzní fotografie, články a informace. Což znamená naprostou většinu materiálů Ban-Kaie!