Hollowtown

Akio

Příchod modose jej dost překvapil. Modosi?! Pak ale zmlknul a sledoval ty dva. Hned z prvních slov poznal, že ti dva musí být sourozenci, nebo minimálně milenci. Stál tam tak a poslouchal ty dva. Rozbujela se mezi nimi jakási pseudohádka. Zatímco ta žena, která se mimojiné jmenovala Karir, čím dál víc pěnila a začínala se olnit zlostí, tedy jestli to více šlo, tak Modos byl klidný a snažil se celou situaci uklidnit. Docela se obával toho co mělo přijít a ono to přišlo. Jakmile hádka vyvrcholila, tak žena vystartovala proti Modosovi. Její úmysl byl jasný..zabít ho. Tohle bylo příliš. Okamžitě nahodil reiatsu zpět na úroveň na níž ho normálně má. Pak se zprudka otočil a pokusil se jí zastavit. Jeho ruka se zabořila do jejich vlasů, pevně schmatne její hřívu a škubne dozadu. Už jen ta bolest jí musí přinutit zastavit. Pak se přesune před Modose. Jen přes mou mrtvolu!

Akio Ukitake

Sleduje ženu. Byla dokonalý protiklad Modose. Toužila po boji, byla cholerická a agresivní a neměla v sobě ani kousek z Modosovy trpělivosti. Věděl, že se schyluje k nejhoršímu a z jejich mluvy pochytil něco, co znělo jako by byli nějak propojeni. Ještě než zaútočí, tak se nakloní k Modosovi a zeptá se jej? Je tu něco co bych měl vědět? Modosi? Při troše štěstí a rychlosti mu Modos stihne odpovědět dříve, než Karir zaútočí.
Pak to přijde. Karir zaútočí a nyní přímo na Akia. Nebylo pro něj lehké bojovat s Modosovým příbuzenstvem, ale hodlal ochránit modose za každou cenu. Jakmile udělala první pohyb k němu, tasil. Jenomže v důsledku toho že měl meč zastrčen za ručníkem, tak vytáhl celý meč i z pochvou. To jej však nerozhodilo a prudkým máchnutím mrští Karir pochvu do obličeje-pouze pro rozptýlení. Pak prudkou ránou odrazí její meč a přiblíží se k ní tak těsně, že jí téměř olizuje ucho. Tiše zašeptá. Takže ty miluješ boj...s kýmkoliv kdekoliv a jakkoliv. Znám někho kdo je úplně stejný...chceš tedy boj...dám ti jej. Levou dlaň sevře v pěst a prudce jí vrazí Karir do břicha.

Modos

"Ne, nic, čím by ses musel zabývat," odpověděl pevným hlasem. Když Akio odrazil Karir, takže byl zas na chvíli klid - pravděpodobně poslední v několika následujících minutách, ucítil vedle sebe Modose, který ho pevně chytil za zápěstí, čímž si vyžádal jeho pozornost. "Akio, mám na tebe prosbu. Nech tenhle souboj mně. Je to mezi mnou a Karir, měli bychom to vyřídit - " Ale než dokončil, ozvalo se zachechtání. "Pozdě, Modosi, pozdě. Příležitost zachovat si tvář už jsi ztratil!" vřískla Karir a vrhla se na vás oba svou plnou silou.

Akio Ukitake

Jak myslíš! Odrazil KArir a vychutnal si chvíli klidu. Pak jej Modos chytil za zápěstí. Modosi, přeješ li si, abych nezasahoval, tak samozřejmě ne... Chtěl mu říci, než to však stačil udělat, zaútočila Karir a tentokrát to nevypadalo, že byto odrazil jen tak pěstí. Avšak nejprve si jí potřeboval oťukat a pak mohl vymyslet nějaký bojový plán. Navíc si nění jistý zda bojovat či ne. Pokud by si Modos opravdu přál bojovat sám,neměl by pak na výběr, než jej nechat.Nezdá se mi, že bych tě teď mohl nechat bojovat samotného, zašlo to příliš daleko! Útoku Karir se pokusí vyhnout shunpe.

Myamoto Usagi

Po značné době tréninku mě přepadla náhle únava a tak jsem zandala zanpakuto a sedla jsem si na kus kmene, který tu nedaleko mě ležel.Jak dlouho jsem tu vlastně asi byla? Myslim, že jsem to nějak přetáhla....ale tady člověk dosti rychle ztrácí přehled o čase... Usoudila jsem, že potřebuji delší pauzu a tak jsem se rozhlídla, když jsem nikoho neviděla, vyndala jsem svůj hrací balíček karet. Začala jsem procvičovat své karetní "triky", protože mi to proti Hiroshimu a Koi moc nešlo, ale hlavně jsem se snažila, co nejvíce zaměstnat svoji hlavu, abych nemusela myslet na Seireitei, Reimei a na to, že jsem ted prakticky bezmocná.

Akio Ukitake

Vykryl ránu mečem, ale ta byla nebývale silná. Kdo by řekl, že v takové křehké..no ale ano křehké dívce bude tolik síly. Rána jej odhodila na nejbližší strom. Akio se ve vzduchu přetočil a nohama dopadl na strom. Pokrčí se v kolenou a celý strom se začne ohýbat. (jako když Ichigo odhodil Ulquiorru na ten sloup a ten se pak úplně rozpadl.) Je slyšet hlasité praskání kořenů, které jsou obrovskou silou vytrhávány ze země, jak se snaží strom udržet ve vzpřímené poloze. Akio zprudka hodí po Karir točící meč a okamžitě za ním se obří rychlostí odrazí od stromu. To již strom nevydrží a i s obrovským kusem hlíny vyletí ze země a odletí někam douadu srážejíce ostatní stromy.

Akio

Ta dívka byla dosti houževnatá. I když si to bál přiznat, tak jí docela podcenil. Potom, co utrží několik silných ran a vyhne se jeho útokům se stáhne dozadu a ze země vytáhne své zanpakuto. Pak si všimne něčeho divného. Modos třímal v ruce...JEHO ZANPAKUTO!!! Tedy...on své držel v ruce, ale to co držel Modos bylo stejné jako Akiovo. Bylo to divné a on měl chuť zeptat se ho o co jde, ale kvůli Karir na to nebyl čas. rozhodl se tedy přejít na vyšší kalibr. Přeci jen...kiod neuměl...Vlny povstaňte a buďte mým štítem, blesku uhoď a buď mým mečem! Sogyo no Itsuwari! Odtáhne ruce od sebe a z jeho zanpakuto se stanou meče dva. Je čas to začít brát vážně.

Akio

Skvělé, cero. Něco, co by se dalo od hollowa čekat. Poděkoval, ani nevěděl čemu, že vyvolal shikai dřív, než na něj tu smrtící kouli vystřelila. Karir se mohlo zdát divné, že celou dobu jen stál a ani se nepokusil se vyhnout. Když pak zmizel za zelenomodrou energií, která ho měla v několika okamžicích nejméně zranit, tak si mohla Karir vítězně povyskočit, nebo zajuchat, ale následně se stalo něco možná že i neočekávaného. Místo aby jej koule zabila nebo alespoň zranila, tak proti Karir vypálil Akio také cero. Její vlastní cero, i když na zjištění toho faktu moc času neměla.

Myamoto Usagi

Z toho neustále se opakujícího rytmu se mi začali pomalu klížit oči, až jsem upadla do nepříliš hlubokého a hlavně klidného spánku.
Byla tam tma. A pak najednou obrovská rána a světlo. Všechno kolem se bortilo. Zmatek. Křik a hluk všude kolem. Další rána. Krev. Zvuky bitvy. Hrůzostrašný výkřik bolesti. A pak světlo zmizelo a předemnou se objevila děsivá scéna. Rozbořené Seireitei, nad a ve kterém bojovalo mnoho lidí proti sobě. Ani jsem nedokázale rozeznat kdo je kdo. Jakmile jsem udělala první krok, šlápla jsem na něco měkého. Zaostřila jsem pod svou nohu, abych mohla zjistit, co to je. I když odpověd byla na snadě stejně jsem se podívala. Leželo tam zakrvácené tělo shinigamiho s bolestnou grimasou zamrzlou na tváři v okamžiku jeho další smrti.
Prudce jsem otevřela oči. Studený pot mi stékal po tváři a těžce jsem odechovala. Posadila jsem se a překvapeně jsem zamrkala. Byl to jen sen.........nebo spíše noční můra..... Evidentně jsem ve spánku spadla z kmene a tak jsem se pomalu posbírala ze země a oprášila jsem ze sebe nečistoty, které se mi usadily na oblečení. Nechat se takhle děsit vlastní představivostí....tsss.... Procedila jsem mezi zuby. Rozhlédla jsem se a pak jsem sesbírala své karty, které ted byly poházené všude kolem. Vrátila jsem je zpět do pouzdra a poté jsem si promnula bolavý krk. Jak dlouho jsem asi mohla spát? Neveděla jsem odpověd na tohle, ale chtěla jsem vedět odpovědi na jiné otázky a tak jsem se opustila tohle místo. Snažila jsem se najít Ukitakeho reiatsu. Potřebovala nebo spíše jsem si s ním chtěla promluvit a dozvědět se tak víc.

Akio -> Karir se zaradovala. Bohužel jenom na velice krátkou chvíli. Nesnažila se v tom zlomku vteřiny pochopit, co se děje, prostě se instinktivně uhnula - to bylo rozhodně něco, co uměla velice dobře. Byl jsi oslněný zářící energií, takže jsi neviděl přesně, co se stalo. Ale vypadalo to, že ji útok zasáhl... akorátže zezadu. Nejdřív jsi nechápal, ale potom sis všiml několik metrů za ní stojícího Modose, který v rukou držel přesnou kopii Sougyo no Itsuwari... Očividně i schopnosti byly stejné. Modos spustil ruce podél těla a dva meče se pomalu jakoby roztekly. Karir vykašlala trochu krve a s kouřící dírou v zádech se svezla na zem.

Usagi -> Vzhledem k tomu, že Akio bojoval a nijak zvlášť se s reiatsu neomezoval, nebylo pro tebe nijak těžké ho vycítit. Všimla sis, že mnoho obyvatel hollow vesničky to cítí taky a je poměrně znepokojeno.

Akio

Výraz, který měl, když Karir zasáhlo její cero zezadu se ani zdaleka nevyrovnala výrazu, který měl, když uviděl jak Modos třímá jeho zanpakuto. Zruší Shikai a pomalými kroky se vydá ke Karir. Zastaví se kousek od ní a pohlédne na Modose. Modosi? Můžeš mi říci co to mělo znamenat? Ukáže na jeho ruce. To vypadalo a chovalo se jako mé zanpakuto...jak je to možné? Pak se skloní ke Karir, uchopí jí za oblečení. Pochybuje, že by jí to zabilo a tak k ní promluví. Jsi spokojená? V jeho hlase není povýšený, radostní, ale spíše posmutnělý tón. Nevypadá nadšený, že došlo na boj.

Myamoto Usagi

Nemusela jsem se ani snažit, protože jeho reiatsu bylo nepřehlédnutelné. Co se to tam děje...? Rozběhla jsem se tím směrem. Zdá se že z toho ani hollow nejsou moc nadšení.....možná bych si měla pospíšit. Napadlo mě, jak jsem sledovala znepokojené "obličeje" hollow. V jedné chvíly mi to přišlo až absurdí nebo groteskní, ale to už jsem přešla do shunpa. Když jsem tam dorazila, viděla jsem zrovna, jak Utikate a ten, kterému říkal Modos zasáhli nějakou ženu cerem. Dívala jsem se na to dosti zmateně, ale autamaticky jsem uchopila rukojet své zanpakuto i když to vypadalo, že už je nejspíš po všem. Udržovala jsem si odstup, netušila jsem o co jde a tak jsem se do toho nechtěla zatím přílíš míchat, když to není potřeba. Jste v pořádku? Řekla jsem směrem k těm dvěma a při tom jsem si prohlížela tu ženu. Kdo to asi je? A proč došlo na boj? Asi nepatří k zdejším hollow, když vezmu v potaz jejich reakci....nebo to bylo právě proto?!

Modos

se nepohnul, jen vážně pohlédl na Akia.
"To je naše umění. Když bojujeme, získáme schopnosti protivníka toho druhého. Takže pokud tys byl protivníkem Karir, já jsem získal tvoje schopnosti," vysvětlil celkem jasně a stručně. Pomalými kroky také došel ke Karir, která ztěžka dýchala.
"Ne, nejsem spokojená," zachroptěla a vzhlédla nenávistně k Akiovi. "To budu teprve, až mě doděláte." Potom se podívala na Modose a zle se zasmála, načeš zase vykašlala krev. "Tak co, Modíku? Jak se cítíš? Určitě výborně, viď?" Modos jen mírně svraštil obočí.
"Tak bych to přímo nepopsal. Ještě pořád nevím, jestli měl Jiten pravdu nebo ne... a je jen jeden způsob, jak to zjistit." Modos se vydal kousek od místa, kde se bojovalo. Sklonil se a z podrostu tam sebral zanpakutou, které sebou nosil. Když se zvedl, uviděl Usagi, která se právě ptala, jestli je v pořádku. Jen jí kývl hlavou na pozdrav a zas se začal vracet ke Karir, aniž odpověděl na její otázku.

Akio

Pohlédne překvapeně na Modose. Uhm..to je opravdu zajímavá schopnost. Chvíli mu trvá, než zavře ústa, ale jakmile mu to dojde okamžitě je zavře a obrátí se ke Karir. Dodělat? Hmm to mi nepřijde jako důstojný konec pro někoho s tak..ehm..bojovným duchem. Pak vycítí Usagi Myamoto a po chvíli na něj dokonce promluví. Ano...jsem..v naprostém..hádám, že naše malá rozepře způsobila trochu chaos v městečku Hollow...za to se omlouvám. Pak Modosovi naznačí, aby počkal a otočí se opět na Karir. Mám pro tebe návrh. Blíží se válka...a vyše schopnosti by nám mohly velice pomoci. Proto žádám nejen tebe, ale i Modose, abyste mi pomohli v boji. Koukne střídavě na oba. Řekněme, že ty si vybiješ svůj...potenciál...a my ušetříme tvůj život. Myslím, že to je férová nabídka. Za to jen chci, abyste mi ty i Modos pomohli a ty poslouchala co řeknu! Pak se otočí na Modose. Vím, že jsem tvým dlužníkem a žádat něco takového je nepřiměřené, ale chci ochránit lidi na nichž mi záleží a sám to nedokážu!

Karir

se na tebe podívala naprosto arogantním a povýšeným pohledem.
"Já? Já mám poslouchat tvoje rozkazy? Asi se ti to nezdá, ale i hollow má svou hrdost. Neposlouchám ničí rozkazy, tím míň nějakého shinigamiho." Měl jsi dojem, že ti každou chvíli plivne pod nohy. Mluvila ale už dost tiše, zdála se hodně slabá. Modos zatím došel až k tobě, ale na tvou otázku nijak neodpovídal, hleděl na Karir a čekal, až si to vyříkáte.

Akio

Hmm...špatně volená slova...bylo to spíše myšleno jako to, že by ses nevrhla po prvním shinigamim, co uvidíš. Akiovi se na tváři pomalinku zformuje maska a Karir má poprvé šanci pocítit sílu i jistou brutalitu akiova hollowa, která přímo vyzařuje z jeho reiatsu. Podivnou kombinací svého a hollow hlasu na ní promluví, zatímco jeho rudé oči se zabodnou do jejích modrých. Je to už dost dávno..co nejsem Shinigami..Vizard..to lépe vyjadřuje co jsem. pokud však nechceš přistoupit na můj návrh, je na Modosovi, co s tebou udělá. Jeho sevření povolí a ona spadne na zem. V tu samou chvíli se maska rozpadne.

Akio

Kariina slova se mu nelíbila, ale byla to slova umírající ženy plné vzteku. Ještě než jí Modos probodne, tak se otočí a pohlédne na ní. Víš..je mi tě líto. Pak jí modos proklál svým mečem. Jen přivře oči, znatelně nebyl moc nadšený z toho co se stalo. Pak si všimne Modosovi bledosti a pomalu k němu přejde. Modosi, jsi v pořádku? Jsi nějak pobledlý.

Myamoto Usagi

Přišla jsem k té trojčlené skupince blíž, abych nemusela křičet. Nebyli z toho moc nadšení, ale zrovna mě se omlouvat nemusíte. Odpoveděla jsem Ukitakemu a pak mě velice překvapil jeho proslov. Oni spolu bojují a on ji poté požádá, jestli by mu nepomohla ve válce?!? Dosti odvážené rozhodnutí.....nebo hloupé....... Nechat si krýt záda od někoho, kdo vás do nich chce bodnout.... Navíc ona nevypadá na někoho komu se dá věřit nebo se dal ovlivnovat. Což následně Karir sama demonstrovala, ruka mi při tom sjela směrem k zanpakuto, ale zastavila se těsně nad ní, protože jsem ztuhla. Překvapeně jsem sledovala nikoliv Karir, ale Ukitakeho a jeho masku. O vizárdech jsem něco málo veděla, ale nikdy by mě nenapadlo, že to uvidím naživo. Zírala jsem na to s neskrývaným zájmem spíše než strachem, tedy aspon dokud se maska nerozplynula. Protože pak se stalo něco, co bylo dost nečekané a já jsem sebou trochu cukla, když Modos probodl tu ženu. O co tady vlastně jde?

Modos

stál pořád dost ztuhle, bez pohybu. Jako by se soustředil na něco uvnitř sebe.
"Já..." začal, ale pak se odmlčel, jakoby přemýšlel, co vůbec odpovědět. "Ještě nevím... ale... momentálně jsem v pořádku..." Pohlédl pomalu na mrtvou Karir před sebou. "Ztratila smysl a nový nechtěla najít," konstatoval posmutněle, ale rozhodně se nedalo říct, že by nějak očividně truchlil.