Hollowtown (SZ)

Kdesi daleko na severozápadě Soul Society je velice zvláštní místo. V prohlubni skryté mezi skalami se tu rozkládá malá osada hollow, kteří si přejí mír a vyznávají filozofii, že duše a shinigami nejsou jídlo, ale přítelé. Díky tomu, že se nachází hluboko v údolí, nedá se toto místo vystopovat podle reiatsu. V jedné ze skal obklopujících osadu je velká jeskyně, ve které je možné se ukrýt a bránit v případě nebezpečí nebo útoku. Je to hotová přírodní pevnost a nikdo ji sám od sebe nedokáže najít, dokonce i ti, kteří už tu byli, by s tím měli problémy.

Myamoto Usagi

Cestou jsem převážně mlčela. Sem tam jsem nahlédla do mapy, abych se ujistila o tom, že nás vedu správným směrem. Urazili jsme už značnou část cesty....a dokonce to vypadá, že jdeme dobrým směrem..... Soustředila jsem se na orientaci, neměla jsem v plánu se zdržovat oblklikami. Ohlédla jsem se na ty dva. Myslim, že by to chtělo si dát na okamžik pauzu.... Tady zastavíme. Dopadla jsem na místo, kde nebyl porost, tak hustý. Na chvilku si odpočineme...čeká nás ještě dlouhá cesta a nemusíme tolik spěchat. Navíc bude lepší, když tam dorazíme čerství a s čistou hlavou. Aniž bych čekala na jejich reakci, sundala jsem svůj batoh, opřela jsem ho o kámen a lehla jsem si na něj.

Izumi Razaki

Běželi jsme dlouho, ale ne příliš. Nepřipadalo mi to tak hrozné, ale Seiko vypadal, že by odpočinek uvítal. Posadil jsem se na velký kámen. No možná si můžem odpočinout trochu, Seiko vypadá vyplivaně. Ale pokud se můžu zeptat, jak daleko jsme ještě od našeho cíle? zeptal jsem se a vytáhl z magických záhybů svého pláště čokoládovou tyčinku

Myamoto Usagi

I při udržení této rychlosti to bude ještě pár hodin trvat. Natáhla jsem ruku za sebe a z batohu jsem vytáhla nějaké sušenky, které jsem při balení spíše náhodou našla. Spokojeně jsem je začala chroupat a sledovala jsem oblohu, která trochu vykukovala přes porost. Jsem ráda, že to jde vcelku hladce....navíc jsme vyrazili o dva dny dřív, tudíž můžeme odpočívat.......nechtěla bych do hollow vesničky dorazit moc vyčerpaná........... Dala jsem odpočinout své hlavě, dala jsem si ruce za hlavu a přestala jsem přemýšlet. Na moc dlouho mi to ale nevydrželo. Až budete dostatečně odpočatí, tak řekněte.

Seiko

Nebyl skoro vůbec unavený, i když na chvíli si sednout bylo fajn. Celou cestu vypadal, že přemýšlí... zřejmě o tom, kam ho to vedou a proč přesně. Začal si tedy sbíral dříví a kůru na ohníček, aby se nějak zaměstnal.

Izumi Razaki

Chtěl jsem se zakousnout do tyčinky... ale pak jsem jí podal Seikovi. Nebojte se kapitánko, já jsem připravenej kdykoliv, počkáme až se tady mladej vydejchá... Zajímavé je, že v této části jsem nikdy nebyl... a to jsem svého času cestoval hodně... ale možná je dobře že jsem tu nebyl, nezdá se to tu být zcela... bezpečné, mám takový zvláštní pocit... řekl jsem a rozhlédl se po okolí...

Myamoto Usagi

Přece by se fuku-taichou třetí divize nebál trochu lesa, Izumi-san? Prohodila jsem s úsměvem. Doufám, že nám žádný hollow nezkříží cestu....pak by to asi dopadlo, jako když Tomisura zabil toho malého menose................zbytečně by nám to akorát přidělalo problémy........ale ted by jsme měli být ještě dost daleko na to, aby se potulovali kolem.....snad.... Zamyšleně jsem mlčela. Můj výraz se změnil na trochu ustaraný, zůstala jsem nehnutě ležet několik minut, poté jsem vztala, protáhla se a koukla na ty dva. Myslím, že jsme odpočívali dostatečně dlouho....co se vydat dál?

Izumi Razaki

Usmál jsem se na kapitánku. Máte pravdu, teď se nebojím, ale většinu cestování jsem podnikl v době, kdy jsem nebyl nejen fuku-taicho, ale ani shinigami... a musíte uznat, že bez výcviku shinigai je člověk trochu zranitelný... podotkl jsem a otočil se na Seika. Tak co? Můžem vyrazit, nebo potřebuješ ještě odpočívat? zeptal jsem

Myamoto Usagi

Kdo se bojí nesmí do lesa....ale máte pravdu, že pro někoho netrénovaného by to tady nemuselo být nejbezpečnější... I když tam dál....přesně tam kam směřuje, by to bylo asi ještě horší......i když tvrdí, že jsou mírumilovní, jak se asi živí? Jí vůbec normální jídlo?.......................Docela by mě to zajmalo, tak se zeptám. Zvedla jsem své zavazadlo a hodila si ho přes rameno. Seiko vypadá v pořádku....čas vyrazit....bude lepší, když nebudeme moc dlouho otálet na jednom místě. Jdeme. Řekla jsem prostě a dala jsem se do pohybu, trochu jsem zvýšila rychlost, protože se zdálo, že to Seiko zatím zvládá.

Izumi Razaki

Oprášil jsem se a připravil se na další cestu... kapitánka byla pekelně rychlá, to se muselo nechat... No, já jsem se o sebe uměl postarat vždycky... ale představa, že bych se pral s hollow bez příslušného tréninku je poměrně nepříjemná... podotkl jsem a běžel dál... trochu mě mrzelo, že si nemám s kapitánkou o čem povídat, nerad jsem běhal potichu...

Myamoto Usagi

Když už jsme byli opravdu daleko, pomalu mě začala nahlodávat nejistota. Vždy jsem si myslela, že už už něco poznávám, ale nebyla jsem si vůbec jistá. Na venek jsem se snažila svou nervozitu skrýt a tvářit se, že vim, kam je to vlastně vedu. V okamžiku, když už jsem přestávala věřit, že to ještě dnes najdu jsem se zastavila na místě, které mi bylo skutečně povědomé. Zorničky se mi rozšířily. Tohle musí být určitě místo kde bojovali Modos a Ukitake............ten strom támhle.....to určitě udělal Ukitake...............Skvěle, vesnice by neměla odsud být moc daleko...toto navíc bude dobré místo pro tábor. Odychla jsem si a otočila jsem se. Jsme na místě. Postavte tady stan a odpočintě si. Dál půjdu sama...tak si udělejte pohodlí. Shodila jsem ze svých zad zavazadlo, ale ještě jsem zůstala na místě a snažila jsem si vzpomenout, kterým směrem je hollow vesnička.

Izumi Razaki

Dobrá taicho, budeme tady čekat... řekl jsem a postavil stan. Nikdy jsem to sice nedělal, ale disciplinová mysl zvládne cokoliv. Zvláště když prostudujete návod... bylo to hned hotový... teda spíš za chvíli... ale bylo. A o to šlo především. Lehl jsem si na zem, velice pečlivě jsem si strčil do pusy stéblo trávy a pak ho zase vyplivl, protože chutnalo hnusně...

Myamoto Usagi

Pohlédla jsem na Razakiho. Spolehám se na vás...... Už jsem chtěla vyrazit, ale ještě jsem se zarazila a tajemným hlasem jsem dodala. Kdyby jste na něco...nebo někoho náhodou narazili....tak neútočte, pokud to nezaútočí první...............hlavně se neunáhlujte, prosím. S těmi slovy jsem odkráčel směrem, kde jsem tušila, že by snad mohla být vesnička. Doufám, že se budou řídit mojí radou........jinak by Rada mohla být pěkně naštvaná...další umrtí by už nemuseli tak snadno překousnout........a dělat si zrovna ted nepřátele a problémy...to myslím nemám já ani Seireitei zapotřebí.......

Izumi Razaki

Nebojte se taicho, nehodlám rozpoutat válku... i v případě napadení to vyřeším nějak... delikátně... řekl jsem ze své polohy ležmo a dál relaxoval. Špunte? Měl bych mít v báglu ještě kus čokolády, podej mi kousek... řekl jsem

Izumi Razaki

Velice dobře jsem si všiml návštěvníka... ale nijak jsem se tím netrápil. V případě, že by zaútočil, jsem ho hodlal zneškodit nenásilně. Seiko? Dej bacha prosímtě... nerad bych, aby se ti něco stalo... řekl jsem a vytáhl čokoládu z báglu skoro poslepu...

Izumi Razaki

Zívnul jsem a posadil se
Já ho vidím... ale pamatuješ co říkala taicho? Nemáme je dráždit... kdyby se o něco pokusil, tak ho vymažu myšlenkou... řekl jsem... A kromě toho, neměl by sis umět poradit s hollow kdyby bylo nejhůř? Rozmetat ho kidem? Nebo ho přetrhnout vedví rukama? rejpnul jsem si

Myamoto Usagi

Pokračovala jsem dál klidným krokem a snažila jsem se rozpoznávat okolí nebo aspon najít nějaký záchytný bod, který by mi napoveděl. Místo, kde bojovali Modos a Akio proti té ženě, bylo od vesničky kousek....aspon myslim....rozhodně mi to nepřišlo daleko........možná bych měla udělat něco, aby si mě všimli oni........... V krátkém intervalu jsem vždy vypustila trochu více reiatsu než obvykle. Snad si toho někdo všimne....Lavanda by si mohla pamatovat moje reiatsu....i když u ní jeden nikdy neví......

Razaki -> "No... já nevím... co když je silnej a nebezpečnej?!" nebyl si Seiko pořád jistý ani svými schopnostmi ani tím, jestli je v pořádku být tak v klidu. "A vůbec, co je tohle za místo? nějaký hnízdo hollow?!" Začínal být celkem slušně vystrašený.

Usagi -> Všiml si tě všudypřítomný Ronde. Vypadalo to, že když zrovna nezasedá v radě, hlídkuje v okolí vesnice. Vynořil se z koruny blízkého stromu a promluvil na tebe hlubokým hlasem, poté co také vypustil trochu reiatsu, aby sis ho včas všimla a nezděsila se.
"Zdravím vás, kapitánko. Co vás k nám opět přivádí? Nezdá se, že byste s sebou měla armádu, takže to bude návštěva za jiným účelem," promluvil rozvážně, ale hollow se nemohou usmívat, takže jsi nepoznala, jestli to bylo myšleno nevážně, to s tou armádou.

Izumi Razaki

To jeho řvaní se nedalo vydržet. Co to bylo za shinigamiho, když se bál vlastního stínu?! proběhlo mi hlavou. Nakonec jsem se posadil a podíval se přímo na hollow. Hele ty tam. Děsíš mi tu rodinu. řekl jsem mu. Musel jsem potlačit reflex, který mi nabádal rozkrájet hollowa na kousky, ale povedlo se mi to.

Myamoto Usagi

Otočila jsem se na hollowa a i když jsem tušila, co přijde, moje ruka automaticky sjela blíže k zanpakuto. Dobrý den, Ronde. Jsem zde z čiště nekonfliktních důvodů. Pokusila jsem se o něco více uvolnit. Ted když nás netlačí čas, ráda bych si promluvila s Radou a také potřebuji pomoc od Seika. Byla bych vám nesmírně vděčná, kdyby jste mě za ním, co nejdříve zavedl, prosím. Doufám, že tu pořád ještě je......nechtělo se mu pryč, ale.... Po očku jsem se koukla na hadího hollowa. Raději bych to měla vyřidít rychle.....nelíbí se mi nechávat Izumiho a druhého Seika samotné......

Razaki -> Hollow řekl tenkým hláskem: "Pííí?" a pošinul se kus k vám. Vypadal po pravdě celkem roztomile...

Usagi -> "Seiko-kun je teď v lese s Vilíkem, ale hned pro ně pošlu, pokud to tak spěchá," řekl rozvážně, aniž se ptal na důvody. "Zatím si můžete promluvit s radou, dnes se stejně máme sejít, takže nebude těžké ji svolat o něco dřív," nabídl ti.

Izumi Razaki

Vztyčil jsem se v celé své výšce (zcela průměrné) a zatvářil se děsivě. Doufal jsem, že ho to odradí, nechtěl jsem ho zranit ani mu ublížit. Mohlo by to ohrozit důvod proč jsme sem přišli a to jsem nechtěl... Ale v případě, že by se snad hollow pokusil zaútočit jsem byl připraven. Nehodlal jsem ohrozit Seikův život v žádném případě, za žádnou cenu