Hollowtown

Myamoto Usagi

Pomalu jsem otevřela oči. Co se to....?! S naprosto překvapeným pohledem jsem sledovala své okolí. Kde to jsem? Co tu dělám? Jak jsem se sem dostala? Tyto a další otázky mi neustále kroužily hlavou i když jsem se posadila. Co se stalo že jsem tady? Proč si nemohu vzpomenout? Pomalu jsem se zvedla a oklepala ze sebe prach. Moje oči pátrali po něčem povědomém nebo aspon něčem, co by mi ukázalo, co dál. Aniž bych si to uvědomila začala jsem se při průzkumu okolí točit na místě do kola. Až se můj pohled a s ním i tělo zastavilo. Sledovala jsem jeskyni před sebou. Možná by v ní něco nebo někdo mohl být....ale je bezpečné tam jít? No pokud to nezkusim tak to nezjistim. Je možné že je to jen obyčejná jeskyně a nic v ní není.....ale co tady dělám já?!? Snažila jsem se vicítit nějaké reaitsu a při tom jsem pomalu a opatrně vešla do jeskyně. Pokud tam nic nebude musim se co nejrychleji vrátit do Seireitei....ale kudy?

Myamoto Usagi

Moc jsem toho neušla spíš mín než víc a pak najednou. Padám?!? Než si stihnu uvědomit, co se děje, někdo na mě promlouvá. Kdo je to? Jak to že ví kdo jsem? Jak to že tu jsou...........hollow!?! Musim je.....v tomhle stavu asi těžko.... Myšlenky mi proletí hlavou tak rychle..... Snažím se sklidnit a pořádně zaostřit na tu ženu, marně. Co se to tu jenom děje? Je tohle sen?! To asi ne, kdyby to byl sen, nemotala by se mi tak hlava. A co se mi vůbec stalo? A kdo je ta žena? Pokuím si ještě jednou pohlédnout na tu ženu, abych ji mohla vidět a při tom se mi podaří ze sebe dostat. Kdo jste? Zvednu velice pomalu jednu ruku a chytnu se s ní za hlavu, jako by tak šlo zatavit to motání. Hloupá snaha. Zavřu oči a snažim se dát dokupy. Musim zjistit co se to tu děje! A dostat se do Seireitei!

Myamoto Usagi

Nepamatuje si mě?! Jestli zná kapitány......To by mohla být ze Seireitei....možná i shinigami...a nebo taky nepřítel... Snažila jsem si vše urovnat ve své zamotané hlavě. A jak jsem se sem dostala? A jak vy? A jak víte o kapitánech? A.... Můj proud otázek by asi pokračoval ještě dosti dlouho, kdyby Lavanda nepřinesla to své zelené cosi. A to mě umlčelo. Můj pohled na to zelené bláto byl značně skeptický

Spoiler:

ale to už jsem ho měla na hlavě. Brrr I když mi to nebylo příjemné neměla jsem momentálně sílu na nějaký výraznější odpor. Spíš to vypadá na šarlatánku.... Pomyslela jsem si kysele, když to na mě patlala.

Myamoto Usagi

Takže je to opravdu shinigami... Naslouchala jsem ji velice pozorně. Nechtěla jsem, aby mi něco uniklo. Byla jsem obvzláště zvědavá a znepokojená k čemuž mě dohnalo dění kolem mě. Nevpomínám..... Konstatovala jsem sklesle, po její řeči a sklopila jsem zrak. Ráda bych se, co nejdříve dostala zpět do Seireitei mám totiž mis...Počkat, říkala jste, že tu jsou další shinigami? Co dělají tady? Že by taky na návštěvě.....a kdo vůbec může bydlet tady?!? A kdo že to jsou ti vaši přátelé? Promintě, že se tolik vyptávám, ale ráda bych věděla, co se to se mnou stalo.....a co se to tu vůbec děje... Pohledem jsem pátrala v jejích očích, když jsem čekala na odpovědi. Vždyt jsem se vlastně ještě nepředstavila! Jak neslušné.... Mimochodem mé jméno je Myamoto Usagi. Dodala jsem po kratší odmlce.

Myamoto Usagi

Uff... Uniklo mi, když to zelené něco zmizelo. Ale až tak špatné to vlastně neni.......vypadalo to hůř.... Chvilku jsem nad tím přemýšlela. S Lavandinou pomocí jsem se poté posadila a při tom jsem jí nepřestala poslouchat. Vypadá dosti...nadšeně...byl by hřích jí nevyhovět. Stejně nevim, co bych si jinak počala a mohla bych se tam něco pořádnějšího dozvědět. Mám hledat vězně a místo jsem nějak skončila tady...kdybych si aspon dokázala vzpomenout! Ale podle Lavandy, bych měla těm jejím přátelům poděkovat. Zdá se že mi pomohli a třeba viděli i co se stalo..... Vyškrábala jsem se pomalu na nohy. Tak mě tam tedy zavedtě. Na rtech se mi oběvil slabý úsměv. Jsem docela ráda, že tu nejsem sama...ve dvou se to lépe táhne...ale rozhodně by mě zajmalo, kde vzala to zelené bláto....?!?

Myamoto Usagi

Ne já to zvládn... Než jsem to stačila doříci, Lavanda už cosi prováděla a mou poslední větu zjevně ignorovala. Na to se objevili tři stvoření. Hollow!? Oči se mi rozšířili překvapením. Takže se mi to hollow reiatsu opravdu nezdálo..... Automaticky jsem sáhla po své zanpakuto. Tři na dva...doufám, že Lavanda-san neni v boji nepoužitelná....já toho v tomhle stavu moc nezmůžu. Ale kde se tu tak najednou vzali? Přehrála jsem si jejich příchod ještě jednou, abych si to vysvětlila. A pak znovu, znovu a znovu. Při každém zopakování mi spadla dolní čelist o číslo níž. S rukou stále na jílci jsem se mírně hlavou natočila k Lavandě. To si děláte srandu?! Něříkejte mi, že to jsou ti vaši přátelé.........Vždyt to jsou hollow........ Jak? Proč? Byla jsem dosti vykolejená, což bylo u mě opravdu neobvyklé. Měla jsem ve svých vlastných myšlenkách chaos a tak jsem radši zmlkla. Nevěděla jsem, jakou blbost bych mohla plácnout. Zůstala jsem ale ve střehu mohla jsem se také plést. Nebo jsem v to spíše doufala.

Myamoto Usagi

Žádný útok jsem nepodnikla ale svou zanpakuto jsem si sebrat rozhodně nenechala. Tohle je ještě divnější, než to že jsem se vzbudila v téhle džungli...Copak se svět úpně zbláznil a nebo jsem se zbláznila já? Přátelští hollow?! To zní asi tak pravděpodobně, jako že budou z nebe padat peníze...Co mám ted jenom dělat? Ona je zjevně s nima, tak že by mi nepomohla a takhle bych asi prohrála...vždyt jsem ráda že stojim..... Lavanda vypadala, jako že to myslí opravdu vážně. Značnou chvilku mi to trvalo ale po tom, co jsem všechno zvážila, jsem s poraženeckým výdechem zandala zanpakuto zpět. Ruku jsem nechala na jílci připravenou okamžitě tasit, při sebemenší známce nebezpečí. Dokud nezaútočí oni tak já taky ne......myslim že to Lavandě dlužím... Z těch tří jsem nezpouštěla oči a když se přiblížili, lehce jsem couvla a povytáhla o kousek zanpakto. Ztuhla jsem na místě a čekala, co se stane. Na to jsem rychle překvapeně zamrkala, když pozdravili. Hu....to bylo nečekané..ale..No ták slibila jsem si, že dokud nezaútočí tak nebudu nic podnikat. A už jsem málem zase tasila....Musim se dozvědět pravdu o tom, co se to tu děje. Tak se uklidnit a... Trochu jsem se uvolnila. Z...Zdravim... Dostala jsem ze sebe drobet přiškrceně. Rozhodně jsem nebyla zvyklá, říkat hollow dobrý den. Spíš to vypadalo, že si ze mně někdo ten dobrý den dělá....

Myamoto Usagi

Mlčky jsem sledovala tu naprosto absurdní trojku přede mnou. Když se Ronde zmínil, že to Vilík byl můj zachránce. Mírně jsem se hlavou uklonila i když oči mi nikdy ani na okamžik neztratili hollowi ze zorného pole. Děkuji. Pověděla jsem Vilíkovi. Darovanému koni na zuby nehled..Darovanému koni na zuby nehled..Darovanému koni na zuby nehled...... Opakovala jsem si neustále dokola. Naštěstí nebo bohužel mě brzy přemohla spíše zvědavost, která zatlačila ostatní věci do pozadí. A tak jsem začala mluvit už normálním hlasem. Přišlo mi zajmavé, že by mohli exisovat hollow, kteří tě okamžitě nenapadnou. I když to může být jen trik......... Ano, jsem kapitánka ale jen krátce. A jak je možné, že jste tady? A kolik vás tu vůbec ještě je? Měla jsem otázek dosti, protože mi to přišlo jako naprostý nesmysl, ale dala jsem prostor pro odpovědi.

Myamoto Usagi

Když Ronde začal, myslela jsem si, že se mi asi kloudné odpovědi nedostane. Pak se ale rozpovídal. Cestu míru...? Nikdy by mě nenapadlo, že tohle uslyšim zrovna od hollowa......Je jich tedy více. To je ještě překvapivější..... Ke konci jeho řeči jsem musela trochu zaklonit hlavu, abych ho mohla lépe sledovat. Řekl jste, že byli změněni......jak jste to myslel? Něco mi na tom nesedí. Hollow se můžou vyvíjet ale on použil slovo změnit....to je divné... O krok jsem popostoupila dopředu. Jestli vás je dost, jak to že jste nebyli ještě objeveni? Na okamžik jsem se odmlčela, protože jsem měla sucho v krku. Kde se to vlastně vůbec nacházíme? Myslim jak daleko od Seireitei? S poslední otázkou jsem se obrátila na Lavandu.

Myamoto Usagi

Tupě jsem zírala na Ronda. Musim přiznat, že tomu jeho vysvětlení vůbec ale naprosto vůbec nerozumím. Navíc slovo osud má asi hodně v lásce..... Jeho první proslov mi nedávala takřka smysl. Brána? Posvátné zřídlo? Jenom jedno je jisté...nějak to hollow mnění ale je tohle dobře nebo špatně?! Jestli je něco, co mnění hoolowi musim o tom zjistit co nejvíce informací a to informací, které budou pochopitelné.... Lehce jsem si prohrábla vlasy rukou ve které jsem nedržela jílec své zanpakuto. Ronde pokračoval v řeči. Aha! Takže to má háček...do Seireitei se nedostanu, dokud je nepřesvěčím, že mi můžou věřit....Ne, že by to bylo, až tak překvapující. Probojovát se skrz nemá cenu...lepší bude to vzít tou diplomatičtější cestou. Aspon myslim... Nemohla jsem si neodpustit lehký, skeptický úsměv při slově "mír mezi shinigami a hollow". Pak jsem si ovšem vzpomněla na něco, co říkala Lavanda už před tím. Říkala jste, že tu jsou i další shinigami kromě vás....oni o tomhle taky vědí? S nadzvednutým pravým obočím jsem se natočila opět na Lavandu.

Myamoto Usagi

Pohled, kterým se na mě Lavanda dívala mě trochu děsil. Radši jsem se proto otočila na Ronda. Ne že bych si tim výhled o moc zlepšila. Protože se ke mně ten obří had začal přibližovat. Nebylo mi to příjemné ale snažila jsem se, to na sobě nedat znát. V hlavě se mi při tom vynořily vzpomínky na obřího červího hollowa v reálném světě, vyděšenou duši chlapce a další podobné výjevy. Rychle jsem je zatlačila zpět a vyčistila si hlavu, před tím než jsem odpověděla. Děkuji, za to že jste mi pomohli. Určitě si to tu prohlédnu a neprošvihnu příležitost se dozvědět něco více............A pokusím se být co nejoběktivnější. Jestli tedy vůbec dokážu být aspon trochu objektivní v něčem takovém... Pochybovala jsem o svých schopnostech a tak jsem se na chvilku odmlčela. Co se týká toho vyššího postavení, ráda bych vás upozornila, že jsem se kapitánkou stala teprve před nedávnem. To mě vlastně přivádí k otázce, která mě vrtá hlavou....Jak dlouho jsem byla v bezvědomí?

Myamoto Usagi

Nashledanou, naznačím mlčky ústy. Když hollow zmizí z dohledu připadám si mnohem klidnější. Tohle je ta nejšílenější věc, co se mi v život....teda smrti stala... Po jejich odchodu, jsem zůstala stát na místě, jako socha a přemýšlela. Nehla jsem se ani o kousek. Nakonec jsem se otočila opět na Lavandu, abych si mohla promluvit. Co je to to zřídlo? Plácnu první věc, která mě napadla. Pak si pomalu a opatrně urovnám oblečení a hlavně myšlenky. Zvednu hlavu od uniformi a pokračuji. Nemohli by jsme se přesunout někam, kde bych si mohla, co nejlépe odpočinout? Potřebovala bych to... Zeptám se potichu. Potřebuji mít dost sil na tohle to všechno........

Lavanda

"Tak se na Posvátné zřídlo půjdeme rovnou podívat! Určitě jim to nebude vadit, může tam přijít každý kdykoli se mu zachce! Navíc myslím, že by vám to mohlo pomoct se ukidnit," usmála se na tebe a už ti naznačovala, že půjdete taky za skálu, kam zašli hollow.