10. divize, knihovna

Baru

"Děkuji, nashledanou..." rozloučila se chabě s kapitánem a ohmatávala si hlavu. Pak opět pohlédla na Amara. "Jestli se nudíš, tak si čti! Dyť jsi v knihovně!" navrhla mu trochu rozčileně, a pak pro jistotu opustila kasárny desáté divize, bylo to tam příliš nebezpečné.

V tu chvíli zazvonilo kapitánu Ruiychimu v hlavě
Ahoj Yoshiro, doufám že tě neruším, ale slyšel jsem, že už jsi vzhůru. Opravdu si myslím, že bysme si měli promluvit, tedy pokud máš čas...
Bylo to evidentně to otravné bakudo #77...

Yoshiro

Ok..Otočil jsem se na židli a začal se hrabat ve štosu, který byl označen jako "H". Chvíli to trvalo, než jsem to našel.. Tady to je.. Hosentsu Ryuuka.. Otevřel jsem to a začetl se. Moc mě toho nezajímalo, ale zastavil jsem se u poznámek z akademie. Jeho výsledky byly výborné a líbil se mi komentář - velmi důkladný Shinigami. Podíval jsem se na něj a pak znovu do toho listu papíru. Ještě chvíli jsem tam něco četl.. No.. Možná to bude trochu šílené.. A nepromyšlené.. Ale já už tak nějak dělám šílené věci.. Vaše výsledky na akademii byly velmi dobré, jak tak čtu a podle komentářů děláte svoji práci pečlivě a důkladně... Jo a také je tu napsáno.. Na chvíli jsem se zapřemýšlel.. Odkdy se do informací píšou oblíbená jídla? Nějakej novej trend? No.. To je jedno.. Ale je tu uvedeno, že máte rád rýžové kuličky a dobrý sýr. Já taky.. Což je polehčující okolnost.. Líbíte se mi.. Teda .. V tom pracovním smyslu.. Pokud nějakej takovej je. List s informacemi o něm jsem schoval zpátky na místo, odkud jsem ho vzal a začal se točit na židli. Mnoo.. Když už jste tak důkladný v té práci.. Já jí mám hodně a možná bych potřeboval trochu pomoct. Ale na to je jedna speciální hodnost - zástupce kapitána.. Zastavil jsem se. Trochu se mi motala hlava. Uh.. No a já vám tu hodnost dám.. Podle informací jste sice nováček, ale já jsem Kapitán a mám si zástupce volit sám.. Samozřejmě to bude jen zkušební doba.. Pokud se ukáže, že jste schopný, tak jak se píše a máte na to, tak vám jí nechám..Ale pokud spokojený nebudu, tak se vrátíte mezi členy.. Příjmáte? Samozřejmě, že bych vám asi musel trochu pomoci s tréninkem, aby jste se aspoň trochu přiblížil úrovni ostatním zástupcům..

Ryuuka Hosentsu

Tak tohle mne teda dostalo. Tato věc patřila mezi ty, které jsem čekal nejméně, teda, mezi ty, které jsem nečekal vůbec. Po chvilce ticha, kdy jsem byl zaražený z kapitánové nabídky jsem konečně promluvil. "Eh, no. Velmi si vážím vaší nabídky kapitáne a samozřejmě příjmám. Také si vážím nabídky ohledně tréninku, avšak teď to asi nepůjde. A právě kvůli tomu, s čím jsem za vámi přišel. Byl jsem přidělen na misi do lidského světa pod vedením vrchní kapitánky. Cíl mise je vyhladit organizaci zvanou Reimei, ale to vy asi víte. Tak jsem se tu s váma vlastně přišel rozloučit, kdybychom se náhodou neviděli. Jestli teda můžu jít, tak bych odešel k Senkaimonu." Konečně jsem domluvil zaraženým tónem a čekal, jestli už mohu odejít.

Yoshiro

Reimei? O čem.. To je jedno.. Zarazil jsem se. Nechtěl jsem to teď probírat, ale už jsem se rozhodoval nad tím, jestli půjdu nejdřív za vrchní kapitánkou nebo do cukrárny..
Vstal jsem ze židle. a vzal ze stolu pásku s odznakem zástupce Kapitána. Tohle je tedy vaše, fuku-taichou.. Přeju úspěšnou misi.. Lehce jsem se uklonil na rozloučení. Potom, co Ryuuka odešel, jsem se vydal k věšáku, na kterém viselo moje Haori.. Tedy.. Moje nové Haori.. To staré je teď někde v Hueco Mundo. Přehodil jsem ho přes sebe - tentokrát ale normálně. Žádné obvazování pravého rukávu kolem pasu se nekonalo. Vyrazil jsem ven z kasáren. Rekreační procházka to jistí..

Ryuuka Hosentsu

Taichou očividně o ničem nevěděl. Chvíli jsem nevěděl proč, ale pak jsem si vzpomněl na to, že byl vlastně v době porady v nemocnici a místo toho, aby se doslechl informace o Reimei, tak dělal....No zkrátka si užil krásné chvilky, které asi kvůli jeho zraněním přišly vhod. No, když se kapitán uklonil, tak jsem pozdrav opětoval a prohlásil. "Děkuji Ruyichi taichou. Vám taky přeji hodně štěstí." Sebral jsem si pásku, ihned si jí uvázal a při opouštění kanceláře kapitána jsem se ještě pohledem na kapitána zasmál a poznamenal "A, kapitáne. Měl by jste něco udělat s tím účesem." Po té jsem si to z kasáren jsem si to namířil opět (dnes už po druhé) k Senkaimonu.

---------------------------------------------------------------------------------------------

Izumi Razaki

Tak jsem opět vešel do dalších kasáren... tentokrát jsem šel za starým přítelem. Potřeboval jsem pomoc od Yoshira... doufal jsem, že by mohl... když mu to vysvětlím... Yoshiro ale nebyl ve své kanceláři. Cestou jsem potkal toho prcka a poslal ho hledat Yoshira... Sám jsem si sedl ke dveřím a čekal...
Yoshiro se snad brzy vrátí...

Yoshiro

Spěchal jsem zpátky do kasáren, abych se mohl podívat do knihovny, jestli tam nenajdu něco o historii a o tom zrádci Hiroshim. Už z dálky jsem poznal Razakiho, který si vysedával na schodech. Neměl moc důvodů chodit do kasáren desítky. Až na jeden. Na mě. Zanedlouho jsem dorazil až k němu. He? Vypadlo ze mě jako první. Co tu děláš, Razaki? Zeptal jsem se ještě.

Izumi Razaki

Jakmile jsem uviděl Yoshira vystartoval jsem mu naproti...
Yoshiro... prosím tě... rád tě vidím, potřebuju od tebe nutně pomoc... nevím už na koho se obrátit... byl jsem v Rukongai, v akademii ve 12té divizi a v první... a vůbec celej den někde lítám... trochu zmateně jsem mu to vyklopil... Pak jsem si uvědomil, že je Yoshiro asi dost zmatenej ze mě
Podívej se... potřebuju na najít jedoho shinigami... byl uvězněnej a utekl... ale nevěřím tomu, že udělal to za co ho viní... musí ho najít, ale sám na to nestačím...

Yoshiro

Upřeně jsem sledoval Razakiho, jak na mě chrlí slovo za slovem. Chvíli jsem na něj tupě hleděl. Pak jsem na něj hleděl ještě víc tupě. Pak jsem se začal tvářit, jakože rozumím.. A pak zase tupě. "Ok.. No.. Strašně rád bych ti pomohl, ale mám teď jistý povinnosti, který musím splnit. Už teď mě ničí ta myšlenka, že mám něco dělat..Nejradši bych si lehl a ještě chvíli se prospal.....Pokud si ale najdu trochu volnýho času, tak ti určitě pomůžu.. Nemůžu ti to ale slíbit, protože určitě víš, že Seireitei je momentálně ve stavu války.. A my Seireitei musíme ochránit. Je to naše povinnost.."

Izumi Razaki

Já to chápu Yoshiro... ale co je důležité je, že mě to v tuhle chvíli nezajímá... Musí ho najít hned.... co nejdřív. Vlastně už je pozdě... ale beztak ho musím najít. Prosím tě, pomoc mi. Nedokážeš si představit, jak je to pro mě důležité... v mém hlase se cosi zlomilo. Byl jsem zoufalý... vůbec to neznělo jako já...

Yoshiro

S přísným pohledem jsem se Razakimu zahleděl do očí. Kdo byl ten Shinigami, kterého hledá? Možná někdo blízký? Přítel? Tohle bylo těžké rozhodování. Kamarád nebo ochrana Seireitei? Samozřejmě, že ochrana Seireitei! Tohle mi Razaki prostě musel prominout.. "Razaki, neohrozím celé Seireitei kvůli jednomu Shinigami..Mám důležitý úkol, který jdu splnit.. " Bohužel, i když jsem mu chtěl pomoct sebevíc, tak jako Kapitán jsem prostě nemohl. Moje povinnosti byly prioritní.

Izumi Razaki

V Seiretei bylo několik dalších kapitánů... a i přesto mi Yoshiro nebyl ochotný pomoci... Vždyť je to pro ochranu Soul Society. Pokud je tu stále, mohl by být ohrožením nevinných lidí... kromě toho kdyby bylo třeba, tak jsem tu během několika málo vteřin... ty jsi kapitán... já nemám na to, abych dokázal vycítit jeho reiatsu... navíc byl členem šesté divize... pravděpodobně v době, kdy jsi tam byl i ty... snažil jsem se ho přesvědčit, i když jsem někde uvnitř tušil, že bojuju prohranou bitvu...

Yoshiro

"Razaki! Náš nepřítel je teď organizace Reimei! Jejich velitel je údajně někdo, kdo je silnější než většina aktuálních Kapitánů! Nemůžeme si dovolit polevovat ani na chvilku.. Tohle už je vážný, chápeš? Strašně rád bych ti pomohl, ale nejde to.. Dej mi nějaký informace o něm a já se pokusím něco zjístit..Ale teď musím poskládat několik týmů, který budou bránit Seireitei.."
Opravdu mě to mrzelo, ale nešlo to jinak. Razaki si prostě musel poradit sám..Ale lepší by bylo, kdyby to teď nechal a radši se zapojil do přípravy obrany.

Izumi Razaki

Víš co... to je jedno... chápu to, potřeby většiny... a víš sám moc dobře, že bych pro Seireitei obětoval vlastní život bez váhání... ale teď je v sázce něco, co má pro mě větší cenu než můj život... řekl jsem Yoshirovi... doufal jsem, že to pochopí... když mi něchtěl pomoct, doufal jsem, že mi aspoň nebude bránit v hledání...

Yoshiro

"Pokud tu v Seireitei vypuknou nějaké boje.. Kdybychom byli napadeni.. Ať jsi tu.." Víc jsem ani říkat nemusel. Otočil jsem se směrem ke vchodu a pomalu tam zamířil. Ještě jsem Razakimu zamával, aniž bych se otočil.

Izumi Razaki

Až ho najdu, vrátím se... odvětil jsem...
V tuhle chvíli mě opravdu nezajímala Seiretei, dokonce ani Yoshirův názor na věc... odmítl mi pomoci ve chvíli nouze, po tolika letech co jsme se znali... Bylo to velké zklamání... vÿpadalo to, že jsem se v Yoshirovi zklamal... Zřejmě byl můj přítel jen v době, kdy se mu to hodilo...

Izumi Amaru

Uviděl jsem kapitána jak jde proti mě
Doběhl jsem tedy blíž k němu a než mohl cokoliv říct tak jsem začal já
Kapitáne? Já vás nechci rušit ale chtěl jsem se omluvit za tu ehm... nehodu s bruslemi. Už se to fakt nebude nikdy opakovat omluvil jsem se tak slusne jak sem to jen umel

Yoshiro

"Dobře.." Odpověděl jsem v rychlosti Amarovi, ale nezastavoval jsem se. Mířil jsem přímo do pracovny, kde jsem měl důležitou práci. Docela mi začalo lézt krkem, jak na mě cestou každý mluví. I když to byl Razaki nebo Amaru. Dost mě štvalo to, že se Razaki nechová tak, jak by měl. Je jeho povinnost chránit Seireitei. Toho Shinigamiho si může najít později.

Mokuto

Probudil jsem se. Všude kolem mně byly hromady knih, ale stačil jsem přečíst jen jednu a to mně tak unavilo že jsem stoho usl. Netušil jsem jak dlouho jsem byl mimo. Proto jsem uklidil knihy a odešel z knihovny do kasáren. Snad mi pomůže někdo z členů pomyslel jsem si a hledal jsem někoho kdo by mi mohl nějak poradit.

Izumi Amaru

Když kapitán odešel tak jsem pokračoval dál
Chtěl jsem si něco přečíst a snad na chvíli zapomenout, že jsem shinigami bez zanpakuto. Kapitán se mi chtěl vyhýbat, takže to znamenalo jenom to, že zřejmě moje kariera brzo zkončí

Mokuto

Proběhl jsem několika chodbami. Zabočil jsem do prava když se najednou předemnou objevil Amaru. Než jsem stačil zareagovat, vrazil jsem do něj docela velkou rychlostí.

Izumi Amaru

Pomalu jsem šel chotbou a koukal do země
Vypadalo to, že nejen moje kariera shinigami je ohrožena
Vypadalo to, že i moje zuby jsou ohroženy. Nějakej další shinigami mě převálcoval. Neviděl jsem ho, takže mě rozmázl celkem pěkně

Mokuto

Zvedl jsem se ze země a podíval se na Izumiho. To není dobré pomyslel jsem si a pomohl jsem mu vstát. Prominte...nevšiml jsem si vás Hmm...proč mu vlastně vykám ? Zas není tak důležitý jako kapitán poškrábal jsem se na hlavě a prohlížel jsem Izumiho, zda jsem mu nic vážného neudělal.

Izumi Amaru

Byl jsem úplně mimo a netušil jsem co se stalo
Někdo se mnou třásl. Zehmo? zeptal jsem zmateně
Nebo byli dva?