1. divize, Soukyoku, Centrála 46

Hideki Kanegawa

Si chvilku povaloval slova so-taicho v hlavě a tak nějak mu vyšel výsledek, že útočit bez hlubších znalostí je na prd. Takže já tu nejspíše zůstávám... pomyslel jsem si. Právě jsem se od nich vrátil, zpět nechci a pokud mě tam so-taicho pošle, tak... tak tam nejspíše půjdu. No, zpět, vypadalo to, že má mise nebude předmětem jednání, alespoň ne teď, tudíž jsem obavy nechal stranou, leč mi stále selhání lehce hryzalo svědomí. Teď se pro mě tedy prioritou stalo hlavně přidělení postu a náhle rozpomenutá vzpomínka na dva shinigami, které přivedl do nemocnice. Nezdá se útok jako příliš riskantní řešení? zeptal jsem se však zcela mimo mé myšlenky.

Mitoshi
So-taicho, rád bych se vás zeptal co udělat s Izumi Razakim.
Finální rozhodnutí je přeci jen na vás, nebo na Centrále 46. optal jsem se Shounagon-sama když skončila s briefingem. Říkal jsem si, že když skončila hlavní náplň porady, bylo by dobré zaćit se zabývat jinými, ale stále celkem podstatnými věcmi.

Shounagon Sei

"My, shinigami, potřebujeme být schopní se pohybovat ve světě lidí, vždyť je to jedno z našich hlavních poslání!" odpovídala Hidekimu zamračeně. "Pokud je tam nebezpečí nebo pokud nám dokonce vyhrožují, že nám tam zakážou přístup pod trestem smrti, musíme s tím něco dělat a to co nejrychleji. Jinak by se Gotei 13 opravdu ukázala jako zbytečná a neschopná organizace a to nedopustím." Pak se zadívala na Mitoshiho. Měla teďna mysli tolik věcí a on se pokoušel přidat jí ještě další. "Mitoshi... tohle vyřeším, až pomine krize. Kdybychom to teď poslali do Centrály 46, nevzešlo by z toho nic užitečného. Dávej na něj pozor... Jestli bude doopravdy válka, i když pevně věřím, že s ejí vyhneme, další dobrý shinigami za mřížemi nám nijak neprospěje."

Hideki Kanegawa

Takže, kvůli vlastní patetické hrdosti budeme zbrklí? musel jsem se zeptat. Kolik vůbec máme informací... jakou máme jistotu, že tohle nečekají? a musel jsem znovu! Já tedy nemám žádné, krom toho, že mi zabili celou skupinu a jejich vůdce má plán, který nás nikdy ani nenapadne... vlastně to snad ani není vůdce... pomyslel jsem si sarkasticky. Přesto jsem se však snažil udržet netečný obličej, emoce jsem teď odhaloval velmi nerad.

Satoshi
V poradní místnosti však nikdo nebyl. Aha... došlo mi Sei pravděpodobně neměla čas, tak asi bude v kanceláři. provedl jsem domněnku No budiž... není co ztratit. rozhodl jsem se a vydal se před kancelář, na cestě jsem ovšem uviděl stráž a navíc dva shinigami. Tak to nebude dobrý nápad vpadnout do jednání, když jsou stráže v pohotovosti. Počkám raději než skončí. usoudil jsem a navrátil jsem se o pár kroků zpět, abych nijak nevyrušil jednání či byl zpozorován.

Shounagon Sei

"Chápu, nelíbí se ti to. Bohužel je to rozkaz," pohlédla Sei chladně na Hidekiho. "Pokud chceš, určitě tě Reimei uvítá ve svých řadách..."

Kasumi Haruka

Nad kapitánčiným rozhodnutím jsem se celkově pozastavila. To se mi nezdá.
Ozval se ale Hideki a tak jsem nic neříkala a mlčky jsem naslouchala.
Jinak by se Gotei 13 opravdu ukázala jako zbytečná a neschopná organizace....
A nevyjde to nastejno, když všichni v lidském světě pojdou?.... Pomyslela jsem si, když Kapitánka pronesla tu větu.
So-taicho nemá zrovna dobrou náladu. Řekla jsem si, když jsem dále poslouchala. Ani se nedivím, tolik problému zase. Jako by nemohl být chvíli klid. Hnedka by šlo všechno líp.
Tiše jsem si povzdechla. Vznášet další námitky by asi nebylo nejbezpečnější při její náladě.

Shounagon Sei

se rozhédla po kapitánech třinácti divizí a vstala ze svého místa, kde dosud seděla.
"Je vaše důvěra v sebe navzájem, ve mě a v naše Gotei 13 opravdu tak chabá? Nestali jsme se snad kapitány proto, abychom chránili Soul Society a zajišťovali pořádek? Pravda, v poslední době jsme přišli o dobré lidi, ale právě proto nesmíme váhat, nesmíme pochybovat o své síle. Kapitáni Gotei 13 nejsou přece zbabělci. Ve vás všech dřímají neuvěřitelné schopnosti a tohle je přesně ta chvíle, kvůli které jste je roky a roky vylepšovali. Pokud kapitáni Gotei 13 nebudou jednotní a nebudou dělat čest dvorním divizím, pak Reimei uspěli, ani tu válku nemuseli začínat," pronesla naštvaně a naléhavě.

Hideki Kanegawa

Pravda, možná to tak bude lepší... pomyslel si s kamenným výrazem. Právě se v něm vařil vztek.
Moralistické kecy... ale... když jinak nedáte. Té chybě tedy nebudu odporovat. odpověděl chladně a přidrzle. Nemohl dát najevo nic ze svého vzteku, měl nějakou pověst.
Po té bych s vámi ještě rád mluvil o méně podstatných věcech, pokud to bude možné. s těmito slovy poodstoupil a už neměl v plánu zůčastnit se další diskuse.

Izanagi

Pozorně poslouchal, co se všechno na poradě ještě nedozví. Bylo to zvláštní, vojenská organizace, která nechce bojovat, když je nepřítel před branami. Ano, past to být určitě mohla, ale záchrana reálného světa byla prioritou a pokud existuje někdo, kdo je silnější než Gotei 13 a odporuje řádu světů, pak byla potřeba rychle jednat. otevřel oči, už byl rozmyšlený, znal svou odpověď, kterou nalezl ve svých myšlenkách. Vytáhl zanpakuto a ladným hodem ji zabodl před sebe. Já budu bojovat za Soul Society, protože věřím, že je to nutné. Věřím sám svému úsudku, protože je to důležité, ale zároveň věřím vám všem. A pokud je má víra takto neochvejná, nebojím se stanou tváří v tvář nepříteli. A pokud já vstanu tváří v tvář nepříteli, přál bych si, aby mě mí přátelé následovali, protože povinností nás všech, je chránit tento svět. I kdyby to znamenalo smrt některých z nás, není smrt jedince důležitější než životy jiných. Neskládal jsem přísahu proto, abych tu diskutoval, ale abych jednal. Tak doufám, že tu teď nebudu za kašpara...

Shounagon Sei

"Jsem ráda, že jsi aspoň o chlup lepší než ti odpadlíci z Reimei, a mluvit se mnou samozřejmě později můžeš," odpověděla Hidekimu Sei v ne moc přátelštějším duchu. Když promluvil Izanagi, Sei se aspoň trochu ulevilo. I ona sama už začínala ztrácet víru, přemýšlela, jestli neměl náhodou Hiroshi pravdu... naštěstí na Izanagiho byl spoleh, vždycky. Děkovně na něj kývla.

Izanagi

Když jeho plán na rozkrájení pracovny vrchní kapitánky nevyšel, rozhodl se, že už není třeba tu dále postávat. Teď když dovolíte, jdu začít s přípravami. Dokončil rozhovor kapitánské porady a pomocí shunpa zmizel. ( Všem se zdálo divné, jak rychle se zanpakuto z podlahy vypařila)

Kunimatsu Fujikage
Zatvářil se hnusně na stráže.Ahá dobře tak já počkám.Pak si šel sednout na lavičku a vyčkával.Jak já nesnáším když jsem omezován...Tak jak jde život Hikaku ?

Raiden

Objeví se v otrhaném a zakrváceném oděvu v poradní místnosti. Zdraví... hle? Tu nikdo? Rozhlédne se a zauvažuje jestli už porada skončila nebo jsou jinde. Nakonec se rozhodne zajít si pro informace přímo ke zdroji. Proto se rozejde ke kanceláři Sei-sensei. Když je skoro u pracovny zahlédne nějakého Fuku-taichoua se značkou 12. divize a stráž. Ale je tam ještě někdo a tím je poměrně nový člen jeho divize Hikaku. Když kolem něho prochází jen pokývne hlavou a hlesne. Ahoj, Hikaku-kun. Strážce tak nějak ignoruje a kdyby mu náhodou chtěli překážet tak je prostě rukou odstrčí. Otevře dveře a tiše nakráčí ve svém zkrvaveném a zničeném ohozu dovnitř. Omlouvám se za pozdní příchod Sei-sensei. Měl jsem jisté problémy z vyteklými baterkami. Pak si všimne Kasumi a dojde k ní. Ahojky... Hlesne a pak se opět začne soustředit na Sei. Takže mohli by jste mi prosím sdělit přehled informací?

Hideki Kanegawa

Už tak podrážděný poslední poznámkou so-taicho a dalšími moralistickými řečmi od Izanagiho, se náhle musel vypořádat ještě s neutuchajícím přílivem nových tváří, které navíc neměl rád.
Chce informace... Takhle to asi jen tak neskončí... pomyslel si rozhořčeně. Celkový neúspěch z mise, určitého vlastního selhání přerostl v čirou frustraci, kterou tato schůzka rozhodně příznivě nepodporuje. Avšak, v tváři to znát stále nenechal.

Shounagon Sei

"Ah, Raidene... na to teď není čas, někdo ti to potom řekne. Vypadá to, že nikdo další už stejně nic nemá, tak rozchod, děcka!" rozpustila je a pokusila se u toho o smířlivý tón. Byly to těžké časy pro všechny.

(berte to tak, že to píšu až kapitáni odešli a že tam zůstal jenom Hideki (předpokládám) =D)

Satoshi
Uviděl jsem, jak Raiden vběhl do místnosti. Heh... opravdu nedokáže čekat... pomyslel jsem a po chvíli jsem ucítil změnu reiatsu v místnosti, bylo teď mnohem klidnější, jakoby už jednání skončila. No, musím to zkusit. pomyslel jsem si znovu a vešel před kancelář a před stráže a 2 shinigami v plné parádě připraven na velmi dlouhé jednání. Hlásím příchod. jednoduše jsem poznamenal

Hideki Kanegawa

S celkem velkým pocitem úlevy sledoval, jak kapitáni odchází. Teď už snad jen ty drobnosti a dostane volno, aspoň na chvilku. V tom, další příchozí.... Satoshi.
Bohové... chvilku klidu, prosím. pomyslel stále pod vlivem vzteku, který se ovšem s odchodem ostatních mírně uvolnil do okolí. Přesto jsem kývl na kapitána Satoshiho. Snad nebude vadit když bez okolků přejdu k věci.
pomyslel s tím, že jednoho posluchače navíc přežije.
Teď to o čem jsem s vámi chtěl mluvit. Při cestě zpět do společenství mi byli předáni Yasumaru Kichiki a Yoshiro Ruyichi, kteří se nejspíše právě teď nacházejí v kasárnách čtvrté divize. Kdo mi je předal netuším, jediné co můžu popsat bylo bílé oblečení, lehce opatrné chování a s velkou jistotou bojovník, ale nikoli člen gotei 13. odmlčel se A druhá věc... rád bych, pokud by jste byla tak hodná na což dal obzvlášť silný důraz. aby jste mi sdělila, na jaké místo se mám hlásít. Rád bych měl chvilku nějaký odpočinek, pokud na něj samozřejmě mám nárok. řekl sarkasticky.

Kunimatsu Fujikage
Když kapitáni odešli zkusil ještě jednou vstoupit dovnitř a všiml si satoshiho haori Kapitán ?!Asi jde zase pozdě na schůzi.Usmál se.

Stráže Fujikageho ještě jednou zadrželi.
"Prosím, už jen chvíle strpení. Kapitánka nejdřív potřebuje vyřešit vše s kapitány," informoval ho strážný.

Shounagon Sei

Jakmile zmerčila Satoshiho, zase se o ní začal pokoušet infarkt.
"A TO MI ŘEKNEŠ JEN TAK! POTÉ, COS ZMEŠKAL CELOU PORADU! VÍŠ, JAK DÚLEŽITÝ - " Pak se ale radši uklidnila. "Ehh..." vydechla si a pokoušela se nastolit duševní pohodu. "To je stejně zbytečný." Nato se otočila na Hidekiho. Tohle byla dvojka... mileráda by je nechala za svénepřítomnosti v čele Seireitei. Jen ať si užijou vzájemnou spolupráci pro dobro shinigami společenství! Ale to jí jen tak prolétlo hlavou, pak se soustředila na to, co Hideki říkal. Takže ti dva už jsou v Seireitei... a někdo je přinesl? Na to se jich bude muset jít zeptat. "Hm, někam tě přidělit, říkáš?" zahleděla se na Hidekiho. Asi na něj nemusela být až taková. Vždyť se právě vrátil z nervy drásající mise, kde ztratil všechny kolegy, a navíc zjistil tak zneklidňující věci. A sám ani nevěděl, kde je vlastně teď jeho místo v Gotei 13. "No, asi sis domyslel, že jsem tě už na místě kapitána nahradila... a to Ruyichi Yoshirem. Ohledně tvého nového zařazení... ještě ti dám vědět. Ale myslím, že v kasárnách desáté divize tě určitě přivítají, stejně jako ve čtyřce, vždyť tam jsou na poskytování zázemí specializovaní. Nechám na tobě, co je ti milejší," dořekla.

Hikaku Kioshi
Podíval se na Fujikageho a odpověděl "ale daří se. A co ty?Fuji" zeptal jsem se ho a dal u přezdívku."Sakra snad mu to nebude vadit".Pak se zaklonil a sledoval oblohu.

Satoshi
Na znamení úcty vůči projednávání jsem odejmul masku a opáčil na výkřik Sei Nechtěl jsem vyrušovat, bylo spoustu věcí k řešení a tudíž jsem nebyl schopen přijít včas. se stoickým klidem sobě vlastním jsem vysvětlil svoji absenci. Pak jsem se odmlčel, abych dal příležitost k vyřešení situace s Hidekim a po dokončení monologu Sei jsem jen tak mimochodem poznamenalKlidně může zůstat na nějaký čas i ve 12 divizi. ale byl to spíše zdvořilostní návrh poslední možnosti, kterých jsem příliš mnoho v životě nevznesl. Každopádně, rád bych ve zkratce věděl o co na poradě šlo a pokud jsou ode mne očekávány nějaké zásahy. zakončil jsem svoji žádost

Hideki Kanegawa

Domyslel... bohužel... každopádně, jdu domů. pomyslel si, zázemí zrovna nehledal, to měl, což také řekl.
Zázemí zrovna nehledám, to mám. Pokud mě tedy omluvíte, opustím vás. S těmito slovy se otočil na patě a namířil si to ke dveřím.

Kunimatsu Fujikage
No jo furt.Odvětil strážnému sedl si zase na lavičku Jo je docela fajn až na ty stráže.Řekl a čekal dál.

Hikaku Kioshi
"No jo kdo si počká ten se dočká" odvětil Fujikagemu známým pořekadlem.Pak se zahleděl na oblohu a sledoval mraky a v duchu si mluvil sám pro sebe tenhle vypadá jako želva tenhle jako krab .............