6., 9. a 13. divize

Raiden Tomisura

Objevil jsem se u kapitána 6. divize. Á náhradník za Yoshira a má rád saké. Zasmál jsem se když jsem ho viděl s lahví saké. Kapitán se mohl okamžitě podivit že jsem se mu tam zjevil na úrovni Bankai a mé Reiatsu bylo velmi silné. Musíme okamžitě do středu Seireitie! Přikazuje to babča. Oznámil jsem mu a pak jsem neodolal a napil se z jeho lahve saké. No tak vztyk a vyrážíme. Jen si dejte pozor na tu bouři. Je dílem Hollow! Čekal jsem jestli se mírně podnapilý kapitán zvedne.

Mitoshi
Honem jsem se vyhrabal a chytl Baru za ruku.
Jdeme!
S těmihle slovy, táhnouc za sebou Baru, jsem se rozběhl směrem do kasáren 6.divize.

Yasumaru

se odpoutal od zřejmě velice fascinujícího lampiónu, který podrobně zkoumal a byl jím zcela okouzlen. Podíval se s nepřítomným úsměvem na tváři na Raidena.
"Cože to musíme?" optal se.

Baru

"Ale... ale první divize je na opačnou stranu!" pokoušela se protestovat do hluku a kvílení bouře kolem nich. Kdyby tohle věděla, když šla do lázní, rozhodně by si vzala nějaké pořádné a praktické oblečení, nemluvě o další výbavě. Jen v yukatě a ozbrojena pouze ručníkem se cítila mírně bezmocná, neřku-li podchlazená.

Mitoshi
Baru jsem neslyšel tak jsem běžel dál.
Když jsme se dostali k nám do kasáren, zastihl jsem kapitána Tomisuru a kapitána Kuchikiho jak něco řeší,
Kapitáni! zavolal jsem na ně
Jsou první oběti bouře. 5 Shinigami ze šesté divize padlo z neznámé příčiny.

Raiden Tomisura

Díval jsem se na Yasumara jak kdyby padl z Marsu. Musíme ochránit Seireitei. Došel jsem k umyvadlu a natočil do sklenky co měl na umyvadle vodu a šplejchl jí na Yasumara. Tak dělej! Hejbni pozadím a ať už jsi ve středu Seireitei! Zabavil jsem mu lahev saké a pořádně se napil. A tohle zabírám ve jménu 8. divize. Zasmál jsem se mávl křídly a čekal jestli konečně hejbne pozadím!

Suki Taiketo

Nechápavě koukala na kapitána 8. i 6. divize. Byla na ní znát její lehká indispozice.
"Nechoďte, radši budeme zpíívat." rozzářil se jí obličej jako sluníčko, tváře růžovoučké a v očích veselé jiskry.
Já to nechápu, tady je taková švanda, tolik zábavy a oni chcou jít asi tancovat jinam?!..
"Nikáám!" protestovala schovaná pod stříškou, v ruce svírajíc stále lahvinku saké. Bylo to všechno tím, že nepila, stačilo málo a dopadlo to takhle..

Inuzuri Hitsuto

pořád seděl jako by nic ikdyž cítil to mravenčení a tlak ze všech stran a jen si říkal Co to má znamenat ? to sem eště nikdy necítil ... možná bych se měl vrátit do kaséren ... nebo jít za kapitánem než to dořekl uslyšel někoho kdo nebyl zas tak daleko křičet a tak vyskočil na blízký dům a rozhlížel se dokud neuviděl někoho kdo se snaží běžet směrem k němu Co-cože ? dyť on celej září ! když zaostřil oči viděl že je taky z 13tý divize a zakřičel na něj Hej ty co to tam děláš a proč řveš ?

Yasumaru

Studená voda do obličeje ho trochu přivedla do reality. Zamrkal, hlavně proto, aby dostal vodu z očí, a konečně zapojil mozek.
"Ano... omlouvám se..." Podíval se na nebe. "Udělám, co budu moci, veďte, Tomisuro-taichou." Nebyl úplně ve své kůži, ale pokoušel se udržet myšlenky na správné koleji, nebo aspoň na nějaké koleji. Otočil se na Suki. "Suki, zůstaň s ostatními v kasárnách, my dáme všechno do pořádku. Ale buďte v pohotovosti, pro všechny případy." Už byl skoro na odchodu (dokonce se mu dařilo jít rovně, jakžtakž), když přiběhl Mitoshi táhnoucí za sebou vicekapitánku třinácté divize. Na Mitoshiho slova se zamračil. "Takže už jsou oběti. Dobrá, kapitáne Tomisuro, neměli bychom s sebou vzít i zástupce? Myslím, že při současném počtu kapitánů se bude každý člověk navíc hodit, ať už budeme dělat cokoli." A nebo by měl nechat Mitoshiho hlídat divizi? Kdyby jen věděl, co má vrchní kapitánka v plánu...

Mitoshi
Stál jsem tam, poslouchal kapitána a stále držel Baru.
Hlavně rychle kapitáne, bojím se toho co se stane... a jestli máme někam jít, tak bych ještě zašel s Baru-san pro její zanpakuto... podíval jsem se na Baru která byla momentálně ve velice lehkém oděvu ... a možná pro něco na oblečení

Suki Taiketo

Když na Suki promluvil kapitán Yasumaru, její výraz se změnil. Bylo vidět, že se snaží soustředit, mnula si usilovně spánky.
To není dobré... Naříkala si, když se jí trochu podařilo přemoci opilost.
"Dobře kapitáne, zůstanu tady, hodně štěstí." hlesla.
Pak se nejistým krokem dopotácela dovnitř kasáren, kde všichni členové sklízeli věci a občerstvení po oslavě, která byla nedoprovolně zrušena. Suki se nejprve vymotala z hloučku lidí, kteří dokonce vypadali poměrně střízlivě a přitom zaslechla pár vět, z nichž se dalo odvodit, že si všichni dělají starosti.
Nakonec se dostala tam, kde chtěla... K vodě, k umyvadlu, to potřebovala. Opláchla se studenou vodou a opakovala to tak dlouho, dokud necítila, že je o poznání střízlivější. Dohromady jí to trvalo asi patnáct minut, pak se vrátila zpátky mezi ostatní řádové členy divize.

Hitsuto -> Kolega z divize ti neodpověděl, místo toho se stalo něco hrůzného. Před tvýma očima záře kolem jeho těla čím dál víc sílila a za chvíli jsi jen mohl přihlížet, jak se shinigami doslova rozsypává. Bylo to trochu jako by zafoukal vítr a odvál ho pryč, jako by byl z prachu, který sebelehčí vánek rozfouká. Brzo sis všiml, že podobná záře, jakou jsi viděl kolem něho, i když zatím o mnoho bledší a nenápadnější, vychází i z tebe. (Kage oznámil, že nebude už hrát, takže tímto ukončuji život jeho postavy.)

Baru

se cítila trochu nesvá, opravdu ji nijak netěšilo, že by její oblečení mělo být předmětem myšlenek kapitánů Gotei 13. No ale když to srovnala s tím, co se dělo okolo... mohlo být hůř. Tak se tedy rozhlížela po temné obloze a občasných záblescích vycházejících z bouře ale i z dola, z ulic Seireitei, a dělala, že hrozně přemýšlí, co se to děje. Mitoshiho se ale nepouštěla, tak trochu se obávala, že by jinak někam zmizl a ji nechal zcela bezradnou, aby si poradila sama. Což na jednu stranu si byla jistá, že by zvládla, ale na druhou stranu to nechtěla riskovat.

Raiden Tomisura

Podíval jsem se na Yasumara. Zástupce si klidně vemte, já zrovna žádného nemám takže je to vaše volba. Usmál jsem se a dodal. Takže se sejdeme ve středu Seireitei. Já musím ještě pro Ken-chana. Roztáhl jsem křídla a použil vysokorychlostní shunpo a zmizel. Objevil jsem se na střeše a podíval se na bouři. Ty účinky už nikdo nesmí zažít. I já jsem s nimi měl co dělat. Pak jsem opět zmizel a mířil k 11. divizi.

Raiden -> Po pravdě i teď s tím máš co dělat. Být tak dlouho s aktivovanou bankai, navíc v těchhle podmínkách, ti nedělá vůbec dobře. Už ji nedokážeš udržet.

Yasumaru

"Mitoshi-san?" podíval se na svého zástupce. Potom na Baru. "Řekl bych, že na to teď není čas. Hiboru-san, jestli chcete, zůstaňte tady v kasárně, budete tu stejně v bezpečí jako kdekoli jinde," navrhl.

Baru

se dívala nerozhodně na Yasumara. Byla to pravda, co by proboha chtěla dělat polonahá a bez zanpakutou? I když s jejím zanpakutou by toho moc nezmohla, ani kdyby ho měla s sebou... Vzpomněla si, jak Mitoshiho kidou před chvílí selhalo. Mohlo to znamenat, že ta bouřka ho zrušila? Takže ani to jediné, co uměla - její kidou, jí teď nebude k ničemu? Připadalo jí nesmyslné v takovém stavu kamkoli chodit a pokoušet se pomoci. Potom se podívala na Mitoshiho. Byla přece zástupce kapitána, stejně jako on. Možná nebyla nijak silná, ale chvíle, kdy mohla prokázat svou užitečnost Seireitei, byla právě teď. Jestli má umřít, radši umře po jeho boku při pokusu nějak to odvrátit, než v sedě v kasárnách šesté divize. I když ten bazén byl fakt pěkný. A ty grily... No. Zavrtěla hlavou.
"Půjdu s vámi," oznámila.

Yasumaru

přikývl a trochu se pousmál.
"Tak rychle, pojďme," zavelel a sám se vydal jako první do tmy před nimi.

Inuzuri Hitsuto

stál jako přikovaný když viděl jak se Kage rozplynul Co-cože ?! to není možný řikal si a při tom si všimnul že začíná taky zářit To snad ne ! Budu muset jít za Kapitánem nebo někym řek si a pokusil se shunpem vydat ke středu Seireitei.

Hitsuto -> Když jsi seskakoval ze střechy, spatřil jsi něco, cos ještě nikdy neviděl. Trojice dívek tak nechvalně proslulých v celé 13. divizi kvůli svým sympatiím k jistému pochybnému žánru mangy zvanému yaoi, právě vyšla z kasáren. Ještě nikdy jsi neviděl, že by měly na sobě shihakushou a že by byly ozbrojené. Tedy... teď to bylo poprvé. Tvářily se odhodlaně a bylo jasné, že jdou do boje.

Inuzuri Hitsuto

se rychle přenesl k dívkám a říkal si Sakra ... to nemůžu potkakt kapitána nebo někoho silnýho ? ... ale co ... třeba nebudou tak slabý. Zdravim ... nevíte co se to tu děje ? a kam se chystáte ? vychrlil na dívky.

Yaoi fanynky

vrhly na Hitsuta synchronizovaně chladný pohled, jaký se u nich nevídal.
"Není to očividný? Seireitei je v průšvihu!" osvětila černovlasá.
"Takže neváháme a přiložíme ruku k dílu," doplnila zrzka.
"Přesně tak, jdem zabít pár hollow," zavrčela nebezpečně blondýna a utáhla si obi. Vypadaly celkem naštvaně. Bylo dost pravděpodobné, že nejspíš zahynul nebo byl zraněn nějaký jejich oblíbenec. Nebo je možná rozčarovalo, že zástupce šesté divize se tahal po čajovnách s jejich fukutaichou, místo aby trpělivě čekal na návrat svého kapitána, a pak se mu vrhl do náruče! No a možná prostě měly PMS.

Inuzuri Hitsuto

se podíval na černovlásku a řekl Jo ... to sem si taky všimnul že se něco děje a podíval se na všechny nemoh bych jít s váma ? když už sem u divize tak se chci nějak zapojit řekl a chytnul se za zanpakuto Tak si dneska možná užiješ řekl si a usmál se No konečně ... to to trvalo.

Yaoi fanynky

"Ale jo, klidně pojď..." pokrčila rameny blondýna. "Jen dávej bacha, a´t se nepřipleteš do rány..." dodala drsňácky, vyměnila si pohledy se svými kolegyněmi a vrhla se kamsi do ulic Seireitei, kde tušila nějaké hollow.

Suki Taiketo

Hodiny pokročily a Suki vypadala velice neklidně, pochodovala sem a tam a upírala svůj pohled kamsi ke dveřím. Bylo na ní vidět, že je pro ní hrozné zůstavat zde. Ráda by se zapojila, nějakým způsobem pomohla.
...Jsem jen obyčejný řádový člen..Vzdechla si sama pro sebe. Co víc by taky chtěla?! Muselo se odehrávat něco vážného, když to bylo svěřeno pouze kapitánům a podkapitánům. Radši nechtěla ani pomýšlet co. Musela tu prostě zůstat, přečkat to.
Jenže, to by nebyla Suki. Hodila nervozní pohled kolem sebe a vydala se k bazénu.
...Když se jenom kouknu ven, tak se přeci nic neděje..
Prudký poryv větru jí rozcuchal upravené vlasy a osvěžil bolavou hlavu. Suki zamrkala svýma očkama. Bylo to skvělé... Voda, kterou se osvěžila uvnitř kasáren, byla sice perfektní, ale nemohla nahradit svěží vítr. Pohlédla na nebe, hledajíc něco, co by jí mohlo napovědět. Musela přitom poodstoupit od lucerniček, které byly všude zavěšené, aby měla lepší rozhled.

Suki -> Ve skutečnosti lucerničky už dávno nesvítily, válely se utržené v trávě. A vítr taky nebyl zrovna svěží, spíše řezavý. Ani uvnitř ti nebylo nijak dvakrát dobře, ale venku to bylo mnohem horší. Na nebi jsi viděla zarudlé, tmavé mraky, které se nad středem Seireitei stáčely do spirály. Z celého města stoupala bledá záře a ozařovala tak spodek mraků. Najednou se ti zamotala hlava a udělalo se ti zle.
A ze střechy se skutálel shinigami. Vypadal asi nějak takhle...

Spoiler:

Suki Taiketo

Po chvilce začalo být něco špatně, kde byl ten svěží vítr? Co se stalo?! Že by ta hezká představa byla důsledkem saké?!
Otevřela oči, která měla zavřené v domnění, že se jí udělá líp. Lucerničky poválené na zemi, a ty děsivé mraky na obzoru. Začalo jí být špatně a to velice, podepřela se o sloupek. Hlava se jí točila neuvěřitelným způsobem, zrychlil se jí tep.
"Co se tady děje?! To je jako kdyby.." sýkla sama pro sebe a nedokončila. Naprosto se to všechno vymykalo kontrole, ty mraky, záře. Když se trochu uklidnila, otočila se, rozhodnuta odejít zpátky do kasáren.
Když v tom se ozvala podivý zvuk, jako kdyby se něco kutálelo a pak dutá rána. Suki se prudce otočila a šokem se zarazila. Nějaký shinigami právě dopadl na zem... Cítila adrenalin, který se jí začal vlévat do žil a rozběhla se k němu.

Náhle jste pocítili silné reiatsu vycházející ze středu Seireitei. Bylo silnější než reiatsu jakéhokoli kapitána... a přece vám bylo povědomé. Bylo to společné reiatsu všech kapitánů, kteří právě v Seireitei byli.
A to reiatsu směřující vzhůru začalo pomalu ale jistě bouři ničit. Okolní částice už ho nenarušovaly, naopak - samy podléhaly jeho řádu a stával se z nich obyčejný vzduch a mraky každodenní Soul Society. A ten efekt se pomalu rozšiřoval směrem od středu k okrajím bouře. Mraky nemizely, ovšem bledá záře, která vycházela ze všeho okolo, slábla, až nakonec ustala úplně. Zlé hlasy postupně utichly, vítr se trochu zmírnil, blesky získaly obyčejnou barvu. Dýchalo se vám už mnohem snadněji... A začalo pršet.

Shinigami

se rychle sebral, obnažené zanpakutou pevně v ruce.
"Stůj!" křikl na Suki a zastavil ji gestem ruky. Na střeše nad ním se tyčil velký hollow s rudýma očima a sípavým dechem.
Když ucítil reiatsu, shinigami i hollow zakolísali.
"No vida, to je lepší, vypadá to, že kápové nelenili," zazubil se pro sebe shinigami. Zvedl levou ruku, ve které nedržel zanpakutou, nýbrž láhev. Tedy, spíš jen hrdlo láhve. Asi s emu při pádu rozbila. "Cože?! Moje pálenka! Za to zaplatíš, ty bastarde!" chystal se k dalšímu útoku. Vypadal, že tenhle boj už nějakou chvíli trvá. Byl celý omlácený a zabahněný. A navíc teď také začínal být zmoklý.

Suki Taiketo

"Nebudu tu jen tak stát!" zakřičela na něj ale zastavila se, pak její pohled směřoval k nebi. Vypadalo to sice lépe, ale ten hollow.. Nebyla sice žádná hrdinka, samozřejmě měla strach, navíc je v divizi úplně nová. Zkušenosti pramalé, ale rozhodně hodlala být užitečná.
Snažila se soustředit, cítila, že už je méně pod vlivem saké a dokonce i vzduch se zdál lepší. Zhluboka se nadechla a tasila zanpakuto.
"Pomůžu ti!" zavolala na něj a s taseným zanpakuto v ruce se pomalu začala přibližovat k shinigamimu, očima však sledovala to monstrum.

Shinigami

se trochu otráveně uchechtl.
"Ts, to je ta ženská emancipace," zavrtěl hlavou, ale nijak neprotestoval. Hollow tak podivně chrochtal, ale chvíli trvalo, než se vzpamatoval z toho, že bouře zmizela a on teď stojí sám. To vám dalo ještě chvíli času. "A jak ti říkají, smím-li bejt tak smělej?" optal se shinigami s bočním pohledem na Suki.