Prostory 6. divize

[name=saitaro]Yashida Saitaro[/name]

[trec=sai]To máte pravdu, určitě jsem si svůj první den takhle..zajímavej..nepředstavoval.[/trec]
Usmál se na Taiketo-san. Láhev zpátky nechtěl, protože byl naopak sám rád, že se nějakého alkoholu dokázal zbavit a tak ho nebude muset všechen vypít on a tak by neměla hrozit snad žádná další ostuda. Nějak neřešil jestli podkapitána 4.divize nějak urazil nebo ne. Tím, že se posunul na pozici podkapitána, tak se okruh shinigami, před kterými se musel mít víc na pozoru, zmenšil vlastně jenom na kapitány. Měl totiž i to štěstí, že byl z dost fancy rodu a tak by ho fakt nějaká případná stížnost na špatné oslovení člověka stejné hodnosti jako jeho, fakt neohrozila. A proto si z toho tedy nemusel nějak dělat těžkou hlavu. Jo, celej život vlastně bojoval proti tomu do jaké rodiny se narodil, jenže taky mu to přineslo dost nepříjemností a dost lidí ho nemělo rádo už právě na tom základě a proto se tak nějak naučil automaticky přijímat něco málo dobrého, co mu to přineslo. Byla tam sice tenká hranice mezi tím, co bez problémů přijal a kdy už měl chuť seznámit obličej dotyčného s jeho pěstí, ale to nebyl tenhle příklad.
[trec=sai]To není otázka hladu nebo chutě. Tihle kapři nechutnají dobře. Navíc by si dotyčnej mohl najít hromadu bezpečnějších míst, než zrovna jezírko kapitána Kuchikiho. Tohle dělá buď zvíře, které si svoje činy neuvědomuje a jde si prsotě za potravou a nebo někdo, kdo si svoje činy moc dobře uvědomuje a situaci si užívá.[/trec]
Odpověděl a spláchl tuhle dlouhou odpověď dvěmi loky z láhve, kterou držel v ruce. Ztráta vybavení v nemocnici byla zvláštní, ale nějak neviděl spojení mezi mizejícími kapry a nemocničním vybavením. A jakože, taky měl pocit, že by jako podkapitán neměl úplně vyprávět na potkání, že se z jeho divize ztráci vybavení. Furt byl rozdíl mezi ztraceným kaprem někde venku v jezírku a ztraceným vybavením Gotei 13, které se musí evidovat v inventuře. Donutila ho nová pozice začít přemýšlet takhle? Zatřásl hlavou, aby to ze sebe dostal a ještě se radši napil z láhve. Na přidání podkapitána 4. divize k jejich misi se mu nelíbilo, stejně jako se mu nelíbilo, že už v tom měla prsty 8. divize.
[myslenky=sai]To jako fakt nemůžeme řešit blbou ztrátu kaprů interně? Nezavoláme si za chvílí na pomoc třeba rovnou vrchního kapitána? Kapitáne, fakt..![/myslenky]
Pomyslel si Sai, ale nijak tyhle myšlenky nedával navenek znát. Místo toho pouze s úsměvem na otázku přikývl, jakoby mu přidáne podkapitána 4. divize nevadilo. Uvnitř ho to ale fakt štvalo, kapitánovi to tak asi nepřipadalo, ale Sai si kvůli tomuhle všemu připadal jako neschopnej dement z divize neschopných dementů. Napil se znovu z flašky, už určitě víc, než chtěl pít.

[name=daisuke]Daisuke[/name]

Na jeho otázku, kapitán dost nejistým tónem nadhodil, že asi může zůstat a to ho více méně potěšilo.
Nesnášel nedořešené věci a pátrání po zmizelém vybavení nevedlo nikam což ho přivádělo k šílenství.
Daisuke tak ani nevnímal, že Yasumarovi oči signalizovaly člověka, kterému se právě do domu pozval párek lidí s letáčky a dlouhým povídáním o jejich spasiteli.
[myslenky=daisuke]Pokud teda něco vůbec odhalíme...dva jsou již silně podroušení...podkapitán nejeví známky toho, že by plánoval přestat a třetí důstojnice vypadá, že má s alkoholem bohaté zkušenosti.[/myslenky] Pomyslel si Daisuke a projel je všechny opatrným pohledem, z jeho výrazu se naštěstí nedalo vyčíst nic.
Nebyl si tak úplně jistý, jak ti tři budou schopni něco vypozorovat...pokud budou lít stejným stylem dál, tak by nepostřehli ani to, že jim někdo vykrade půl divize i s kapitánem...popravdě sám kapitán Kuchiki vypadal, že pokud by jej někdo hodil přes rameno a odnesl si jej do svého doupěte, asi by si to ani nevšim.

Podkapitán Yashida pak dodal o chuti kaprů a nesmyslnosti celé té akce. Což jen nahrálo Daisukemu na další zamyšlení.
[trec=daisuke]Hmmm...to je vskutku dobrá připomínka...Yashida-san...nedává to absolutně žádný smysl...vůbec žádný...to je na té situaci nejvíce frustrující...[/trec]
Promnul si bradu a poškrábal se ve vlasech...
[trec=daisuke]Kdo by měl prospěch z toho, že potáhne pár slizkých kaprů z jezírka nejmocnějšího rodu v celém Seireitei...pár mizerných kaprů, kteří se nedají jíst, na hraní to taky moc není a riskovat krk proto abych si do jezírka zadarmo natahal pár rybek je taky pěkná kok..hloupost...[/trec]
Dořekl a pak se nadechl...z podkapitána sálalo něco, co se težko popisovalo...ale dalo by se tro shrnotu jako určitá nevole...tam kde kapitán Kuchiki působil nějistě a nuceně...působil podkapitán nuceně a nelibě. Ale Daisuke byl už starej na společenskou hru na slušnost a předstírané zdvořilosti. Pokud ho tu někdo nechtěl, měl mu to říct na plnou hubu, na to měli přítomní plné právo...to, že to neudělali...byla jejich volba...
[trec=daisuke]Tak samo nedává smysl...se vloupat do centra nemocniční divize, kde je neustále pohyb a personál se dobře zná...a odnést si dva tucty masti na opruzeniny, bombóny proti nevolnosti a krabici náplastí s kačenkami...člověk by čekal...léky...povzbuzující látky...vybavení...[/trec] Zakroutil hlavou a potáhl si z dýmky.
[trec=daisuke]Ne tohle prostě nedává smysl...ten kdo obě tyto věci udělal byl zběhlý..musel být...nenápadně vynášet tu největší zbytečnost nejsilnějšímu rodu přímo pod nosem? Okrádat nemocnici o spotřební materiál tak, že proviantní důstojník nic nepozná...buďto se opravdu někdo vytahuje a vysmívá...v kterémž případě bych mu rád osobně přestavěl ciferník...za to že mě stresuje...nebo...něco zkouší?![/trec]

[name=suki]Taiketo Suki[/name]

držela láhev a zamyšleně sledovala všechny zúčastněné. Všichni hodně mluvili, probírali situaci zleva i zprava, ale nikdo se neměl k žádné akci. Suki pokyvovala hlavou, ale vzhledem k tomu, že si všichni mysleli víceméně to stejné, bylo zbytečné už dál chodit kolem horké kaše. Navíc takhle byli hrozně nápadní a únosce kaprů by jistě v takovém počtu vyděsili. Mezitímco se rozmýšlela, do kterého keře se všichni ukryjí, protože už jich bylo přece jenom více, všimla si, že se Kuchiki-taichou tváří nějak sklesle. [myslenky=suki]On má ty kapříky tak rád, musí mu to být hrozně líto… Ještěže neví, že jsem tu dneska jednoho kapra vyslýchala, určitě by se mnou už nepromluvil.[/myslenky] [rec=suki]"Omlouvám se, nechci vás přerušovat, ale myslím, že bychom se co nejdříve měli ukrýt. Je možné, že si únosce kapříku sami vyplašíme! Co kdybychom zalezli do toho většího keře?"[/rec] navrhla Suki a ukázala na větší keř opodál. Nechtěla jim samosebou nějak rozkazovat, měla tu teď nejnižší hodnost, což znamenalo, že na jejím názoru vlastně příliš nezáleží, proto se hned v úvodu preventivně omluvila. Bylo to potřeba? Asi ne, ale Suki už byla taková.

[name=saitaro]Yashida Saitaro[/name]

Poslouchal podkapitána 4. divize, ale úplně nesouhlasil se vším, co řekl.
[trec=sai]Tak on takovej koi kapr může stát balík, ale stejně mi to přijde jako moc zbytečné riziko. Takovej člověk by musel mít i někde odbyt na ty kapry a myslím si, že by se k nám něco takového dříve či později dostalo. To pak není otázka jestli ho dopadnou, ale kdy ho dopadnou.[/trec]
Odpověděl a zvládl se nenapít z láhve, kterou držel v ruce. Teď se mu z hlavy totiž pomalu kouřilo, jak nad celou situací přemýšlel. Všiml si totiž změny chování u kapitána. Sice si nebyl jistý, jestli to bylo tím, že něco řekli a nebo na něj obecně dolehla celá ta situace, ale chtěl to pro kapitána vyřešit a ulehčit mu to.
[trec=sai]Moje hlavní teorie bylo furt nějaké hladové zvíře. Ale nemůžeme vyloučit i další varianty. Sice se mi to těžko říká, ale kapitáne, nevíte o někom, kdo by s vámi měl vyloženě osobní problém?[/trec]
Zeptal se kapitána a rukou si párkrát promnul bradu. Podkapiátn čtvrté divize se tam mezitím rozpovídal o ztrátě jejich nemocničního vybavení. Fakt vyjmenoval skoro samé nepotřebné a bezcenné věci, ale proč to s nimi takhle otevřeně řešil? Však on byl jeden z lidí, kteří za to zodpovídali. Že by moc bylinek?
[trec=sai]Taky je tu možnost, že váš zlodějíček si zatím jenom mapuje vaše kasárny a postupně zjišťuje, co mu všechno projde, než se to začne nějak více řešit. Teď to můžou být masti a náplasti, za nějakou dobu to může být lék, kterého je nedostatek a nebo dokonce nějaký pacient. Nemůžeme tušit záměry takového člověka, i když to zatím působí dost neškodně. Možná by jste měl kontaktovat druhou a třetí divize, co si budeme, mají v těchto věcech přeci jen více zkušeností.[/trec]
Dal radu podkapitánovi 4. divize. Bylo to asi zvláštní, rozdávat takhle rady během prvního dne svého působení na této pozici, ale přišlo mu, že podkapitán tuhle situaci hodně podceňoval. Jednou může ve čtvrté divizi na lůžku skončit i on nebo někdo, koho má rád a nebyl by úplně v pohodě, když ví, že se tam takhle někdo potuluje a krade.
[trec=sai]Máte pravdu, Taiketo-san. Šli jsme sem s nějakým cílem a tak by jsme tu neměli celej večer propít a proklábosit. Bohužel jsem si otestoval, že nejsem úplně..tvárnej..do křoví.[/trec]
Výmluvně se poškrábal za krkem a očima přeměřoval to křoví, na které Taiketo-san poukázala. Jako, bylo větší než to, které si vybrali s kapitánem. Ale taky jich je teď dvakrát tolik. Projel si pohledem všechny zúčastněné a potom zase pohledem přeměřoval ono křoví.
[trec=sai]Noooo..[/trec]
Mnul si bradu a jakože, úplně se mu do toho nechtělo.

[name=daisuke]Daisuke[/name]

Kapitán Kuchiki nic neřekl, což Daisukeho trochu zarazilo. Byla to jeho divize, jeho kapři a jeho podřízení, ale on v současné situaci zaujímal pozici nejvíc submisivní osoby v okolí.
[myslenky=daisuke]I ten zahradník si uměl dupnout...ač se mu stáhly půlky když šlo o šarži..[/myslenky]
Daisuke už zaslechl něco málo o laskavé a nekonfliktní povaze kapitána 6.divize, ale nikdy by ho nenapadlo, jak moc. Když ho tak po očku sledoval, měl takovou neutuchající potřebu jít a pohladit ho po hlavě, říct že to bude dobrý a uvařit mu teplé kakao...což bylo divé...
Taiketo-san jim mezitím navrhla, že by nebylo od věci se skrýt.
I když v nastálém šeru nebylo moc vidět, byla pravda, že nenápadní na sledovačku moc nebyli.
[trec=daisuke]Ach...pravda...[/trec] Tisknout se ve čtyřech v křoví, nebylo něco čemu by se Daisuke vyloženě stranil, ostatně nebyla by to jeho první hromadná válečka v křoví...i když tady by asi pobyt nebyl ani z části tak příjemný...navíc byl hostem a tudíž se nechtěl vměšovat do rozhodovacího procesu.
Podkapitán pak dodal pár dobrých poznámek o Koi kaprech.
[trec=daisuke]No ano..tak ne bezcenní, ale cena rozhodně není adekvátní riziku...Kuchiki není rodem, který by si beztrestně nechal sahat na majetek...[/trec]
Hlavou mu proběhlo co za šílence by se snažil ukrást koi kapra zrovna v sídle nejmocnějšího rodu...krást se dalo i bezpečněji...věděl to, vyrůstal v Rukongai...
Pak se Yashida san zmínil o třetí a druhé divizi. Spolu s radou jak situaci řešit.
[trec=daisuke]Ach ano...děkuji za vaši radu...[/trec] Pronesl strojeně.
[trec=daisuke]Jak jsem postřehl...sám se jimi rád řídíte...i když počkat...[/trec] Rozhlédl se jakoby překvapeně kolem...
[trec=daisuke]Nechci jednat ukvapeně, alespoň dokud nebudu mít nějaké důkazy...vaše lapálie s kapry je jediné vodítko které mám...i když může být...špatné...Preferuji do celé věci zatahovat co nějméně lidí, natož celou tajnou policii..[/trec]
Začínal být hodně unavený...a celá tahle akce začínala směřovat nikam...

[name=razaki]Izumi Razaki[/name]

> 10. divize
Razaki byl kapitánem krátce a většinu kapitánů potkal tak maximálně na poradách. Udržet divizi v chodu poté, co předchozí kapitán zemřel tak náhle nebylo snadné a stálo ho to většinu volného času. To ostatně nebyl takový problém, protože mimo svojí práci neměl žádný život, ale bohužel mu to nenechalo mnoho času na to, aby navštěvoval ostatní divize.
Jakmile vešel do budovy našel prvního shinigamiho, kterého viděl a s tak přátelským výrazem kterého byl schopen se ho zeptal. "[rec=razaki]Příjemný den. Slyšel jsem, že se v prostorách vaší divize nachází zástupce kapitána 4. divize. Netušíte, kde bych ho mohl najít?[/rec]" zeptal se.

Kuchiki Yasumaru

Pozornost všech se pomalu vrátila k tomu, že by se měli schovat. S tím Yasumaru rozhodně souhlasil. Teď, když byla jejich skupina o něco větší, potřebovali lepší úkryt.
"Možná bychom se mohli jít schovat do altánku, je to trochu dál, ale je odtamtud vidět docela dobře..." navrhl zamyšleně. Navíc po hlubší úvaze to bylo asi lepší místo, kde strávit několik nočních hodin, než pod keřem. Byl účel altánu, aby odtamtud byl hezký pohled k jezírku... z jiného důvodu, ale teď se to zkrátka hodilo.
Yashida-san se ho potom začal vyptávat na zvláštní věci.
"O-osobní... problém?" Hlavou se mi začaly míhat obličeje jeho otce, matky, půlky příbuzenstva a šestí divize. "No... těžko říct..." poškrábal se nejistě na hlavě. Myslí se mu začala honit konspirační teorie, jak jeho vlastní otec vybírá kapry z jezírka, protože mluvit s rybami je přece slabost! Vykulil na Saie oči, když mu začaly do sebe zapadat podrobnosti. "Ale ne... to snad..." mumlal si pro sebe a raději se snažil co nejrychleji dojít k altánu.


Razaki -> Člen divize byl strážný. "Ano, přišel sem a ještě jsem ho neviděl odejít," potvrdil informaci, ovšem to bylo asi tak vše, co mohl nabídnout. "Nemá tady nic oficiálního, pokud vím," přidal ještě. Zástupce mohl dávno být někde pryč, pokud odešel jinudy než bránou na nádvoří... Ovšem o tom už strážný nic nevěděl.

[name=suki]Taiketo Suki[/name]

sledovala co ti tři vymyslí. Do hromadného mačkání v křoví se nikdo nehrnul, což bylo pochopitelné, ale nebyla to škoda? Takové společné mačkání by mohlo být příjemné. Všichni tady byli poměrně atraktivní… [myslenky=suki]Jaktože jsou všichni tak hezcí, to je přece až nenormální. To je snad nějaké nové kritérium, o kterém nevím… [/myslenky] Pomyslela si, zatímco jí zelené oči těkaly po ostatních. No, třeba Yashida-fukutaichou je opravdu vysoký, takže chápala, proč se mu nechce mačkat v křoví.
Kuchiki-taichou místo toho navrhl altán. Suki se ten nápad líbil, bude se tam pít saké mnohem lépe než v křoví… A třeba si tedy i něčeho všimnou. Rázně se rozešla za kapitánem, který mířil do altánu, a pod rouškou tmy si nenápadně opět přihnula z lahve. Byla si jistá, že to na ni nebude mít absolutně žádný vliv…

[name=saitaro]Yashida Saitaro[/name]

Podkapitán se ještě vyjádřil ke koi kaprům a vlastně jen potvrdil Saiova slovo, proto jenom dvakrát souhalsně přikývl hlavou. Divadélko které následovalo potom, ale moc nechápal a nebyl si jistej, jak přesně si ho vyložit. Na milisekundu ho napadlo, že tři různé lidi za den ještě nepraštil a bůh ví jestli k tomu ještě někdy bude mít příležitost. Mohl za to převážně alkohol, protože ho normálně jakékoliv pokusy o útoky na jeho osobu nerozhází. A tady to dost možná ani pokus nebyl. Rozhodl se pro trochu více moudrou variantu a pachuť téhle celé situace zalil dvěma loky z láhve.
[trec=sai]Upřímně si nejsem jistej, jestli je nějaká spojitost mezi vaším a naším případem. Ale minimálně se u nás můžete inspirovat jednou věcí, a to je, že jednáme. Můžete si například počíhat ve skladu a nebo do nich nechat nainstalovat kamery.[/trec]
Odpověděl klidně podkapitánovi. Kapitán Kuchiki navrhl, že by se mohli jít schovat do altánku. To se mu upřímně zamlouvalo mnohem víc, než křoví. Bůh ví z kama by ještě druhej den lovil zapadlé listy a zalomené větvičky.
[trec=sai]Dobrý nápad, kapitáne Kuchiki.[/trec]
Odsouhlasil další krok a rozhodl se následovat kapitána k altánku. Uvědomil si, že zase na nějakou dobu zapomněl, s jakou osobu vlastně jedná, a jak špatně tedy položil otázku o osobních problémech. Zároveň se chtěl ale ke kapitánovi chovat jako ke komukoliv jinému, protože by to určitě ocenil. Sai takové chování cení. No, tedy jak jen je možné se normálně chovat k osobě jeho postavení. Musel ho u toho totiž ještě přece jen furt hodně respektovat, obzvlášt když s nimi byl i někdo další. A ještě si dávat pozor na slova, protože se byl kapitán schopnej jednoho špatně formulovaného slova chopit a dusit se na něm. Což fakt nechtěl. Jeho plán byl kapitána postupně utužovat! To bylo všechno momentálně ale hodně věcí a on se k tomu všemu nemohl spolehnout na svojí hlavu, kvůli alkoholu, který navíc z nějakého důvodu nepřestával pít. Po očku mrknul na Taiketo-san, která se zrovna taky moc hezky starala o svěřenou láhev. V tom ho to napadlo. Možné řešení jejich problémů.
[trec=sai]Oh, omlouvám se. Na nějakou dobu jsem si láhev přivlastnil a úplně jsem vám zapomněl nabídnout.[/trec]
Podstrčil kapitánovi do ruky otevřenou láhev alkoholu.

[name=daisuke]Daisuke[/name]

Kapitán Kuchiki navrhl se přesunout do nedalekého altánu. Je pravda, že jim poskytoval lapší rozhled a víc místa, to ale znamenalo méně mačkání a on se na to upřímně i těšil. Obdařená Suki, obdařený Sai a Yasumaru.
Vydal se tedy pomalu s ostatními k altánu.
Podkapitán 6. divize se nedal a jeho rýpanec mu oblatil daším.
[myslenky=daisuke]Hmm...pravda no..[/myslenky] Pomyslel si na poznámku, že oni se činí. Tomu se nedalo nic vytknout.
Navíc začínal být opravdu unavený a šla na něj migréna.
Cítil se otrávený, měl pocit jako by to byly týdny co přišel do šesté divize a nic se nikam nehýbalo.
Neodpočal si a jeho nadšení z možných vodítek taky vyprchávalo...
[trec=daisuke]Ano ano..altán...altán zní dobře...[/trec] Řekl už trochu nepřítomně.

Kuchiki Yasumaru

všechny tedy dovedl úspěšně do altánu. Trochu smůla byla, že tam nebyl žádný nábytek na sezení, ale pořád bylo lepší sedět na podlážce než na zemi. Yasumaru vstoupil do altánu a začal jako první věc zjišťovat, jak dobře vidí na jezírko. Nebylo to ideální, přece jen to bylo docela daleko. Ale spoléhal, že uprostřed tiché noci třeba uslyší také nějaké šplouchání a další věci, které naznačí, že se dostavil zloděj, kdyby náhodou zrak selhal.
Ani nevěděl jak, v ruce se mu ocitla otevřená flaška sake. Nenápadně se podíval na Saie. Chvíli zaváhal, ale potom se napil přímo z ní, a možná trošku víc, než původně zamýšlel. Chtěl zahnat ty představy, že jeho vlastní rodina má podíl na mizení kaprů, které mu zástupce před chvílí nasadil do hlavy.
"Dobře, je čas začít hlídku," pronesl potom odhodlaně. Jako první si sedl na zem a obličej skoro naplácl na mřížku z natřených latiček, kterou byl altán obehnaný, aby mezerami viděl ven. Mhouřil oči a už byl v módu ultrapozorného mstitele. Tedy aspoň si to tak představoval.
Pro jistotu se ještě jednou napil, než flašku vrátil s kývnutím zase Saiovi.

[name=suki]Taiketo Suki[/name]

došla společně s ostatními do altánku. Bohužel se ukázalo, že tu není vůbec žádný nábytek, ani jedna židlička, na kterou by se mohla posadit a natáhnout si trochu kosti. Suki měla pocit, že tu kdysi snad něco bývalo, ale asi se to někam uklidilo? Možná do toho šmajchlkabinetu, Suki si nebyla jistá. Zamyšleně se dívala na kapitána, který vypadal velmi odhodlaně. Nedivila se mu, kapříci byli jeho malí přátelé, takže motivace přijít celé záležitosti na kloub byla velká. Suki si nebyla jistá, jak k tomu přistoupit. Představovala si v hlavě, jak všichni budou sedět s hlavami namačkanými na laťkách celou noc. Nebyla to úplně zábava podle jejího gusta, ale byla ráda, že spolu aspoň mohou strávit nějaký čas navíc a lépe se poznat. Ostatně Yashida-fukutaichou byl pro ni zatím celkem neznámá, což by ráda změnila. Pro dobré fungování divize by bylo nejlepší, kdyby mezi sebou měli dobré vztahy.
Neuniklo ji, když se kapitán nenápadně znovu napil z lahve, a jenom ji to utvrdilo v tom, že se nemusí bát, ani se nějak extra ostýchat, když pije i její šéf. Ostatně aspoň jim nebude zima, když si dají trochu do nosu.
[rec=suki]"Zajímalo by mě, jak dlouho budeme muset čekat. Snad se dnes někdo objeví, bylo by skvělé dopadnout zloděje rovnou, když už jsme tady v takovém počtu,"[/rec] povzdechla polohlasně, zatímco se sama přikrčila za laťkami. Z láhve saké, kterou si pořád poctivě nosila, si lehce přihnula. Tělem jí prostupovalo teplo a ruměnec na tváři dál přetrvával. Sukiiny zelené oči se pak zaměřily na jezírko.

[name=saitaro]Yashida Saitaro[/name]

I Saie dost překvapilo, že v altánu nebyl žádný nábytek. Ve finále to ale bylo dobře, přeci jen kdyby se posadil k nějakému stolu, tak ho v altánu uvidí každej. Takhle si s ostatními sedl na zem a mohl pozorovat okolí pouze mezerami mezi zábradlím. Kapitán přijal jeho nabídku a párkrát se napil z láhve, než mu jí zase vrátil. Sai se na moment zasekl ve svých myšlenkách a tak se opět napil z láhve. Tu pak držel otevřenou v ruce a furt zůstával pohledem zaseknutý někde v prostoru mezi Taiketo-san a kapitánem Kuchiki. V hlavě se mu totiž zrovna rozjela další teorie. I když byl nějakou dobu mimo, tak se zničehonic zase odseknul, napil a láhev aspoň na chvíli zašpuntoval. A vlastně i přes zásek zvládl zpracovat, co říkala Taiketo-san.
[trec=sai]Pravděpodobně do ranních hodin. Jestli jde o lidského pachatele, bude chtít trefit čas, kdy je nejvíce lidí mimo. Otázka potom je, jestli pachatel není jenom někdo placenej další stranou. Možná jiným..klanem.[/trec]
Během zmínění slova klan, přejel pohledem z Taiketo-san na kapitána Kuchikiho. Najednou mu tahle teorie ohledně jiného významného rodu dávala největší smysl. Z ruky si sundal červenou gumičku a vlasy si stáhl do drdolu. Už ho štvalo, jak mu z koukání dolů furt padaly vlasy před oči.
[trec=sai]A teoreticky si můžeme hlídku rozdělit, nemusí hlídat všichni neustále.[/trec]
Vrátil se zpátky k Taiketo-san.

[name=daisuke]Daisuke[/name]

S ostatními došel až do altánu. To že tam nebyl nábytek, ho překvapilo, ale nijak neomezilo, prostě se posadil do tureckého sedu přímo na podlážku.
[trec=daisuke]Ano...Taiketo-San...rozhodně by to bylo příjemné...člověk by měl hned o starost méně...a vařím, že při našich počtech by jen tak neunikl...[/trec]
Řekl tak nějak ze slušnosti. Sám neveřil tomu, že by měli to štěstí někoho vůbec najít.
Zatímco kapitán zíral mezi dřevěnými deskama na jezírko, on zavřel oči a začal meditovat.
Podkapitán pak dodával něco o střídání hlídek, on se však rozhodl přejít na něco trochu jiného...
V hlubší meditaci, začal vypouštět opravdu malé dávky reiatsu, jehož pomocí opatrně prozkoumával širé okolí po nějakých neobvyklých známkách duševního tlaku. Žil v seireitei už dlouho a jakožto zaměstnanec nemocnice přišel do styku s mnoha shinigami a na duševní tlaky měl celkem paměť.
Pro kohokolí v okoli nebyl nijak zvlášť nápadnější protože jej krylo mnohem silnější reiatsu Kapitána Kuchikiho a také reiatsu dvou dalších silných členů 6.divize.
Pokud by však někdo pátral přímo po jeho duševním tlaku, byl pro něj jako maják uprostřed tmavého oceánu.

[name=razaki]Izumi Razaki[/name]

Razaki pokýval hlavou. [rec=razaki]"Děkuji za pomoc, pokud tu je, najdu si ho. Přeji příjemný den."[/rec] řekl strážnému a vydal se dál. Problém byl, že hned jak došel za roh musel si přiznat, že neměl nejmenší tušení, kde by mohl být. A blomat divizí a ptát se každého, koho potkal, nepůsobilo nejprofesionálněji a tak se Razaki rozhodl cítit reiatsu. K jeho překvapení ucítil poměrně silnou koncentraci z jednoho místa. Možná nějaká porada? Razaki se vydal tím směrem. Očekával, že dojde do nějaké kanceláře, nebo možná konferenční místnosti. Rozhodně nečekal, že ho cesta zavede k altánku s rozhledem na okolí...

Kuchiki Yasumaru

Potěšilo ho, když ho všichni následovali. Skoro si připadal jako skutečný kapitán, aspoň trošku. Soustředil se plně na hlídku, ale poslouchal, co ostatní kolem povídali.
Taky by byl rád, kdyby zrovna dneska zloděje chytili. Vlastně si byl jistý, že se jim to podaří, cítil to prostě v kostech. Jak by mohli neuspět, v takovém složení?!
Sai ovšem jel jednu konspirační teorii za druhou a po jedné vlně děsivých představ zásobil Yasumara další. Že by tohle celé mohlo být součástí nějakého většího společenského spiknutí? Na to po pravdě nechtěl Yasumaru ani myslet, tak raději dělal, že Saie neslyšel, a pokoušel se soustředit na pozorování jezírka.
A brzy... se někdo objevil. Nejdřív jen stín, ale potom... lidská postava! Tedy shinigami postava. Yasumarovi se rozbušilo srdce. Že by opravdu? Mohl tohle být ten zlosyn?! Bál se, co zjistí, až odhalí jeho identitu, ale zároveň byl připravený, pro svoje přátele. Jenže ta postava se nezastavila u jezírka, vlastně o něj skoro ani nezavadila pohledem, místo toho se blížila k němu... k altánu. A zdálo se mu to, nebo to byl nový kapitán 10. divize, jehož oficiálního jmenování do funkce se samozřejmě účastnil, a proto ho mohl poznat?
Yasumaru nevěděl, jak reagovat, netušil, jaké má kapitán záměry. Úplně zamrzl a potom už bylo pozdě se postavit a nenuceně pozdravit. Proto doufal, že kapitán projde okolo a nevšimne si jich, tedy pokud některý z jeho důstojníků neprojevil větší duchapřítomnost a nezachránil situaci.

[name=suki]Taiketo Suki[/name]

se krčila za laťkami, ale byla spíš napůl otočená k ostatním, než že by skutečně očima hypnotizovala jezírko. Hlavně tedy koukala na svého podkapitána, který přišel se zajímavou, leč poměrně děsivou představou, že tohle je vlastně válka klanů? Suki vytřeštila oči. [rec=suki]"Je pravda, že ve vyšších kruzích je asi možné cokoliv. I krádež kaprů za účelem oslabení naší divize!"[/rec] sýkla překvapeně. Takový plot twist nečekala! Mohl mít Yashida-fukutaichou pravdu? Celá rozpolcená nad novou teorií si opět přihnula z lahve. Měla pocit, že už jí to začíná lézt do hlavy, přece jenom Suki se o láhev s nikým nedělila…
[rec=suki]"Já klidně budu hlídat první,"[/rec] nabídla se, koukajíc na Saie, měla tady nejnižší pozici, takže se asi dalo očekávat, že by se toho měla zhostit právě ona. Ostatní by si alespoň mohli odpočinout. [rec=suki]"Já…"[/rec] nadechla se k další promluvě, když v tom si Yashida-fukutaichou začal upravovat vlasy, načeš si je stáhnul do drdolu… Tenhle výjev jí nějak totálně vymazal mozek, takže se zasekla, neřekla už nic, jen ho rychle sjela očima.
Když pak podkapitán 4. zahlásil, že by bylo fajn je hned dopadnout, souhlasně přikývnula a lehce se usmála, snažíc se usměrnit myšlenky. Kéž by to dneska zvládli, mohli by si odškrtnout, že alespoň něco se povedlo…
Pak se snažila znovu vnímat dění okolo jezírka, když v tom někdo šel! [myslenky=suki]Ha, zloděj! [/myslenky] Suki prudce vstala, ale zapomněla přitom na láhev, kterou měla položenou vedle sebe, tu tedy neobratně převrhla. Byl to rychlý pohyb, při kterém lehce zavrávorala jako shinigami, který už má jemně upito. [myslenky=suki]Sakra, to ale nevypadá na zloděje![/myslenky]
[rec=suki]"D-dobrý večer!"[/rec] vysypala ze sebe, zatímco "velmi nenápadně" sebrala láhev a schovala si ji za záda. Snažila se u toho počínání nasadit profesionální výraz, stála ale v podstatě v louži saké a na tvářích měla ruměnec.

[name=saitaro]Yashida Saitaro[/name]

[trec=sai]No, naší divize. Myslel jsem spíš jména našeho kapitána a tím celého klanu Kuchiki. Proto mě moc netěší, že se věc dostala do další divize. Kamery jsou sice super věc na chycení zlodějíčka, ale co kapitán Ruyichi napíše do novin? Všichni víme, co nejlépe prodává.[/trec]
Odpověděl Taiketo-san mnohem víc otevřeně, než by si normálně dovolil. Už toho ale vypil přeci jen dost a už se to na něm nějak projevovalo. Protože už zase zapomněl, že musí před kapitánem mluvit mnohem opatrněji. Nějakou chvíli měl na tváři vážnej výraz, ale nakonec věnoval úsměv důstojnici a vážná tvář se z jeho obličeje zase na nějakou chvíli ztratila.
[trec=sai]Uvidíme, jak dlouho tu budeme. Nebo nechci teda mluvit za ostatní, já bych teď ještě určitě neusnul.[/trec]
Podkapitán čtvrté divize tam mezitím začal asi meditovat. Možná se rozhodl, že je tu tedy očí dost a on tak těm svým dá oddych. A nebo se třeba rozhodl, že ho to nezajímá. Což by se mu nedivil, on by určitě v jiné divizi na zloděje kaprů nečekal.
[trec=sai]A mám tu vlastně ještě tohle![/trec]
Pozvedl jednu ruku se zdviženým ukazováčkem a druhou si sáhl do svého shihakusha, ze kterého vytáhl další láhev. Tentokrát to ale nebyl alkohol.
[trec=sai]Nechal jsem nám před odchodem uvařit kávu, takže se nebojte nabídnout.[/trec]
Skoro až zapomněl, že měl plné ruce a tak využil vnitřní kapsy ve svém shihakushu. A tak flašku s kafem položil prostě na zem, aby se mohl napít kdokoliv kdykoliv. Chtěl promluvit na kapitána, protože ten už nějakou dobu nepromluvil, ale v tom si taky všiml pohybu. I když se snažil soustředit na nově příchozí osobu, tak musel pohledem furt z osoby přeskakovat na důstojnice souboj s láhví a proto se mu taky nepodařilo osobu identifikovat. Podle pozdravu Taiketo-san se ale nejednalo o zloděje, toho by přece nezdravila. A tak se rozhodl postavit, aby sám zjistil o koho se jedná. A ještě že tak udělal.
[trec=sai]Dobrý večer, kapitáne Izumi![/trec]
Řekl trochu víc nahlas, aby za prvé soustředil kapitánovu pozornost na sebe a za druhé upozornil všechny v altánku, kdo mezi ně přišel.
[trec=sai]Můžeme Vám nějak pomoci?[/trec]
Zeptal se slušnou cestou na to, co tu kapitán dělá.
[myslenky=sai]Prvně se tu potuluje podkapitán čtvrté divize a teď sem večer přijde kapitán 10. divize. To tu z toho můžeme rovnou udělat veřejnej park.[/myslenky]
I přes přívětivej výraz, neměl úplně přívětivé myšlenky. Ale už jako malej se musel naučit přetvařovat, aby se svojí osobností zvládal různé slavnosti, kterých se účastnila hromada významných rodů. No a taky si byl jistej tím, že od zítra budou vždy dva členi divize hlídat park s jezírkem. Věděl, že to nebude populární rozhodnutí skrz práci navíc a omezení vstupu do šmajchlkabinetu, ale i nepřijemná rozhodnutí byla součástí jeho práce.

[name=daisuke]Daisuke[/name]

Dál si v klidu meditoval, zatímco tři přátelé z 6.divize debatovali. Podkapitán dokonce něco vytáhl a postavil to na podlahu. [trec=daisuke]Kávu? Děkuji za nabídku, ale špatně snáším kofein...každopádně ještě jednou děkuji...[/trec]
Pak se, stále se zavřenýma očima zamyslel.
[myslenky=daisuke]Káva..takovej humpl...chutná to jak vyluhovaná hlína a smrdí ještě hůř...ne..spíš bych to viděl na čaj...heřmánkový...[/myslenky]
Nadále se věnoval své meditaci a zkoumal okolí. Cítil reiatsu...blížilo se k nim, ale nepoznával ho. Byl to někdo, s kým ještě neměl tu čest jinak by mu struktura byla povědomá. Navíc bylo silné...proto jeho první myšlenka, že by mohlo jít o zloděje, rychle vzala za své, protože někdo s reiatsu na kapitánské úrovni by se snad nezahazoval s kradením kaprů..a pokud ano měl by být dost chytrý na to aby své reiatsu maskoval.
Natolik se upjal k příchozímu, že jej navyrušilo ani když Suki skopla láhev. Oči otevřel, až když byl neznámý identifikován.
[myslenky=daisuke]Kapitán Izumi? Tak proto, byl jmenován teprve nedávno...ale na poslední poradě jsem nemohl být a tudíž jsem se s ním ještě neseznámil..[/myslenky]
Pomalu se postavil a popošel k okraji altánu aby si příchozího dobře prohlédl...teda tak dobře jak situace dovolovala.
Nebylo moc světla, ale jeho oči byly na tmu navyklé, takže něco málo viděl.
[myslenky=daisuke]Hmm...pěkný vlny...taková kštice se tu jen tak nevidí...zajímalo by mě...jaké jsou na dotek...vypadají takové načechrané...a ta bradka...[/myslenky] Nevědomky se hryzl do rtu. [myslenky=daisuke]Kde ho desátá sakra schovávala?[/myslenky] Kapitán desáté nebyl rozhodně k zahození...neměl sice drsný výzor jako mnoho jiných kapitánů či podkapitánů, ale něco na něm mu imponovalo.
Pořád mu ale vrtalo hlavou, jak bylo možné, že jej neznal.
Do knihovny chodil poměrně rád...bylo to pěkné tiché místo.
Navíc zde měli bezkonkurenční sbírky brakové četby...
Strávil tam hodně času, když si potřeboval nastudovat nějaké medicínské postupy, nebo když si četl romány jako Skřížené Meče: Bratři nejen ve zbrani, Vášeň na bitevním poli nebo sérii Kapitánčina tělesná stráž...byl to skvělý způsob jak vypnout mozek.
Do reality ho vvrátilo, když kapitána pozdravili ostatní.
[trec=daisuke]Dobrý večer, Izumi-taichou.[/trec] Pořádně se uklonil na znamení úcty, jak si protokol žádal.