6. divize

Ah, tohle bylo vážně nečekané. Ale rozhodně milé překvapení. Tedy pro Okitu. Za normálních okolností by usekl ruku každému člověku, který se jeho pásky dotkne, ale tohle nebyla normální příležitost. Byla to významná událost. Návrat Okitovy oblíbené hračky. Upřímně si myslel, že ho už nikdy neuvidí. Bylo to zvláštní, ale Okita vážně cítil radost. Nechal Ricka, aby mu pásku sundal. Ono by to možná bylo mnohem lepší, kdyby Okita zuřil, protože tenhle jeho klidný výraz byl mnohem víc strašidelný. Důstojník mě momentálně zavřené oči, aby se zase nějak hloupě nenechal nachytat.
"Poslední muž, který se dotkl mojí pásky si na záda nakreslil nesmazatelný terč." Okita natočil hlavu směrem ke svému kapitánovi. Teď už byl připravený. Předtím ho ta sprostá ženská přistihla naprosto 'neozbrojeného', ale teď o ní věděl, takže mohl ukázat svoji novou mistrovskou techniku. Bylo to dokonalé vyhýbání se jakémukoliv kontaktu mezi jeho očima a její přítomností.
"Takže." Začal a podíval se na Ricka. Ten ucítil, jak ho začalo mrazit v zádech. "Vrátil ses. Výborně. Mám pro tebe úkol."

Yui byla trochu překvapená, že Okita to všechno zvládl. Ani se nijak nevyjádřil k jejímu dílu, takže zřejmě dobrý? Ale jeho názor jí vlastně ani moc nezajímal, takže spíš zrcadlo otočila na sebe a lehce si poupravila svoje vlasy. Následně se otočila na kapitána.
Tak co říkáte?
Zeptala se s úsměvem a šla pomalu ke svému kufříku, ze kterého vytáhla něco jako malý vysavač. Následně začala vysávat Okitovy ostříhané vlasy.

Rai Eshen

"Nevím, jestli se ti zdá, že bych byl nějak rozrušenej nebo že bych nedržel chladnou hlavu, Ricku." pronesl Eshen s tím naprostým klidem, s jakým pronášel i všechno ostatní předtím. Pro něj to byla každodenní rutina. Pak se trochu zamyslel nad tím, co říkal Okita. Jestli on nebyl poslední, co mu sundal pásku. Nebo si jí tehdy sundal sám? No. Kdo ví.
"No, práce hezká, Yui. Jen bych se k vašemu klientovi neotáčel uplně zády. Raději bych počkal, co k tomu řekne on." řekl pak Yui. "Začínám si myslet, že by existovaly Divize, které by vaší hezké myšlence pomohly víc. Ale možná už je pozdě." dodal ještě. No. A pak se opřel o okno, protože čekal, co se bude dít dál. A taky, Rick mu furt měl něco říct, respektive z nějakého dvůdou přišel, že.

Aririki Rick Ginken

Rick se chvíli díval Okitovi do očí, pak jen prohlásil: Eshe-... Rai-taicho? Za necelé dvě hodiny se bude konat schůze kapitánů v první divizi. To je informace, kterou musím sdělit i kapitánovi Ruyichimu. Takže pokud mě omluvíte, pánové... Rick začal couvat. Věděl, že když se bude hodně snažit, tak uteče skoro před vším. Ale před Okitou utéct nemohl. To věděl, ačkoliv si nebyl vědom toho, že ten důvod není ani tak Okitova síla, jako to, jak se mu Okita dostal do hlavy. Tak já nyní pomalu odejdu. Za Vámi se stavím, až budete mít lepší náladu, Okito-sama. Rick hodně doufal, že stihne vycouvat dveřmi, které nechal chytře otevřené...

"Ale kampak, kampak." Řekl Okita a udělal několik rychlých kroků, aby Ricka dohnal. Chytil ho za rameno. "Tak co říkáš. Jak se slečně povedl můj nový účes?" Zeptal se 'pana Ginkena' a zazubil se na něj. Okitovi na jeho sestřihu v tuhle chvíli nezáleželo. Dával do pohybu svůj plán, který zahrnoval Ricka, tu ženskou a kapitánovu židli.

Rai Eshen

"Oh. Porada... to tu dlouho nebylo." poznamenal s překvapeným hvízdnutím Eshen. Inu. "No, dobrá práce. Díky." poděkoval slušně Rickovi, protože to přeci nebyl žádný hrubián. Ale nijak pomáhat s Okitou mu nebude. A nějak neměl v plánu pomáhat ani Yui, aby se přiznal. Bylo to od něj asi ošklivé, ale není moc známých kadeřnicí, co by shunpovalo, házelo vizitky jak shurikeny a další takovéhle triky. Eshen se za ty roky už naučil, že i když je to děvče a ještě k tomu roztomilé, to z ní nedělá vůbec méně nebezpečnou osobu. Taková Kitsune, nebo Konan... jednoznačně roztomilé slečny, ale určitě ne slabé.
No, nic dalšího neříkal a se zájmem koukal, co se bude dít dál.

Aririki Rick Ginken

Rick se podíval Okitovi do očí. Vteřinku tam byl vzdor. Ale pak jen Rick sklopil hlavou: Vám sluší vše. Jen je to lehký nezvyk. Asi spíše záleží na tom, jestli se to líbí vám. zamručel a snažil se, aby to znělo co nejvíce neutrálně. Výborný. Zase budu dělat koninu Okitovi. Já, bývalý podkapitán, který chce Kitsune dokázat, že se můžu vrátit a zvednout hlavu... jen mi blesklo hlavou a narovnal jsem se. Podíval jsem se Okitovi do očí znovu a řekl: Musím ještě předat zprávu kapitánu Ruyichi. tentokrát byl můj hlas pevnější.
Stále jsem se Okity bál, ale nedával jsem to na sobě znát. Již jednou jsem se s ním utkal a věděl jsem, že bych s ním mohl držet tempo i když jsem vyšel ze cviku. Ne dlouho, ale dost dlouho na to, aby se Okita vyřádil a já mohl pokračovat na misi. V tuto chvíli jsem napůl doufal, že Okita vytáhne bazuku a začne střílet. Pro začátek, aby se měl kapitán Rai o co zajímat. Třeba o rekonstrukci.

"S tím nemám nejmenší problém." Odpověděl Okita. Jeho výraz se vrátil do normálu, ale v jeho očích bylo prostě vidět, že ještě neskončil. "Můžeš jít hned... Jak tady slečně naplácáš na holou." Řekl naprosto vážným tónem.
"Kapitán milerád poskytne svoji židli, aby se paní kadeřnice mohla správně ohnout. Sama mi říkala, že menší naplácání jí nevadí."

Yui poslouchala rozhovor těch mužů. K čemu se to sakra zase upsala?! Měla dostat naplácáno? Na holou? Né, že by se to nikdy nestalo, ale takhle veřejně?! Yui se podívala na kapitána šesté divize pohledem, že potřebuje nutně teď hned zachránit. Sice měla nějaké ty schopnosti, ale nedokázala se ubránit ani řádovému členovi divize. Však proto skončila výuku na akademii a dala se na stříhání.
Ale..to byla jen taková legrácka..
Pravil Yui trochu roztřeseným hlasem a o dva kroky couvla, jako by se chtěla schovat za kapitána sedmé divize. CO JE TOHLE ZA PSYCHOUŠE?!?!

Rai Eshen

No, Eshen to tak v klídku sledoval a drbal se na bradce. Konečně přišel na to, co teda Okita měl v plánu celou tu dobu. To potřeboval zjistit. A stejně tak, pochyboval, že by se slečna do téhle divize chtěla ještě někdy vrátit, což vlastně taky bylo samo o sobě vítězství, které potřeboval. Její cíl byl sice hezký, jestli to doopravdy byl její cíl, ale Eshen prostě neměl dostatečnou důvěru a nechtěl se pak starat o nějaké zbytečné problémy v tomhle ohledu. Ale stejně tak nebude za kapitána, u kterého se vraždí jen proto, že se tam někdo přišel na něco zeptat.
Sranda skončila. Škoda. Na to naplácání by se klidně i podíval, ale nebyl to jeho styl.
"Tak jo, Okito. Slečna ti ty vlasy vlastně docela dobře ostříhala. Za to jí odpustíš ten jeden vtípek." řekl klidně, ale byl připravený na to, že se ho Okita pokusí zabít, takže měl smysly našpicované. "A vy, Yui. Děkuju vám za nabídku vašich služeb, ale jak vidíte, tady to nebude ideální štace. Doporučil bych třeba Čtvrtou, nebo divizi starýho Kuchikiho, ten je takovej hodnej." oznámil jí jendoduše s úsměvem. No, pokud se Okita rozhodne dělat problémy, tak se o něj prostě bude muset zase nějak postarat. Nikdy příjemné a nikdy jednoduché, ale tak inu.

Aririki Rick Ginken

Jen jsem se podíval na dívku, když mluvila. Nemyslela si očividně, že Okita bude problém. V Aririkově pohledu bylo vidět, že mu je dívky líto. Pak se otočil na Okitu a začalo v něm lehce vřít. Byl zvyklý na tresty a byl zvyklý na to, že Okita je vynalézavý, ale neměl v plánu se nechat takto využít. Na tváři se mu objevil zlý úšklebek, když se otočil zpět na Okitu... a pak promluvil Eshen. V tu chvíli Rickovi spadl kámen ze srdce, ale přesto věděl, že s Okitou by se mělo zacházet v rukavičkách furt a nebo vůbec. Okita Rickův výraz musel poznat a Rick už věděl, že Okitu v blízké době ještě uvídí. Neučil jste mě právě Vy galantnosti, Okito-sama? nadhodil jsem Okitovi. Vynechte ji z toho. Já musím doručit zprávu, ale jestli si chcete na někom vylít svou zlost a kapitán Vám nestačí, víte, kde mě hledat. řekl jsem a dost jsem se u toho mračil. Část z toho ale nebyla tak zlost, jako spíš ta nejistota, jestli chci, aby si mě Okita "našel"...

"Hmmmmm..." To byla Okitova reakce na Eshenovo rozhodnutí. Aspoň se choval jako kapitán. Kdyby se koukal, pravděpodobně by to o šesté divizi neřeklo nic dobrého. Okita Ricka hodně rád trápil, ale upřímně? Tohle jeho odhodlání se mu dost líbilo. Okita byl sadista, který se vyžíval v tom, když ubližoval jiným. On sám měl ale občas hranici. V tomhle případě jí teda rozhodně zatím nepřekonal, ale myslím, že tím chci říct spíš to, že byl rád, že mu tenhle scénář ukázal, jak moc se Rick za ty roky změnil.
"Myslím, že se ještě uvidíme." Řekl tím svým suchým tónem, usmál se na Ricka jako by se ho chystal s radostí zapíchnout, obešel ho a zmizel z kapitánovy kanceláře.

Yui se podívala na kapitána šesté divize, složila packy dohromady a uctivě se poklonila.
Děkuji vám!
Pravila. Opravdu se jí ulevilo, tenhle týpek byl divnej. Zároveň byla ale trochu smutná, že jí kapitán nedovolil stříhat lidi v její divizi. Ale co se dá dělat, prý měla zkusit kapitána 13. divize, ten byl prý hodný. Možná se tam ještě někdy zastaví.
Chápu to. Možná změníte názor, až uvidíte ty fešáky ze třinácté..
Pravila trochu provokativně a mrkla na kapitána šesté divize. Poté si začala balit své věci do kufříku. Nakonec se podívala na Ricka, kterého vlastně ani nepozdravila.
Děkuji, že jste normální. I když..vaše vlasy by taky potřebovaly trochu zkrátit.
Pravil a trochu si ho prohlédla z několika uhlů. Nakonec se jen usmála, oběma lehce zamávala a..zmizela. Něco se jí muselo nechat, rychlá docela byla.

Rai Eshen

"Možná ano. Možná to konečně pomůže Kuchikimu, aby si taky někoho našel." poznamenal Eshen pobaveně, a pak se na dívku usmál. "Hodně štěstí, Yui." popřál jí ještě. No, snad tam Yasumarovi neposílá dalšího vraha. Těch už měl za svůj život taky tak akorát až moc. No.
A jak už tobývalo, jak všichni bleskem přišli, tak všichni i odešli, a zůstal jen Rick, který ale byl taky u dveří a připraven zmizet co nejrychleji. "No, Ricku. Nebudu tě dál držet. Jen běž." poslal ho jednoduše do háje, což bylo asi ideální pro ně pro oba. No. Pak se trochu zašklebil. TO zase byla random scéna. Uklidil židli, uklidil cokoli, co po sobě Yui neuklidila - takže pravděpodobně i ty vlasy, které chtěla - a pak se zamyslel. No. Stejně neměl co dělat, a čekat se na něj nebude. A tak se rovnou vydal do Kasáren První divize. Třeba někdo dojde takydřív, tak pokecá.

>>> Kasárny 1.

Aririki Rick Ginken

Rick jen kývl na Eshena a vyrazil. Zamyslel se nad tím, jak moc se Eshen od mise ve Světě lidí vlastně změnil. Nejen že nabral, byl i... mužnější, dominantnější. Rick pokýval a utřel slinu. Proč sliním, do hajzlu? zeptal se sám sebe a odůvodnil si to radši chutí na cigaretu. Která byla po tak těsném vyhnutí se střetu s Okitou celkem pochopitelná. Tak si jen ještě dal rychlé cigáro v prostorách kus mimo šestou divizi a pak rychle vyrazil do deváté divize, kde doufal, že nalezne kapitána Yoshira Ruyichiho.

> 9. divize

Rai Eshen

No, byl tu už před chvílí, a přišel sem znovu. Domov jeho divize. Na nic taky nečekal, a vydal se do kancelářské místnosti. Sehnal nějaký ten hmyzí poslíčkovský materiál, jak už bylo pro Gotei zvykem, a pokud ten nebyl při ruce, tak místo toho sehnal někoho lidského, komu nebude vadit, že bude muset předat nějaké zprávy.
"Nový úkoly pro členy 6. Divize." oznámil čemukoli, co mu teda zrovna jako posel přišlo pod ruku. "Divize byla zaúkolovaná Vrchním kapitánem. Máme hlídat vstupy a celkově přístup do Seireitei vzhledem k tomu, že Seireitei teď nemá zeď ani brány. Proto rozděluju  kraje na čtyři části, a na každou část přijde jeden vedoucí, kterej si vybere Shinigami, co to tam budou hlídat." zadal vysvětlení, a pak se zamyslel. Jak by chtěl on, aby mu takovýhle rozkaz přišel, kdyby ho měl dostat? Jak by mu to přišlo efektivní?
"Vedoucí části nemusí sám držet hlídku, ale pokud se něco podělá, bude to na jeho účet. A teď k vedoucím. Severovýchod, Okita. Severozápad, Kira. Jihovýchod, Hikaru. Jihozápad.." povídal, když si uvědomil, že mu tak nějak došli lidi. No. "...Tano. Kdyby nějakej úsek potřeboval nutně pomoct, ať mi dá vědět, a já na to kouknu. Neschopnost bude následována trestem. Dělejte dobrou práci." dokonal své dílo, a nechal cokoli, co fungovalo jako posel v dnešní době v Seireitei, aby rozesel zprávy po Divizi. Nemuseli to vědět všichni, ale určitě to museli vědět ty čtyři.

Rai Eshen

No, jakmile dopověděl to, co měl na srdci, Hikaru vlétl do místnosti. A měl.. pizzu. Normálně byl Hikaru jako jezdec apokalypsy a s ním šla nemoc, smrt, válka a hlad, ale pro jednou s ním šla pizza. To bylo mnohem příjemnější. "Uuu!" pronesl nadšeně, a rychle se vrhnul kolem krabice, kde cítil reiatsu té šunkové s kukuřicí.. nebo vůni..Eshen už v tom moc neviděl rozdíl, většinou čuchal reiatsu.
"Jo. Vrchní kapitán nám dal ten.. monumentální... úkol, že máme hlídat hranice Seireitei, když nemáme hradby a brány. Povedeš jeden z těch okresů, co jsem určil..." začal. V tu chvíli se zasekl. Kam to toho šupáka přiřadil? Jak vlastně byly strany? Určitě to někde bylo..mezi Severem, Jihem, Západem a Východem..
Jediné slovo, co ho zrovna napadalo byl Jiverozáchod.
Když se dobyl k pizze v krabici, připadlo mu osvícení. Už věděl.
"Jihovýchod. Najdeš si nějaký lidi a povedeš hlídání tam." řekl prostě, a pustil se do pizzy, ať ot byla jakákoli... pokud teda nebyla hawaii. Eshen nechtěl hawaii.

Rai Eshen

"Už, aby to bylo." pronesl v klidu, a kousl do pizzy. Náhodou věděl, co je Paříž. na víc se raději neptal, protože někdy bylo lepší se Hikara neptat, kde bere svojí inspiraci na kecy. Navíc, Ragnare mu neřekl úplně poprvé. Eshen by si měl zjistit, kdo to byl.
"Vidíš, to je zrovna dobrá poznámka." začal, mezitímco si roloval celou půlku pizzy do jedné velké rolky. "Neandrtálci z Jedenáctý dostali na starost výchovu mladých Shinigami. To je něco k zamyšlení o tom, kam naše kultura půjde." řekl pobaveně, mezitímco si tu pizzu zabalil, a pak jí velmi kulturně celou narval do pusy takovým způsobem, jakým nejedl jídlo ani medvěd.

Rai Eshen

"Já ti ani nevím. Asi Tomisura chce, aby se z Gotei stala banda svalovců bez mozku." poznamenal odlehčeně, mezitímco se protáhl a znovu ho z nějakého důvodu napadlo slovo 'Jiverozáchod.' Těžko říct, proč, v takovéhle situaci.
"Protože vím, že jste líní šupáci, dovolil jsem, že u toho přímo vedoucí okresu bejt nemusí.. ale když se něco podělá, tak to bude na něj, a tresty si vezmu na starosti osobně." vysvětlil, mezitímco kousal další pizzu, protože tu první sežral na dvě části, šest kousnutí a dvanáct hltů. "A můžu ti říct, že pizza by v trestu nebyla." přidal k tomu odlehčeně.

Akiyama Sawai

Cítila prítomnosť kapitána 6.dívizie. To sa jej veľmi hodilo, pretože nech tam vonku zomrel kdokoľvek, za dobu jej neprítomnosti by sa mohol niekto alebo niečo o to telo postarať. Preto návahala ani minútu a shunpom sa presunula k miestnosti, kde sa kapitán nachádzal. Bez nejakých zdvorilostí, čo u nej nebýva vôbec zvykom, otvorila dvere od miestnosti, ak už náhodou neboli otvorené. Aspoň sa kapitánovi uklonila, keď už mu skoro vykopla dvere.
"Ospravedlňujem sa za toto vtrhnutie, taicho. Ale nutne potrebujem, aby ste so mnou šli. Za hranicami vašej divízie je niečo, čo musíte vidieť. A to hneď," hovorila síce pokojným hlasom, ale aj tak bolo poznať, že znie unáhlene a najradšej by už tým smerom utekala. Počkala však na kapitána, či pôjde s ňou alebo nie. Ak áno, tak ho tam neodkladne dovedie.

Rai Eshen

Eshen se spokojeně cpal, když v tom mu tam někdo vlétl. Když jí viděl, hned si, díky jejímu normálnímu Shinigami oblečení a označení uvědomil, že je to podkapitánka, a to Sedmé divize. No. Eshen si dokázal představit zástupce jiných divizí, které by viděl raději, ale tak Akiho podkapitánku ani trochu neznal. Přikývl, protože měl plnou pusu, a vstal. Rychle dvakrát polkl, aby se zbavil zbytku už druhé pizzy. Dvě budou muset stačit.
"No, to zní krásně nepříjemně. Hikaru, nezapomeň na svou práci." okřikl ještě svého padawana, který by byl schopný se utopit v pizze a úplně zapomenout na to, že má dělat ještě něco jiného. "Nechám se vést, fukutaichou." řekl s přikývnutím, připraven vyrazit na to cokoli, kam ho chtěla podkapitánka dovést.