8. divize

Hoshi Kitsune

Artemis si pochutnávala na Eshenovo domácím uzeném a vypadala spokojeně, asi se mu vážně povedlo. Kitsune to nemohla posoudit, jelikož se cpala koláčky, tentokrát ale přešla na borůvkové, aby to trochu prostřídala. 
Raidenovu odpověď vzala, i když moc mu to nevěřila...hlavně kvůli tomu otazníku na konci. Trochu se na Raidena zamračila, když jí začal ujídat JEJÍ koláčky. Ale tak třeba jim pak pošlou další, až dojdou. "Naše nová kuchařka dělá skvělou vanilkovou zmrzlinu s horkými malinami..." podotkla Kitsune. Asi měli podobné myšlenky. To, že tu kuchařku vybrala právě kvůli množství úžasných sladkostí, které uměla vyrobit, si nechala pro sebe.

Tomisura Raiden

Ano, jedl JEJÍ koláčky, avšak z jeho vlastní kuchyně, takže si byli kvit. A pak zmínila vanilkovou s malinama. Raiden zamrkal, ale nakonec se rozesmál. "Právě jsem na to myslel!" řekl mezi smíchem a pomyslel si, jak bylo podivné, že oba zrovna mysleli na to samé. Inu, svět měl zvláštní smysl pro ironii. Ale bylo to hezké.
"A co třeba malinové knedle? Věděla jsi, že Sei uměla malinové knedle?" pronesl z ničehož nic, když se tak bavili o jídle. "Jednou se je pokoušela vylepšit šumákem, ale to jsem jí zatrhl. Kdo by chtěl šumět a rozplývat se zároveň?" zasmál se a upíjel další skleničku saké. Ach, kéž by mohl být každý den takový.

Hoshi Kitsune

Jo, byly to koláčky z jeho divize, ale se furt cpal uzeninami jako bylo třeba Eshenovo domácí uzené,takže koláčky si tak nějak přivlastnila. 
"Fakt?" zeptala se překvapeně, když řekl, že mysleli na to samé. Tak ono se to tak nějak nabízelo, když ty koláčky byly malinové, že jo? Kdyby byly jahodové, tak by se zase bavili o jahodách se šlehačkou...
"To jsem nevěděla, ale Erina je umí taky a rozhodně do nich nedává šumák, teda alespoň doufám." poznamenala na řeči o malinových knedlících a zasmála se tomu. Pak se zase věnovala své skleničce.

Tomisura Raiden

V dnešní době si každý něco přivlastňoval, to bylo strašné, ale bohužel taková byla realita, nic jiného s tím udělat nemohl. Na její překvapené Fakt? pokýval hlavou a provokativně pronesl: "Zakazuji ti lézt do hlavy," samozřejmě to nemyslel nějak extra vážně, protože... snad... neovládala schopnost mu lézt do hlavy.
"Hmmm... tvá kuchařka... asi jí někdy navštívíme, co říkáš?" zasmál se a samozřejmě jakmile dopila, tak jí zase dolil, pití bylo dost. Jen jídlo pomalu docházelo, košík hold nebyl bezedný, ale vždycky se dalo poslat pro další! Jídlo bylo dobré!
"A co tvé kuchařské schopnosti?" zeptal se zničehož nic.

Hoshi Kitsune

Kitsune se jakoby na oko zatvářila uraženě, že mu nesmí lézt do hlavy, ale moc dlouho to nevydržela a rozesmála se. 
"Noo...upřímně, občas se sama bojim vlízt jí do kuchyně. Je na to dost háklivá. Všichni v divizi jí tajně říkají Kirihime." pronesla Kitsune a dopila svojí skleničku, kterou hned na to Raiden zase doplnil.
"Proč? Chceš spáchat sebevraždu?" zeptala se a zároveň mu tím i odpověděla. Ano, svoje kuchařské výtvory by nepřála ani nejhoršímu nepříteli. Tajně ale chodila na doučování právě ke Kirihime, i když se jí trochu bála.

Tomisura Raiden

"To to bere tak vážně? No, tak si u ní hold budeme muset udělat objednávku a nechat si to doručit. Lidí na to máme dost, ne?" zasmál se a upíjel saké ze své skleničky. Zaplať pán bůh ta předchozí uraženost byla jen hraná a teď se smála.
"Až tak? To nezvládneš ani uvařit rýži?" zamrkal překvapeně. Samozřejmě nepovažoval za samozřejmost, že každá žena měla umět vařit, to vůbec ne. Znal spoustu takových, které nevařily. Ale on sám třeba vařil docela rád. A bylo to i dobrý a jedlý. Třeba takový divizní hot pot, ten taky začal on. Jen malinký vařič a malá nádoba... a teď to vaří v obřím kotli o velikosti baráku. "Ale jinak sebevražda je pro mě až příliš nudná, raději něco živějšího," ubezpečil jí.

Hoshi Kitsune

"Jop a jop. Lidí máme opravdu dost. Ale třeba by měla zrovna dobrou náladu." taky se zasmála a napila se ze své skleničky. Dokonce i Erina měla světlé chvilky.
"Rýži náhodou zvládnu. Trvalo to dlouho a málem jsem to nepřežila, ale nakonec jsem to zvládla." prohlásila hrdě Kitsune. A mluvila pravdu. Kirihime jí při tom málem prošpikovala svými noži,nemluvě o tom, že jí nutila sníst všechno, co navařila. Jak říkám, málem umřela. 
"Svatá pravda." souhlasila s jeho posledními slovy a rovnou sena to napila.

Tomisura Raiden

"Každý má občas dobrou náladu. I takový hollow má světlé chvilky a stačí mu jen pět duší na den místo stovky," pronesl pobaveně, i když to moc vtipné nebylo, když by se na to podíval z toho profesionálního hlediska, raději by všechny hladové hollow rozsekal na kousky.
"Wow, povídej! Jaktože dlouho a jaktože jsi to málem nepřežila?" zamrkal překvapeně, když mu řekla, že zvládne rýži! Třeba z Kitsune ještě něco vyroste!
"Svatá pravda... snad jsi se nedala na víru," pronesl spíše v žertu, protože... kdo by byl v Seireitei věřící, když sami byli bozi, bozi smrti. Takže měli věřit... v sebe? Jo, to znělo docela fér.

Hoshi Kitsune

"To je pravda. I když Duch mi nepřipadal jako někdo, kdo by snědl stovku duší za den. Dokonce ani těch pět." poznamenala pobaveně. Vzpomněla si na svého nového přítele, kterého nechala v Hueco Mundo na pospas sadistickým hollow. Ale tak...vyčistila to tam s Vrchním kapitánem, takže by nějakou dobu mohl být Duch v pořádku. Alespoň v to tedy doufala. 
"Protože jsem na vaření levá a...doučovala mě Kirihime. Nutila mě sníst všechno, co jsem navařila. Bylo to jak mučení." přiznala se Kitsune.
"Já věřím. Ve všechno. Skoro. Je to snazší, než pak všemu, na co narazíš, říkat, že to ve skutečnosti neexistuje." odvětila a zasmála se tomu. I o nich lidé říkali, že neexistují a ono ejhle, existují. Tak proč by nemohlo existovat i něco jiného.

Tomisura Raiden

"Duch?" zeptal se překvapeně, toho maníka neznal. Neznal nikoho, kdo by měl takovouto přezdívku nebo pojmenování. Další věc, co ho zajímala.
"Ach, chápu... škola, která není tak snadná, že?" pobaveně se zasmál představě Kitsune v zástěře a kuchařky se sekáčkem za ní, jak jí vyučuje vaření. "Tak, třeba za pár set let budeš nejlepší kuchařka v Seireitei. Ale pozor na prsty při krájení," varoval jí se smíchem. Krájení přeci bylo nebezpečné! "A nezlom si u toho nehet," dodal ještě provokativně.
"To je praktické... a na to se napijem!" zamumlal s úsměvem a napil se znovu saké. Měla pravdu, ale zase se to nesmělo s vírou tolik přehánět. Třeba jemu by taky asi neměla stoprocentně věřit, vždyť to byl přeci Raiden. Ale ne, asi by jí neublížil i když existuje. Existuje? Nikdy se svojí existencí nezajímal! Co když neexistuje a nic z toho, co právě dělal nebylo skutečné. Asi by neměl takto moc přemýšlet, když pil!

Hoshi Kitsune

"Jop, Duch. Můj novej kamarád hollow. Velmi milý cosi. Nebejt jeho, tak bych teď ležela ve čtyřce místo pití. A víš, jak v nemocnici koukají na pití alkoholu." vysvětlila, kdo je ta My Little Pony Cyclops Unicorn edition věc jménem Duch. 
"Ano, přesně tak." odvětila na Raidenovo zhodnocení jejího tréninku. Dokonce i ta jeho představa se schodovala, jen místo sekáčku měla v ruce nůž. "Třeba jo. A jen abys věděl, krájení mi jde až moc dobře." pověděla. Přeci jen krájela hollow po desítkách, nějaká mrkev se jí nemohla ubránit. Jeho poznámku o nehtech přešla. Byl to Raiden...to mluvilo za vše.
"Přesně, přesně." potvrdila další důvod k přípitku a napila se. Sama se nad svojí existencí nepozastavovala. Brala to jako samozřejmost. Proto se nad tím nepozastavovala ani teď.

Tomisura Raiden

"Ahá... hollow přátelé se vždycky hodí. Mnohdy umí i zachránit život," povzdechl si a vzpomněl si na svého kolegu Červíka, který je zachránil z pouští Hueco Mundo. Toho taky už neviděl věky, jak se asi měl? Snad se mu teď v Hollow-townu žilo dobře... snad.
"To věřím, ale zanpakuto není kuchařský nůž. I když je fakt, že krájení mě v kuchyni baví nejvíce, co si budeme povídat, jsou to léta praxe," přitakal na její oblibu v krájení nožem. Shinigami rádi krájeli, moc rádi krájeli cokoliv.
Nakonec se opět vrátili k pití. Pití vždycky všechno zjednodušovalo. "No, každopádně.. co budem dělat, až to dopijem?" položil důležitou otázku. Dnešního dne plánoval maximálně s pětiminutovým předstihem, víc to nějak nepotřeboval, aspoň zatím ne. Ale vše se mohlo změnit!

Hoshi Kitsune

"Pravda pravdoucí." souhlasila s tím, že hollow přátelé zachraňují životy. Při tom stále vzpomínala na Ducha. Copak asi dělal potom, co odešla? Byl smutný? Nevěděla, ale doufala, že je v pořádku a třeba ho ještě někdy potká. Cesty shinigami byly nevyzpytatelné.
"To já přeci vím. Ale tak...já to umím snad se vším, co má čepel." pronesla po pravdě. Meče, nože, dýky....a dokonce i se sekyrou to uměla. Ale je pravda, že s tím posledním sekala hlavně dřevo. 
Pak se zeptal, co budou dělat až dopijí. Kitsune se zamyslela. "Nevím." odpověděla popravdě, jelikož nevěděla nic o Eshenem plánované misi, která je čekala.

Tomisura Raiden

"Kéž by takových hollow bylo více," povzdechl si. Kdyby převyšovali ti kladní nad zápornými možná by se domluvili a mohli by všichni žít v míru. Ale pak by bylo zase na světě klidu jak v Narutovi a všichni by se nudili. Aspoň občas někdo musel nějak vyrazit.
"Tak to tě šlechtí, jakožto kapitánku 2. divize, která by se měla ve zbraních vyznat," usmál se, když řekla, že si rozumí s jakoukoliv čepelí. On sám držel v rukou spoustu typů zbraní, ale stejně preferoval svojí zanpakuto, dala se použít i v kuchyni, ale to taky nikdo nemusel vědět, žejo.
Dlouze se napil a nakonec pokrčil rameny: "Provedeme něco šíleného, to by šlo, ne?" zamumlal s úsměvem.

Hoshi Kitsune

"To tedy." souhlasila s jeho myšlenkou o hodnějších hollow. A přesně jak si Raiden v duchu myslel, byl by určitě mír na celém světě...no dobrá...ještě tu bylo pár quincy a co tak Kitsune slyšela, taky neměli shinigami zrovna v lásce, ale alespoň neměli rádi hollow. 
"Možná by ses divil, jak jsem vylepšila výslechové metody." pronesla se záhadným úsměvem. Rozhodně mu to neřekne, ať se raději někdy přijde podívat. A ano, se svou zanpakuto si rozuměla nejlépe. Rozhodně jí ale nehodlala používat v kuchyni nebo tak něco. Akamaru by jí to určitě pěkně vytmavil.
"Šílených věcí mám dneska už dost...ale třeba se něco semele samo." napadlo jí. Tak, kde je ten Eshen s tou misí. Jo, přesně tohle by jí napadlo, kdyby o nějaké plánované misi věděla. Jenže ona nevěděla.

Raiden, Kitsune -->

Najednou šachtou přijel další košík, nevítán, nezván, a bez Eshenova lahodného domácího uzeného, nebo nějakou untermensch zmrzlinou.
V košíku byl jenom talíř, a na talíři lístek. Na lístku bylo napsáno: "Kapitáne, omlouváme se, že otravujeme, ale vážně akutně vás tu hledá nějaký pán. Prý je to něco důležitého. Vyhrožoval, že vezme celou zásobu našeho uzeného, jestli okamžitě nepřijdete.."

Tomisura Raiden

Raiden se musel zasmát. "Chceš říct, že jsi se naučila vyslýchat líp jak já? Tak to musím někdy vidět! Přizvi mě někdy, prosím," požádal jí s tajemným úsměvem a sledoval další košík, co jim klesal dolů, do tajné chlastací místnosti.
"No, myslím, že už nám sem nějaká šílenost klesá," povzdechl si, když jí podal lístek, co byl na talířku. Sáhl přitom po soudku s čistou vodou, naklonil ho k ústům a začal pít. Pil dlouho, člověk by tolik vody asi nepohltil, ale on nebyl člověk, byl Raiden. Když dopil, krátce si nakapal vodu na ruku a opláchl si obličej. Zbytek vody pak nabídl Kitsune a Artemis. "Inu, raději pojďme, nedokážu si představit život bez uzeného," zasmál se a mrkl na Artemis, která mu zaručeně rozuměla. Krátce jí podrbal na hřbetě, nabídl Kitsune ruku, aby jí pomohl vstát a pak se vydal nahoru na povrch.

Hoshi Kitsune

"Jen říkám, že jsem zavedla novou metodu. Jestli je lepší netuším..." opravila ho Kitsune. Na každého vyslýchaného přeci fungovalo něco jiného. 
"Cože?" zareagovala na začátek té Eshenovi mise, který jí podával Raiden. Přečetla si zprávu. "To uzené musíme zachránit!" zvolala rozhodně Kitsune. Artemis souhlasně štěkla, ona si s uzeným velmi dobře rozuměla a navíc byla cool, takže to Eshenovo domácí uzené mohla v klidu jíst. 
Kitsune spláchla chuť alkoholu trochou vody a dala napít také Artemis. 
Po Raidenových slovech následovalo další souhlasně štěknutí, protože ona si také život bez uzenéh neuměla představit. Plně chápala jeho slova. Kitsune vstala a následovala Raidena ven ze sklípku. Vydali se zachránit to domácí uzené.

Tomisura Raiden

Raiden zpětně zabezpečil vstup do sklípku a přikyvoval. Bitva o uzené mohla začít! Zamířil na nádvoří, kde by snad mohl čekat ten chlap, co ho chtěl vidět. "Jsem zvědav, co bude chtít," povzdechl si nad tím, že je někdo rušil. "Ale je to důležité, tak se uvidí, co se z toho vyklube," dodal ještě a dál drbal přítomnou Artemis. Tohle zvířátko bylo strašně super. Fakt by si měl taky sehnat nějakého peta... i když on už měl přeci Cheddara na kterýho stačilo písknout. Každopádně, teď by měl Eshen vskutku začít tu misi.

Hoshi Kitsune

Počkala, až Raiden zase 'zamkne' svojí tajnou netopýří jeskyni. Poté následovala kapitána osmé divize na nádvoří hledat toho Eshenova týpka, co mu chtěl sebrat všechno to uzený. "To by mě taky zajímalo, když vyhrožuje zabavením uzeného." odvětila  na jeho povzdechnutí. "Třeba to nakonec bude něco zajímavého nebo alespoň sranda." dodala ještě s úsměvem. Brala to celkem optimisticky. Třeba to fakt bude zábava. Dnešek byl plný překvapení.

Raiden, Kitsune -->

Když jste všichni tři vyšli, už tam čekal chlápek. Byl tak středního věku, v shihakushu, u boku měl zanpakutou, kratší střih, tmavé vlasy, šikmé oči.. prostě Mr. Shinigami Average
Každopádně, na tváři měl netrpělivý výraz. I přesto nezapomněl svoje vychování, a když oba kapitáni vyšli ven, uklonil se. "Kapitáne Tomisuro!" začal dramaticky, "Byl jsem poslán z rozkazů první divize. Máme zprávy o nějakých dezertérech z řad Shinigami, kteří prý dělají problémy v Rukongai. Věří se, že to vyžaduje kapitánský dohled, protože jsme zde již ztratili skupinu vlastních. Jste požádán, abyste sestavil nějaký tým, a vydal se na ně, pane!" pronesl nervózně a až v děsivé rychlosti, a pak, aby nervozitu zahnal, zakousnul se do pořádného kusu Eshenova domácího uzeného, které měl v ruce a které vzal.. kdovíkde.

Tomisura Raiden

Raiden si přejel dlaní po oholené bradě a zamyšleně si vyslechl typického, nudného shinigamiho z první divize. "Zase dezertéři? Ti lidi si nedají chvilku svátek," povzdechl si, ale nakonec toto pověření přijal. Mrknul přitom na uzené, které mu tam užíral! Jak hanebné! Proto kapitán 8. divize luskl prsty a naklusali k němu 2 shinigami s talíři. Na obou bylo Eshenovo domácí uzené nejlepší kvality. Jeden talíř byl extra pro Artemis, druhý pro něj a pro Kitsune. Dal si ještě kus, dokud nějaké bylo, bál se totiž, že pokud se rozkřikne, že tu měl nějaké Eshenovo uzený, tak rychle zmizí. Třetí příchozí mu přinesl haori, které si nahodil přes ninja uniformu, která se mu na tuto misi bude hodit. Taková trestná výprava jak za mlada.
Jeho pohled pak padl na Kitsune a zamumlal: "Budete můj tým?" snad budou souhlasit, samozřejmě myslel jí a Kitsune, ne Eshenovo uzený!

Hoshi Kitsune

A tak našli toho únosce uzeného. Ukázalo se, že to byl běžný shinigami z první divize. Společně s Raidenem si vyslechla důvod návštěvy tohohle shinigami. Dezertéři? Zajímavé. To pro ní bylo zase něco nového. V tom dva Raidenovi minioni přinesli další uzené, tentokrát ale pro Artemis, Raidena a jí. Raději také ochutnala, když před tím neměla a vypadalo to, že už tu možnost možná ani mít nebude. Musela uznat, že se to Eshenovi povedlo. Měl by se pochválit. Artemis si taky pochutnala na svém kousku a tak byli všichni spokojení. A pak jí Raiden dal zajímavou nabídku. "Tým? No proč ne." odpověděla mu. Stejnak neměla co dělat, tak proč si nezajít na pár dezertérů?

Raiden, Kitsune -->

"Hmmf, mff, doblá." pronesl shinigami, s ústy plnými tím uzeným. Polkl, a konečně zase mohl mluvit normálně. "Ehm, tedy... naposledy byli viděni na jedné louce u lesa ve Východním Rukongai. Prý zde trénovali.. no, to co zbylo z těch, co nedezertovali, si tam pořád můžete prohlédnout taky. Snažili jsme se tam poslat tým, aby se alespoň postarali o mrtvé - ale je to ten, co jsme ztratili. Tady, na mapě." pronesl zase strašlivě rychle, a podal Raidenovi mapu. Byla to dost nepodrobná mapa Rukongaiského Východního 74. okresku, kde bylo na jednom místě velké červené "x", jakoby se tam schovával pirátský poklad.
Pak se Shinigami hodně smutně díval na to, jakou kupu Eshenova nejdokonalejšího díla přinesli pro oba kapitány a i toho vlka, a tak se demonstrativně zakousl alespoň do toho svého.

Tomisura Raiden

Raiden dojedl Eshenovo domácí uzený nejvyšší kvality a podíval se na vyslance první divize. Jelikož mu to Kitsune odsouhlasila mohl s klidným srdcem říct: "Tak jo, už mám tým, kde máme začít?" byla to přeci pravda, měl tým, skvělý tým na lovení dezertérů. Artemis je vyčuchá a oni dva zmalují tak, že je jejích vlastní máma nepozná. Prostě jednoduchá záležitost na jedno odpoledne. Nebo možná dopoledne, záleží jaký velitelský čas určí kapitán Eshen. Jenže ten raději napsal post.
Kapitán 8. divize dostal mapu! S velkým červeným X! "Jdem hledat poklad!" zasmál se, když to ukázal Kitsune a přemýšlel jestli v té části rukongai někdy byl. Samozřejmě, že byl. Za dob ve dvojce prochodil všechny okresky, ale nepochyboval o tom, že se to tam za tu spoustu let změnilo. "Vypadá to, že chlapci nechtějí být rušení. Tak tam hold vlítnem," povzdechl si Raiden a ukázal mapu Artemis, aby věděla kam se běží. "Aspoň nějaká informace o jejích počtech?" zkusil se ještě zeptat. Snad se jim Eshenův vyslanec nezadusí Eshenovým uzeným.