4. divize

Taidana Eris

Na tu poznámku si jen povzdychla jelikož si vzpomněla na Takumiho. Toho Takumiho kterému dlužila kopí do obličeje nebo něco. Oooh, toho se nemohla dočkat!
Uuh, 4. divize musí být trochu divná pokud nám ukradli i spodní prádlo... zakonstatovala Eris a opět se po místnosti rozhlédla. To kimono... na moment to vypadalo jako by bylo součástí bankaie? Zeptala se Ammy.

Yato

Taky jsem byl rád za to že mi Kagami poděkoval, přeci s pocitem viny se nedá na plno bojovat! Já jsem se mezitím zase uložil do lehu, hodil jsem přes sebe deku a zachumlal jsem se. Už mi začínala být tak trochu zima a nemocniční oblečení není dvakrát výhřevné. Zavřel jsem oči a jenom jsem se pousmál, což ale mojí náladu vůbec nevystihovalo. Protože ... dost mě znepokojovalo to kde by měla být moje zanpakuto. Po chvilce přemýšlení a mlčení jsem otevřel oči a nechal spadnou úsměv "Kagami ... *nádech* nemáš tušení kde jsou naše zanpakuto?". Jak jsem se ohlížel okolo sebe tak jsem vlastně ani neviděl Kagamiho zanpakuto, takže buď jsou v nějaké kóji a nebo na recepci ... jestli vůbec. Co když jsme je ztratily a nebo hůře ... nám je někdo ukradl?

Izumi Razaki

Razaki vzdychl. Dneska byl zřejmě jeden z těch dní, kdy se ukazovali cizí lidé, kteří se dožadovali odpovědí. Otočil se tedy na Raidena a Kitsune. "Sežeňte prosím kapitána 10. divize a společně zamiřte do mé kanceláře... sejdeme se tam za chvilku. " pak se otočil k té podivné osobě. "Prosím neuražte se, ale mám za sebou nepěkný den, smím prosím vědět kdo jste?" zeptal se. Začínala ho bolet hlava jen z myšlenky, že musí jednat s 0 divizí.

Kagami

Tam tak poloseděl a koukal se kolem. Pořád čekal na tu sestřičku, ale nikdo stále nepřišel. Pak se ale Yato zeptal na dost důležitou otázku. Kagami párkrát překvapeně zamrkal, rozhlédl se. Dokonce se podíval i pod polštář. "Je pryč!" vykřikl. "Jestli jsem jí ztratil ve svět lidí...Alice s Cheshirem mě zabijou..." postěžoval si pro sebe nahlas. To mohlo Yatovi napovědět, že ani on neví, kde jsou zanpakuto.

Daisuke-> "Dobrá." souhlasil doktor Asahina a pokynul Miho, aby ho následovala. "Zatím na shledanou, taichou." rozloučil se s tebou a vydal se ze dveří. Miho se ti lehce uklonila a vyšla ven za ním. Zůstal jsi v místnosti sám. Do své kanceláře ses nakonec dostal. Vše tam vypadalo, jako když jsi ji opustil. Jen na stole bylo více papírů. Dokonce to vypadalo, že se ti někdo staral o tvého mazlíčka.

Yato

Jenom jsem sledoval jak tam Kagami pomalu začíná šílet z toho že nemá u sebe svojí zanpakuto ... Alice a Cheishiro? To zřejmě budou jména jeho zanpakuto. Trošku zvláštní když vlastně v shikai má jenom jednu pistoli ale já bych na to radši nic říkat neměl. Kdyby ho Alice a Cheishiro zabily tak vlastně by zabily sami sebe ne? No, asi mu udělají ještě něco horšího než je smrt. "Určitě někde budou ... jenom teď potřebujeme někoho kdo by nám přinesl oblečení a můžeme se potom vydat svoje zanpakuto najít." snažil jsem se Kagamiho trochu uklidnit. Ale taky mě dost zajímalo kde vlastně jsou, měl jsem svoje pistole přece u sebe a dokonce jednu v rukou! Nevím jestli je to 100%ní ale zřejmě by je měly mít ti kteří nás léčily ... asi.

Daisuke

Lusknutím prstu přivolal svého mazlíčka, který proletěl místností a usadil se mu na rameně.
Poe...jak jsi to tady zvládal, doufám že ti dávali papinkat... Přešel pomalu k malé krabičce na stole a vytáhl z ní plátek sušeného masa. Poe mu pak pomalu slezl po rukávu a vzal si maso z ruky. Nadšením pak zakrákal a přelétl zpět na své bidýlko.
Daisuke se pak přesunul k druhé, trochu větší krabičce a vytáhl z ní fajku. Po pár vteřinách začal bafat a cítit se mnohem lépe.
Pak odložil hůl bokem a pomalu se pokusil našlapovat bez ní...šlo to...už ji nebude potřebovat...cítil radost...
Došel až k oknu a pohledem zkoumal své kasárny, zatímco jeho ruce začaly na stolku u okna chystat Daisukeho speciální vývar...

Akachi Naito

Pohlédl na Canu. Vypadala tak neviná. No každápádně Akachimu to došlo a tak se tedy s opravdu velkou námahou posadil a pravou rukou sundal Caně kyslíkovou masku z obličeje. Poté se radši trochu opět oddálil, aby Cna nevyletěla a nezačala kolem sebe mlátit. Hold Akachi ji znal jako plnou života, né takhle zničenou a polomrtvou.

Kitsune & Razaki -> "To jsem ráda, trochu jsem musela tvé míry odhadnout," usmála se na Kitsune a to o tom receptu odkývala. "To budu jen ráda, moc návštěv nemáme," povzdechla si trochu smutně Yume. Pak na ní promluvil Razaki. "Kdo jsem? To nemusíte vědět..." pronesla zcela vážně. Chvilku počkala, trochu toho dráma a nakonec řekla: "Ale pokud musíte, tak jeho matka," ukázala na Raidena,... "její kamarádka a dodavatelka receptů,..." ukázala na Kitsune, na kterou mrkla,... "... a manželka jedné katastrofy. A vy jste?" Snad mu to stačilo.

Tomisura Raiden

"Kapitána 10té divize? Nevím jestli bude v provozuschopném stavu," poznamenal Raiden. Když ho viděl naposledy, měl půlku hrudníku vtahu a krvácel jak o život. Naštěstí Yume začala přikyvovat, takže asi použitelný byl. "Já pro něj dojdu, ty rovnou vyraž s Razakim zpět asi," usmál se na Kitsune a protáhl se. Věřil, že Hiraishin je v dobrých rukou, takže se po zanpakuto nesháněl. Pak vyrazil do vedlejšího pokoje.

Akachi -> Cana vskutku vystartovala. A pak zase spadla na lůžko. Každopádně, dýchala už sama, dobré znamení. Navíc, začala křečovitě zvedat pravou ruku a něco chrčet. Když jsi se důkladně zaposlouchal, rozpoznal jsi jediné slovo: "Ch-chlast!"
Pak někdo zaťukal na dveře.

Yatokagami -> Oblečení nikde... nikdo nikde. Nemocniční ohozy taky cool, pěkně vzdušné na zádi. Ale začínali jste se nejspíš nudit.

Eris -> "Hmm... bojím se, že z našeho prádla spíš moc nezbylo," postěžovala si Amaterasu. Vždyť všichni byli pěkně na hadry. "Měla bych ti udělat prohlídku... jestli ti nic nechybí," zamumlala po chvíli a podívala se lištičce do očí, zatímco v těch jejích byly už zase jiskřičky.
"No, částečně ano. Pařili k mému bankaii a normálně mi pomáhali soustředit mojí sílu. Není lehké posilovat více osob najednou, obzvlášť, když jsem musela nabít shikai, abych mohla použít bankai," vysvětlila. Teď pro ní byl však její bankai v nedohlednu, takže to prostě byly jen hezké šaty.

Izumi Razaki

Razaki zdvořile kývnul hlavou na znamení úcty. "Já jsem Izumi Razaki... kapitán 1. divize a vrchní kapitán Gotei 13... a hlava klanu Izumi... a otec jedné katastrofy..." řekl. Zřejmě měli oba něco společné... oba měli potomka, co byla naprostá katastrofa. "Rád bych řekl, že jsem o Vás mnoho slyšel... ale obávám se, že jsem do dnešního dne neměl tušení, že existujete..." řekl. "Nicméně se obávám, že nemám čas na rozhovory... " řekl a otočil se na Kitsune. "Pokud můžete, kapitánko..." řekl.

Kagami

Kagami se pokoušel dál hledat. Dokonce se i naklonil z postele a podíval se pod ní, ale nic. Pak Yato řekl něco dost chytrýho. Kagami se na něj podíval a krátce se zamyslel. "Máš pravdu." řekl. Vstal z postele a vydal se ven ze dveří. Vlastně je tedy jen otevřel. Vykoukl a vyšel ven. Hledal nějakou sestřičku.

Kitsune


"Odhadla jste to moc dobře." pochválila Yume Kitsune a usmála se na ní. Pak se Yume Razakimu představila...no vlastně ani neřekla své jméno, ale nevadí, to podstatné zmínila. Raiden se rozhodl jít pro kapitána desítky a ona měla jít s Razakim. Přikývla na Raidenova slova a když se jí Razaki zeptal, jestli může, také přikývla. "Můžu." odpověděla. Pokud je tedy už nic nedrželo, rozloučila se s Yume a vypravila se s Razakim do první divize.

Daisuke-> Nic se nedělo. Všude byl klid a mír. Dokonce ani za dveřmi nebyl rámus. Občas se jen ozvalo zakrákorání od Poa. Takže sis v klidu vařil ten svůj vývar a bafal fajfku.

Yato

Nudu v nemocnici mi zahnal Kagami jak hledal svoji zanpakuto. Bylo to celkem legrační ale zase bylo na něm vidět, že se o svojí zanpakuto dost stará a má o ní strach. Já jsem se byl zatím furt pod peřinou. Když Kagami odešel tak jsem taky konečně vstal z postele. Nejdřív jsem jen tak seděl na kraji postele a nechával proplouvat myšlenky mou hlavou což ale netrvalo nějak dlouho takže jsem se začal nudit. Seskočil jsem z postele a začal se trochu rozcvičovat, měl jsem trochu ztuhlé tělo a furt ležet nedělá tělu dobře. Udělal jsem pár kliků a dřepů. Roztahoval jsem prsty jak na rukou tak i na nohou a ke konci jsem si protáhl i krk. "Tak to by bylo ..." řekl jsem si v duchu pro sebe a šel jsem k oknu. Otevřel jsem ho a trochu jsem se z něj natáhl abych se mohl pořádně nadechnou.

Taidana Eris

Zatracení zloději kalhotek! Vykřikla iritovaná Eris a pak si povzdechla. Vypadalo to že Amaterasu měla další ze svých úžasných nápadů. Copak sem chlap aby mi něco chybělo? Řekla ji ze zkřiveným obličejem. Sice věděla jak to myslela ale teď když neměla svoje síly tak tu bylo něco co Eris chtěla zkusit. Jednu ruku položila na kraj postele a se stylem z ní seskočila aby konečně zase mohla stát na obou nohách a pořádně se protáhnout.
A jakmile byla protažená tak na Ammy ukázala prstem. Hehe... tohle je taky dobré! Protože teď jsem v roli vůdce já! Oznámila.

Akachi Naito

Akachi tedy tipoval správně! Poté se tedy odvážil a naklonil se blíže ke Caně. Chvíli mu trvalo, než mu došlo, co má vlastně Cana na mysli. V nějakém bílém pyžamu se tedy vyškrabal z postele a začal hledat nějakou láhev alkoholu. Ale najednou se začaly otevírat dveře. Akachi začal utíkat rychle k posteli, na kterou si rychle sedl.
Nikam jsem nešel, jen jsem hledal oblečení..
Začal rychle poslušně hlásit a pohledem rychle zkontroloval, kdo že to vlastně vstupuje do místnosti. Trošku doufal v to, že to nebude mladší bratr, aby ho neviděl takhle zničenýho.

Izumi Razaki

"On je sice katastrofa... ale je moje katastrofa... a za nic bych ho nevyměnil..." usmál se Razaki při vzpomínce na svého syna, který nedávno konečně dostudoval na akademii shinigami. Podruhé... tedy už byl v akademii jednou... jen to byl ten jeho klon. Bylo ohledně toho fůra papírování. "Rád jsem Vás poznal..." sklonil Razaki hlavu. Pak kývnul na Kitsune a zmizel...
>>> 1. divize

Daisuke

Pokuřoval, uvařil polévku, spapinkal polévku...to vše v poměrně krátkém čase. I když se mu do toho moc nechtělo, tak se prohrabal papíry, které tu na něj zůstaly. Po vydatné polévce z čerstvých surovin se již cítil lépe a tak se rozhodnul dát se krapet do pucu.
Stoupnul si před zrcadlo a oholil si zárůst...pak si krapet pročísl své bělostné kadeře. Se zájmem hodným doktora si vymáčkl pár beďarů na bradě pak si pár minut prohlížel svůj odraz v zrcadle a v duchu se vychvaloval jak mu to sekne.
Jediné, co narušovalo jeho vzhled bylo jeho Haori. Bylo příliš rozevláté a to se mu nelíbilo. Prohrábl tedy starou skříň na šaty, která zde stála sad už od dob, kdy byl vrchní kapitán ještě opice.
Po chvilce prohrabování našel pěknou zelenomodrou Haori-himo. Kdo ví po kom tu ještě byla...možná dokonce po ní...po Soře...
Bez okolků si haori stáhnul u pasu a vytvořil tak místo, kam si nyní mohl dát svou hůl/zanpakuto.
No nejsem já krasavec?

Taidana Eris

Potom budeme muset najít toho kdo je ukradl pokud je pořád chceš. Odpověděla ji ještě nazpátek. Slib byl slib asi... ten její malej příkaz a otočení a předklonění zatím ignorovala, až tak zapomnětlivá nebyla, pořád věděla jak tohle divný nemocniční oblečení funguje. Ale teď byla na řadě ona!
Bohužel než stihla dát svůj první příkaz, dveře od místnosti se otevřely aniž by se někdo obtěžoval zaklepat a dovnitř vlezla sestřička. Nebo tak alespoň vypadala. Nebyla sice špatná ale takhle vtrhnout do něčího pokoje bez klepání se neslušelo! Už ji chtěla něco říct ale Ammy ji předběhla. Eh...? Sama? Ehhhhhhh?! Vyjekla Eris a přejížděla pohledem z Amaterasu na tu ženskou a zase zpátky.

Kagami -> Ve chvíli, kdy jsi se pokusil vyjít ven tě polapila nějaká bariera, otočila a vrátila zpět do pokoje. Někdo zřejmě nechtěl, abyste šli ven. Na dveřích se pak objevil nápis - Počkejte, prosím.

Eris -> "Ještě jsem mohla říct sensei," dodala Amaterasu na vysvětlení. Žena mezitím došla až k posteli, na kterou položila dva balíčky. Jedno bylo Erisino obleční a druhé to rudé kimono. "Vyspravila jsem ho, během toho, co jsme vás s mým manželem léčili," pronesla s úsměvem k dívkám.
"Děkuji vám," vydechla Amaterasu. Pak zamrkala a rychle vysvětlila: "Tohle je Tomisura Yume. A pokud se nepletu, budete doopravdy matka nového kapitána 8mé divize. Proč jste mi to neřekla?" kulila na ní nevěřícně oči. Yume jen pokrčila rameny a zavrtěla hlavou na znamení, že tohle teď řešit nebudou.

Tomisura Raiden

"Originálnější by bylo, kdyby jsi jí šel pro chlast," usmál se Raiden, který vlezl do pokoje k Akachimu. Pohled na zraněnou Canu ho trochu rozesmutněl. Nesnášel, když viděl členy své divize v tomto stavu. Měl tam dorazit dřív... Každopádně, pro to tu teď nebyl. Hodil Akachimu uniformu, co zabavil na chodbě. Mohla být přibližně jeho velikost.
"Žádají si nás v kanceláři první divize, měli bychom si pospíšit," pronesl k Akachimu. "Jsi schopen?" hodlal se ještě ujistit.

Akachi Naito

A do místnosti vstoupil jinej alkoholik, pohoda. Na Raidenovu poznámku lehce nadzvedl obočí nad pravým okem.
Za dveřmi se nemá poslouchat..
Odpověděl, byla to až moc velká náhoda, prptp Akachi moc nevěřil. A najednou, byl žádanej u vrchního kapitána. Akachi to tak moc podělal, že ho určitě zbaví funkce kapitána 10.divize! Přikývnul Raidenovi jako poděkování, když po něm hodil uniformu. Přetáhnul si jí přes to, co měl na sobě. Stejně tp byly jen kalhoty, vršek těla měl skoro celej omotanej obvazem, tak nebylo v nemocnici potřeba nic nahoru.
Pche, mě jen tak něco nedostane..
Zasmál se a s úsměvem se postavil. I když z té bolesti málem neudržel svěrač. Rozešel se tedy směrem k Raidenovi.

Taidana Eris

Eris si držela svojí vzdálenost od nově příchozí, jen pro jistotu. Alespoň do té doby než uviděla že má jejich oblečení, v tom momentu po jedné z těch krabic skočila jako hladový predátor vidící bezbrannou oběť. Chtěla si ji vzít na svojí polovinu postele ale vysvětlení od Ammy zařídilo že ji krabice s oblečením vypadla z rukou a přímo na podlahu. Tomi... oooh můj...! Se zatemněným výrazem od ní udělala pár kroků zpátky. Tohle bylo... zvláštní...

Kagami

Nedostal se moc daleko. Něco ho totiž ve dveřích zarazilo, pak otočilo a nakonec napsalo nápis, že maj počkat. "A co je sakra zase tohle?" postěžoval si, když stál zase v té místnosti. A to ani nemluvil o tom, že tak byl vystaven pohledu na Yatovu odhalenou zadnici. Kdyby byl aspoň hezká holka...ale tohle...


Daisuke->No...to zrcadlo ti určitě neodpoví. A Poe nebyl papoušek...takže...

Tomisura Raiden

"Neposlouchal jsem, znám jí už dlouhou dobu. Jakmile takhle svírá ruku, hledá flašku. Má vliv na její sílu," povzdechl si kapitán 8. divize a ukázal na křečovitou ruku své členky. Obyčejně by jí hned flašku dal, ale tady jí jaksi neměl.
Raiden si pak kritickým okem prohlédl Akachiho. "No, dovolím si říct, že ti chlápci nám všem dali pěkně zabrat. Všem," poznamenal Raiden, ale raději na to už nemyslel. Měli před sebou další problémy, takže by měli vyrazit. "Pojďme tedy," řekl a shunpem vyrazil do 1. divize.

>>> 1. divize

Eris -> Yume zamrkala, když ti vypadla krabice z ruky a tak překvapeně jsi vykřikla. "Něco v nepořádku?" zeptala se trochu nechápavě. I Amaterasu vypadala překvapeně.

Taidana Eris

Ani Amaterasu si nemyslela že tohle bylo trochu neobyčejné? Mno dobře... zrovna se vrátila tak by se to asi dalo očekávat. Ne... jen... opravdu jsem si nemyslela že bych někdy viděla... um... matku svého šéfa? Takhle mladou...? Zajímavé jak před chvílí mluvila o tom jak mají s Ammy všechen čas ve světě protože nestárnou a teď tohle. Ironické? Možná...

Yato

Čerstvý vzduch byl velmi báječný, takže jsem zavřel oči a začal si užívat vánek a sluneční paprsky které dopadaly na můj obličej. Málem jsem mohl vypadnout po tom co jsem zaslechl zamnou Kagamiho. Chtěl jsem mu říct ať tak neřve ale jak jsem se otočil nemohl jsem si nevšimnou kam míří jeho pohled. "Na co koukáš ..." zeptal jsem se ho negativním hlasem, nebyl jsem zrovna dvakrát nadšený že mi koukal na moje půlky. Proto se zase upevnil na podlaze místnosti, otočil jsem se na Kagamiho čelem a podíval jsem se na dveře ze kterých Kagami jak vyšel, tak i přišel. "Bariéra? Jsme vězněni nebo chráněni ... to asi ne" přeci kdyby jsme byly vězněni tak tam nebude psáno "Prosím" ... Otočil jsem hlavu zase na Kagamiho a čekal co se bude vůbec dít, jestli mi k tomu vůbec něco řekne ...

Kagami

Yato se na Kagamiho podíval a promluvil na něj. Kagami se podíval do stropu. "Na nic...celej dnešek je na nic..." řekl a při tom se svezl po zdi na zem. Tam prostě zůstal sedět a naprosto otráveně koukat do stropu. Nejdřív ho málem zabijou, pak ho obelstil člověk, ze kterého chtěl udělat svého Yodu, pak ho málem zabili a nakonec se probudí v nemocnici v těhle hadrech spolu s Yatem, bez veškerých svých věcí a nemůže odtud ven....co jen komu udělal...Akorát mu asi utekl fakt, že v té nemocnici byl přes noc a tudíž se většina z těch věcí stala už včera.