6. divize

Yato

Po tom co se mi kapitánka přestavila tak jsem se trochu usmál a tenhle úsměv mi zůstal po celou dobu dokud se mě nezeptala jestli jsem nováček. "Ano jsem, právě sem vyšel z akademie" hned po tom co jsem dostal povel si sednout tak jsem se koukl na křeslo a pak na kapitánku. "Ne děkuji, postojím" neměl jsem v úmyslu tam zůstat delší dobu a jak jsem si prohlédl křeslo tak jsem si jistí že by mě odtamtud už nic nedostalo....

Eyuurin

Čekala, co z dívky vyleze, když vypadal tak nervózně. Nakonec se představila a řekla, že jí shání kapitánka. "Mě? Personální změny? Cooo?" Tak trochu nechápala, o co jde, ale tý poslední větě rozuměla až moc dobře. "Juchů, žádný pocení v parném dni..." radovala se jako malé dítě. Pak si uvědomila, že tu není sama a na se Nanaku omluvně usmála. "Hned tam vyrazím." Pověděla dívce a rozloučila se s ní. Cestu ke kapitánčině kancelář si zvolila tu nejkratší. Přitom uvažovala, co od ní kapitánka asi chce.

Rin - Nanaku se s tebou hezky rozloučila, jak se sluší a patří a pak už ti nic nebránilo se ulít z tréninku. Ke kanceláři jsi docupitala poměrně rychle, dokonce před ní nikdo nestál. Najednou když ses koukala na dveře vedoucí do kanceláře, přišel na tebe strach. Personální změny? Kdo ví, co tím má kapitánka na mysli. Udělala jsi něco špatně?

Taiketo Suki

se opět zahleděla do papírů. "Yato-san, vítám vás v 6. divizi. Nevím, jestli jste se už měl šanci porozhlédnout a udělat si obrázek sám, ale já musím říct, že jsme přívětivá divize a věřím, že pro vás nebude problém mezi nás zapadnout. Hned vám přidělím klíče od vašeho pokoje," řekla kapitánka a dnes už po několikáté zalovila v krabici s klíči. Vytáhla ten s číslovkou 42 a podala mu jej. "Pro začátek se vás asi zeptám, máte nějaké otázky? Zajímá vás něco ohledně divize?"

Yato

Poslouchal celou dobu co mu kapitánka říkala a sledoval i pohyb jejích úst, popravdě už chtěl někam vyrazit aby se porozhlídl po divizi a po ostatních divizích. "No zatím jsem se nestihl moc porozhlédnout po divizi, zatím jsem viděl jenom bazén" řekl a pak začala kapitánka hledat v krabici klíč "Měla by si ty klíče dát na zeď takhle je to neefektivní", pomyslel si a když mu podávala klíče tak si je s radostí vzal a všiml si že má pokoj s číslem 42 "To bude těžké si to zapamatovat ale co už", pomyslel si a pak když se ho kapitánka zeptala jestli mám nějaké otázky tak jsem po chvilce odpověděl "Mám pár otázek a asi nejdříve se zeptám jaké máte plány s divizí a třeba semnou? A rád bych někdy s vámi zašel na večeři jestli by jste měla čas" po dokončení věty se usmál a ještě dodal "Jinak vždy mi řekněte jestli budete chtít pomoct Kapitánko jsem k vaším službám" trochu se uklonil a měl po celou dobu příjemný a hezký úsměv.

Eyuurin

Cesta ke kanceláři netrvala dlouho. Celou dobu ale uvažovala, co po ní kapitánka chce. Měla trochu rozporuplné pocity. Personální změny? A jaký? Snad nemám nějaký průšvih a já neskončila jako čistič bůh ví čeho... Myšlenky se jí honily hlavou opravdu různé, od těch nejhorších možných scénářů, až po ty dobré. Došla ke kanceláři zastavila se před dveřmi. Nikdo tu nestál, což bylo dobré. Nechtěla, aby jí někdo viděl tahle nervózní. No, nakonec se zhluboka nadechla a zaklepala.

Taiketo Suki

Poslouchala Yata a nestačila se divit vlastním uší. Jaké mám plány s divizi.. No, jednoduché, vycepovat vás pořádně, abyste se neváleli u bazénu. "Plány. Zatím vám můžu říct, že se za chvíli bude konat trénink na nádvoří, aby se divize udržela v kondici. Takže byste se pak měl připojit.."
Na jeho výrok o večeři nevěděla, jak má zareagovat. Byl drzý. Nakráčel si k ní do kanceláře, poprvé se setkává se svým nadřízeným a zve jí na večeři! Navíc je zasnoubená a má dvě děti.. Ty teď mimochodem spinkaly v kolíbkách vedle kapitánčina stolu.
"Večeři? Na to že se vidíme prvně si celkem dovolujete, Yato-san," odsekla Suki popuzeně. Byla kapitánka. Měl by se k ní chovat víc uctivě.
Z nepříjemného ticha je vyrušilo klepání, Suki se viditelně ulevilo. "Dále," zavolala Suki hlasitě.

Yato

Takže kapitánka měla plány držet divizi kondici což mi přišlo docela dobrý nápad takže jsem se těšil. Po tom co jsem řekl že bych měl v plánu jít na večeři tak to asi kapitánka trochu pochopila špatně ale měl jsem to říct trochu jinak "S tou večeří jsem to nemyslel takhle ale jenom jsem váš chtěl víc poznat víte ale je to na vás, do ničeho váš nebudu nutit" raději se omluvil a vysvětlil jak to myslel stejně bych asi neměl čas na večeři. Po té někdo zaklepal a kapitánka zařvala vstupte a já jenom dodal "Nebudu váš rušit" šel jsem pomalu ke dveřím.

Eyuurin

Počkala na vyzvání a když přišlo, pomalu otevřela dveře. Spatřila kapitánku, jak seděla za stolem a nějakou cizí osobu, která byla nejspíš na odchodu. Že by nováček? uvažovala a poté se podívala opět na kapitánku. Zdála se jí naštvaná, což v Rin vzbuzovalo respekt. Vešla dovnitř a stoupla si vedle dveří. "Omlouvám se jestli vyrušuji, ale prý jste se po mě sháněla, kapitánko," řekla a opět se podívala na toho cizího shinigami. "Ale pokud jsem přišla nevhod, klidně počkám venku." Dodala rychle.

Taiketo Suki

nebyla moc namíchnutá, spíš lehce podrážděná. Zřejmě to ale na ostatní budilo respekt. Na druhou stranu nechtěla, aby byl Yato jako nováček hned vyděšený. Aby si takový zážitek odnášel jako první setkání se svou kapitánkou. "Příště se vyjadřujte jasně, Yato-san, přeji vám hezký den, zapojte se do tréninku a kdybyste s čímkoliv potřeboval pomoct, tak se na mě neváhejte obrátit...Na mě nebo na podkapitána Eshena-san," řekla o poznání smířlivěji, pak už se její pozornost koncentrovala na Rin. "Zdravím vás, Rin-chan, nevyrušujete v podstatě na vás čekám." Pousmála se Suki a náznakem ruky ji nabídla posezení v křesle. "Sedněte si, ráda bych s vámi něco vážného probrala," řekla kapitánka vážně, ale vzápětí na ni mrkla. Nechtěla, aby ještě ona měla obavy.

Eyuurin

Pendlovala pohledem mezi těma dvěma a utvrdila se v tom, že ten cizí shinigami je to nový člen divize. Podle toho, co řekla kapitánka, byl ten nováček nejspíš nějako neslušný. Docela jí to, jako milovnici drbů, zajímalo. Když jí kapitánka vyzvala, aby si sedla, chvíli se na křeslo váhavě dívala a poté si sedla. "Něco vážného..?" optala se obezřetně, ale byla v tom znatelně slyšet i zvědavost. Stále v ní hlodal ten červíček pochybností, že má nějaký průšvih. Ovšem výraz kapitánky jí nepřipadal, jako kdyby měla průšvih, takže její obavy trochu klesly.

Sen Kagami

Potěšila ho reakce Ayame-chan. Připadal si najednou jako tvrďák, ke kterému všichni vzhlížejí. Rozhodně na ně dělal dojem, tedy alespoň si to myslel. 
"Jistě. Vem si to takhle, Ayame-chan...v divizi je snad milion lidí, takže čtyři chybějící se snadno přehlédnou. A když se vyplížíme z divize, můžeme tvrdit, že jsme o tréninku nic nevěděli, protože jsme byli mimo divizi." pověděl dívkám svou teorii. "A čím dřív se odtud zdejchneme, tím větší máme šanci, že nám uvěří. Takže...chcete v tomhle počasí jít trénovat s celou divizí nebo se odtud pohneme někam...třeba do kavárny nebo tak něco?" dodal ještě. Všemu, co řekl, věřil a dávalo mu to smysl. Teď už záleželo jen na tom, jestli to dívky přijmou.

Yato

Byl jsem moc rád že mi kapitánka odpustila nebo aspoň možná. "Dobře" otočil jsem se a zamával na rozloučenou ale ještě než jsem odešel tak jsem se uklonil Rin a odešel jsem, zavřel jsem ještě dveře. Popošel jsem od dveří trochu dál a v duchu si říkal "Jáj příště budu muset mluvit stručně" oddychl jsem si a usmál se. Rychlejším tempem jsem šel po abych našel svůj pokoj. Když jsem stál před pokojem tak jsem uplně zapomněl se zeptat jestli tam se mnou nikdo je. Nemám moc rád společnost spíš bych byl radši sám ale ještě vůbec nevím. Zkusil jsem dveře jestli jdou otevřít a popřípadě vejít.

Omluva :

Taiketo Suki

lehce se pousmála a upřela svůj pohled na Rin. "Rin-chan, dlouho jsem nad tím přemýšlela a nakonec jsem se rozhodla, věřím, že se vám mé rozhodnutí bude zamlouvat. Co byste řekla na to být třetím důstojníkem?" Optala se kapitánka bez okolků.

Ayame-chan

podívala se na Kagamiho, potěšeně vypískla a vyskočila na nožky. "Nepůjdeme na trénink! Máte pravdu, čtyři chybějící nikdo přeci postrádat nemůže. Vy jste tak odvážný, Kagami-san," řekla Ayame okouzleně a už se hrnula ke dveřím. "Kavárna zní jako dobrý nápad!"
Její dvě zbývající kamarádky se také pomalu zvedly. Blonďatá Asuka vypadala stejně nadšeně jako Ayame, zato Kiku-chan, ta která s tebou ještě nepromluvila, se zdála více vyděšená než předtím.

Yato - Dveře se bez problému otevřely a tobě se naskytl pohled na skromně zařízený pokojík. Nebylo to nic luxusního, na druhou stranu měl jsi tu všechno, co se zdálo být potřebné. Postel, noční stolek, nějaký ten úložný prostor... Zatím to vypadalo, že jsi zde ubytovaný sám.

Eyuurin

Čekala, co kapitánka řekne. Ovšem to co přišlo bylo... pro ní naprosto překvapující. Skoro celou dobu totiž uvažovala, jestli nemá nějaký průšvih, ale toto. Bylo na ní jasně vidět překvapení. Přeci jen v divizi nebyla moc dlouho, ovšem to ani Eshen a stal se z něj podkapitán. Hlavou jí lítala jedna myšlenka a druhou. Pak si uvědomila, že kapitánka nejspíš čeká na její reakci. "Etooo... Co bych asi tak měla říct... Co to obnáší? " Doufám že ne něco těžkého. Uvažovala a u toho se usmívala jako sluníčko na hnoji. Přitom si hrála s pramenem vlasů, který si natáčela na prst.

Yato

Vešel jsem do svého pokoje a z prvního pohledu to vypadalo jako normální pokoj, oddychl jsem si a usmál se. Vešel jsem pomalu dovnitř a začal po pokoji šmejdit, díval jsem se okolo sebe, pod sebe a nad sebe, hledal jsem jestli nenajdu něco co by naznačovalo že tu nejsem sám. "Docela hezký pokoj" usmál jsem se a trochu si uvolnil svoje oblečení aby nebylo tak těsné jak jsem do teď měl. Sedl jsem si na postel a díval se jestli tu jsem vážně sám.

Sen Kagami

Kagami se cítil skvěle. Dělalo mu dobře, když ho obdivují krásná děvčata. Ayame-chan s Asukou-chan se jeho plánu okamžitě chytly.  
Kagami se už chystal vydat ke dveřím, když mu došlo, že je tu něco špatně. Podíval se na Kiku-chan, která vypadala vyděšeně. Čeho se mohla tolik bát? Kagami to netušil. Přišel k ní blíže. "Děje se něco, Kiku-chan? Jestli se necítíš na to jít do kavárny, tak můžeme jít jinam..." pronesl a povzbudivě se na ni usmál. Nechtěl jí do ničeho nutit, takový on nebyl. Dokonce by možná i zůstal v divizi, kdyby se Kiku-chan, rozhodla nejít. Chtěl se totiž řídit pravidle, buď všichni nebo nikdo.

Eyuurin -> Kapitánka se chystala odpovědět, jenže vtom vběhl dovnitř shinigami, který trval na tom, že ji potřebuje a že je to velice naléhavé, takže musela Suki chtě nechtě odejít za povinnostmi. Určitě bude na bližší informace o povýšení čas později. Ty jsi tedy osaměla.

Eyuurin

Do kanceláře vběhl shinigami s tím, že je kapitánka potřeba jinde. Vypadalo to, že je to naléhavé. Když kapitánka odešla, chvíli uvažovala, co udělat. Pak si uvědomila, že je stále v kapitánčině kanceláři a tak se radši zvedla a vyšla alespoň na chodbu. Pomalým krokem se vydala chodbou, nemajíc žádný určitý směr. Hmmm... Když všichni trénují, mohla bych se jít nenápadně shladit do bazénu... Nebo si dojít někam na jídlo... uvažovala, co by mohla dělat teď, ale nějako se nemohla rozhodnout. Trénovat v takovém počasí se jí nechtělo, ale zase jen... Kdyby trénovala, nemusela by dopadnout tak, jako na misi v Hueco Mundo. Při té vzpomínce se kysele ušklíbla. Ovšem vzpomínání jí s rozhodnutím, co dělat teď, moc nepomohlo. Bezcílným blouděním se dostala ven před budovu. Zády se opřela o zeď a sklopila hlavu, aby jí sluníčko nesvítilo do očí.

Eyuurin -> Jak jsi tam tak stála, kolem prošla černovlasá dívka, která vypadala docela vystresovaně. Rozhlédla se kolem sebe, a když tě uviděla, přiřítila se přímo k tobě. "Co se tady flákáš? Nečteš snad nástěnku?! Máš být na patrole v Rukongai, v severní části ráno hlásil někdo nějaké nepokoje! A s tebou má jít nějakej Sen Kagami, kde je ten?? Já se z těch nováčků asi zblázním!" zavrčela a chytila se zoufale za hlavu.
(pač Nawaki nic nepíše, tak si beru i Kagamiho, jestli to nevadí, ve dvou to bude lepší :-))

Eyuurin

Stála opřená o zeď a vlasy jí splývaly kolem tváře. Když kolem ní někdo procházel, zvedla hlavu a zadívala se na něj. Teda, na ní. Byla to černovlasá dívka a Rin přišla lehce vystresovaná nebo nervózní. Nebo něco takového. Čekala, že dívka jen tak projde, ale ta místo toho zamířila k ní. Trochu s sebou cukla, když na ní ta dívka promluvila. "V Rukongai?" zopakovala tiše. Ne, o ničem takovém neslyšela a ani nic takového nečetla. "Sen Kagami? Nikoho takového neznám." řekla klidně. "A až takový nováček nejsem..." dodala v duchu lehce rozhořčeně. Ani si nebyla jistá, proč ji to tak vadilo.
(já proti hře s Kagamim nejsem ^^)

Eyuurin -> Dívka jen zachrčela. "Fajn, tak se připrav a potom na něj počkej tady, já ho jdu zatím najít," vyštěkla a odběhla někam dovnitř.

Kagami -> Nevím, kde přesně jsi, ale ať jsi kdekoli, našla tě tam černovlasá dívka, seřvala tě, že ignoruješ povinnosti, a poslala tě pro výbavu a následně ven, kde se máš setkat s členkou divize jménem Seiko Eyuurin a vydat se s ní prozkoumat nějaká poplašná hlášení z Rukongaie.

Sen Kagami 

Zrovna se bavil s Kiku-chan, když se zpoza rohu vynořila nějaká černovláska a seřvala ho na tři doby jako malé dítě. Kagami se zmohl jen na polekané přikývnutí. Dívka ho překvapila nepřipraveného. Nechápal, za co ho seřvává. Byl v divizi teprve pár hodin, maximálně, tak kdy měl mít čas kontrolovat nějakou nástěnku nebo kam se takovýhle věci věšej. "Pardon, dámy, budu muset jít. Povinnosti volají." pronesl  k Ayame a ostatním a vypařil se do pokoje. Tam si zabalil vše, co považoval za nutné a možná i pár dalších věcí... Nikdy na misi totiž nebyl a tak pořádně nevěděl, co si vzít. Když už toho měl dost, odešel z pokoje, zamkl a vydal se ven najít tu takzvanou Eyuurin. Už teď jí v duchu říkal Rin-chan.

Eyuurin

Sledovala, jak dívka odchází a myslela si o ní své. Poté se vydala ke svému pokoji, připravit se. Přeci jen nemohla jít do Rukongaie v plavkách. U toho si taky uvědomila, že byla u kapitánky v plavkách, což asi nebylo zrovna... slušné. Ale co měla dělat, když šla hned od bazénu. Když došla do pokoje, usušila se a převlíkla. Ale vlasy měla stále mokré od toho, jak si v bazénu hrála s rybou. Nakonec se vrátila tam kde byla a čekala, až se ukáže ten Kagami.

Sen Kagami

Když Kagami přišel na místo, kam ho ona černovlasá dívka poslala, uviděl během chvilky bělovlasou dívku. Už na první pohled mu připadala kawaii. Vypadala mladší než on, ale jak už se za těch 73 let, co je na světě, naučil, nemuselo to nic znamenat. 
Došel až k dívce. "Zdravím. Seiko-san? Jsem Sen Kagami. Omluvám se, jestli tu čekáte moc dlouho, teprve před chvilkou jsem se o misi dozvěděl." pronesl směrem k ní s omluvným úsměvem. Tohle byla jeho první mise, neúspěch se neodpouští. Tedy alespoň on by si ho neodpustil. Docela ho zajímalo, co je na misi čeká. Pořádně totiž ani nevěděl, o co jde.

Eyuurin

Nemusela čekat ani moc dlouho a objevil se červenovlasý mladík, který na ni promluvil. Zvedla tvář a prohlídla si jej. Poté s úsměvem odvětila: "Ne, nečekám dlouho, popravdě jsem ještě před chvílí měla na sobě plavky. A abych byla upřímná, tak jsem o tý misi taky nevěděla." Musela se ušklíbnout tomu, že je nejspíš oba seřvala ta černovlasá fúrie. "Jinak moje jméno je Seiko Eyuurin, ale říkej mi Rin." představila se oficiálně. Kagami jí zatím přišel jako milý a pohodový chlapík, se kterým je sranda. Což se jí zamlouvalo. Už jen aby ta mise byla v pohodě.