Propast pokladů

Po Baruiných slovech bylo dlouho ticho, nakonec však Aeira protla ticho. Nevypadalo to, že by jí nějak tvá slova zasáhla. Nejspíš sama brala ztrátu zraku jako tu lepší alternativu.

Aeira

Neudělal se mnou nic...tedy...udělal by, pokud by měl šanci. Nedával mi žádnou šanci na útěk a tak nebyl ostražitý. Použila jsem gargantu k útěku. Již tehdy bylo nebezpečné ji používat, ale tak nějak jsem měla štěstí. Neroztrhalo mě to, jako posledního, který gargantu použil, ale místo toho mě to poslalo sem, tak jako nejspíš i vás. A jak jsem řekla...beze mě jeho dílo nebude kompletní! Proto sem také poslal mnoho jiných hollow, aby mě přivedli a taky proto jsem zaútočila na vás...měla jsem vás za další jeho poslíčky! Proto vám nabítím, že vám pomohu z Propasti pokladů a žádám za to jediné...ochranu před Yuuchouem a jeho poskoky! Opět se odmlčí a čeká na vaší odpověď. Mohli jste odmítnout a zkusit najít cestu sami, ale vzhledem k velikosti propasti a jejímu jménu to mohlo trvat dny, týdny, možná i roky.

Baru

se zamyslela. Potom pronesla:
"Hm, zdá se mi, že sama jste dost silná, dosud jste se těm jeho poskokům bránila. Ale i když vám slíbíme pomoc, určitě chápete, že tu nehodláme zůstat napořád? Chceme se především nějak dostat domů! Ale hádám, že než se nám to podaří, můžeme spojit síly...?" Její hlas se vytratil v otázce, jak čekala na reakci od Razakiho a Amarua, jestli nemají nic proti. Zdálo se jí to jako celkem dobrý nápad, pokud se odtud doopravdy nedokážou dostat sami, což by asi nejdřív měli prozkoumat. "Mám jen jednu otázku, proč tu zůstáváte? Nebylo by pro vás lepší odtud utéct, když znáte cestu ven, a skrýt se někde daleko, kde o vás Yuuchou nebude vědět? Chápu, že by vás hledal, ale tady o vás ví!" nemohla si pomoct a musela se zeptat na to, co jí vrtalo hlavou. Jestli už odtud našla cestu ven a dokázala se bránit hollow, kteří sem přicházeli, pak jí ztráta zraku nemohla být až tak na obtíž...

Amaru

No jako pokud se odsud dostaneme, tak jsem pro spolupráci. Vůbec se mi tu nelíbí a chci se dostat domů. řekl jsem a posadil se. Začal jsem si vymetat písek z vlasů ale moc mi to nešlo. Nakonec jsem to vzdal a tvářil se fakt naštvaně, což naštěstí nikdo ve tmě neviděl. Zapíchl jsem Turiela do písku a za jeho pomoci se dostal na nohy. Pak jsem si ho zas upevnil na záda. Tak co? Dem hned ne?

Izumi Razaki

No, chránit vás můžeme. Ale nechci za vás bojovat vaši válku. A ani nemyslete na to, že byste nás podfoukla, jako Yooda. Je proti mé přirozenosti věřit hollow, pokaždé to dopalo špatně. Takže pokud vám věří fukutaicho Baru, tak vás doprovodím, ale nebudu pro vás riskovat svých kolegů, chci aby to bylo jasné... řekl jsem zcela nekompromisně...

Aeira

Mohli jste být rádi, že jste neviděli její výraz. Nejdřív promluvila k Baru. Možná jsem silná, ale jsem sama...Yuuchou je velmi silný a má tolik poskoků, že než bych se probojovala k boji s ním, tak bych byla polomrtvá...a bohůžel...jediná cesta z Propasti pokladů vede přes Pevnost Veselí! Pak se její slova obrátí k Razakimu, vzhledem k tomu, že Amaru byl pro. Docela chápu, že se vám za někoho jako já nechce riskovat své přátele. A chápu to...myslím, že se můžeme dohodnout. Tak tedy...pojďme. odmlčí se a odejde pryč, ale neviděli jste kam. Bylo by dobré mít nějaké světlo!

Izumi Razaki

Fukutaicho? Prcku? Chci Vás mít oba na očích. Kdyby něco. Nehodlám ztratit kvůli tomuhle proklatému místu další přátele... řekl jsem dost vážně. Nezapomněl jsem na to, jak mi tohle místo sebralo vše na čem mi záleželo. Rozhodně jsem to nehodlal zopakovat. A vy půjdete první, beztak jste jediná, kdo to tu zná... dodal jsem.

Aeir

Se vydala směrem, který vedl k východu. Jediný problém byl, že bez světla, jste jaksi neviděli kam jít a navíc jste taky zakopávali o kameny a hrboly na zemi.

Baru

poslouchala Razakiho podmínky. Byla teď ráda, že ho má s sebou, protože to byla přesně její slova, jen je ze slušnosti váhala vyslovit. Taky nehodlala umřít pro nějakou hollow, jakkoli dojemný její příběh byl. Ano, probudila její soucítění, byla pro ni oslepenou ženou, která touží po svobodě... Chtěla jí pomoci, ale za její život jí to přece jen nestálo.
"Umm... nějaké návrhy, jak si trochu posvítit?" optala se, když vyrazili. Posvítila by kidem, ale tak nějak neměla energie nazbyt. Doufala, že někdo z ostatních na tom je lépe... a nebo že má s sebou baterku. Ona v podstatě šla z nemocnice, takže byla povážlivě nevybavená! To ji velice rozčilovala, byla totiž zvyklá kamkoli na mise si balit všechno, co by mohla potřebovat, a bez toho se cítila nesvá.

Amaru

Udělal jsem krok za naší novou hollow kámoškou a zakopl. Natáhl jsem se do písku. Už jsem to v sobě nemohl dál dusit. Zašmátral jsem rukama v různých záhybech svého šatstva. Na zem vypadla akční figurka kapitána 11. divize, švýcarák a velice stará a nevkusná váza. Nakonec jsem nahmátl co jsem potřeboval. Cvak kužel světla dopadl na zem. Podíval jsem se na ostatní, pokrčil rameny, sesbíral svoje věci a šel dál

Aeir

Když Amaru ozářil propast kuželem světla, byla už Aeir daleko před vámi. Šla pomalu, ale tím že jste neviděli kam jde jste se vydali kapku jiným směrem, takže jste to teď museli dohnat. Vaše cesta trvala dlouho, protože se v písku špatně kráčelo a Aeir celou dobu mlčela...Kráčeli jste už něco přes hodinu a stále to nevypadalo, že by jste se blížili ke konci, v tu chvíli Aeir promluvila. Chtěla jsem se zeptat...říkali jste, že pocházíte ze Soul Society...jaké to tam je...jak to tam vypadá. Vypadala, že jí to dost zajímá.

Izumi Razaki

Hezky prohlásil jsem, ale těžko říct, zda to byla odpověď na otázku té hollow, nebo na "inventář" našeho maskota. Nejpravděpodobněji to ale byla reakce na limitovanou edici Izanagiho akční figurky, kterou museli stáhnou z prodeje poté, co se stalo, že usekla ruku nějakému spratkovi, co jí nechal prohrát v boji s akční figurkou zesnulé kapitánky Sory...

Baru

Figurka se jí taktéž líbila, ale byla dostatečně slušná na to, aby se aspoň pokusila zodpovědět otázku Aeir.
"No... je to tam úplně jiné než tady. Jestli jste byla někdy ve světě lidí, tak je to tam hodně podobné. Jestli ne... tak to bude chtít víc popisování..." Čekala, jestli se o to Aeir dále bude zajímat či jestli odsouhlasí, že ví, jak to vypadá ve světě lidí. Ale byla ráda, že může ějak zabít tu dlouhou cestu a nemyslet na svá zranění. Navíc vzpomínky na Soul Society jí dávaly sílu!

Aeir

Z dřívějšího života si toho tolik nepamatuji...ale myslím, že si to dokážu představit... Pronese Aeir potichu. A děláte vy shinigami i něco jiného, než že lovíte hollow? Vypadalo to, že jí otázka shinigami dosti zajímá, ale také to mohlo být způsobeno dlouhodobou samotou a potřebou po kontaktu.

Baru---> Najednou jsi měla opět podivný pocit, jako by tě někdo pozoroval. Necítila jsi reiatsu a nevěděla jsi, jestli je to opravdu tak jak se ti zdá, ale prostě ti přišlo, že tě sleduje někdo nebo něco a je to napravo od tebe. Pokud ses tam podívala, nic jsi neviděla ale stále jsi měla ten pocit.

Baru

"No, vlastně... asi jak kteří. Já třeba jsem moc hollow nelovila. Někteří z nás spíš léčí nebo se zabývají dalšími věcmi, které potřebujeme k chodu naší organizace..." odpovídala, ale pořád se jí zdálo, jako by ji ze tmy napravo někdo sledoval. Bylo to hrozně nepříjemné, až ji z toho mrazilo, jako by věděla, že tam někdo je, ale vůbec nic neviděla. Instinktivně přidala do kroku a snažila se být v pozici, aby byla od pravého okraje osvětleného prostoru co nejdál.

Izumi Razaki

Ano, já normálně třídím složky, zakládám dokumenty, katalogizuju položky a eviduju shinigami, lovení hollow je spíš takovej melouch... řekl jsem bezmyšlenkovitě a přemýšlel, jak bych od toho prcka mohl získat tu figurku. Moje akční figurka Izanagiho byla ta nudná, kde stál na hromadě mrtvých hollow

Amaru

Lovení hollow? Jedinej hollow do kterého jsem kdy píchl mi sežral zanpakuto protože měl tvar a koznist, kontenzi, no prostě byl jako Haribo medvídek. To v jednom vyvolá fóbii z píchání hollow. A jezení Haribo medvídků řekl jsme a dál svítil na cestu

Aeir

Se zahihňala při Amaruových slovech. I přes předchozí neshody se jí ten prcek začínal líbit. Ooo, ale to úplně rozbíjí mé představy o shinigami zabijácích...víte...hollow má shinigamiho jako....synonimum pro žrádlo. Ale já si myslím, že je shinigami kámoš...ne žrádlo! Rozhodila nadšeně rukama a vám účesy počechral lehký větřík. Ještě mě zajímá jedna věco..snad vás to neurazí, ale jak vypadáte?! Zeptala se s tónem silného zaujetí.

Baru---> To něco jsi cítila stále...jako by na tebe upřeně hledělo..nebylo to příjemné...pak ten divný pocit zmizel a nahradil ho jiný...jako byse to něco blížilo k tobě...(A protože jsi byla zlá!!) Pak jsi měla divný pocit, že ti to něco vlezlo na záda a nechalo se nést, ale stále jsi nic neviděla!

Amaru---> Najednou jsi měl pocit, že jsi zahlédl slabé namodralé světlo vycházející odněkud...vypadal oto však spíš jen na nějakou vidinu.

Amaru

Vůbec jsem tomu světlu nevěnoval pozornost. Jak vypadáme? No to se blbě popisuje. Asi by to mohla popsat fukutaicho. Popisovat sám sebe nemá moc cenu, je to děsně zkreslený řekl jsem a opět se pokusil dostat písek z vlasů. Ale pořád to moc nešlo

Baru

"Umm..." Ta otázka ji zarazila. Bylo hodně absurdní tady tápat tmou a popisovat slepě hollow svůj vzhled. Přemýšlela o tom, co slyšela ještě v Seireitei od kapitánky Myamoto. I v Soul Society prý žili hollow, kteří neměli shinigami za žrádlo... Tak se rozhodla to také Aeir říct. "Víte, slyšela jsem, že v Soul Society je organizovaná skupina hollow, která smýšlí podobně jako vy, možná byste se k nim mohla připojit, až se odtud dostanete!" Ovšem to pořád neřešilo onu otázku. "No... Amaru-kun je takový... pomenší a má zrzavé vlasy, Razaki-san je urostlý a brunet..." Bylo to dost trapné, tak už radši nic dalšího neříkala. Navíc měla hrozný pocit, že to něco, co na ni ze tmy koukalo, jí teď skočilo na záda. Snažila se nenápadně nahmatat, jestli na zádech něco nemá, aniž by na sebe nějak upozornila. Pomalu začínala ztrácet nervy.

Izumi Razaki

Jak dlouhá cesta to ještě bude? Tady prcek vypadá, že každou chvíli vybuchne a mě to taky právě 2x nebaví. Nemohli bysme trochu zrychlit? Ještě chvíli v Hueco Mundo a asi něco vybuchnu zavrčel jsem netrpělivě. Rovněž jsem začínal mít Hueca Munda plzné zuby a toužil jsem už konečně vypadnout...

Aeir

Pořád to nemůže být více zkreslené, než si vás představuju já... Pak si vyslechne Baru. Skutečně? To...to by bylo úžasné se k nim dostat...žít v míru a klidu...byla by to příjemná změna...a co se týče pana Amarua...tak jsem si jej představovala jako blonďáka...Mladého a vysokého...zajímavé. Pousmála se, na popis Razakiho neodpovídala. Pak se zastavila a otočila na Razakiho. Snad už ne moc daleko...zrychlit...to bychom mohli, ale obávám se, že s vámi nebudu moct držet krok. Moje sonido není příliš dobré... Stála a čekala.

Baru---> I když ses snažila něco, nebo někoho nahmatat, nenahmatalas nic a jakmile jsi začala hmatat, zmizel ten podivný pocit na zádech, i podivnýpocit sledování. Nejspíš to bylo pryč, pokud to tedy něco bylo.

Izumi Razaki

Fajn, tak nezrychlujme... každopádně, možná je to úplná blbost... ale nedokázal by tady prcek něco udělat s vašima očima? Léčení mu celkem jde... ale jak říkám, možná je to fakt kravina, vůbec se v léčení nevyznám. Pod mým dotykem umírají i neživé objekty... řekl sem tak nějak z nudy. Vracet zrak hollow nebyl sice nejlepší nápad, ale asi jsem cítil nějakou lítost, nebo tak něco.

Aeir

Zpozorněla. Nemohu to vyloučit a rozhodně bych si přála, aby to dokázal, ale vzhledem k tomu jak jej vyčerpalo léčení tady paní..ehm..Balu? Né nechci zbytečně riskovat jeho zdraví kvůli nejisté léčbě svých očí...slepota je něco, s čím se dá žít... Pokývá hlavou a pokračuje dál...

Amaru

Hele zase tak vyčerpanej nejsem. Mám ještě tunu energie! Navíc "paní Balu" byla dost vážně zraněná. Mohl bych to zkusit možná. Ale fakt nevím jak by to dopadlo, nikdy jsem to nezkoušel. A moje léčivé schopnosti jsou přinejlepším průměrné. řekl jsem a zastavil se. Posvítil jsem v kruzích kolem sebe a rozhlédl se. Měl jsem ňákej divnej pocit

Aeir

Otočila se na Amarua a sňala si masku. Opět odhalila tu nelidskou rýhu v místě, kde měly být oči. Pokud si věříte, že byste to zvládl, dal by jste mi to nejkrásnější...co mi kdy kdo dal... Stála naproti Amaruovi a čekala co udělá, jestli si na léčení opravdu troufne.