3. divize

Minami Isanami

Dívala sa zvedavo na dvere a otočila sa lenivo na bok na posteli. Trochu sa pousmiala, keď pootvoril dvere.
“Môžeš.“ Povedala mu nakoniec, keďže by asi inak dovnútra nevliezol. Prekvapene sa naňho zahľadela, keď povedal, že jej niečo priniesol, ale to ju nijako neprinútilo posadiť sa. Teda, jednou rukou sa podoprela a dívala sa naňho zvedavo.

Amaru

Pomalu jsem vešel dovnitř, s nějakým chrastivým předmětem v ruce. Podívej co jsem sehnal ve skladu nee-chan řekl jsem a zvedl soustavu prkýnek na 2 řetězech. Houpačku tu asi nemáme, tak jsem nějakou vyhrabal řekl jsem

Minami Isanami

Dívala sa naňho udivene a nakoniec sa aj posadila. Potom natočila hlavu trošku do strany, ale stále naňho pozerala.
“Húpačku? To myslíš vážne, Amaru? Veď si mi sám povedal, že nechceš robiť hanbu a tak.“ Povie mu a vykúzlila na svojej tvári pobavený úsmev. Vypadalo to, že ju to dosť pobavilo. Predsa len, predtým si na také detské veci sťažoval a teraz ich zháňal

Aka Masamune

Přistoupila jsem skoro až ke stolu. Nemohla jsem si nevšimnout malé hromady složek, ze které kapitán vydal zrovna tu moji. Trochu mě zajímalo co v té složce musi být napsáno, že jsem byla vybrána zrovna já. Nenapadně jsem se usmála a podívala se na kapitána. "Ano. Kolují o vás různé pověsti a řeči. Některé i velmi strašidelné. Ale pokud mi tímto nabízíte místo podkapitána a věříte, že jste vybral dobře, velice ráda budu tuto funkci plnit jak nejlépe dovedu." odpověděla jsem. I když tato funkce je někdy dost náročná, věděla jsem, že mi i pomůže o krok dal k nalezení mého přítele.

Izumi Razaki

Musel jsem se trochu ušklíbnout. No jo, nevěřte všemu, co se povídá. řekl jsem a zasmál se. Ale ano, procházel jsem si složky a myslím si, že na to máte řekl jsem a vytáhl svojí starou pásku z šuplíku. Kromě toho taky několik dokumentů k podepsání... Máte zájem o tu práci? Pokud ano, podepište tady, tady, tady a tady, pak tady, tady, tady a tady...

Aka Masamune

Nenapadným pohledem jsem se podívala na starou pásku. Měla na sobě pár šramu a byla takova.....mno prostě stará. Ale více mě zděsilo, že budu muset dat tolik autogramu. Ještě že u sebe nosím mojí věrnou propisku, která mě ještě nikdy nezklamala a napsala semnou již tolik zradných testu. "Ano mám zájem o toto místo." Řekla jsem a Vyndala jsem tedy propisku z nejhlubší kapsy, zacvakla a začala se podepisovat. Jeden podpis lepší než ten druhý.

Izumi Razaki

Počkal jsem, až podepíše všechny papíry, ty jsem potom založil a kopie předal. V tom případě to nebudeme protahovat, vítejte na pozici zástupce kapitána 3. divize řekl jsem, potřásl jí rukou a předal jí svojí starou pásku. Bylo to skoro sentimentální...

Amaru

Pokrčil jsem rameny. Tak víš jak se to říká, co oči nebolí to srdce nekoupí, nebo tak nějak to bylo, ne? řekl jsem. A hlavně ty máš ráda houpačku ne? řekl jsem. A to, hlavně si měla pravdu s tím, že nemůžu pořád jenom dělat co po mě někdo chce. Kdybych chtěla tak bych ti mohl klidně tu houpačku přidělat i sem na strop usmál jsem se a zachrastil houpačkou

Minami Isanami

Stále sa naňho škerila a čakala až do povie. Potom sa usmiala a pohladila ho po vlasoch.
“Takto sa mi páčiš, Amaru.“ Povie a hladila ho po vlasoch. Tentokrát ho nestrapatila. Zamyslí sa nad tým a na niekoho si z detstva spomenula.
“Niekoho mi pripomínaš. Hrávala som sa s ním, keď som bola malá. Ale po tom, čo sa stalo, som už jeho a iných kamarátov nikdy nevidela.“ Povedala zamyslene a znova sa naňho usmiala. Potom sa jej veľmi zapáčil jeho návrh. Rozvalila sa na posteli lenivo a začala sa tam naťahovať.
“Tak začni.“ Povie spokojne a myslela to, že má pripevniť tú húpačku na strop.

Amaru

Já jsem si nehrál co jsem se přihlásil na akademii shinigami. Ale předtím jo, ale nemůžu si na vzpomenout. Pokaždý, když mám tu vzpomínku před sebou tak jakoby prostě uteče. řekl jsem ale nechtěl jsem aby nee-chan byla zase smutná. No, ale strejda teďka sehnal nějaké obrovské sídlo a tam určitě bude fůra houpaček a pořádně velkejch! A když nebudou tak je tam vyrobím! řekl jsem a přemýšlel jak jenom dosáhnout na strop. Ale pak jsem si vlastně uvědomil, že jako shinigami to není problém. Prostě jsem tancoval ve vzduchu zatímco jsem do stropu zapouštěl hmožděnky na který jsem pak zavěsil celou hopačku.

Minami Isanami

Zaujato ho počúvala a dívala sa zamyslene do strany. Čo sa týka minulosti, nerada ju vyťahuje. Na minulosť väčšinou nemyslí, už ju ovplyvniť nemôže a aj tak sú niektoré jej otázky nezodpovedané, ale popravde pravdu o svojich rodičov a o svojom opatrovníkovi vedieť ani nechce. Potom si predstavovala to sídlo a to fůru houpaček, ako Amaru hovoril.
“Môžeme sa ho ísť spýtať. Som si istá, že sa Razi-chan poteší, keď nás zase uvidí.“ Povie s úsmevom a snažila sa zadržiavať smiech, pretože jej prišlo strašne smiešne, keď tam tak tancoval a tak. Namiesto toho vydávala divné tlmené zvuky, pretože sa ten smiech ťažko zadržoval, pritom sa usmievala, akoby mala v zadku svietiplyn.

Amaru

No jo, ohledně tohohle, opravdu bys neměla kapitánovi sahat na jeho dokumenty. Je na to hrozně háklivej. Dokonce si myslím, že je trošičku naštvanej za to, jak jsi mu udělala z těch papírů tu kachýnku řekl jsem a konečně přidělal jeden řetěz ke stropu. Asi jsem musel jít opatrně protože říct jí že kapitána málem trefil šlak myokardu když mu zmuchlala ty dokumenty by jí asi moc ranilo. I tady sem asi dost balancoval na ostří nože.

Minami Isanami

Prestala zadržovať smiech, pretože sa už jej smiať nechcelo. Prekvapene sa posadila a počúvala ho. Potom sa zamyslela a spomenula si, že vlastne Razaki bol hodne naštvaný a ona nevedela kvôli čomu a teraz to vie.
“Aha.“ Toto bolo fakt jediné, čo na to povedala. Dala nohy dole z postele. Hlava ju už nebolela, našťastie.

Amaru

Zavrtal jsem do stropu další hmožděnku a snad konečně pověsil houpačku. Ale nedělej si z toho vůbec těžkou hlavu. On má na starost moc věcí, je naštvanej pořád řekl jsem a pověsil se svou muší vahou na houpačku abych věděl jestli mě udrží. Ale vypadalo to že celkem i jo. No a máš houpačku na pokoji, to určite nikdo jinej ve třetí divizi nemá! řekl jsem a ještě jednou zapáčil za řetězy zda držej správně

Minami Isanami

Pozrela sa znova naňho a zamyslela sa nad tým. Ale Razaki jej to odpustí, veď ju má rád. S týmto pocitom sa znova usmiala spokojne a spadol jej kameň zo srdca. Potom sa pozrela na tú húpačku. Natešene zvýskla a než ju stihol skontrolovať už sa na tú húpačku posadila.
“Jeee! Moja vlastná húpačka! Arigato, Amu-tan.“ Povedala a dala mu malú súrodeneckú pusinku na líce a začala sa odrážať od zeme, aby sa rozhúpala.

Amaru

Trochu jsem se začervenal ale ne moc. Snad ti ta houpačka bude věrně sloužit. Měla by unést nás oba a ještě mladou kosatku, takže se snad neutrhne řekl jsem a pak se podíval kolem sebe jestli jsem nechal dost místa aby se nepraštila o zdi ale snad jo.

Minami Isanami

Výskala natešene a potom zastavila, schmatla ho a posadila na seba. Začala sa s ním húpať. Chvíľu to vypadalo dobre, ale zmrzlina v jej žalúdku vypovedala svoje. Prudko zastavila, div Amaru nevystrelil do steny. Naznačila niečo, že potrebuje zdrhnúť. Mala nafúknuté líca a bola trocha zelená. Nevydržala to a rozbehla sa rýchlo hľadať záchod. Našťastie našla vbehla dovnútra. Našťastie do chodby neboli počuť tie hnusné dávivé zvuky.

Aka Masamune

Převzala jsem si od kapitána pásku a papíry. Samozřejmě jsem za to všechno poděkovala jak se sluší a patří."Když už všechny ty nudné a občas složité věci máme za sebou kapitáne...Je potřeba s něčím pomoci, nebo zařídit?" zeptala jsem se. Do pozice podkapitána jsem se vžila možna o něco víc, než je zdrávo.

Izumi Razaki

Složité? zvedl jsem obočí. Neexistovalo nic lehčího než trojitý A3 formulář. Pokrčil jsem rameny. No, vlastně zatím nic moc, kancelář zatím nemáte, ale dostanete tu kapitánskou, jen si z ní odstěhuju nějaké věci... a změním cedulky na dveřích... řekl jsem a promnul si bradku. Ale budete první, kdo se dozví pokud bude něco potřeba... řekl jsem tónem, kterým jsem jasně naznačoval, že už může odejít, pokud nemá další otázky...

Aka Masamune

"Jistě kapitáne.....dle rozkazu." usmála jsem se šibalsky a s lehkým ukonem hlavy jsem se otočila na podpadku a vyrazila z kanceláře pryč. Jen co jsem za sebou zavřela dveře, tak jsem si zhluboka oddechla. Zamířila jsem do svého pokoje založit si ty dokumenty. Tohle byla důležitá věc.

Izumi Razaki

Oddechl jsem si. Tahle část dopadla celkem dobře. Takže zástupkyni bych měl, teď ještě dodělat vše potřebné ohledně té párty. A že toho stále ještě bylo celkem dost. Jídlo jsem měl zařízené, co ještě to chtělo. Neměl jsem rád, když jsem si ukousl větší sousto, než jsem mohl sníst, ale co? Jednou za čas bylo potřeba rozhýbat trochu sociální život v Seireitei, který jinak existoval spíš v uzavřených komunitách

Amaru

Houpačku jsem udělal fakt dobře. Hned jsme jí vyzkoušeli a fungovala fakt pěkně. Trefil jsem i to místo kolem takže jsem se nezabili o stěnu. Všechno šlo dobře ale najednou se něco pokazilo protože Isa-chan najednou zastavila. A to rychle! Jako co se dělo jsem fakt nevěděl prostě jsem byl na podlaze. A Isa-chan utekla na chotbu. Že by jí bylo špatně?

Minami Isanami

Obed a zmrzlina sa jej ozvali. Nestáva sa jej to často, pretože s plným brucho všetkého možného sa ona zvyčajne nehúpe. Po chvíli spláchla a umyla si pusu v umývadle. Napila sa vody, aby nemala tak hnusne v ústach a šla pomaly naspäť. Vošla do izby a tvárila sa akoby sa nič nestalo.
“Čo robíš tam na zemi, Amu-tan? “ Opýta sa ho prekvapene, akoby nevedela, že ho sama vyhodila z húpačky, omylom!

Amaru

Nee-chan přišla a vytkla mi že se válím na zemi. Byl jsem unavenej tak jsem se trochu natáh odpověděl jsem ironicky a vyskočil na nohy. Ale to je fuk. Co podniknem? Nebo se chceš ještě houpat? zeptal jsem se a kejval hlavou zleva doprava

Minami Isanami

Dívala sa naňho, dala si ruky na boky, privrela oči a našpúlila pery, keď začula tu iróniu v jeho hlase. Potom zložila ruky z bokov, keď sa spýtal, čo podniknú. Pri spomenutí húpačky ju naplo, teraz určite nie. Nechce zase absolvovať ďalšiu cestu do kúpeľne.
“No... to radšej nie.“ Povedala a pohladila si brucho. Potom začala premýšľať nad tým, čo teda budú robiť.