1. divize, Centrála 46, Soukyoku

Shounagon Sei

přikývla na Razakiho návrh a hrdě se dívala na něj a na Akia, že je tady konečně někdo vážný. Čekala, jestli ještě někdo něco konstruktivního navrhne nebo bude muset trest určit sama. Nehodlala to hnát někam dál, nepřála by ani bývalé člence Reimei, aby se setkala s těmi senily v Centrále 46.

Firel
Jeden návrh trestu v místnosti napadl každého, bylo akorád na něm jestli je onen návrh hoden přednesu sotaicho.
Návrh trestu... toto bude zajímavé.
Myslím že každá divize utrpěla ztráty kvůli reimei, bylo by alespoň fér, kdyby trest zahrnoval výpomoc pro každou divizi. způsob výpomoci by si každá divize zvolila sama.
Pokud tohle projde, upřímě tě lituji až se dostaneš do spárů 12. a 13. divize...
Když jsem domluvil, tak jsem se s touto myšlenkou podíval na Yuri.

Yuri Furukawa

Vždycky jsem si myslela, že porada vypadá trochu jinak. Snad i řadoví shinigami se dokáží na něčem lépe dohodnout než výše postavení shinigami. Navíc některé z vyjádřených názorů snad ani nemohli brát ostatní vážně a mnoho z nich se ještě nevyjádřilo. Návrh, že bych mohla dělat někomu poskoka, se mi příliš nezamlouval. Obzvlášť, když ten Razaki vypadá tak nesympaticky, nepříjemně a mrzutě. A jeho návrh, že bych měla odevzdat zanpakuto, se mi nelíbil ještě víc! Nevidím nejmenší důvod, proč bych ho měla odevzdávat. Chápu jejich obavy, ale aby si byli jistí, že nic neprovedu, museli by mě někam zavřít a nebo taky sprovodit ze světa. Představa, že bych měla odevzdat svou Fukuró, je pro mě opravdu nepředstavitelná.

Ryuuka Hosentsu

Celou dobu jsem pohodově stál a sledoval, kde zrovna se mluví. Snažil jsem se analyzovat informace a popřemýšlet o nich, ale moc se mi nechtělo. Já stejně radši ničím, než mluvím. Bylo mi vlastně docela jedno, jaký trest dostane, ale i tak jsem se snažil na poznámku so-taichou něco vymyslet. "Co by ji asi tak prospělo?" Pomyslel jsem si a pohlédl na to, jak vynáší so-taichou Mizukiho. "Toho chlápka odněkud znám, jen mám pocit, že jsem ho dlouho neviděl." No poté jsem ještě jednou přejel očima tu Shinigami a pronesl. "Já mám asi trochu jiný názor, navrhuji sólovou misi v lidském světě, kde na ní nebude dávat pozor vůbec nikdo, nyní však ve službách Gotei 13. Riskantní, ale takhle by se prokázala vzájemná důvěra." Pak jsem se podíval na Firela. "U tohohle mám taky jiný názor, neházel bych jí a Reimei do stejného pytle, takže nevím jestli by měla být až tak moc zodpovědná za ztráty všech divizí, když se války ani nezúčastnila. Jednala zoufale, ale kvůli rodině. Mohla zachránit, ale už je po bitvě, nic z toho už nezměníme. No, tohle je můj názor, tak.. kdo další?" Pověděl jsem a trochu zívl tím dlouhým povídáním, ještě s mým modifikovaným hlasem.

Shounagon Sei

Firel a Ryuuka se vyjádřili, ostatní už byli potichu.
"No. Pořád jsem toho názoru, že mise mimo Seireitei nepřipadá v úvahu. Pokud sem byla vyslána, aby špehovala, jen jí to usnadníme, když nebudeme vědět, co tam dělá. Ale pro začátek bych brala ten Firelův návrh..." usmála se celkem ďábelsky. Když si představila, že by někdo musel dělat za trest v každé divizi něco, co se tam už roky odkládá, protože to nikdo nechce dělat... To muselo každého potencionálního zrádce morálně zlomit! V každém případě to byl velice krutý trest a přitom nikdo nemusel být zraněn, to se jí líbilo. "V každé divizi dostaneš nějaký úkol, který budeš muset splnit, začneš tady v jedničce. Svoje zanpakutou můžeš mít, pokud budeš pod něčím dohledem, jinak bude v držení kapitána dané divize nebo jeho zástupce," obrátila se na Yuri. "Uvidíme, co se za tu dobu o tobě dozvíme."

Yuri Furukawa

Konečně padlo rozhodnutí o mém trestu. Je na mě vidět, že se mi značně ulevilo. Už jen z toho důvodu, že budu mít u sebe svou zanpakuto. V její přítomnosti se budu cítit jistější. Možná ji nebudu mít u sebe celou dobu, ale bude mi nablízku. Mise v reálném světě by se mi líbila více. Na dlouhou dobu to byl můj domov, ačkoliv na některé chvíle nemám zrovna nejhezčí vzpomínky. A aspoň bych měla možnost nějak se odvděčit Zekkemu a Kittierovi. Pokud se vůbec někdy ještě podívám do světa lidí, už bych je tam nemusela najít. I oni toužili po tom vrátit se zpátky domů. Ale chápu důvody vrchní kapitánky. Možná právě proto, že nemám nejmenší ponětí, čím mě v divizích zaúkolují a co všechno na mě vlastně čeká, mi tento trest přijde trochu mírný. Vždyť mě možná čeká nějaký úklid, vyplnění páru papírů, možná budu dělat služku některému z kapitánů či podkapitánů. To není nic, co bych nezvládla. Aspoň poznám ostatní shinigami, ačkoliv si nejsem jistá tím, jak mě mezi sebe přijmou. Z toho mám možná ještě větší obavy než jaké jsem měla před vstupem do této místnosti. Ať udělám cokoliv, nejspíše napořád zůstanu v očích většiny ta Reimeiačka, která zradila Gotei 13. Ta, která mohla zachránit jejich přátele a neudělala to. A po tom všem se ještě opováží vrátit do Seireitei a prosit o odpuštění. Třeba právě vztah ostatních shinigami ke mě pro mě bude tím nejhorším trestem, který bych mohla dostat. Pozvednu hlavu a ještě jednou si prohlédnu všechny přítomné. Mé oči se zastaví u vrchní kapitánky. Děkuji vám všem. Pevně věřím tomu, že nejen vám, ale i všem ostatním shinigami dokáži, že se opravdu chci opět stát součástí Gotei 13 a nejsem tu kvůli nějakým jiným důvodům, jak se někteří obáváte. Pronesu odhodlaně ke všem přítomným.

Haruka Kasumi

Pokrčila k Akiovo argumentu rameny. Nijak jí to nevzalo. Přesunula svou pozornost k jiným návrhům, a že se zdálo, jako by je každý už měl připravené dopředu. Vlastně ne každý, jen vícekapitán pětky a taicho jedenáctky. Každopádně byla na tom se svým názorem dost podobně, jako So-taicho. Také jí příšla samostatná mise v Reálném světě naprosto absurdní. Ovšem, druhý nápad byl již lepší, jen nemohla teď z fleku přijít na něco, co by jí mohla svěřit do rukou. Nešlo ani tak o to, že by jí nedůvěřovala, jako o to, že toho skutečně moc nebylo. Jo, kdyby přišla před pár dněma, jistě by bylo práce nad hlavu. Tihle si to vždy umějí tak brilantně načasovat. Vdzechla aa vyslechla si další část proslovu Vrchní kapitánky. Jestli tady bude skládat krabice šumáku, tak jí moc sil nejspíš už nezbyde. Problesklo mi hlavou, při čemž jsem si prohlížela Yuri. Následně jsem se obrátila na Sei. ,,Znamená to, že pořadí bude postupné?" Chtěla jsem se jen ujistit, jak na čas si mám dát s tím vymýšlením nějakého úkolu.

Akio

Koukne na Kasumi a její pořadí. Ehm...pak bych rád vznesl jisté obavy, že už její pomoc nebude pro 13.divizi k mání, až projde všemy útrapami, které jí všechny divize připraví. Řekl, protože se mu to náramně hodilo. V Seireitei se otroci nevedli a ona měl jednu práci, kterou bylo třeba udělat.

Shounagon Sei

zvedla palec na Kasumi na znamení, že přesně tak to bude. Sama žádný úkol nevymýšlela... hodlala Yuri svěřit Tougouovi. Ten určitě něco pěkného vymyslí...
"No, a teď, další důležitý program porady!" Kapitánka se došourala zpět ke svému křeslu, vedle kterého ležela hromádka nějakých prostěradel... a jak se ukázalo, nebyly to prostěradla, nýbrž kapitánská haori! Postupně je rozdala všem zbývajícím kapitánům.
"Už je máte trochu zašedlá, chce to obnovit," usmála se na ně. V rukou jí zůstalo ale hned několik nových haori. Podívala se na ně docela smutným pohledem, ale byla v něm i naděje. Hlavně když přišla k Raidenovi a jedno z nich mu podala. Mohl vidět, že je na něm znak sedmé divize.
"Myslím, že by ses toho měl ujmout ty..." pronesla a zvedla paži směrem k Hikakuovi, který byl nakonec člen Raidenovi divize. Až do teď. Raiden určitě pochopil, o co jde. Navíc nejspíš slyšel všechny šumy, které ohledně volby nových kapitánů kolovaly...

Yuri Furukawa

Jelikož část porady týkající se mě právě skončila a začínají se řešit další věci, u kterých bych být už nejspíše neměla, špitnu ke všem něco na rozloučenou a tiše opustím místnost. V předsíni se posadím do místa, kde jsem seděla při čekání na můj ortel. Tentokrát však budu čekat, než si pro mě někdo přijde a dá mi nějaké rozkazy. Hlavou se mi honily různé představy o úkolech, které by si pro mě mohli divize připravit, od mytí záchodů a manikúry až po papírování a praní špinavých ponožek. Moje představy však nejspíše jsou oproti tomu, co mě čeká, příliš růžové.

Tomisura Raiden

Jakmile byla celá věc ohledně oné Reimeiačky ukončena, Raiden si dlouze oddechl a až potom začal opět dávat pozor. Jediné, co k celému tomu případu ještě mel, bylo to, že se otočil na svojí zástupkyni a pronesl polohlasně: "Jakmile se dostane k nám do divize, máš jí na starost, jasný..." Sám si totiž nebyl jistý, zdali bude v té chvíli přítomný, či ve stavu ve kterém by mohl sám řídit jednotku. A tentokrát, jak předpokládal to nemělo být způsobené alkoholem, ale něčím jiným.
Sei se náhle rozhodla přejít k dalšímu tématu a tím byly prostěradla ve kterých mohl každý bystřejší spatřit ty divný hadry, jenž nosili kapitáni na sobě a dávali tím najevo, že se jednalo o někoho výjimečného. Každopádně, její plán měl jednu chybičku. Když se totiž pokoušela Raidenovi vnutit nové, bělostné a čisté Haori, pouze zavrtěl hlavou a pronesl k ní: "Nech mi to u sebe, v nejbližší době si raději nechám tohle staré." Pohlédl jí přitom do očí a naznačil jí tak, že jí to pak vysvětlí, pokud by si to žádala.

Avšak, povinnost, která přišla následně ho potěšila. I když by to raději učinil ve chvíli, kdyby byl v lepším náladovém rozpoložení, nejlépe tak po sudu saké. Každopádně převzal do svých rukou Haori 7. divize a přikývl. O Hikakovi věděl a nemusel se ani nikoho ptát. Přeci jen byl členem jeho divize už nějaký ten pátek, takže měl přehled.
Pomalým krokem vystoupil z řady kapitánů, postavil se před ně a tvrdým hlasem pronesl: "Třetí člene, Hikaku Kioshi, předstup." Normálně by prostě řekl ať kouká nakráčrt, že měl zase nějaký průser, ale tenokrát to vral trochu formálněji, což od něho asi nečekal každý. "S pověřením vrchní kapitánky a dalších tě povyšuji do stavu kapitánského. Nechť šéfuješ své nové divizi stejně dobře, jako jsi sloužil u nás. A jako podmínka samozřejmě je, že na naší divizi nikdy nezapomeneš!" Následně mu předal kapitánské Haori a ještě než se mladý kapitán zařadil mezi své starší druhy, tak se k němu naklonil a hlesl: "Nebylo hezké předemnou tajit svůj Ban-kai. Věděl jsem o něm od začátku, ale mohl jsi aspoň něco říct či si ho přijít na mě vyzkoušet" Možná Hikakovi vrtalo hlavou jak to tak asi mohl zjistit. Jelikož tento shinigami sloužil pod Raidenem nějakou tu chvilku, rozpoznal tak kapitán 8. divize proměny v jeho Reiatsu a dokonce i cítil různé výkyvy, které nejspíš byly způsobeny tréninkem. {BTW. doufám, že máš Ban-kai, jinak tu píšu blbosti! xD } Každopádně, tímto byla jeho povinnost splněna, vrátil se zpět k chladnému výrazu a vrátil se zpět do řady. "Ještě nějaký nováček v naší bandě nebo něco důležitého?" zeptal se nakonec.

Akio

Převezme onen kus oblečení, který symbolizuje onu posvátnou funkci kapitána, kterou dnes dostával snad každý, kdo si stoupl do fronty. Mimo jiného se stále chtěl zeptat, proč se dělají z látky a v bílé barvě...vždyť to bylo tak nepraktické!!! Kdyby byly například z hnědé kůže, tak by se zaprvé tolik nešpinily a zadruhé by v boji vydrželi více. Pak si uvědomil nad čím přemýšlí. Ach...bože...uvažuju jako senior!!! Pak se koukne s klidem na jmenování nového kapitána 7. divize. Znamená to, že je již porada u konce a já můžu odejít?! Koukne k Sei, přeci jen tu bylo pár věcí, které chtěl zvládnout.

Shounagon Sei

V rukou jí zůstalo ještě několik haori a ona doufala, že je brzy bude moci rozdat. Ale teď ještě ne, ještě bylo na to brzo. Sledovala Raidenův výstup. Nojo, vždycky si potrpěl na slavnostní vystupování... aspoň někdo. Potom pohlédla na Akia.
"Držet tě tu nebudu, ale jestli o něco přijdeš, bude to na tvou zodpovědnost," pokrčila rameny. Nevěděla, jestli ještě někdo přijde s něčím důležitým. Sama už sdělila, co potřebovala.

Satoshi
Celou část ohledně naší nové akvizice jsem ignoroval a raději jsem řešil, jak zintegrovat sinc x mimo imaginární obor. Jakmile začala Sei rozdávat haori, tak jsem se na ně podíval poměrně znechuceně. To opravdu ještě všechny nepřešlo dělat je v tak odporné barvě...? pak Akio vyřkl myšlenku, která byla konečně konstruktivní tak jsem se jen svým stylem přidal k návrhu Já si myslím, že jsme se tady zdrželi už dlouho, jestli tady začne něco, jako čajový obřad, protože jsme se dlouho neviděli a někdo to chce uměle protahovat, mizím ihned...

Izumi Razaki

Protočil jsem oči v sloup. Nebylo to ani proto, že sotaicho už tahala do kapitánských pozic každého, ale spíš kvůli chování, jaké kapitáni projevovali. Naprostej neřád, chaos a hlavně žádnej respekt k ničemu. Kapitáni se hádali a dohadovali a hašteřili jako studenti na akademii. Prostě šílené. Nechápal jsem, jak takhle může Gotei 13 fungovat. Ale evidentně fungovala. Bylo to totálně šílené, ale i když sotaicho byla stará fosílie, Akio a Raidenem ožralové, assassinská kapitánka nikdy nebojovala, Yasumaru se rozbrečel při každém problému a Satoshi si myslel, že vynalezl svět tak to fungovalo... to mě opravdu začínalo děsit...

Hikaku Kioshi
Stál na svém místě tiše a s klidem. Stále sledoval dění kolem. Zajímalo ho jak celá ta situace s tou ženou dopadne a nakonec se i dočkal závěru .Stál tam a čekal co se bude dít dal přeci jen nevěděl jak taková porada vůbec probíhá. Vrchní kapitánka sebrala nová haori. Rozdávala jej starým kapitánům. Vše bylo v pořádku do té doby než se nezastavila před naším kapitánem. Přemýšlel jsem zda má naše divize zase nějaký problém ale v tom se všechny tváře v místnosti upřeli na mně. Byl jsem vyzván kapitánem abych předstoupil a tak jsem i učinil. Najednou se dověděl že se má stát jedním z kapitánů. Tato zpráva ho potěšila a zároveň se toho trochu bál. Bál se toho že dopadne jako oni. Za tu chvíli co s nima strávil si o nich udělal svůj obrázek. Když kapitán domluvil bylo na něm aby něco řekl. “Děkuji všem kteří se na mém jmenování shodli. Doufám že naším řadám mé povýšení bude ke prospěchu a pomoci“. S těmito slovy se zařadil zpátky do řady jeho bývalé divize nechtěl se svou funkci hned pyšnit a stavět se na místo kapitána sedmé divize. Raidenovi v poslední chvíli přátelsky přikývl .Při tom jak se od něj vzdaloval slyšel z jeho úst nějaké mumlání o Ban-kaii, asi mi přál abych měl dost síly jej vyvolat nebo něco v tom smyslu. ( zatím ho nemám)Na rozdíl od ostatních stál tam kde před tím a nikam se nechystal.

Satoshi
Podkapitánka osmé divize se odhodlala reagovat na můj komentář. V tom případě jej připrav svému kapitánovi, třeba jej to odnaučí nezřízeně pít. reagoval jsem ve svém arogantním tónu Takže pokud nikdo už nic nemá, já se odpravím. S tou Reimei dívkou mě neobtěžujte, klidně 12 divizi z tohoto vynechejte. pronesl jsem a vydal se k odchodu

Seiji

Po celou dobu poklidně odškrtával papíry, které byly potřeba vyřídit. Nad neschopností držet se pravidel sice kroutil očima, ale momentálně toho nemohl moc udělat. O to spíš se těšil, až jednotlivým kapitánům dopraví obsílky s tučnými pokutami, které nejspíš poznamenají rozpočet divizí.

Okem pozoroval jak ze Satoshiho padá písek, který bude muset nejspíš uklidit. Na co génius, když se neumí ani převléknout? Stejně tak někteří jiní mohli dbát o svůj vzhled mnohem více, když představují vrcholné zástupce Gotei 13. Byl tu prostě maglajz...

Myamoto Usagi

Mlčky jsem poslouchala ostatní. I když jsem vnímala, byla jsem myšlenkami převážně někde jinde a tak jsem nijak na probýhající diskuzi nereagovala, až na okamžik, kdy se mezi námi objevil Mizuki. Lehce jsem se při tom uškíbla nad jeho procenty, ale neměla jsem náladu se s ním zrovna ted nějak přít nebo to komentovat. Nakonec byl stejně Mizuki rychle vyhoštěn z místnosti a tak jsem k tomu ani moc příležitosti neměla. Na bývalou členku Reimei jsem si udělala vlastní názor a nijak lichotivý nebyl.
Poté so-taichou vyslovila její trest, přišel mi docela mírný na to, že se tady dříve popravovalo za mnohem mín, ale pouze jsem pokrčila rameny, měla jsem v plánu si jí prověřit po svém.
Pak přišlo na řadu jmenování nového kapitána. Tahle porada je spíše ztrátou času... Napadlo mě, když se zrovna Raiden předváděl se svým výstupem. Když se vydal na odchod Satoshi, pomalu jsem ho následovala, nevypadalo to na to, že bych se měla ještě dozvedět něco nového či dostatečně zajmavého.

Shounagon Sei

Vypadalo to, že už nikdo žádný důležitý příspěvek k poradě nemá. Navíc se stejně všichni začali pomalu rozcházet.
"Dobrá, pokud tedy nikdo nic nemá, můžete jít," oznámila celkem zbytečně, jelikož by to nejspíš udělali i bez ní, ale tak chtěla, aby to aspoň vypadalo, že jim dává rozkazy. V časech, kdy nešlo o život, byla jejich morálka celkem špatná, ale ona byla ochotna jim to odpustit, protože v časech boje to bylo většinou na opak. Navíc po tom všem, co se stalo... určitě toho měli ještě hodně na práci.

Ukitake Akio

V mžiku, kdy ona slova opustila ústa vrchní kapitánky byl již Akio na půli cesty k Yasumarovi. Ehm...Yasumaru?! Rád bych vás doprovodildo kasáren 6.divize. Mám tam něco na práci s vaší podkapitánkou. Mile se na něj usměje.

Yuri Furukawa

Všimnu si, že se kapitáni a podkapitáni začnou již rozcházet. Zdá se, že porada skončila. Zvednu se a zamířím ke dveřím, kterými všichni vychází. Když konečně spatřím kapitána 13. divize, přistoupím k němu a zatahám ho za rukáv shihakusha, abych ho zastavila (a pokud nemá rukávy, tak mu prostě zaklepu na rameno). Kapitáne? Zvolám a počkám, než vůbec zareaguje na to, že na něj mluvím. Chtěla bych vám moc poděkovat. Bez vaší pomoci bych tuhle šanci nedostala. Jsem vám hodně dlužná. Je něco, co pro vás můžu na oplátku udělat? Optám se. Ačkoliv mi tuhle pomoc slíbil, i když to spíše slíbil Zekkemu, který se za mě dost přimluvil, za to, že jsem mu spolu s Zekkem a Kittierem pomohla najít jeho podkapitánku, kterou si vlastně stejně našel sám, budu mu ještě dlouho za tohle všechno dlužná. A Zekkemu vlastně taky. Nejsem si však jistá tím, že ho ještě někdy uvidím a že mu to budu moct ještě splatit.

Izumi Razaki

Otočil jsem se na Yasumara, ještě předtím, než jsem odešel. Kuchiki-taicho? oslovil jsme ho co nejméně konfrontačním tonem. Až budete mít chvíli čas, rád bych si s vámi promluvil řekl jsem a otočil jsem se ještě na tu, co jsme přivedli do Seireitei. Možná mi nebudete věřit, ale držím vám palce... řekl jsem a bez dalších prodlev jsem opustil 1. divizi a vydal se zpět do té své... bylo tam pořád příliš práce...

Myamoto Usagi

Byla jsem už natočená k východu, ale ještě jsem stále vyčkávala, jestli něco neřekne Sei. Její další věta ovšem poradu už definitivně ukončila a tak jsem si to pomalu namířila ven. Cestou jsem si ještě několikrát nenápadně nafotila Furukawu a pak jsem potichu opustila místnost. Na okamžik jsem se zastavila před kasárnamy 1.divize, kde jsem váhala, kam se dále vydám. Po tom malém zamyšlení jsem si to nakonec zamířila do 4.divize.