1. divize, Centrála 46, Soukyoku

(Nooo ale o Aukishirově smrti se dávno ví, já jsem ti říkala, Firele, že ses vrátil jakoby před timeskipem a teď už je po timeskipu :-D Ale nevadí :-D)

Shounagon Sei

se už těšila na šumák, ale spíš to vypadalo na další špatné zprávy.
"Tak pojďte dovnitř," vyzvala je a sama jako první vešla do své pracovny, kde se posadila za stůl. "Mluv, Firele."

(Imo bude mluvit o té anomálii co tam potkali =D)

Satoshi
Následoval jsem Sei a jelikož jsem tentokrát byl spíše pozorovatel a posluchatel, tak jsem se opřel o zeď blízko dveří, abych se nevystavil příliš velkému světelnému záření.

Spoiler:

Firel
Asi bych měl začít tím, že ta věž ke které jsme měli namířeno tam už není. Rozplynula se na částice. Jediné co z té veže mám je zápisník.
Podal jsem kapitánce zápisník veškerých událostí ve věži a jelikož jsem chtěl to hlášení podat co nejrychleji tak jsem si ani nechtěl sednout, mluvil jsem za pomalé chůze ke stolu vrchní kapitánky.
Nevím co byla ta divná barevně blikající trhlina v obloze připomínající gargantu, ale nebyla to obyčejná garganta, čím jsme byli blíž tím hůř se nám ovládalo reiatsu. S té garganty jinak vyskakovali všelijací slabší holowové. Netuším co tam dělali když se nechovali nijak agresivně, naopak chovvali se na svojí úroven až příliš inteligentně. Ze začátku vyjednávali a když na ně akushiro zaútočil nevrhli se na něj všichni ale jen menší skupinka.

Shounagon Sei

pohlédla trochu zmateně na Satoshiho.
"Ten popis se nápadně podobá té bouři, co nás před pár dny zasáhla," poznamenala. "A dostala jsem nejedno hlášení o tom, že někteří hollow se nechovali agresivně..." Podívala se zpátky na Firela. "Co že jsi to říkal o té gargantě?" zeptala seve snaze trochu si věci ujasnit.

Satoshi
Omoshiroi... pomyslel jsem si po vyslechnutí. Mám svou teorii, ale nemáš ještě něco, čím by jsi mi ji mohl potvrdit? Nějakou další informaci? zeptal jsem se

Firel
Podíval jsem se na Satoshiho a chvíli jsem přemýšlel.
Krom toho že po Akushirově smrti se celý efekt té trhliny zvětšil nic. Když došlo ke zvetšení věž, která do té doby byla z poloviny pryč zmizela celá, thlina se zvězšila a efekt chaotických částic byl cítit daleko od místa veže.
Potom jsem se podíval na vrchní kapitánku.
Ještě k té trhlině, nevím jak se holowové oběvovali zde v seireitei, ale tam z té trhliny vylézali a zase zalézali, jako by něco sbírali. Ale jelikož jsme byli bez reiatsu nemhli jsme to prozkoumat blíže.

Satoshi
Takže expandování díry znamenalo expandaci škod, které napáchala... a smrt... tedy uvolnění energie ji také posílio... myslím si, že mou teorii více než potvrdil. odvětil jsem

Hitsuto

měl jsem cestou k Senkaimonu menší problémy a tak jsem tam dorazil později. Sakra ... asi du fakt pozdě, taichou vypadá hodně naštvaně ... říkal jsem si když sem běžel ke kapitánovi Zdravím Taichou ... omlouvám se ale měl jsem menší problém se záchodama řekl jsem s úsměvem ale moc dobře sem věděl že to v pohodě zrovna asi nebude ... radši vám ani nebudu vyprávět co se mi všecko stalo znova jsem se usmál a doufal že to nebude tak hrozný.

Shounagon Sei

sledovala ještě chvíli Firela zpod zamračeného obočí.
"Teorii?" oslovila Satoshiho, aniž by k němu obrátila pohled.

Firel
Vzpomenu si ještě na další skupiny které měli stejný cíl: prozkoumat hlídkovou věž.
Nemusím doufám připomínat že to co jsem viděl u veže na naší misi, může být i u ostatních věží. Že ne? Byl jsem znepokojen tou armádou holowů na naší misi...ale představa armády holowů 4x tak velké jako ta kterou jsem viděl měopravdu celkem děsila.

Akio Ukitake

Už chtěl pomalu odejít bez Hitsuta.No..tak pojdmě.Řekne s úsměvem.Pak otevře senkaimon a pomalu do něj vejde. Ještě naposled se ohlédne a pak...zmizí v senkaimonu...když se senkaimon Zavře....reiatsu kapitána Ukitakeho zmizí.

Hitsuto

byl jsem kapku udivený z reakce kterou provedl kapitán nebo spíše neprovedl. Dobře Taichou řekl jsem a hrdinně jsem se vydal skrz Senkaimon.

Suki Taiketo

Svižným krokem dorazila k Senkaimonu. Bylo vidět, že se Suki připravovala. Na sobě upravené a čisté shihakushou, hnědě vlasy spletené do úhledného copu, akorát dva pramínky u uši, které se jí vlnily do prstýnku čouhaly ven, kolem ramene malá taštička a u pasu zanpakuto.
Rozhlédla se kolem, hledajíc ostatní účastníky mise.

Satoshi
Tak, pokud nemáš nějaké důkazy, které by mi pomohli, tak si myslím, že jsi mi podal dostatečný obraz o situaci, tak si myslím, že můžeš jít. řekl jsem Firelovi a potom se otočil na Sei Představu mám, každopádně rád bych o své diagnóze zatím pomlčel, dokud neprovedu simulaci, takže prozatím bych to nechal ležet a soustředil se na přesun skupiny do Hueco Mundo...

Kurotsuchi Midori

I když na místa nechodí moc včas divil se, že přišel jako první. Ohromně se těšil do Hueca Monda, protože tak ještě nebyl a chtěl by si pak prozkoumat okolí. Zajímalo by mě s kým tam půjdu. Ještě si musím zkontrolovat všechno sebou co mám v báglu. Nové prostředí-nové poznatky. Ááá..ohromně se těším pomyslel si. Místo kde sme se měli sejít bylo blízko Centrály 46 a tak se snažil poslouchat přes zeď jenže zeď byla dost chráněná a tak neměl z toho nic. Proto si sedl na lavičku, nebo aspoň to tak vypadalo a čekal na ostatní. Zatím si vyndal z báglu jakousi věcičku a začal na tom hrát nějakou střílečku.

Mitoshi
Objevil jsem se na vrcholku Sokyoku.
Nevypadal jsem moc připravený. Jen nějaká taštička přehozená přes rameno.
Rozhlédl jsem se dokola a čekal jsem, než se někdo objeví.
Taky mě celkem zajímalo, jak se máme dostat do Hueca Munda.

Lus Ayazaki

Jakmile si sbalím svých pár věcí, které stejně nebudu potřebovat, přehodím si přes sebe kapitánské haori a zamířím shunpem k Senkaimonu. V dáli zahlédnu pouze jednu čekající shinigami. Kde je zbytek? Když dojdu až k místu, kde jsme se měli setkat, pohlédnu na shinigami. Zdravím, jsem Lus Ayazaki, kapitánka páté divize. Asi nevíš, kde jsou ostatní? Rozhlédnu se po okolí, v dáli však nikoho jiného nezahlédnu. Žeby šli bez nás?

Sai

Přišel jsem k Soukyoku svým volnějším tempem a rozhlídl se okolo... Takže tu už někdo je... řekl jsem si a přišel k shinigamim co tam už byly... Zdravím. pozdravil jsem je a stal dokud všichni nepřijdou. Nebyl jsem teda moc připravený, protože jsem teprve před chvílí vstal a byl ještě trochu ospalý.

Yoshiro

Chvíli za Mitoshim jsem na místo dorazil já. Nebyl jsem nijak extra vybaven.. Na sobě jsem měl vlastně jen svoje typické oblečení a Kapitánské haori přehozené přes jedno rameno a uvázané kolem pasu. U pasu Zanpakuto.
Dvěma prsty jsem se ťukl do čela a poté nimi mávl na Mitoshiho. Aye, Kapitáne.

Mitoshi
Zdravím zdravím... řekl jsem když mě Yoshiro pozdravil.
Jak se cítíte taicho? zeptal jsem se.

Bulic

Bylo mi zděleto abych se dostavil k Seikanmon. Ihned jsem tam vyrazil Zase mise prej do světa lidí opruz no, ale co se dá dělat doufám že tam budou v pohodě lidi. Když dorazím namísto pozdravým ty co tam jsou Hoja.

Konan

Bylo opravdu složité se přemluvit, abych vylezla z té teplé měkké postele, ale musela jsem. Nakonec jsem vylezla až po 10 minutách a rovnou jsem zalezla do koupelny, kde jsem byla asi dalších 15 minut. Když jsem vylezla z koupelny, úplně jsem se zhrozila. Meškala jsem. Čapla jsem baťoh, do kterého jsem si ještě včera dala důležité věci a shunpem mazala na Sokyoku.

Zastavila jsem se několik metrů od vrcholku. Uklidnila jsem se, upravila oblečení a v klidu jsem zamířila ke skupince lidí, kterou jsem už z dálky viděla. Když jsem byla dost blízko, poznala jsem mezi všemi Yoshira. Přistoupila jsem tedy k němu. Zdravím. Usmála jsem se na pozdrav.

Sounagon Sei

vstala někdy ve čtyři ráno, když usoudila, že už stejně neusne. Dobrých pár hodin se jen tak převalovala, přemýšlela a už jí z toho všechno bolelo. Udělala si tedy menší čajový dýchánek, ke kterému se přidal i Tougou, který nikdy nespí (aspoň tak se to Sei zdálo). Když probrali, co se dalo, cítila se Sei líp, Tougou jí svou připraveností na množství nejkatastrofičtějších scénářů vždycky zvedl náladu. Když se rozednilo, šla do své kanceláře, kde se dávala do gala, než půjde popřát šťastnou cestu těm, co odcházejí do Hueca Munda. Najednou něco rozvířilo vzduch kolem.
"Yasumaru, teď když jsi v jiné divizi, možná bys měl začít chodit dveřmi," poznamenala, aby se neřeklo. Ráda by znala i Yasumarovy názory na dění v posledních dnech, ale neměla moc příležitostí si s ním promluvit od té doby, co ho udělala kapitánem. "Kde máš haori?" zeptala se, když se na něj otočila.
"Omlouvám se, Shounagon-sama. Ruyichi-taichou mě požádal, abych s ním šel do Hueca Munda, a vzhledem k tomu, že misi velí on, nepovažoval jsem za nutné si haori brát," odpověděl Yasumaru, když se uctivě uklonil na pozdrav. "Jen jsem se chtěl zeptat, jestli nemáte nic proti."
"Dala jsem Yoshirovi při výběru týmu volnou ruku, nemám nic proti," usmála se Sei. "Zrovna se chystám na Soukyoku, tak pojď. Čím dřív odejdete, tím dřív se vrátíte," kývla na Yasumara a ten ji následoval z kanceláře.

Zanedlouho oba stáli vedle Yoshira, Mitoshiho a Konan. Yasumaru kývl na pozdrav a Sei pronesla.
"Zdar, mládeži. Takže? Jste připraveni? Satoshi tu bude co nevidět, už jsem pro něj poslala."

Mitoshi
Otočil jsem se když jsem zavětřil novou osobu.
Sotaicho, Kuchiki-taicho pozdravil jsem je a mírně se uklonil.
Řekl bych, že už víc připravený nebudu pokrčil jsem rameny.