1. divize, Centrála 46, Soukyoku

Akio Ukitake

I když již dlouho byl připraven na to nejhorší to že to teď Sei zjistila ho velmi překvapilo.Takže už to víte...no...nejsem na to pyšný...Svěsí hlavu...Být na vašem místě nejspíš bych volil mezi popravou...vězením..nebo vyhnanstvím...takže..co mohu očekávat??

Shounagon Sei

se zatvářila nepobaveně. Tohle bylo přesně něco, co by od Akia očekávala, a on nepřekvapil.
"No nevim, asi tě nechám vybrat," řekla se sarkasmem v hlase. Potřebovala nějaké konstruktivní řešení, ani jedno z těch Akiových k nim rozhodně nepatřilo.

Akio Ukitake

Posadí se na nejbližší lavičku.Tohle jsem očekával už tehdy...kdy se to ze mě stalo...první měsíce jsem prožíval každý den naplno tak, jako by mě měli druhý ten popravit. Hollowizace mi přinesla spoustu starostí, ale...udržela mě při životě...zbavila bolestí a dala mi život..jaký jsem do té doby nepoznal. Ano..dala mi také více síly, ale k čemu to silný jsme býval dost. Zauvažje proč jí to vlastně říká. Nechat mě vybrat??Ví už o tom Centrála 46 protože bych byl nerad dbyste měla nějaké problémy. Zvedne se. Pak jsou samozřejmě i jené možnosti, že ano...zbavit mě hollowa...podle toho co vím...bez jeho regeneračních schopností nepřežiju ani minutu. Pak bych mohl jet na dlouhodobou misi mimo Seireitei...ale k čemu to..v Seireitei mám poslední věc na, které mi záleží...Divizi. Když tu nebudu...k čemu to bude... Koukne na Sei.

Shounagon Sei

si povzdechla. Že by se jí to snažil nějak usnadnit, to se říct nedalo. Rozhodně nemínila dopustit, aby někdo z jejich lidí takhle hloupě zemřel, jenže co s tím? Rozhodla se zatím hrát o čas.
"Dobrá, Akio... pošlu tě zatím do světa lidí. Klidně si tam divizi vem s sebou, aby se ti nestýskalo, to mi je srdečně jedno, ale tady momentálně zůstat nemůžeš. Centrála 46 zatím nic neví a nechci je na to nějak upozornit. Taky... no, řekněme že by se tam mohli najít lidé, kteří jsou schopni zjistit, jak ti pomoct, aniž by o tom věděl někdo další z Gotei 13."

Akio Ukitake

Pohlédne překvapeně na Sei.I když víte co jsem, necháte mě naživu?A dokonce mě necháte vést mou divizi??Dalo by se říct, že Sei mohla zahlédnout slzu dojetí v Akiově oku.Děkuji vám Sei-Sama...Otočí se a vydá se směrem ke své divizi.

Shounagon Sei

"Alespoň prozatím..." řekne tiše, aby to Akio neslyšel a nezkazilo mu to radost. Byla rozhodnutá vymyslet nějaké řešení, při kterém Akio nezemře, ale zdálo se jí, že dlouhodobé řešení, při kterém si uchová svou divizi, nejspíš neexistuje. Ale na to teď nebyl čas. Pořád ještě byl schopný zachovat věrnost Gotei 13 a o to šlo momentálně především. Sei si povzdechla a zamračeně se vydala za Satoshim.

Satoshi
Čekal jsem na Sei a jelikož se dlouho neobjevovala rozhodl jsem si sednout na nejbližší možnou židli, která shodou okolností byla židle hlavního kapitána. No co už... asi musí vyřešit něco důležitého. pomyslel jsem si a usadil jsem se. A z rukou podepřenou hlavou jsem čekal a přemýšlel o tom, co by se dalo ještě se situací v Seiretei udělat.

Akio Ukitake

Dorazí k Senkaimonu.On tu ještě není tak se stojí a čeká.

Shounagon Sei

dorazila konečně zpátky do kasárny 1. divize a byla mírně naštvaná, momentálně kvůli tomu, že šla tu cestu do dvanáctky zbytečně. Ale mírné naštvání byl u ní v poslední době celkem normální stav, takže to nikoho nepřekvapovalo a nikdo se nad tím nepozastavil. Vpadla do poradní místnosti (doufám, že je Satoshi tam, jestli ne, tak prostě došla tam, kde byl :-D).
"No proto!" okomentovala Satoshiho přítomnost. "Takže, s Akiem jsem to vyřešila, teď zbývá těch pár detailů s tebou. Asi bychom mohli navázat tam, kde jsme přestali... Jak jsi to myslel s tím monitorovacím systémem? Jakže nám pomůžou kamery a kdoví co dalšího v kasárnách nicnetušících shinigami?" začla bez zdržování. To, že Satoshi seděl na jejím místě, nijak neokomentovala... byla to přece pořád jenom židle.

Satoshi
Vidím, že jdeš přímo k věci. řekl jsem a při zmínění Akia jsem poznamenal Takže se to už začalo řešit... ale pak jsem tedy přešel k hlavnímu tématu. Takže jak jsem již předesílal, je to pro zlepšení monitorování situace. Jelikož jsme ve velmi krizové situaci... A pokud na monitorovací systém napojíme i dorozumívací zařízení můžeme docílit lepšího propojení Seiretei a tak rychleji ostatní informovat, že se něco blíží. No a co se týče umístění, tak do kasáren bylo myšleno... spíše do venkovních prostor.

Shounagon

"Takže tím myslíš namířit ta zařízení směrem ven, chápu to správně? Přijde mi, že chodíš kolem horké kaše, snad si nemyslíš, že nějaké nebezpečí by mohlo vzejít z vnitřku Seireitei... nebo ano?" zahleděla se zkoumavě na Satoshiho. Nebyla si pořád jistá, jestli jeho návrh chápe správně.

Satoshi
Ano směrem ven, abychom měli zmonitorovanou situaci ve venkovním prostředí. A ohledně vnitřku Seiretei... neříká se "Pod svícnem největší tma"...? zeptal jsem se řečnickou otázkou

Shounagon Sei

Trochu jí zvrdly rysy.
"Říká." Chvíli se odmlčela, potom pohlédla Satoshimu do očí. "Ale myslím, že na pokrytí Seireitei postačí detektory, které ho monitorovaly dosud. A jestli naznačuješ, že by tu mohl být někdo, kdo spolupracuje s nepřítelem... už tím, že bych připustila fakt, že mezi mými podřízenými mohou být zrádci, jsem zklamala jako jejich velitelka. Jak by mi mohli důvěřovat, pokud bych já nedůvěřovala jim? Vím, o co ti jde, ale na takováhle bezpečnostní opatření nevěřím. Všichni shinigami po dokončení Akademie přísahali věrnost Gotei 13. Já věřím, že tu přísahu dodrží. Proti instalaci hustší sítě detektorů nic nemám." Jako by si oddychla, vstala a začala přecházet po místnosti. "Pokud je to tedy ohledně tohohle všechno... teď bych ráda probrala to Hueco Mundo. Ráda bych, abys týmům, které určím, otevřel gargantu." Úmyslně se nezmínila o tom, že by Satoshi sám do Hueca Munda zamířil.

Satoshi
Dobrá tedy. souhlasil jsem Pokusím se tedy zmapovat síť tak, aby to stačilo monitorovat odsud. Takže otevřít Gargantu... dobrá tedy... V jakém časovém rozmezí by to bylo potřeba? zeptal jsem se

Shounagon Sei

se zamračila. "Co nejdřív," řekla nevesele. "Záleží na tom, kolik přípravy potřebuješ. Ohledně zpáteční cesty... na tom se musím teprve domluvit s veliteli týmů."

Satoshi
Mám lhát, že potřebuji přípravu, nebo už jsi mě prokoukla a víš, že dokážu Gargantu otevřít prakticky kdykoliv? zeptal jsem se trochu podivně

Shounagon Sei

na něj vrhla ostrý pohled, ale v jejích očích byla i jiskřička pobavení.
"Hmm, dobrá... Týmy vyrazí zítra ráno. Pokud nic dalšího nemáš, zřejmě jsme domluvili," pokývla na něj.

Satoshi
Dobrá tedy, kde má Garganta být...? Úplně by nebylo ideální, kdyby to mělo vidět příliš mnoho shinigami. otázal jsem se

Shounagon Sei

"A to se ptáš ty mě? Jsem snad já ta z nás dvou, kdo je expert na pronikání do Hueca Munda? Určitě vybereš vhodné místo, tím jsem si jistá..." loudil se Sei do tváře potměšilý úsměv.

Satoshi
Dobře dostala jsi mě. rezignoval jsem na tuhle hru ironie a seriózně jsem tedy řekl Pro mě stačily prostory 12 divize, ale pro velkou skupinu budu muset Gargantu vytvořit větší a pohodlnější, takže... zamyslel jsem se ...řekněme oblast kolem Sokyoku. To by mělo být dostatečné a navíc ne tolik na očích, jelikož tam shinigami příliš nechodí.

Shounagon Sei

měla sice své pochybnosti, ale jen přikývla a rozhodla se to nechat na Satoshim. Věřila, že je dostatečně rozumný, aby se i s takovouhle věcí vypořádal ke spokojenosti všech. Nebo v to aspoň doufala.

Firel
V kasárnách první divize jsem se moc nevyznal, chvíli mi trvalo než jsem našel kancelář vrchní kapitánky. Chvíli jsem ještě čekal před kanceláří jestli se někdo neoběví, taky jsem si potřeboval ujasnit jakým způsobem podám co nejstručněji, že věž ze které měla chodit hlášení se prostě vypařila.

Shounagon Sei

Když skončila se Satoshim, v závažných myšlenkách se vydala ke své kaneláři, kde měla zásoby šumáku. Překvapeně pozvedla obočí, když spatřila shinigamiho otálejícího přede dveřmi.
"Co ty tady, Fireli?" zeptala se.

(celkem jsem dumala, jestli oslovení má být Firele nebo Fireli... správně by to asi mělo být Firele, ale to se mi nelíbí... tak jak to je? :-D)

Firel
Byl jsem celkem rád že jsem celou dobu zběsile neklepal na dveře.
Právě jsem se s mokutem jakožto druhá část naší skupiny vrátili z mise, Přišel jsem tedy podat hlášení, no a potom.... Pokles a smutný tón hlasu mohl jasně naznačit že se nejdená o žádnou dobrou zprávu.
Měl bych začít tím nejdůležitějším, a to by mohlo celkem hodně zajímat 12. divizi.
Nevěděl jsem jestli mám začít s hlášením takhle na chodbě nebo mám počkat na nějaký konkrétní dotaz.

Spoiler:

Satoshi
Jelikož bylo venku stále světlo, tak jsem se vydal za Sei, protože jsem cítil, že je zde reiatsu podkapitána 5 divize.
Tak 12 divizi říkáš... jestli to říkáš ty, jako bývalá součást divize, pak tuším, že budu mít v blízkém budoucnu na práci další věc. řekl jsem, když jsem přišel ke dveřím také.