2., 5. a 12. divize

Akai Tsuki

Vyšel jsem ze svého pokoje a šel jsem směrem an cvičiště. Když jsem byl před kasárnami tak se vedle mě objevila Chun ve své podobě, aby ji mohl každý vidět. Chun. na prochásce? a usmál jsem se. Jdeš přeci na cvičiště, kouknu jak ti to jde a stále kráčela zamnou. Uviděl jsem Bulice s Akishou a šel jsme knim.

Renmaru Houkazaki

Prišiel som na cvičisko. Nebolo tam skoro ani nohy, až na pár ľudí, čo pobehovali dookola s nejakými vecami.
Tak, je na čase, aby si sa zobudil Uyokukaze...
V tom som ale zbadal v čepeli zanpakutou jeho ksicht.
"Hahahaaa....však si to ty Renmaru-chan?"
"Ešte som ťa ani nevyvolal a ty už rýpeš?"
"No tak...vyslov rozkaz a ja ti poslúžim. Chceš predsa trénovať, či nie?"
"Zmenil som názor. Budem trénovať len techniku boja. Nie tvoje schopnosti."
"Ale no taaak..."
Napriek jeho prosíkaniu som bol neoblomný a začal som tréningom v uzavretej forme.

Myamoto Usagi

S rukama v kapsách jsem pomalu došla až do kasáren druhé divize. Kde má asi jejich kapitánka kancelář?! Snad někoho potkám....a jestli ne tak se aspon porozhlídnu po jiných kasárnách ne? Někdo tu nakonec bejt musí....teda mohl by tu být.... Vyrazila jsem krokem, co noha nohu mine. Neměla jsem nejmenší tušení kam jdu. Prostě jsem jen šla. Nikam jsem nespěchala a prohlížela jsem si kasárny, z toho jiného pohledu. Nemají to tu nejhorší....jen kde mají asi to vězení...upřímně bych nechtěla být v druhé divizi....i když prostory mají hezké....ale hlídat vězně...to by asi nebylo pro mě.... Přemýšlela jsem si a užívala si chviku klidu a ticha. Ticho...je tu nějak až moc klid....Snad mi dnes bude štěstí přát a narazim na tu kancelář sama....nevypadá to, že bych na někoho jinak narazila... Trochu mi zaškubalo v koutku, když jsem si vzpomněla na dnešní ráno. Asi jsem Kuraie musel vyděsit...nebo aspon se na to tvářil... S úsměvem na rtech jsem bloudila po chodbách a ani jsem nedávala pozor, kde to jsem nebo kam jdu.

Akisha Shihomaru

"Trénovat bych mohla cokoli." Řekla jsem zatím co jsem šla za ním. Co by si chtěla trénovat ty Rose? Zeptala jsem se jí. No mě je to vcelku jedno. Já můžu taky dělat cokoli. Řekla. Pak jsem si všimla, že za námi jde Tsuki a tak jsem se zastavila. "Jdeš s námi?" Zeptala jsem se.

Lus Ayazaki

Zdravím, to jsem ráda, že má pětka kapitána. Prohédnu si ho. Nezdržím tě dlouho, to nejdůležitější jsem právě zjistila. Dále jsem jen chtěla pořešit pár věcí, ale to teď není důležité. Vidím, že máš naspěch, tak tě nebudu zdržovat. Odmlčím se a začnu něco čmárat na papír. Jo a ještě jsem se chtěla zeptat, má pětka nějakou velkou společenskou místnost?

Firel
Společenská místnost... Záleží na tom jak velkou chcete.
Chvíli přemýšlím. Pro více lidí můžete skusit restauraci s pekárnou. tam by se MOŽNÁ divize vešla. pokud je to jen pro pád lidí tak by mohlo postačit dojo. Nechtěla mě zdržovat, tak jsem tedy vyrazil za vrchní kapitánkou.

Spoiler:

Akai Tsuki

Kráčel jsem vedle Chun a když na mě Akisha promluvila jen jsem kývl. Deme si trochu [b]zacvičit?[/b] řekla Chun a já pouze Jistě, že deme dlouho jsme netrénovali. a usmál jsem se a kráčel jsme za Akishou.

Kasumi Haruka

V pokoji ticho. Kenshin stále odpočívá vedle postele a já už si nějakou dobu prohlížím jakousi fotku. Nějak nevnímá okolí, tedy, alespoň to tak vypadá. Zato Kenshin cosi díky svému soustředění zaznamenal a pozvedl hlavu ze země. Někdo tu je... Hej, posloucháš mě?! Otočil se na mě, když jsem na jeho prvá slova nereagovala. Já tě vnímám... Odvětila jsem jen a fotku jsem vrátila na její místo a posadila jsem se na postel. Tak koho tu máme Kenshine? Taky bych rád věděl, ale tohle Reiatsu neznám, i když mi přijde, že jsem ho někde už... Zamyslel se, aby našel odpověď.
Tak nejlepší bude jít, a zjistit to. Vstala jsem, vzala jsem si své kapitánské Haori a vyšla jsem na chodbu. Tak kudy... To je taky otázka, jasně že doprava... jít na druhou stranu, dostanu se tak maximálně do sklepa... nebo narazím do zdi. Při čemž jsem se trochu pousmála a vydala jsem se tím směrem, odkud jsem cítila to Reiatsu, tedy doprava.

Myamoto Usagi

Hmm to je reiatsu kapitánky druhé divize... Vyndala jsem ruce z kapes a zamířila si to jí naproti. Jaká asi vůbec je tahle kapitánka....zatim jsem ji viděla jen na té poradě.. Přidala jsem do kroku, i když jsem si nebyla úplně jistá, kam to vlastně jdu. Jej, slepá ulička.. Otočila jsem se a vybrala si jinou cestu. Jen co jsem zašla za další roh, uviděla jsem, tu jenž jsem hledala. Přišla jsem až k ní. Jak jen nejlépe formulovat to, co potřebují říci.... Chvilku jsem mlčela a pak. Dobrý den. Usmála jsem se. Zrovna s vámi potřebuji mluvit.

Kasumi Haruka

Pokračuji po chodbě. Jdu docela jistě a rychle směrem, který jsem si zvolila, hlavně proto, že při každém dalším kroku jsem cítila, že se k osobě, vlastnící to skoro neznámé Reiatsu blížím.
Ah... Zdravím. Řekla jsem, když jsem "narazila" na osobu, kterou jsem, dá se říci, hledala. Se mnou? A o čem? Optala jsem se. Ano, už si vzpomínám. Vy jste určitě jedna z nově jmenovaných kapitánů, že? Nu, ať se mnou chcete mluvit o čemkoli, nepůjdeme raději do mé kanceláře, než tu vystávat na chodbě? A usmála jsem se. Není to náhodou kapitánka devítky?.... Je to dosti možné... že by chtěla mluvit o té misi?... Taky dost pravděpodobné....

Myamoto Usagi

Kývla jsem hlavou. Jistě, bude to tak lepší. Řekla jsem klidně a následovala ji. Asi bych se jí měla představit...zjevně nemá ani tušení, kdo jsem...to ale počká do kanceláře, tak to bude lepší... Šla jsem jí těsně v patách a snažila si zapamatovat cestu. Kdo ví, třeba se mi bude někdy hodit vyznat se i v kasárnách jiných divizí... Cestou do kanceláře, mi při mých představách často cukal koutek, ale vždy jsem se to snažila nějak zakrýt. Přestan už myslet na blbosti! Radši přemýšlej, nad tím co příjde......Spolupráce s druhou divizí to bude zajmavé.... Jedním okem jsem si prohlídla kapitánku druhé divize. Ale vypadá rozumně...to by to mohlo usnadnit...

Kasumi Haruka

Netrvalo moc dlouho a zastavili jsem se před dveřmi do kanceláře. Tak tady je má kancelář. Dodala jsem a otevřela jsem dveře.
V kanceláři byli na usazení hlavně dvě židle plus ta za stolem a gauč, který byl u stolu.
Vešla jsem dovnitř a vyzvala jsem pohybem ruky i Myamoto, ať vstoupí. Posaďte se, nejsem si jistá, na jak dlouho bude to, o čem se mnou chcete mluvit. A ukázala jsem na gauč.
Pak jsem šla za svůj stůl, kde jsem si ještě srovnala pár papírů na hromádku, které jsem tu měla už od té menší ,,porady" divize. Nakonec jsem se jí ale opět věnovala. Tak o čem, že jste to chtěla mluvit? Zeptala jsem se znova a poslední papíry jsem odložila na kraj stolu.

Myamoto Usagi

Na prahu dveří jsem si prohlížela její kancelář. Gauč...to neni špatný nápad...asi si předělám svou kancelář k obrazu svému, ale to počká... Mlčky jsem vztoupila a usadila se na gauči. Jde o ty uprchlé vězně. Ráda bych se dozvěděla nějaké informace, jestli na tom máme spolupracovat. A výsledky vašeho pátrání. Určitě jste už s nějakým vyšetřováním museli začít, hned po té ...nehodě.... Na okamžik jsem se odmlčela. A mé jméno je Myamoto Usagi a máte pravdu, jsem jedna z nově zvolených kapitánů. A to kapitánkou deváté divize. Doplnila jsem.

Kasumi Haruka

Nejdříve jsem jí jen mlčky vyslechla a pak jsem ještě chvíli mlčela, než jsem se opět ujala slova. Ehm... To je jisté, že jsme zahájili hned vyšetřování. A ještě stále je pár členů stráže i divize rozmístěno do svých určených stanovišť, kde po uprchlících pátrají. Co zatím vím, a co je myslím, že jedno z nejdůležitějších informací je, že uprchlo něco okolo deseti vězňů, ale stále se můžeme mýlit. Většinou to bylo ti, u nichž se uvažovalo i o rozsudku smrti a tudíš je jasné, že to budou nejspíš ti z ,,mocnějších" řad zdejších vězňů. také je mi známo, což je ale velmi obecně řečeno a tím pádem docela zbytečné, že by se vězni měli pohybovat výhradně v Soul Society. Nachází se tu i možnost, že někdo mohl uprchnout do Reálného světa, ale to je spíše méně pravděpodobné, protože by to bylo až příliš nápadné. Jinak, jestli chcete znát něco konkrétního, ptejte se. To mi teď připomnělo, že budu ještě před odchodem muset zjistit, jak pokračuje obnova vězení. Chvilku jsem se zamyslela, zda jsem prozatím nic nezapomněla.
Ano, bylo mi to jasné. Řekla jsem a usmála jsem se, když se mi Myamoto představila a doplnila i to, že jsem měla pravdu s ní, jako nově zvolenou kapitánkou. Nu, vy mě nejspíš budete znát jen jako tu kapitánku druhé divize, ale jinak jsem Kasumi Haruka. Představila jsem se téže, vlastně na oplátku Myamoto a pak už jsem jen dále čekala na to, jaké bude mít tedy konkrétní otázky.

Myamoto Usagi

Poslouchala jsem kapitánku druhé divize. Když domluvila, trvalo mi, než jsem našla vhodná slova, jak formulovat své otázky. Těší mě, že vás ponávám Haruko-san. Nadechla jsem se, abych mohla pokračovat ve své řeči. Máte tu nějaké složky o vězních? Ráda bych, veděla více než to, že jich je asi deset a jsou nebezpeční. Kdo taky poslední dobou neni... Také bych vás poprosila o prozatimní výsledky pátrání. Teda jestli mi to dovolíte. Odmlčela jsem se. Lepší bude nechat ji, at se rozhodne sama a ne jí do toho tlačit.... překřížila jsem nohy a opřela se více o pohovku. Jinak já jsem vám k službám. Čím dřív je pochytáme tím lépe.... Čekala jsem na odpovědi. Doufám, že ti uprchlí vězni nikomu na svobodě neublíží....čím díl budeme otálet, tím by se toho mohlo více pokazit...Zlo za sebou přeci jen zanechává stopy..... Přes závoj zamyšlení, jsem hleděla na kapitánku.

Kasumi Haruka

Ano, zajisté, že tu mám složky o vězních. Odpověděla jsem a poodešla jsem od stolu k "otevřené" skříni, ve které byla spousta různých desek. Chvíli jsem v ní pátrala a pak jsem vyndala jedny z desek a vrátila jsem se za stůl. Tady by měli být záznamy hlavně o všech vězních, kteří jsou na 100 procent nezvěstní. A podala jsem Usagi desky. A výsledky pátrání? No... Trochu jsem v tu dobu poklesla v hlase a hleděla jsem do stolu. Nemáme skoro nic... Pátrací skupiny jen párkrát ve svých oblastech ucítili reiatsu některého, z vězňů... ale nikoho zatím nenašli... Ale jinak toho moc nemáme... Pak jsem se na nějakou dobu odmlčela.
Každopádně doufám, že všechny vězně vrátíme zase zpět do jejich cel. Dodala jsem nakonec.

Myamoto Usagi

Děkuji. Řekla jsem, když mi podala desky a já si je vzala. Otevřela jsem je a jen zběžně prolistovala, při tom jsem poslouchala kapitánku. Když jsem uslyšela změnu v jejím tónu hlasu, zvedla jsem hlavu od papírů. Jak jste řekla, utekli jedni z těch "mocnějších" věznů...pokud si správně vybavuji vaši přesnou formulaci.......tudíž je velice pravděpodobné, že dokáží hodně dobře skrývat své reaitsu. Při tomto případu se proto na hledání reaitsu nemůžeme tolik spoléhat. Aspon podle mého názoru. Mlčky jsem zaklapla desky. Budem muset hledat hlavně pomocí důkazů...čím dřív začneme tím více stop máme šanci najít. Neodkládej na zítřek, co můžeš udělat dnes...... Po chvilce přemýšlení jsem pokračovala. A ještě bych se ráda podívala na vězení, kde se stal ten incident. A už začala s důkladnějším pátráním. Zmlkla jsem a upřeně se koukala na kapitánku. Snad jí ta poslední věta nebude vadit...nebo ji spíš neurazí....ale snad ne....

Renmaru Houkazaki

Chvíľu som trénoval na cvičisku. Oháňal som sa svojim zanpakutou s takou zlosťou. Ani neviem prečo. Jednoducho to prišlo, avšak som cítil niečo, ako zodpovednosť za niečo zlé, čo sa nedávno stalo. Švihám ešte silnejšie, aby som na to zabudol. Vietor veje cezo mňa a čepeľ meča rozráža malý odpor vzduchu. Ešte tu asi chvíľu pobudnem, kým ma niekam nezavolajú. Na hliadku alebo tak niečo.

Kasumi Haruka

Podívala jsem mlčky se na Myamoto. Po chvíli jsem přikývla. Ano, máte pravdu. Sei vybrala nové kapitány velmi dobře. Jestli že jsou si v něčem alespoň trochu podobní, mohli bychom nynější situace zvládat lépe. Pomyslela jsem si. Nu, bylo by nejspíš už nejlepší s pátráním začít. Nebylo by nejlepší, kdyby někomu uprchlíci ublížili, či ho v horším případě zabili. Odmlčela jsem se a pak jsem dodala. Dovedu vás tedy k vězení a pak, jestli tedy začneme s plným pátráním a tím vlastně začneme misi, budu o tom muset dát vědět pár lidem. Ale to můžu udělat až u vězení. Vzala jsem si pár papírů z těch desek, co jsem původně vyndala pro kapitánku devítky.
Přistoupila jsem ke dveřím. Tak teď mě prosím následujte, zavedu vás k věznici, na to místo. Dořekla jsem, vyčkávala jsem, než ke mě Myamoto dojde a pak jsem s ní prošla chodbami kasáren.
Vyšli jsme ven a po nenápadné cestičce jsme zamířili k vězení.

Akai Tsuki

Kráčel jsem za Akishou a Bulicem, ale najednou jsem se otočil a šel jsem zpět do kasáren. Chun byla stále vedle mě ale začala se rozplývat. Byl jsem ve svém vnitřním světě ale mé rělo šlo stále dál do kasáren. V mém vnitřním světě už byla Chun, ale někde si lítala. Byl jsem v kasárnách a prošel jsem okolo kanceláře kapitánky. Prošel jsem a mířil jsem do svého pokoje, kde jsem sebou švihnul do postele. Nebyl jsem už ve svém vnitřním světě...spal jsem tím nejtvrdším spánkem.

Myamoto Usagi

Samozřejmě. Přitakala jsem a vyšla za kapitánkou druhé divize. Kde asi to vězení je? Bude asi někde schované nebo zalezlé...nebo na to bych to aspon tipovala.... Mlčky a v zamyšlení jsem šla krok za Haruki-san. Možná bych se o ni mohla dozvědět něco více...když ted budeme spolupracovat, ale jak nebýt vlezlá...ještě by si mohla myslet, že je to na nějaký nový "skandální" článek... Dorovnala jsem s ní krok a otočila se na ni. A když ted budeme pracovat společně...jak vás mám oslovovat Haruko-san? A koho přesně chcete vzít ještě na tu misi? Omlouvám se, že mám pořát tolik otázek, ale ráda vim do čeho a s kym jdu. Lehce jsem se na ni usmála. Když je Seireitei v takovém stavu nebude nejmoudřejší brát moc lidí....ale zase měli by jsme tuto záležitost ukončit, co nejdříve......

Kasumi Haruka

Pokračovali jsme dále po cestičce. Ehm... ono by stačilo Kasumi.... jestli byste chtěla, mohli bychom si spíše tykat... Formalita od členů mi nevadí, vlastně je to něco jako samozřejmost... ale mezi kapitány ji moc neuznávám... spíše asi proto, že jsme si sobě rovni... Odpověděla jsem na první otázku a chvíli jsem mlčela, než jsem opět pokračovala. Když jsem se o této misi zmínila před mým podkapitánem, nabídl se, že půjde také... a pak by se k nám rada připojila i jedna členka druhé divize, která zde není moc dlouho... Tuhle misi bych pro ní brala spíše jako zkušební, hlavně, abych si zjistila, co dokáže... ale nic velkého od ní zatím neočekávám. A jinak mi nevadí otázky... chápu že je lepší, když víme, do čeho jdeme. Usmála jsem se. Nejspíš bych se zachovala stejně na vašem místě. Pohlédla jsem před sebe. Cestička, vyšlapaná v trávníku zmizela. Za chvíli budeme na místě. Mimochodem.... vy nevíte o nikom, kdo by se k nám přidal... Nechtěla bych, aby nás bylo zase moc... ale možná by bylo lepší... kdybychom se do toho pustili alespoň ze začátku ve větším počtu.

Myamoto Usagi

Tykání je dobrý nápad... Přikývla jsem a čekala až domluví. Mě můžete..teda můžeš říkat Myo. Jmenuji se sice Usagi, ale slyším spíše na svou přezdívku. Těší mě Kasumi. Usmála jsem se. Pak jsem zmlkla a poslouchala její pokračování. To znamená dva kapitáni..tedy kapitánky, jeden podkapitán a nováček....možná by to chtělo ještě tak jednoho. Kapitánka jako by četla mé myšlenky. Bohužel ted mě nikdo nenapadá, ale popřemýšlím o tom. Ještě jeden shinigami by se hodil.... Dál jsem pokračovala mlčky. No co...mlčeti zlato ne?! A stejně nevim na co bych se ještě mohla ptát...nebo o čem mluvit...otázek bude určitě ještě dost. Moje hlava už zase jela na plné obrátky. Zajmalo by mě, kdo je ta nová v druhé divizi...třeba jsem ji potkala předtím v nováčcích..i když je pravděbodobnější že ne...přeci jenom jsem tam nebyla tak moc dlouho... Na tváři se mi objevil usměv, při vzpomínce nad tím, jak jsem zabloudila první den, co jsem tu byla. Trvalo mi vážně dost dlouho než jsem to našla.... Rty se mi opět stáhli do normálního výrazu. Od té doby se toho dost změnilo...a to to neni ještě tak dlouho...a při tom je najednou skoro všechno jinak...

Kasumi Haruka

Ano, také mě těší Myo. Zastavila jsem se. Stanuli jsme před vězením.
Kolem do kola okolo vězení s menším odstupem pár metrů, byly zdi. Před vstupem byla naznačena cesta, jinak však přímá cesta k vězení nevedla. Avšak, jestli někdo neměl zájem o to, procházet skrze zdi, pak jediný směr, odkud se sem dalo dostat, byl od Kasáren 2.divize.
Před vězením byl prostor a tak sem tam, stál nějaký ten strom, kterých zde ale nebylo moc.
Z tohoto pohledu se zdálo, že vězení je nepoškozené, to ale proto, že blesk uhodil do jiné části. Tak jsme tady. Tohle je vězení. A pohlédla jsem na něj před sebe. Myslím, že teď je ten pravý čas, dát vědět zbytku. Snad by oni ještě na někoho mohli přijít. Řekla jsem a pohled jsem obrátila na Myamoto.

Lus Ayazaki

Restaurace s pekárnou nebo dojo? Žádná společenská místnost, kde by se daly konat oslavy? Když se Firel vydá za vrchní kapitánkou, vyřítím se z kanceláře a namířím si to ven z budovy. Potřebuji najít někoho, kdo mi ty dvě místnosti ukáže. Rozhlédnu se kolem. Všichni vypadají zaměstnaně a tak je nechci rušit. Pokračuji tedy dále kasárnami. Když se dostanu na cvičiště, v dálce zahlédnu Renmarua. Um ... ty tam! Pojď sem! ... Jak že se jmenuješ?