Jižní brána

Razaki Izumi

Nevěděl jsem co se děje...
Garganta ?! popadl jsem meč a zastoupil těm shinigami cestu
Co se tu sakra děje? zeptal jsem se...
Neměl jsem v umyslu nic podceňovat...

Někdo

Z garganty doslova vyletěla zahalená postava. Její oblečení bylo velice potrhané spíše v hnědé barvě. Postava byla celá zahalená, do obličeje jí bylo špatně vidět, avšak co bylo zřetelné byly červeně zářící oči. Letěla smerem k Razakimu s vytaseným mečem zkřížila jeho meč. Já budu tvůj oponent. Řekla chladně.

Razaki Izumi

Zablokoval jsem jeho útok svým wakizashi...
Ve tváři sem nehnul ani brvou. S chladnou hlavou jsem se připravil na bitvu.
Nevěděl jsem na jaké úrovni je můj soupeř, tak jsem jen cvičně podnikl výpad... Nechtěl jsem ani aktivovat shikai...

Někdo

Zablokoval Razakiho výpad, uskočil o kousek dál, namířil meč, nahromadil energii a vystřelil cero. Jeho cero bylo zelené barvy, tudíž perfektně oslnilo všechny v okolí. Postava v gargantě si s úsměvem užívala okolní atmosféru.

Izumi Razaki

Bakudo #39 Enkosen zablokoval jsem cero pomocí Kido štítu...
Jakmile pohlaslo cero vyrazil jsem do útoku. Pomocí shunpa jsem se přemístil za cíl a zaútočil opakovaně svým drobným zanpkauto...
Bakudo #9 Geki pokusil jsem se paralyzovat cíl, ačkoliv jsem tušil, že tak slabé Kido nebude mít moc šanci

Někdo

Uhnul vyslanému kidu. Otočil meč směrem k zemi a začal soustředit reiatsu, které okolo něj začalo vytvářet vír. Nedá se nic dělat, protože jsi nejspíše silný, budu s tebou bojovat jako se sobě rovným. Jeho rudé oči na chvíli zhasli. Probuď se, Líquido. Nastal výbuch. Okolí se značně zdeformovalo. Spousta shinigami, která běžela ke kapitánce se na chvíli zastavila. Z prachu vystoupila humanoidní osoba celá zahalená v plášti, ačkoliv rozdíl byl znatelný. Lidská hlava, která byla pokryta černými vlasy byla příjemnou změnou. Meč se ztratil a jeho modré oči křižovali pohled Razakiho. Hm... můžeme začít.

Izumi Razaki

Nemám sice nejmenší tušení kdo jsi... ale opravdu mě tlačíš do použití mého Zanpakuto... to bych ale fakt nerad dělal... přiznal jsem...
Bakudo #62 Hyapporankan řekl jsem zcela klidně

Něco

Veškeré světelní tyče, které ho zasáhly se roztekly v podivnou tekutinu, která se nyní pomalu vpíjela do země. Právě jsem ti dal klíč mé síle, ale nedám ti klíč k mé porážce. Odsekl mrzutě.

Izumi Razaki

Opět jsem nehnul ani brvou
Zvažoval jsem, zda mám použít shikai... ale moc se mi nechtělo...
Nakonec jsem zatočil zanpakutem mezi prsty
Dobrá tedy... Jōhatsu suru Batariel řekl jsem zcela klidně...
Chytil jsem obouručně svoje zanpakuto ve svém shikai
Opět jsem se přemístil shunpem těsně před svého soupeře a přímo zepředu provedl dlouhý kolmý sek...

Někdo

Máchl ni místo kam měl dopadnout meč rukou a uskočil. Na to místo později čepel opravdu dopadla, avšak o něco se zasekla, jako by do něčeho narazila. Mezi tím se shinigami vrhli na kapitánku čtvrté divize. Nikdo přesně neviděl, co se tam děje.

Izumi Razaki

Sakryš...
Bakudo #12 Fushibi pokudil jsem se chytit všechny ty shinigami do kido sítě, zatímco jsem druhou rukou provedl další výpad na toho nepřítele...
Musel jsem bránit kapitánky za každou cenu...

Suiren

Moje probuzení do reálu trvalo trochu déle, protože jsem se ještě dost dlouho hádala se svou zanpakutou. Hold když se nemáme rádi, tak to tak dopadá. Pak jsem tedy chvíli bojovala s bytostmi, které po nějaké době usoudili, že už je to nebaví a tak mě nechali probudit do reálu.

Pomalu jsem začala otevírat oči a probouzet se. Když jsem se zcela probudila, zjistila jsem, že jsem na rameni Akiho. Celkem jsem byla překvapená. Ale tak když mě unes, tak jsem neměla žádné námitky. Ale to už jsem cítila potíže, které nebyli daleko. Seskočila jsem tedy z Akiho ramene za zem a podívala se, co přesně se děje. Přeci jenom jsem byla ještě trochu dezorientovaná.

Někdo u Razikiho

Uhnul dalšímu výpadu opět uskočil o něco dále a použil cero.

Někdo v gargantě

Zmerčil, že se kapitánka probudila, což se mu vzhledem k zamračenému pohledu moc nelíbilo. Vzal do ruky svůj luk a vystřelil z něho jeden zelený šíp směrem ke kapitánce třetí divize.

Razaki

Stalo se toho nějak moc najednou...
Uskočil jsem Ceru pomocí shunpa a skočíl přímo do cesty šípu...
Pokaždé když byla kapitánka v nebezpečí tak jsem to cítil...
Sám sem si nechtěl připustit proč vlastně...

Suiren

Než jsem se vzpamatovala, viděla jsem jen, jak proti mně letí nějaký zelený šíp, kterému skočil do cesty můj podkapitán. Razaki! Zakřičela jsem s obavy v hlase. Tahle situace opravdu nevypadala nejlépe.

Šíp zasáhl Razakiho přímo do ramena. Pomalu začal zjištovat, že šíp pohlcuje jeho reiatsu a zároveň ho perfektně paralizoval. Nedokážeš pohnout žádnou končetinou...

Někdo v Gargantě

Ach.... moc se omlouvám, neměl jsem v plánu vás zranit, pane zástupče. Ironicky hlesl v hlase. Následně natáhl tetivu a vystřelil extrémně rychle takových šípů deset kapitánčiny směrem. Většina již pochopila, že zmizelo reiatsu kapitánky čtvrté divize.

Izumi Razaki

Eien no honoo řekl jsem skrze zuby...
Věčný plamen... druhý dech... Byl právě pro takové případy...
Obnovuje v těle energii dost na to, abych vytrhl šíp
Nebyl jsem zástupce 3. divize jen proto, aby mě dostal nějakej pitomec...
Musel jsem pomoci naší kapitánce porazit toh pitomce... musel jsem zůstat bojeschopný za každou cenu...

Aki Maki

Zjistil, že se kapitánka probudila.Když v tom spatřil zepený šíp a Razakiho, který střelu vykryl vlastním tělem.Nechápal proč to udělal, nemohl to vykrýt zanpaktou...?V tom se ozvala další salva šípu, což mu nedělalo moc problém, přece jen shunpo je jeho hlavní zbraň.Pomalu tasil zanpaktou a potom s ní svižně sekl ve vzduchu, pohlédl na nepřítele který bojoval předtím s Razakim. "Postarám se o něj..." Prohlásil klidným vyrovnaným hlasem. "Jsi připravený...?" Zeptal se svého nepřítele a mečem namířil na něj, v obličeji měl pořád kamený výraz.

Někdo

Nečekal, jeho krásná modrá očka, která byla důkazem jeho proměny zamrkala. Přesunul se obrovskou rychlostí za Makiho a jediným dotekem mu způsobil něco s ramenem. Tvoje krev se zdá být těžší, bolí tě srdce.

Někdo v Gargantě

Také neleněl, pochopil, že shinigami budou bránit kapitánku za každou cenu. Pomocí sonida se dostal rozhodl dostat do zad celého tohoto divadla a ukončit hrůzostrašnou oponu. Jediným šípem pak zkolil kapitánku třetí divize. Nedalo se nic dělat, vše se seběhlo příliš rychle....

Zvedl jsem se ze země
To nejde, jste moc rychlá ! postěžoval jsem si, když mě Suiren znovu bez problémů přemohla v souboji s meči...
Vztal jsem a oprášil se. Usmál jsem se na ní.
Cítil jsem se tak dobře i přes to, že se mnou házela jako s hadrem...
Byl jsem rád v její přítomnosti...

Izumi Razaki

Celý svět najednou jako by zešedivěl...
Celý můj svět se otočil o 360°. Jako kdyby se mi zastavilo srdce...
Všechno najednou nemělo smysl...
ALe stejně jako se tonoucí chytá stébla tak i mě držela jedna myšlenka...
Ukončím to rychle a potom jí někdo pomůže... zachrání jí...
Upnul jsem oči plné nenávisti na toho muže
Ban-kai...

Yoshiro

Něco se ohromnou rychlostí dralo lesem... Tedy - někdo... Tedy - já. Nicméně, nebylo to poznat, protože moje Shunpo bylo jedno z vůbec nejrychlejších v Seireitei. V bankaii možná i nejrychlejší. Cítil jsem, že je něco špatně, ale pořád jsem si namlouval, že to bude v pořádku a já dorazím včas. Vydržte..

Aki Maki

"Umm...?" Sotva ho postřehl, ten člověk musel být šíleně rychlí.Udržel si však svoji kamenou tvář. "Rozzař se, Watashi no Jiga" Prohlásil a kolem Akiho se zdvihl prach. "Dobrá tedy...Jiga..." Prohlásil potichu a najednou zmizel, srdce ho bolelo ale snažil se to ignorovat.Využil toho ž enejni vidět a dostal se pomocí shunpa za nepřítele a sekl ho Watashim přes záda, zůstal neviditelný.

Yoshiro

U těla Suiren jsem se objevil jako blesk z čistého nebe. Stál jsem nad ní a pozoroval ji.Okolí bylo zdevastované. Ničeho jsem si ale nevšímal. Prostě jsem stál a... Díval se na ní, jak tam leží bez jediných známek života. Oči se mi začaly lesknout. Jako by se mi zastavilo srdce... Přesně takový pocit jsem právě zažíval. Ta, kterou jsem tolik obdivoval, vzhlížel k ní, věřil v ní, miloval ji...Byla mrtvá. Už jsem jí nemohl nic z toho, co jsem k ní cítil říct. Z očí mi tekly slzy, skrčil jsem se k ní a pomalu zvedl její bezvládné tělo do náruče. Pomalým krokem jsem mířil zpět do Seireitei. Jako by nic okolo neexistovalo.

Takže ty si opravdu chceš půjčit veškerou mojí sílu ano? ozval se Batariel
Razaki jen kývnul...
Ozval se ďábelský smích...
Razaki v divných hadrech začal točit ohnivou kosou
Nebyl to ale Razakiho smích, tenhle patřil někomu jinému...
Šilené Reiatsu zaplavilo okolí...
Vyletělo několik plamenů na různé strany...
Obrovskou rychlostí se Razaki vyřítil na nepřátele těsně poté, co je zaplavil oheň...

Ležel jsem na zemi...
Nebylo už pro co žít, nebylo už proč vztávat ze země... nebyl důvod... už nebylo nic...
Vztal jsem ze země...
Okolí prořízl výkřik... dlouhý, táhlý a plný emocí, přesto prázdný