Příběh: Shattered time

Hiboru Baru

zakroutila hlavou nad kapitánovým chováním. Nejen že holduje takovým pokleslým filmům, ještě se to snaží svést na Kyouheie... no tedy, jaký to úpadek. Raději šla ukázat Ryuuovi, kde je jeho pokoj, a zanechala kapitána uklízení.
Potom si řekla, že tento den je jako stvořený pro praní prádla. Hlavně to bylo proto, že věděla až moc dobře, že každých čtvrnáct dní má takový nápad i Ukitake-san starší, a to je také jediná příležitost, kdy ještě navštěvuje kasárny třinácté divize. Už se těšila, až na něj, jako pokaždé, "omylem" narazí v prádelně.

Akio Ukitake

Jakmile Kyouhei dorazí kapitán mu do náručí mrští nahrávku.Co to ma sakra znamenat???NEzkušené holčičky.....Takové prasárny k večernímu hlášení nestrpím!!!!Kyouhei se zakoktá.ppppProminte pane já nerad to samo.Akio se na něj zamračí.Mimojiné...je třeba pročistit odpady mám tu asi 5O hlášení o jejich ucpání...a vy se na to přímo hodíte.Předá mu čísla pokojů a vyprovodí jej ven.Pak se vydá na druhou stranu kasáren aby se okoupal.Celou cestu má pocit že ho někdo sleduje.

kioko matsuta

ležím a přemýšlím. možná už to řekly vrchnímu kapitánoi a budou mě hledat........ kdo mě asi tak hledá? 

Firel
V okolí je už více než příliž mnoho pokácených a proděravěných stromů na to aby se tomu kolem dalo říkat les.Úplně udýchaný Z příliš rychlého vystřelování reiatsu.To by mi už stačilo...Řekl jsem v klidu a když jsem švihnul mečem že rozpustím shikai namalovala se z posledního reiatsu které bylo v meči ještě jedna vlna která hned poté zmizela i s shikaiem.
Dokráčel jsem ke stromům ke kterým měla mířit ta poslední vlna že si udělám nějaký trámek na trénování shumpa.Kdežto těch zbylích pár stromů co tam z onoho lesa ještě zbyli.Ok...ak tohle bylo moc Řekl jsem překvapeně když na mě strom málem spadl,Prstem sem namaloval odbélník který následně vyřízl ze stromu trámek,vzal jsem ho do ruky a hodil. Potom jsem se pokusil ho znovu chytit krokem shunpo.Několikrát se mi to nepovedlo ale po pár hodinách tréninku jsem byl schopen hozený trám alespon stíhat.Takhle jsem trénoval několik hodin až do úplného vyčerpání.

(btw přez výkend tu nebudu)

OuToX
procházím se po lese když v tom ucítím firelovo reiatsu vydám se za ním co asi ted delá bulic ?pomyslím si

Ryuu Senji

Odchází z kapitánské kanceláře a v duchu přemýšlí, jaký není jeho nový kapitán zvrhlík. Nezkušené holčičky, ten si s tím teda hlavu neláme. Šibalsky se při tom pomyšlení usmívá. Shinigami, která ho dovedla ke kapitánovi ho doprovází k jeho novému domovu.

Kira

Když kapitán s dlouhým jménem odešel, zkoušel jsem se z těch lan nějak vyprostit. Přeci jenom jsem pochyboval, že mě šla ta žena s těmi novinami v ruce pochválit. Jenže lana byla pevná a nechtěla povolit. Mé zranění mi v tom také zrovna nepomáhalo. Odněkud jsem také slyšel ženské chichotání. Po chvilce jsem to vzdal. Se svěšenou hlavou jsem čekal na svůj osud. Můj osud byl však pekelný motýl, který mi oznámil, že musím spolupracovat s kapitánem pětky. Aaaaa néééééé. Raději se nechám mučit od žen, než spolupracovat s ním.......Pche. Tohle je fakt ten nejhorší trest. Svěsím hlavu ještě hlouběji dolů. Po chvilce se lana uvolní a já sjedu po dveřích na zem. Podívám se na Ryu.......... pohledem, jako co zas otravuje. Ummm jo. odpovím a vstanu s námahou ze země. Ale raději to nebudeme řešit tady. řeknu, abych zmizel dál od 13. divize.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

"Jasný," řekl jsem otráveným tónem na jeho návrh se někam vzdálit. /Místo nechám na tobě, ale aby nebyl příspěvek krátký/ "Rozhodně by jsme měli nejdříve zajít do vězení... Ale chce to taky někoho vyslechnout, někoho kdo zná Kioko... Zašel bych za její kapitánkou, ale ta momentálně není v kasárnách, takže..." No, Kioko je mladá slečna, takže má jistě pár obdivovatelů, což mě přivádí na nápad vyslechnout toho Raidena nebo Mokuta... Hmph... Rozhodně se ale nemůžu ukázat před strážemi věznice... "Já se tedy pozeptám přátel Kioko a ty vyslechni stráže věznice... Sejdeme se tady tak... Za dvě hodiny."

Před dvěma dny
Raiden Tomisura

Potom co jsem se rozloučil s Kapitánkou Kasumi jsem se vydal do jednoho z lesů na prostornou mýtinu s potůčkem uprostřed. Když jsem přišel bylo asi něco málo po poledni a tak jsem si opláchl obličej ve vodě. Pak jsem odložil svojí zanpakuto do stínu jednoho javoru a pak jsem si sundal sandále a ponožky. Postavil jsem se na břeh potůčku a udělal pár složitých protahovacích cviků na protáhnutí. Takže jestli mám ovládnout Raiko musím být ještě rychlejší. Použil jsem Shunpo a objevil jsem se na druhé potůčku. Moc pomalu. Pak jsem opět použil Shunpo a objevil jsem se na jednom javoru na kraji mýtiny. Musím zrychlit ještě ještě. Začal jsem se objevovat a okamžitě mizet na různých místech. Asi po 5 hodinách usilovného tréninku jsem se rychle svlékl a skočil do potoka abych se osvěžil. Stále jsem pomalý ale snad má rychlost bude na základy stačit. Pak jsem došel na kraj lesa a přinesl jsem otep větví a poskládal je na hromadu. Tak dřevo na večer mám, teď přišel čas na Raiko i když to nebude už nic moc z toho Shunpa jsem trochu vysílen. Narovnal jsem se natáhl levou ruku před sebe a soustředil své Reiatsu právě do té ruky. Pak jsem ucítil jakési chvění a zvolal jsem. Raiko. Kolem mé pravé ruky vyskákaly namodralé blesky které ovšem místo toho aby vysílaly proud od ruky ven, směřovaly svojí energii do ruky. Vykřikl jsem bolestí a techniku ukončil. Ruku jsem okamžitě strčil do potoka a když jsem jí vytáhl byla celá rudá. No dobrá toto mi moc nepomohlo. Ale já se nevzdám pokusím se znova. Znovu jsem se narovnal a tentokrát energii soustředil do pravé nohy. Raiko. Kolem nohy začaly rašit slabé opravdu hodně slabé blesky které nezraňovaly. Pak jsem použil Shunpo a objevil se u stromů ale než jsem se tam dostal technika se zrušila. Sakra chtěl jsem to použít při kopu a zjistit jestli to vůbec něco udělá! Pak jsem se svalil na zem. A je to jsem skoro bez síly. Tyto dva neslavné pokusy mi zabraly asi 2 hodiny. Asi po další hodině jsem se s námahou postavil a dobelhal k větvím co jsem dopředu připravil. Tak a teď zapálit. Natáhl jsem ruku a soustředil své zbytky Reiatsu. Hado no. 31 Shakkahō. Před rukou se mi objevila miniaturní koulička rudého ohně a to jsem zapálil větve. Oheň se hned rozhořel a já se u něho pohodlně natáhl a usnul.

Včera
Raiden Tomisura

Probral jsem se za úsvitu. Ach jaj ta ruka mě bolí. Podival jsem se na levou červenou ruku. Náhle jsem spatřil v potůčku rybu. Ha snídaně. Pak jsem soustředil Reiatsu a hlesl. Bakudō # 9. Hōrin Od ruky mi vystřelil paprsek oranžového Kido a ovázal rybu, prudkým mávnutím jsem rybu přitáhl k sobě a rukama jsem jí zlomil vaz. Pak jsem vytasil Zanpakuto a rybu rozkuchnul a vytáhl vnitřnosti. Pak jsem opět zašel do lesa a nashromáždil kupu dřeva. K jeho přenášení jsem používal Shunpo takže to bylo rychlé. Nakonec jsem si usekl hubenou větev a zbavil jsem jí kůry. Pak jsem použil Hado no. 31 Shakkahō a zapálil větve. Rybu jsem napíchl na oškrabaný tak že jsem jí napíchl skrz tlamičku až po ocas. Pomalu jsem jí opékal nad ohněm. Asi za půl hodiny se okolo ohniště začala linout vůně opečené ryby. Pak jsem s ní zamával ve vzduchu abych jí ochladil. Tak a jdeme jíst. První sousto jsem si krásně vychutnal a asi po desátem jsem se trochu smutně podíval na rybu. No chtělo by to trochu soli a koření ale teď na to není čas. Rychle jsem dojedl, svlékl se a vykoupal v potůčku. Pak jsem se rozcvičil a znovu vykoupal. Nakonec jsem se oblékl a dal si pár koleček za pomoci Shunpa okolo "tréninkové" plochy. Pak jsem se postavil na břeh potůčku a soustředil Reiatsu do ukazováku na pravé ruce. Zkusím nejdřív jen malou plochu. Ucítil jsem chvění a zvolal. Raiko. Kolem prstu se objevilo asi 5 blesků které chaoticky poletovaly vzduchem ale jedním koncem byly připevněny jakoby k ruce. Ha výborně. Pak jsem se pomoci Shunpa přemístil ke stromu a blesky nezmizely. Pak jsem prstem udeřil do stromu a udělal tam malý kráter. No ale je těžké to udržovat. Takto jsem pokračoval až do večera kdy se mi podařilo udělat velmi silné blesky kolem celé dlaně. Nakonec jsem padl vyčerpáním na zem.

Dnes
Raiden Tomisura

Rano jsem vstal a opět ulovil rybu jako předešlého dne. Pak jsem se rozcvičil a asi 2 hodiny jsem trénoval Shunpo. Znovu jsem se vykoupal a postavil jsem se na břeh potůčku. Začal jsem soustředit Reiatsu do obou ruk zároveň a po chvíly zvolal. Raiko. Obě dvě ruce se zahalily výboji blesky a já to udržoval půl hodiny. Tak a teď bych ty ruce mohl nějak obrnit. Další hodinu jsem se soustředil tak abych blesky poskládal a pospojoval do souvislého celku který nakonec vytvořil bleskové obrnění na obě ruce. To je namáhavé! Pak jsem rozložil brnění a začal bleskové výboje protahovat. Nakonec jsem je dokázal prodloužit na dva metry, pak jsem zašel ke stromu a prudkou ránou jsem ho rozlomil. Sugoi tohle má opravdu grády. Potom co jsem to řekl jsem se ocitnul v bezvědomí jelikož jsem za ty 3 dny své tělo docela dost poškodil a mé Reiatsu bylo skoro na nule. Naštěstí mé bezvědomí netrvalo dlouze a odpoledne jsem se probral. No to by mohlo stačit teď je na čase osvobodit Kioko z vězení. Urovnal jsem si oblečení a vzal svojí zanpakuto. Když jsem se rozešel tak se mi šlo velmi obtížně a tak jsem si useknul větev a použil jí jako hůl. když jsem se dostal zpět do Seireitei tak jsem zjistil že Kioko zmizela ze své cely a tak jsem se vydal do své divize jestli někdo nemá nějaké informace.

Kira

Nešli jsme zas tolik daleko, jen na místo, kde jsme před tím bojovali. Zbouraných budov si zatím nikdo nevšiml. Znuděně jsem ho poslouchat a s napětím čekal, kdy domluví. Když domluví, jen přikývnu. Nějak jsem neměl náladu protestovat, ještě by se zas urazil. Dobře, zatim. řeknu a zmizím......Nejdříve se však objevím ve své divizi, kde si nezpozorován vezmu náhradní vršek od úboru a tím zakryju své obvázané a zraněné tělo. Netrvá dlouho a já se dostanu k věznici, kde už čekají střážci. Také si všimnu Yoruichi (pokud tam ještě jsi). Co ta tu? Zdravím. pozdravím všechny přítomné.

Yoruichi

(Jj jsem.)
V obličeji jsem měla zlost. Zlost nad tím jak jsou stráže neschopní. Najdu ji a zabiju ji sama! Tady na něco čekat je na dlouho. Když ji zabiju, můžu říct, že to bylo při obraně a ona jen prostě nestačila uhnout. Tím se vše vyřeší. plánovala jsem si hezky v hlavě její smrt. Z myšlení mě vytrhl až Kira, když všechny pozdravil. Ahoj Kiro. No já už musím jít, mám ještě nějakou prácičku. řeknu s úsměvem a v klidu odejdu.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

Vyrazil jsem na vlastní průzkum, když jsem si všiml, že objekt vyslýchání číslo 1, tedy Raiden, je poblíž. Zrovna mířil do kasáren jeho divize, nevypadal moc dobře, ale i přesto jsem ho zastavil: "Mohl bych mít pár otázek?"

Strážní

se tvářili velmi provinile, ovšem už byli na výslech přichystaní. Pozdravili slušně kapitána, a pak se na sebe ztrápeně podívali. Příště neposlechnou žádného third seata, který jim bude říkat, aby někoho pustili k vězňům!

Akio Ukitake

Jakmile dojde ke koupelím ten podivný pocit že ho někdo sleduje zmizí.Jen pokrčí rameny a vejde dovnitř.Odhodí všechny svršky vezme si ručník a jde do vody.Ručník položí vedle koupelí a vleze si do horké vody.Ta působí jako balzám na jeho tělo.Pak ucítí cizí reiatsu a pak podivné *cvak*cvak*cvak*.Zamračí se a popustí trochu své reiatsu,načež se z křoví na druhé straně ozve vyjeknutí a tupá rána.Akio vyleze z vody,omotá se ručníkem a dojde ke křoví.Rukou začne lovit uvnitř a po chvíli vytáhne mladou dívku a fotoaparátem na krku.Ta pomalu přichází k sobě.Copak chcete v mužských koupelích??Zpletla jste si piktogram??Ale pravdu prosím.Mladá shinigami na něj vyděšeně koukne.Já já jsem z 9.Divize....potřebujeme fotky do nové rubriky....JAK VYPADAJÍ KAPITÁNI POD HAORIMAkio na ní překvapeně koukne a rychlým pohybem ji sundá foťák z krku.Je mi líto,ale za tohle by mě má zástupkině stáhla z kůže.A švihem rozbije foťák o zeď.Je mi líto...účet mi poš...Mladá dívka se rozkřikne.Víte co jste udělal!!!Takové skvělé fotky....Klekne si k fotáku a začne balit film do tmavé tkaniny aby aspon něco zachránila.Pak odběhne ven.Akio se vrátí do vody a odpočívá.

(Pro devátou divizi-Většina fotek je použitelných jen ty na nichž je bez ručníku jsou nepoužitelné takže to máte akio v ručníku akio ve vodě Akio si myje podpaží .)

kioko matsuta

ležím a pak si sednu a podívám se do té knihi. vypadá to slibně.

Kira

Yoruichi někam rychle odešla. Jen jsem nad tím mávl rukou a otočil se na stráže. No.....takže tradiční otázky. Co se dělo před tím, než Kioko utekla? Kdo tu všechno byl? Jak vypadali, no a tak dále. vybídku strážce k povídání.

Raiden Tomisura

Podíval jsem se na Kapitána 5. divize (promiň to jméno je kapku delší a kdo se s tím má skloňovat). No ale rychle musím najít Kioko! A ochránit jí. To poslední jsem si jen pomyslel a v ruce jsem stále třímal javorovou větev která byla o kus větší než já. Proti Kapitánovy teď nemám šanci jsem příliš vysílen.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

"Klid, nevíme, kde ji hledat... Rozhodně bych ale měl pár otázek..." odkašlal jsem si a pokračoval jsem: "S kým vším se Kioko stýkala, její oblíbená místa, věci, jídla, barvy... Co nejvíce podrobností... Pomůže nám ji to najít..." Nemůžu ti říct, že hraju o čas, ale...

Raiden Tomisura

Podíval jsem se na něho zkoumavým pohledem. K čemu mu tohle bude? Proč se ptá na tohle. Pomyslel jsem si a pak promluvil. No já s ní byl jen párkrát. Takže toho o ní moc nevím. Ale myslím že její oblíbené zvíře je had protože její Zanpakuto je spojená s hady. Ale jestli chcete půjdu s vámi a pomůžu vám jí hledat! Řekl jsem rázně a z méhu výrazu bylo poznat že se mě asi nezbaví.

Ryuu Senji

Po té co mu shinigami ukázala jeho nové místo žití, neleněl a začal se zabydlovat. Jednalo se o větší starší dům, který měl bohužel vlastnost se při jakémkoliv pohybu rozvrzat(staré dřevo). Napadlo ho, že bez pomocí bleskového kroku zde člověk bez povšimnutí neprojde, což může být výhoda ale i značná nevýhoda. Došel pomalu k pokoji nad nímž byla nakloněná třicet trojka a kde se také rozloučil s hezkou shinigami. Když vstoupil do svého pokoje nebyl překvapen. Kromě postele zde byl také psací stůl se židlí a jedna skříň, což tuto místnost svazovalo se stereotypem těchto pokojů. Po otevření druhých dveří se nabídl opravdu krásný pohled na zahradu, což ho uspokojovalo, protože tento pohled byl opravdu inspirativní a navíc do pokoje pronikalo opravdu svěží světlo. Zahodil na zem svůj bágl a vyndal z něj do ruličky stočené plátno. Rozbalil ho a umístil ho přesně na střed pokoje, aby bylo okamžitě vidět při příchodu do pokoje. Na plátnu totiž byl namalovaný symbol Senji, což pokoji dávalo nádech majestátnosti. Po té začal vyndat další věci, mezi které patřil univerzální stojan na zanpakuto, kam obvykle odkládal svoji zbraň.

Tadeyoshi Hamano

Nespozorován došel na cílové místo, z přepracvanosti už ani nevnímal žádná reiatsu, takže si nevšiml že by tu někdo byl. Pomalu se rozhlédl. Byl přesně tam, kam chtěl dojít. Útulný, málo frekventovaný, klidný kouteček tvořen z několika stromů.
Á... nic se tu nezměnilo. pomyslel, když v tom mu uniklo zívnutí. Leze na mě dřímota... no co lidi se na hlavu nepostaví, stejně vlastně jen má divize a pár lidí vědí že jsem vůbec tady.
Pohlédl mu padl na mohutný strom s hustě rozvětvenou korunou. vyhledal na něm pohodlné místo, kam se pomocí drobného shumpo přesunul. Pohodlně se opřel o kmen, přičemž mu haori poskytovalo dostatek pohodlí. Uchlácholen vizemi zavřel oči a (polo)usnul ve větvích stromu.

(Reflektuju reálný stav a musim taky něco dělat. Spaní je neškodné ^.^ (=> postava v ústraní))

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

"Nehodláte zradit Soul Society, že ne?" zeptal jsem se ho vážně, ačkoliv jsem byl sám tak trochu na jiné straně lodi, tak jsem musel mít jistotu v jeho odpovědi. "Navíc, úkol se Vás netýká a Vaše pomoc by byla tudíž zbytečná..."

Raiden Tomisura

Podíval jsem se na toho Kapitána. Nezradím Soul Society pokuď Soul Society sebe sama nezradí. Už mám důkaz že Kioko je nevinná takže jestli jí někdo skřivý jen vlas bude mít co dělat semnou. Řekl jsem chladně. A jestli máte již nějakou stopu. Použil jsem Shunpo takovou rychlostí a objevil jsem se za ním. Tak mi to PROSÍM řekněte a nezdržuj te mě! Pověděl jsem ještě chladněji a dřevěnou hůl jsem upustil a ruku položil na Zanpakuto. Co to tu dělám? Ptal jsem se sám sebe.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

"Nedělejte hlouposti," řekl jsem s klidem a chytil jeho ruku, kterou položil na svoji zanpakutou. "Pokud by došlo na souboj, byl bych nucen Vás přinejmenším ošklivě zranit..." řekl jsem mu. "Vím, něco k ní cítíte... Znám ten pocit, každý den ho vidím... Ale to neznamená, že kvůli takové hlouposti zemřete..." Pak jsem jeho ruku pustil, pokud chtěl zaútočit, měl příležitost. "Popravdě, nevidím důvod k tomu, abych hledal někoho, koho ani neznám a nejsem si jistý, zda-li něco udělal... Proto to spíš nechám na Kirovi..."

Satoshi
Vrátit se k divizi... reagoval jsem na Memphův návrh než odešel Blbost... dodal jsem Dokud se vše nevyřeší nemám v plánu se v divizi ukazovat. pomyslel jsem si a seskočil ze střechy. Co teď jenom dělat, když už ji osvobodili... no Yama-jii poslal nějaké kapitány, ale uvidíme co z toho bude, když je tam i Ryuu. pomyslel jsem si