Příběh: Shattered time

Akio Ukitake

Stará paní jej odtáhne až do kasáren 4. jednotky a hledá někoho koho byc nechala toho bělovlasého mladíka vyšetřit.

kioko matsuta

s tim přesunem mno to fakt nwm. řeknu raidenovi. Klidně

Satoshi
Dorazil jsem k místu, kde stál Memphisto, jako by duchem někde jinde Tohle není dobré... z takovou nebude moct pomáhat on, ale bude muset někdo pomáhat jemu... že by ho stále tížila ta věc s Rangiku...? Ne... přece po měsíci to musel jako ostatní zapomenout... měl bych být jediný, kdo o starém Soul Society ještě má živé vzpomínky... pomyslel jsem si Každopádně bych ho měl přivést zpátky... rozhodně teď je potřeba, aby celá 4 jednotka byla pospolu. Cítil jsem, že možná má přítomnost, aspoň ve stavu v jakém jsem byl, by mohla Memphista šokovat, ale neměl jsem na výběr. Memphe... je čas se vrátit. řekl jsem mu, jakobych nikdy nezmizel a položil jsem mu ruku na rameno.

Sora

Zrovna prochází chodbou, když najednou na mě odněkud vybafne stará paní s prosbou o pomoc, o pomoc mladému muži. Neváhám tedy a spěchám za ženou. Doběhnoeme do chodby se židlemi, na kterých se bolestí svírá mladík. Čeho si všimnu úplně nejdříve je bílý kapitántský plášť..... Podle rychlého prohlédnutí na místě zjistím, že není ohrožen na životě.... S ženou pak odtáhneme kapitána na lehátko, s kterým odjíždím do místnosti s vybavením pro léčení.

[u] Mokuto

No tak už pojdte... řekl sem jim

Akio Ukitake

Jakmile si žena ověří že už se o něj postarají usměje se a vytratí se.Načež se mladík posadí na postel.Bolest na hrudi již ustupuje.Zaloví v pytlíku uvázaném na "opasku" a vytáhne několik bílých tablet jenž do sebe hodí a zapije je vodou.Koukne na dívku."Už to bude dobré...t stará paní moc přeháněla..za chvíli by to přešlo."

Memphisto

Chvilku tam zničeně seděl... hlavu v dlaních... ovšm po chvíli zvuky žalu ustali a hlava se pozvedla.
Pohled jeho očí byl teď jiný, pevný, odhodlaný... a také... mírně děsivý. Bolest byla pohřbena v cukuletu.
Někdo mu položil ruku na rameno.
"Memphe... je čas se vrátit" vyzval ho známý hlas...
"Když jsem viděl Shieri, veděl jsem že jste se vrátili... vítej zpět..." řekl stále hledící do nedalekého lesa.
"Prožívat bolest mám plné právo... samozřejmě že vliv na jednotku by to nemělo, vlastně kvůli tomu jsem se tam dlouho nezdržel." dokončil.

Sora

"Už to bude dobré...ta stará paní moc přeháněla..za chvíli by to přešlo." najednou promluví kapitán. "Ohh, jsem ráda, že je Vám lépe kapitáne i barvu máte už lepší......Podle toho sáčku s prášky soudím, že se Vám to nestalo poprvé.....Jinak příště si prosím vemte ty prášky o něco dříve a také byste mohl něco sníst. Jste velmi hubený." lehce kárala kapitány i přes to, že by asi neměla. Po chvíli ještě řekla: "Tak pokud je Vám už lépe, můžete si klidně odejít." řeknu s usměvem a rovnám věci zpět na stůl.

Tatsuya

"Tak jdeme," řekl jsem a i s Mokutem a Shieri jsem vyrazil zpátky do kasáren. Vypadá to, že kapitán už je v pořádku... Proč se tím pořád trápí... nechápu to, ani nevím důvod jeho trápení.

Mokuto

Dorazili sme do kasáren. zřejmně tady ještě kapitán není....

Tatsuya

"Co takhle si zatím zajít na můj pokoj a něco si... vyřídit," zeptal jsem se směrem k Shieri a ta jen souhlasně kývla.

"Tak, Shieri... Musím Ti něco říct... něco důležitého... je to to," byl jsem si dost nejistý, seděl jsem na posteli a Shieri vedle mě: "Já.. ztratil jsem..." Safra... já to snad nedokážu říct.

Akio Ukitake

"Děkuji za pomoc a ten nápad s jídlem...ten je vynikající."Hadí na ni milý úsměv a zvedne se načež odejde z kasáran a zamíří do oblíbeného podniku.

Memphisto

"Běž na před... dorazím tam" řekl Satoshimu... "nějak tu ještě chvilku potřebuji zůstat..." dokončil...

Satoshi
Achjo... no co se dá dělat... ještě asi to nepřekonal... Tak tedy dobrá, ale neměl by ses zdržet dlouho... přece jen se o tebe ostatní bojí. řekl jsem jakoby otcovsky a vyrazil jsem zpět ke kasárnám volným krokem.

Mokuto

Vyšel sem na zahradu kasáren 4.divize. Tam sem si sedl pod strom

§ato§hi
Došel jsem blízko kasáren a spatřil jsem Mokuta pod stromem. Asi je to únava z čekání na Memphista... no což nechám ho venku. Pomyslel jsem si.
Vešel jsem do kasáren a tam jsem zpozoroval, že se zde asi něco stalo. Zašel jsem blíže a uviděl jsem dívčí shinigami, kterou jsem znal pouze z popisu Mempha. Zdravím. Pozdravil jsem ji Můžete mi říct co se zde událo? zeptal jsem, ale než dokázala odpovědět, tak jsem si uvědomil, že jsem se nepředstavil Oh omlouvám se... já jsem Satoshi, kapitán... ale zarazil jsem se Přece se nemohu titulovat kapitánem 12 jednotky, když jsem zde první den po návratu z minulosti... Vlastně nic... můžete mi tedy říci co se tady stalo?

(pozn. je to na Soru xd)

Akio Ukitake

Potom co se dobře nají se vydá směrem ke svým kasárnám.Jde pomalu a poslouchá okolní zvuky.

Sora

"Zdravím kapitáne, každý se připravuje na zítřejší přesun královské pečetě, jsme jedna z diviz, která ji má na cestě ochraňovat, víc informací má můj taicho, teda pokud jste myslel tohle. Ale jestli myslíte Tatsuyu tak sama nevím." tak nějak shrnu děj celého dne a přitom pořád něco rovnám na stole. Po chvilce se otožím na Satoshiho a musím se zeptat: "Tak Vy jste ten slavný kapitán 12. divize? Všichni o Vás mluví jen v tom nejlepším."

Raiden Tomisura

Usmál jsem se na Kioko. A kam zajdeme? Někam jen tak nebo na jídlo? A nebo na tajné cvičiště?

kioko matsuta

no tak mě je to jedno.....něco navrhní...... USMĚJU SE NA RAIDENA..

Satoshi
"Zdravím kapitáne, každý se připravuje na zítřejší přesun královské pečetě, jsme jedna z diviz, která ji má na cestě ochraňovat" řekla mi Sora první mě udivilo, že mě stále titulovala kapitánskou funkcí. Pak mě zarazila ta zpráva o královské pečeti. Tak královská pečeť... myslím si, že bych měl jít s nimi... protože to nebude nic lehkého. pomyslel jsem si a pokračoval v poslechu
"Tak Vy jste ten slavný kapitán 12. divize? Všichni o Vás mluví jen v tom nejlepším." Slavný? Co se tady za ten měsíc stalo... asi mě opravdu vzali jako mrtvého. pomyslel jsem si No... slavný je možná silné slovo. Každopádně rád bych zde vyčkal než přijde Memphisto, protože mě zajímá převos královské pečetě. odvětil jsem Soře Ale odeberu se, abych vaši nebeskou (přirovnáni díky jménu) práci nerušil. a odebral jsem se ven

Sora

"No... slavný je možná silné slovo. Každopádně rád bych zde vyčkal než přijde Memphisto, protože mě zajímá převos královské pečetě." odvětil Satoshi. Na to jen přikývnu. "Ale odeberu se, abych vaši nebeskou (přirovnáni díky jménu) práci nerušil." pokračoval Satoshi a odešel. Když odešel, opět jsem se otočila ke stolu, vyčistila dva přístroje a šla do svého pokoje.

V pokoji
sednu si před stůl, vytáhnu své zanpakto z opasku a trochu povytáhnu z pochvy, aby jsem viděla ostří. Ostří se lesklo jako kdyby ještě nikde nebylo použito. Jen doufám, že budu zítra dost silná, abych tě nemusela vyvolat.

Mokuto

Vrátil sem se do kasáren Ksakru...o čem to Sora mluvila ?..Něco se bude dít?
Došel sem k pokoji Sory a zaklepal sem

Sora

Pořád seděla uprostře pokoje, když v tom někdo zaklepal. Zaklapla zanpakto, položila ho na postel a šla otevřít. "Ohh, ahoj Mokuto. Copak se děje?" zeptá se vlídně.