Příběh: Shattered time

Mokuto

Pozoroval jsem je ze smýchem N..Nechci....a ani nevím co to hrajete za hru... řekl jsem a stále jsem se držel za zadek, protože sem asi tu díru špatně zahojil, tak mně znova bolela

Memphisto

Sežel jsem z popraviště a nyní jsem se loudal ulicemi seireitei... nikdo si mě zatím nevšiml.
Je tu takové ticho... pomyslel jsem si a vytasil jsem Moratsume. Pozvolně jsem její hrot nechal padnout na beton, kde se rozezněla kakofonie ocely a betonu. Přinejmenším, mě samotnému to znělo jako boží chvalozpěv.
Zavřel jsem oči a pomalu si za chůze vychutnával atmosféru místa...
Brzy... už to zde bude jiné... pomyslel uvolněně.
Anóóó!!! ozval se sykot a poté zvonivý smích.

(Mokutův předposlední koment mě úspěšně zabil xD)

Tatsuya

"Uf, tak to bylo o chlup," ozvalo se tiché oddychnutí si poté, co jsem zavřel dveře. "Jsi si jistá, že neviděl to předtím?" zeptal jsem se jí. "Ne, neviděl..." odpověděla. Tak se vrátíme k původnímu scénáři, pomyslel jsem si a bylo to jako by mi Shieri četla myšlenky. Z pokoje se znovu začaly ozývat ony tři na sobě závislé zvuky, tentokrát trochu tlumeněji, nejenom proto, že byly zavřené dveře, ale Tatsuya i Shieri se tentokrát snažili ovládat, aby to zase někoho nevlákalo dovnitř.

Yoruichi

Seděla jsem uprostřed místnosti a hrála na citeru. Když jsem přestala, po místnosti se rozléhalo jen mrtvé ticho. Jak snadné.

Sora

Saké už ze mě vyprchalo. Postel jsem měla převlečenou a čistou. Nevěděla jsem co dělat, a tak jsem se chystala ulehnout. Když v tom do mého pokoje se zaťukáním vstoupil jeden z shinigamů 4. divize. Soro, promiň že ruším, ale přišli další papíry na vyřízení. Jen svěsím hlavu, ale nakonec si vstoupnu a řeknu tak je pojďme vyřídit. Raději za sebou zamknu pokoj a zamířím do kapitánovi kanceláře.

Tatsuya

Po dost dlouhé době souhry nepříjemných zvuků vrzání, drncání a sténání, přičemž se někdy první dva střídaly a někdy hrály duet, konečně přišel Shierin výkřik a Tatsuya si oddychl z dobře vykonané práce.
Tohle bylo poprvý... Kdo by si pomyslel, že teprve po smrti se dostanu až sem... Shieri unaveně padla na mé nahé tělo a svými přednostmi mě na chvíli přimáčkla k posteli. Takhle jsme tam spolu ještě chvíli leželi. Ona i já jsme byli dost zpocení a unavení, ale také uspokojení a šťastní. "Po pravdě, po kolikáté jsi to už vlastně dělal?" zarazila mě Shieri svojí otázkou. "Vlastně tohle bylo poprvé," trochu jsem se zastyděl, ale byl jsem rád, že to bylo zrovna se Shieri.
Shieri se usmála a přetáhla přes nás přikrývku. "Oyasumi, Tatsu-chan," popřála mi a oddala se blaženému spánku. Já ji ještě objal v oblasti hrudníku a lopatek a také jsem se oddal spánku naplněn štěstím a uspokojením z toho, že je v mém životě někdo jako je Shieri.

Kasumi Shinju
Když jsem došla ke kasárnám 2.divize a otevřela dveře, objevila se předemnou nějaká osoba. Vrazili jsme do sebe a oba jsme spadli. Auuauu..... Zasténala jsem a podívala jsem se na osobu před sebou. Co......? Ty..... nepatříš přece k nám. Ty nepatříš do 2.divize, tak co děláš v kasárnách dvojky? Řekla jsem, když jsem si pořádně tu osobu prohlédla. No a..... ehmmm..... jak se vlastně jmenuješ? Položila jsem ještě jednu otázku, protože jsem si teď rychle nevybavila, kdo to vlastně je. Zvedla jsem se ze země a čekala, až mi osoba předemnou odpoví.

Ten

Prepáčte mi to kapitánka Kasumi nepočul som vás.Som Ten.A ak mam byt presný neviem prečo som tu ani čo sa stalo.Viete mi to vysvetlit.Pošúchal som si hlavu vrátil som sa do izby a sadol som si na postel.

Mokuto

Došel sem do zahrady kasáren 4.divize, kde sem si jako vždy sedl pod strom.
Zranění na zadku se mi už dobře zahojilo, takže mně už nebolelo. Díval sem se na oblohu. Pak sem hlavu otočil směrem k trávě. Rozhrnul jsem ji a vytáhl odtamtud schovanou láhev saké

Vyšel jsem z garganty s Kioko v náručí a pomocí shunpa jsem se přemístil k nejbližšímu kapitánovi kterého jsem vyděl a to byla Yoruichi "Konichi wa Yoruichi taichou nesu zrádce,tato shinigami chtěla zradit Seireitei a přidat se k Arrancarům.Odchytil jsem ji v Hueco mundo, jednejte podle uvážení."

***to Ichigo: Yoruichi je bohužel v Centrále 46, takže jsi ji nemohl potkat ani vidět.***

Tatsuya

Někdo zaklepal na dveře. Nečekal jsem to tak brzy... Měl jsem až moc dobré tušení o tom, co to je. Zpod dveří projela do pokoje obálka a já ji otevřel. Takže mě vzali.. Pomyslel jsem si a začal se pomalu balit, Shieri se probudila až ke konci balení, kdy v pokoji byly jen ty věci, které tam byly, když jsem přišel. "Co se děje?" zeptala se mě nechápavě a já se na ní usmál: "Stěhujeme se do většího..." snažil jsem se to trochu zlehčit, protože sám jsem tomu nemohl uvěřit, ale ve 4. už mě stejně nic dobrého nečekalo. Shieri si sbalila vlastní věci, kterých sice neměla moc, ale za to byl její kufr extrémně těžký.
Přesun proběhl hladce, nikdo ze 4. si mě nevšiml, protože se raději ani nezdržovali v blízkosti mého pokoje, když tam byla i Shieri. Zanedlouho jsem byl já i Shieri před kasárnami 13. a já vešel dovnitř, zamířil jsem si to přímo ke kapitánovi, abych ho požádal o pokoj pro dva.

Yoruichi

Právě jsem vycházela z Centály 46, když ke mně přiskočil Ichigo s omráčenou Kioko. Rychle jsem si přetáhla kapitánský plášť přes zakrvavěné šaty, takže nic nebylo vidět. "Konichi wa Yoruichi taichou nesu zrádce,tato shinigami chtěla zradit Seireitei a přidat se k Arrancarům.Odchytil jsem ji v Hueco mundo, jednejte podle uvážení." řekl. Zdrádce, hmmm to není pěkné, určitě se o ní postarám. Ale prozraď mi co jsi ty dělal v Hueco mundo? Zeptala jsem se Ichiga, jelikož mi to přišlo podezřelé.

Kasumi Shinju
Ohlídla jsem se za Tenem, jak si sedá na postel Nepamatuje si, jak se sem dostal?.....to je trochu divné....., ale co, tím se budu zabívat později..... pak sem se zamyslela, protože jsem si nemohla vzpomenout, proč jsem sem šla. Najednou jsem zase ucítila ten pocit. Naznačoval něco podivného, něco jako by zlého. Tohle se mi přestává líbit.... musím přijít na to, co se děje. zašla jsem do svého pokoje, kde jsem si vzala své zampakuto. Pak jsem se ještě zastavila u dveří. Hmmm.... ale kam mám teď jít?... ohlédla jsem se směrem, kudy bych se mohla dostat k Centrále 46. Nevím proč, ale rozhodla jsem se jít tímto směrem.......

Yoruichi

Ach ano kapitán Satoshi má přístup do Hueco Mundo. zapřemýšlela jsem nahlas. Stejnak jim nevěřím. Dobrá tedy, předej mi Kioko a já už se postarám, aby byla odsouzena podle pravidel. Ty jdi raději zkontrolovat svého kapitána. Vzala jsem od Ichiga Kioko a čekala až odejde, když jsem si jak se sem blíží reiatsu kapitánky 2. divize. Hmmmm všimli si toho nějak moc brzo. Ale to nebude problém, zatím je dost daleko.

Kukai 'Seija'
A bylo to vážně se stal shinigami a vážně mu byla přidělena divize.Ještě teď si pamatoval na spoustu dřiny přecházející před tím nutnost být tak dobrý aby byl vůbec vybrán a nutnost být lepší každým dnem aby se udržel. to ale nebylo to hlavní černé kimono a katana to bylo to hlavní čím se teď zaobíral a ano jistě také to jak se dostat k divizi 13. Pomalým krokem se šoural svou cestou ruce sepnuté k modlitbě rty drmolíc jednoduchou očišťovací mantru. Tak jako tak se dostal do oblasti komplexu inu prostě místa kde trénovala shromažďovala se a jednoduše řečeno fungovala divize 13. Zvedl hlavu k "nebyl" a jen se na ně slatně usmál poškrábal se na hlavě a začal svou oblíbenou hru. Najdi někoho odpovědného. Což spočívalo v jednoduchém
"Zdravím nevíš kde je kapitán nebo někdo komu bych se mohl nahlásit?"
položeném všem které cestou potkal. Takto se jeho pátraní postupně sužovalo dokuť nepotkal někoho zajímavějšího nebo odpovědného.

Akiko Tamahate

Vracela se z kasáren 13. divize, kapitán se zdejchnul a vedení teď měla Baru. Akiko se zúčastnila schůze, kde jim to kapitán oznámil a víc na práci nebylo. Proto se prostě a jednoduše rozešla zpátky domů. Nebyla z toho kdo ví jak nadšená, jelikož vrátit se do domu, kde na vás nikdo nečeká a nestojí o vaši přítomnost je trochu smutné.
Z hlubokého zamyšlení ji vytrhl až hlas muže, který jí jen tak mimochodem oslovil, jestli nemá ponětí, kde by se měl hlásit.
"13.divize?" optala se lehce zmateně.

Ichigo Sekai
Předal jsem Yoruichi Kioko, otočil jsem se na patě a zmizel. Běžel jsem na střechu kasáren 12. divize a hlídal všechny členy.

Kukai 'Seija'
"Ano 13 divize. Jsem tu správně?"
řekl trochu roztržitě
"To by mi tak scházelo najít omylem jinou divizi."
pomyslel si.
"víte jsem noví člen tak hledám někoho u koho se budu moci hlásit."

Ten

čo to je za pocit veľmi vysoké reiatsu ktoré niekto dobre skrýva (viem vycítit aj také reiatsu ktoré je už skryté)hmm idem sa tam pozriet.

Yoruichi

Počkala jsem až Ichigo úplně zmizí. Není moc času.....Blíží se. vzala jsem Kioko dovnitř Centráli 46. Vše nastražila, aby vina za zabití všech lidí v Centrále padla na ní. Vsé otisky jsem důkladně setřela, jako kdybych tu nikdy nebyla. Když bylo vše hotovo, sama jsem se přeměnila na kočku a jen pozorovala jak to všechno vyjde.

Jen připomínám, že nikdo neví, že se umím přeměnit v kočku.

Akiko Tamahate

Než stačila vyjít z kasáren potkala již zmíněného muže, který se ptal po kapitánovi. Pousmála se, připomínalo jí to sebe samou. Až po chvíli si uvědomila jakou řekla hloupost, když se ho na půdě kasáren 13.divize zeptala jestli myslí 13. divizi. Co jiného by taky hledal, že?
"Oj... Ano, samozřejmě jste tu správně. Kapitána by jste našel v jeho kanceláři, kde vás ráda dovedu, ale jelikož je teď mimo Seireitei převzala teď vedení nad 13. divizí podkapitánka Hiboru Baru. Bude se asi nacházet v jeho kanceláři." dopověděla Akiko, koukajíc na něj.
"Nedávno jsem měla podobný problém, jsem totiž také nová." hlesla a nakonec se rozhodla, že by nebylo od věci se představit, konec konců většina lidí bývá ráda, když se seznámí s dotyčným, s kterým se zřejmě bude pravidelně setkávat.
"Mimochodem jsem Akiko Tamahate." usmála se svým nejzářivějším úsměvem a napřáhla k němu pravici.

Zívl jsem a vyběhl jsem ven z kasáren naší divize a prudce jsem se zastavil ´´ A sakra co budu dělat ještě tu skoro nikoho neznám ,, jsem si v duchu řekl. Šel jsem do Doja v našich kasárnách a tam jsem si vzal cvičný meč a začal s tréninkem.´´ doufejme žě se nikdo přidá samotneho mě to neba ,, řekl jsem si .