Prostory 4. divize

[name=yoshiro]Ruyichi Yoshiro[/name]

[rec=yoshiro]"Problémy? Ne, vůbec ne,"[/rec] zakroutil hlavou a složil ruce na hrudníku. [rec=yoshiro]"Možná?"[/rec] Teď už nemluvil s takovou jistotou v hlase jako moment zpátky. [rec=yoshiro]"Hele, jsem toho názoru, že je vždycky lepší být opatrnější, než potom něčeho litovat."[/rec] Ještě ani nebylo jisté, že s ním Tatsuki půjde, protože tady tohle půjčování členů z jiných divizí vždycky přinášelo spoustu bolehlavů. Proto se s ním teď nechtěl dělit o detaily, které vlastně sám nedostal a jednalo se tedy spíš o domněnky.
Na papíře nebylo nic, co by se nedalo čekat. Jednalo se prostě o žádost k propůjčení Tatsukiho služeb kapitánovi Ruyichimu.
[rec=yoshiro]"Perfektní! To je první část vyřešena,"[/rec] rozjasnil se nad Tatsukiho souhlasem. [rec=yoshiro]"Teď část druhá. Musíme za vaši kapitánkou, Tatsuki-san a není času nazbyt, takže do pohybu!"[/rec] Rozkázal a bez váhání se vydal směrem kapitánčina kancelář.

Daisuke -> "Chybí? To úplně ne, jen čekám na pravidelnou zásilku. Masážní oleje a bylinné přípravky na vlasy by se mohly doplnit, ale není to nic, co by hořelo. Jak jsem říkala před tím, bohužel o služby čtvrté divize v tomhle až tak velký zájem není. Nejspíš bychom potřebovali lepší reklamu," pousmála se, i když trochu bylo vidět, že ji to mrzí, protože si s lázněmi dávala hodně záležet, to věděl každý. Když jsi byl tak ochotný, žes začal pro ni hledat mast, zastavila se a počkala, jak to dopadne. Ale vypadalo to, že mastí na plesnivé nohy je stále dost.
Co se týká něčeho podezřelého, neviděl jsi vůbec nic. Žádná známka toho, že by se někdo do skladu dobýval nebo něco podobného.

[name=tatsuki]Tatemori Tatsuki[/name]

Kapitán Ruyichi první vystřelil jasnou informaci, že problémy nečeká, a pak se nad ní zamyslel a došlo mu, že vlastně netuší. Typické. Tatsuki jemně pokývl hlavou. [rec=tatsuki]"Takže problémy."[/rec] potvrdil tuhle informacy jako samozřejmost, a lehce pokývl hlavou, že rozumí. Tak jako tak, Kapitán k tomu ještě dodal, že je lepší být opatrnější, než potom litovat. Tatsuki pokývl hlavou. [rec=tatsuki]"Fér."[/rec] potvrdil, že s tímhle názorem souhlasí. Yeah, ve Světě lidí by se pak narychlo medik hledal velmi těžko.
Tatsuki každopádně nevyzvěděl z papíru nic, bylo to prostě 'Může si Tatsuki prosím jít hrát ven, Haruka-taicho?', a tak tedy byl indeed čas jí navštívit a papír ji předat. To potvrdil i Ruyichi tím, že to vokalizoval, a Tatsuki tedy přikývl, a dal se v závěsu za Kapitánem směrem do Kapitánčiny kanceláře, dokonce ho i doběhl, aby mohli jít proper spolu. [rec=tatsuki]"Zdá se, že to celkem spěchá... víme alespoň, co je náš úkol?"[/rec] zeptal se u toho zvědavě, zatímco se blížili k další zastávce, která teda byla prázdná, ale to ani jeden z těchto Shinigami nevěděl. Asi jí prostě nechají papír na stole, nebo tak.

[name=yoshiro]Ruyichi Yoshiro[/name]

Na moment se zamyslel nad odpovědí na Tatsukiho otázku. Celkem ho tu totiž uháněl a nechtěl ho hned zklamat takovou prostou odpovědí, jakou bylo oficiální zadání mise.
[rec=yoshiro]"Uděláme si krátký brífing, až dáme dohromady zbytek týmu, ano?"[/rec] Zvolil neutrální odpověď, na kterou mu snad Tatsuki nemohl říct nic špatného.
[rec=yoshiro]"Můžu ale prozradit, že v malé skupince budeme operovat ve městě Karakura, kde aktuálně probíhají nějaké další shinigami mise a možná s nimi budeme nějakým způsobem spolupracovat."[/rec] Hodně shinigami vědělo, že Karakura bylo jedním z těch měst, kde se často vyskytovali hollow. Těžko říct, jestli je tam přitahovalo něco konkértního, ale bylo to prostě tak.
A protože zvolili celkem svižné tempo, dostali se ke kanceláři kapitánky poměrně rychle. Yoshiro třikrát zaklepal a protože byl v přítomnosti člena čtvrté divize, tak i počkal na odpověď.

[name=daisuke]Daisuke[/name]

Zatímco hledal mast poslouchal kapitánku. Bylo mu částečně líto, že o lázně není takový zájem jak by si přála. Kdyby to jemu dovolily časové možnosti, býval by tam obden.
Záda ho bolela imrvére, kruhy pod očima z něj někdy dělaly pomalu pandu a přisahal by, že po dvou dnech pohotovosti se mu páteř srazila o pár cenťáků...už takhle byl malej...víc už si dovolit nemohl.
Každopádně vypadalo to, že ať už se ze skladu ztrácely věci přičinením kohokoliv...tak nohy mu nejspíš neplesnivěly...
Hrábl a podal kapitánce několik mastí, aby jí ušetřil další cesty. Pak vše pořádně zaznačil do seznamu, aby aspoň něco odpovídalo.
[trec=daisuke]To mě mrzí...někdy se určitě zastavím, potřeboval bych to jako sůl...ale znáte to...povinnosti a zase povinnosti...[/trec] Nakrčil rameny. Pak mu prolétlo ještě hlavou.
[trec=daisuke]Ale myslím, že 9. divize by lázně mohla nějak zpromovat...nedá se říct, že by si do kapitánského sboru vrchní kapitánka volila nějaké nepohledné jedince...a ať mi nikdo netvrdí, že se o sebe nestarají hodiny před zrcadlem...očistné kůry by určitě ocenili...hlavně ten kapitán 13. divize...ten snad tu divizi má jen proto, že dobře vypadá...[/trec]
Daisuke nepřeháněl, kapitán 13. měl zvláštní šmrnc...takového nezbedného frajírka s třemi stoletími na krku...
To, že nenašel žádné stopy ho rozmrzelo. Byl už unavený, neměl náladu...rozhodl se pártnání ponechat, až bude mít klidnější hlavu.
[trec=daisuke]Tak tedy někdy zase na shledanou...[/trec]Rozloučil se s kapitánkou a vydal se do svého pokoje...chtěl si vzít foťák...a vydat se někam do klidu...kde si bude moct utřídit myšlenky.

[name=tatsuki]Tatemori Tatsuki[/name]

Ruyichi mu slíbil, že si udělají brífinki ve chvíli, kdy dají dohromady zbytek týmu. Na to Tatsuki chápavě přikývl. [rec=tatsuki]"Dává smysl."[/rec] odpověděl popravdě. Musel tedy překonat takovou velmi lidskou zvědavost, kterou tam držel, a prostě se smířit s tím, že se o tom dozví později. Stejně by neodmítl, pokud to byl oficiální úkol co jako součást Gotei 13 Kapitán dostal, tak by na jeho žádost šel anyway.
Prozradil ale, že tedy půjdou do Světa Lidí, konkrétně do města Karakuka, město naprosto notoricky známé jako problémové už několik set let v Shinigami lore, prostě z nějakého důvodu se tam děl stuff. Nešlo nic. Pořád to Kapitán řekl tak vágně, jak to jen šlo, a Tatsuki se tomu musel pobaveně pousmát. [rec=tatsuki]"Dobrá dobrá, nechte si svá tajemství, dokud nebude ten brífink. Jen po mně nechtějte psát žádné noviny."[/rec] pobaveně odpověděl.
To už byli před kanceláří Kapitánky, a Ruyichi už i klepal, ale nezdálo se, že by někdo měl otevřít. Asi kapitánka musela něco dělat někde.

[name=yoshiro]Ruyichi Yoshiro[/name]

[rec=yoshiro]"Bude nejlepší, když všichni zůstaneme u svých silných stránek."[/rec] Stejně jako Tatsuki nechtěl psát noviny, Yoshiro by preferoval, kdyby se mohl vyhnout léčení.
[rec=yoshiro]"Tatsuki-san, to je náhodička, kapitánka Haruka nechala otevřené dveře do své kanceláře,"[/rec] podal dost herecky a pootevřel dveře. Počkal na to, jestli ho Tatsuki vyhubuje nebo ne a ať už se udržel nebo to nezvládl, vešel s veselým úšklebkem dovnitř. Zastavil se až u stolu, na který položil svoji žádost. [rec=yoshiro]"Vždycky jsem s kapitánkou Harukou jednal rád. Je to ženská, co nepochoduje kolem horké kaše a jde přímo k věci."[/rec] Pronesl spokojeně, rozhlédl se ještě jednou po místnosti, než zase vyšel ven a pěkně za sebou zavřel dveře. [rec=yoshiro]"Tak, ať nemá průvan."[/rec] Otřel si o sebe dlaně a rovnou vyrazil směr další destinace. [rec=yoshiro]"Jdeme!"[/rec] rozkázal. Vypadalo to, že tímto veškeré jednání končilo a zůstane to prostě u toho, že se s tím kapitánka musí smířit. V nejhorším případě jí to Yoshiro nějak hezky vynahradí. Třeba čokoládou, až bude mít cestu kolem.

>>>>> 3. divize (?)

[name=tatsuki]Tatemori Tatsuki[/name]

Tatsuki jemně přikývl, když mu kapitán odpověděl, že bude nejlepší, když každý zůstane u svých silných stránek. S tím velmi souhlasil. Kapitán tam pak udělal pořádně teatrální přehlídku o tom, jak jaká to náhodu, kapitánka nechala otevřené dveře, i když tam nebyla. Tatsuki nahodil pořádný 'bruh' pohled, ale nijak dál to nekomentoval. Popravdě mu to nevadilo, někdy bylo prostě potřeba vyřešit věci rychle, a kapitánka se s tím už bude muset nějak vypořádat no. Tatsuki byl ale naprosto nahraditelný, a tak to nebylo tak, že by ji najednou chyběl nějaký super důležitý článek týmu.
Kapitán tam každopádně nechal žádost na stole, a spokojeně si liboval nad tím, jak dobře se s kapitánkou jedná. Tatsuki trochu nesouhlasně pokýval hlavou, ale u toho si pobaveně odfrkl. [rec=tatsuki]"Naopak se zdá, že v tomhle případě odpochodovala až moc."[/rec] poznamenal pobaveně, a pak tedy ještě kapitán zavřel, ať prý nemá průvan, a to už přikázal, co se bude dít dál. Prý jdou. Tatsuki jen jemně přikývl, a vydal se tedy za kapitánem, i když netušil, kam jdou. Tohle nakonec nebyl jeho problém, a jestli s tím bude mít problém kapitánka, tak se pak může s Ruyichim pohádat klidně sama. Tatsuki jen následoval příkazy nejvyšší hodnosti v místnosti.

>>>>> 3. divize (?)

[name=daisuke]Daisuke[/name]

Po chvíli se vynořil ze svého pokoje/kanclíku. Měl na sobě svůj oblíbený vínový cardigan. Venku někdy bylo chladno a on zimu neměl rád...připomínala mu...umírání...
Nepříjemně se zatřásl, když se mu vzpomínky začaly drát zpátky do jeho mysli a tak je zahnal a udusal pořádným potáhnutím z dýmky.
Na krku mu visel jeho oblíbený fotoaparát
Malý a skladný, s vysouvacím objektivem. Všechny části byly mechanické fotoaparát fotil na místní verzi pozemského kinofilmu.
Druhou ruku, plnou negativů si Daisuke zastrčil do kapsy u cardiganu. Pak překontroloval, že má správně uchycené zanpakuto.
Jakmile si byl jistý, že má vše, přidělal na dveře cedulku s nápisem.
"JSEM MIMO DIVIZI, V PŘÍPADĚ NUTNOSTI VOLAT" Pod cedulkou byl lísteček s číslem spiritphonu.

Pak se Daisuke vydal ven z divize, do kasáren divize šesté...měl krásný rybníček, dalo se tam vždy parádně relaxovat a obvykle i někoho vyfotit.

-----> 6. divize