11. divize

Sai Kazuma

Podíval jsem se na shinigami, které Tai přizval a děkovně přikývl. Věděl jsem, že někteří členové jedenácté divize nemají čtvrtou zrovna v lásce. Teď ale nebyla pro takové malichernosti vhodná doba.
"Až budem ve čtyřce, snažte se hollow držet dál od nemocnice, kde jsou pacienti... Ti by se asi moc neubránili." Po těchto slovech jsem vyrazil s ostatními na cestu, kterou jsem znal velmi dobře. Hikaku tam býval pořád, takže jsem ho často navštěvoval.

-> Než jste stihli vůbec odejít, vzduchem proletělo cosi doutnajícího a s pořádnou řachou to přistálo v troskách kasáren.

Sai Kazuma

Zastavil jsem se a s nechápavým výrazem v obličeji se díval na prolétající těleso. Nepostřehl jsem, co přesně to bylo. Mohl to být další hollow, kus zničené zdi nebo žirafa. Nejhorší na tom je, že by mě ani vůbec nepřekvapilo, kdyby to byla ta poslední možnost.
"Co to..." řekl jsem si tiše pro sebe a odpochodoval jsem směrem k oné doutnající... něčemu. Nečekal jsem, jestli mě budou ostatní následovat nebo pokračovat dál v cestě do čtvrté divize. Ať se rozhodnou sami...

Sai Kazuma

Kapitánka třetí divize... Není to prvně, co sem odněkud něco přiletělo, ale tohle je novinka.
Rychle jsem k ní doběhl. Měla dost ošklivé popáleniny po těle a jaksi se nehýbala. Ani se nedivím, ten dopad byl dost drsný. Kdybych věděl, jak nahmatat puls a zjistit, jestli ještě žije, tak bych to udělal. Nemělo cenu na ni pokřikovat, jestli je v pohodě... stejně by mi asi neodpověděla a otázka tohoto typu je stejně dosti zbytečná. Nehodlal jsem mrhat časem, vzal jsem kapitánku Masamune do náruče a dost rychle vyrazil směrem ke čtvrté divizi. Nemohl jsem ji tam nechat ležet v takovém stavu.

Sai Kazuma

Procházel jsem se jedenáctou divizi s pivem v ruce. Teda alespoň tím co z ní zbylo. Byl to opravdu hrozný a smutný pohled. Všichni se to tu svým způsobem snažili dát do pořádku, ale nešlo nám to zrovna nejlépe. Na tohle nejsme příliš stavění. Ničení nám jde, jak můžete vidět, ale oprava a úklid to je totálně jiná pohádka.
Nebyl tu nikdo, kdo by se ujal velení, zorganizoval všechnu práci a dohlížel na ostatní. Někteří členové si dopřávali časté přestávky a někteří zase žádné. Hádejte, v jaké skupině jsem byl já. Je to vcelku zřejmé, jelikož tu postávám s prázdnou flaškou piva v ruce a komentuju dění okolo. Možná bych se měl vrátit zpět do práce... a omezit tu samomluvu.
"Hele sedmikráska. To mi připomíná jeden příběh..."

Sai Kazuma

Zvedl jsem flašku nad úroveň očí a zahleděl se na pekelného motýlka. "První divize? Tam jsem už delší dobu nebyl..." Pomyslel jsem si a odešel do svého nového doupěte, které jsem stihl splácat dohromady, když mé staré bylo zničeno. Musel jsem si obléct čistší uniformu. Takhle přece nemůžu před vrchního kapitána... znova. Poté co jsem se převlékl a trochu se upravil, vyrazil jsem rovnou do první divize.

Kaemon.

Člen čtvrté divize, nemůže v jedenáctce zůstat bez povšimnutí a přesně v to Kaemon doufal. "Plešatý, pankáč, tenhle je snad zhulený.." Kaemon opět přemýšlel nahlas, respektive nahlas hodnotil všudypřítomné hrdlořezy, přičemž poslední slovní spojení slyšel ve čtvrté divizi a nějak mu utkvělo v hlavě. Měl pořádnou chuť si zatrénovat, ale ne jen tak s někým, ale se zkušeným bojovníkem,který do souboje dá vše a kde najít lepšího soka než v jedenácté divizi. Avšak nikdo se mu nezdál dost dobrý a tak se rozhodl počkat až se někdo začne navážet do něj a do čtvrté divize, jak to zde bylo ve zvyku.

Kaemon

Prudce se otočil a na tváři měl dosti šílený výraz. "Em ano vím." Jen doufal, že se nebude prát s tvorem tak půvabným. Ještě nikdy s hezkou holkou nemluvil, natož aby se s ní pral. "Moc hezké tetování" Vyhrkl ze sebe. Proč musel nahlas přemýšlet zrovna teď? "Chtěl jsem říct, že zde máte moc hezké.....koření, ano to je ono...". Pak začal přemýšlet, bohužel pro něj, zase nahlas. "Co to zase povídám, musím vypadat jako zraněný králík" Pak jen sklopil hlavu a špitl "Sakra..."

Kaemon

Na neštěstí pro Kaemona, tento výraz pro člověka pod vlivem omamných látek neznal, tudíž mu nedošlo že sjetý znamená zhulený. Zkusil se nad tím zamyslet ale to dopadlo následovně. "Sjetej, co tím asi myslí? jako, že by mě mně někdo sjel třeba na lyžích? Ale jak by to zapadalo do i tak divné konverzace." Pak mu došlo co se děje. "Hele začnu znovu. Je to tak že jen přemýšlím nahlas. Nejsem tedy sjetej ať to znamená cokoliv. Jo a s tím tetováním nemáš zač, ale to jsem taky jen přemýšlel." Pak mu poměrně rychle došlo, že to mohlo vyznít jako urážka. "Jako ne že by nebylo hezké i tak, to je, ale..." Když si ale všiml výrazů všech kolem, něco mu říkalo že by měl přestat mluvit. "Oukej mlčím..." Mimochodem slovo oukej ho taky stihla naučit čtvrtá divize.

Kaemon

"Kapišto, už se v slangu začínám chýtat čéče." Odpověděl a usmál se. Když si vyslechl to kvůli čemu sem přišel, byl hned trochu klidnější. "No jak bych to jen řekl. Sice patřím ke čtyřce, ale když jsem tam přišel poprvé, ptali se mě zda jsem NEzabloudil a nepatřím spíš sem do jedenácté." Začal zvolna. "Chci si prostě zatrénovat s jedním z vás, proto tady jsem. Kapišto?"

Kaemon

Byl rád, že se pomalu schyluje k boji, ale bál se udeřit dívku, která sice měla ostrý jazyk, ale za to vypadala opravdu krásně. Jenomže na to asi nesmí brát ohledy. "No jistě, že vím do čeho jdu." Řekl a odložil si zanpakuto na zem. "Je mi jasné že kidoz de nepreferujete a to já taky ne, tedy ho ze souboje vynechme." Pak si prokřupal krk a ruce. "A zbraně taky. Tedy pokud se nebojíš." Kaemon doposud stál zcela uvolněně, teď však zaujal bojovou pozici. Plně vynikli jeho svaly a divákům i protivníkovi se mohlo zdát, jakoby povyrostl. Odhalili se mu i svaly pod vestou. Začal celkem dosti funět a na čele mu vyskočila celkem hrubá žíla. šlo na něm vidět, že se nehodlá držet zpátky. Působil dojmem rozzuřeného býka, který se chystá rozervat červený hadr na kusy i s toreadorem.

Kaemon

Bylo mu jasné, že ta malá bude mít výhodu v rychlosti, proto se rozhodl počkat na její výpad, aby měl o její rychlosti alespoň trochu představu. Navíc měl v plánu nepohybovat se hned ze začátku co nejrychleji aby pak mohl využít momentu překvapení. V soubojích byl dobrý a dokázal celkem ladně a s klidem odrážet i silnější útoky lidí na jeho úrovni. Tak tam tedy stál a v hlavě kalkuloval všechny možnosti. "Abys nebyla překvapená."

Kaemon

Dívčině se povedlo ho zasáhnout přímo do břicha, naštěstí ho stihl v poslední chvíli dostatečně zatnout. Přeci jen ho to trochu polechtalo na plících a tak si mírně odkašlal. Jeho nadlidská síla a odolnost budou v tomto souboji velikou překážkou."Hezké, teď jsem na řadě já." Ačkoliv byl Kaemon hromotluk ze čtvrté divize, jeho shunpo a zanjutsu se mohlo rovnat s kterýmkoliv členem jedenácté divize. než se tedy dívka stihla rozkoukat, Kaemon se k ní přesunul a vší silou jí jednu vrazil do pravé tváře. Nepochybně musela nějaký ten metr odletět. Rozhodl se pozměnit strategii a přesouvat se stejně rychle jako protivník. I když dívce uštědřil pořádnou ránu, neposílil jí svým reiatsu, to jí čeká až v průběhu boje.

Sai Kazuma

Byl jsem v půlce nic nedělání, když jsem zahlédl dav shinigami jedenácté divize. "Zase se někdo rve?" Tady to nebylo nic neobvyklého, takže mě to zpočátku nijak nezaujalo. Pak jsem nicméně zaostřil zrak a zahlédl přes dva metry velkou bramboru.
"Co to..." Naklonil jsem se víc dopředu, abych lépe viděl a skoro spadl ze střechy, na které jsem seděl. Nějak se mi to naštěstí podařilo vybalancovat a seskočil jsem dolů. V ruce jsem držel plechovku energetického drinku. Napil jsem se a přidal se k čumící skupince shinigami.
K mému velkému zklamání jsem zjistil, že má bojující brambora je jen přerostlý chlap s nevkusným účesem. Jeho protivníkem byla členka naše divize, kterou jsem měl to štěstí už poznat. A musím přiznat, že mi už několikrát "zkrášlila" obličej svými pěstmi.
Podíval jsem se za sebe na dům, od kterého jsem přišel. Přišlo mi jako zbytečné plýtvání energie se tam vracet. Pokrčil jsem rameny a otočil se zpět na souboj mezi kráskou a zvířetem. Napil jsem se a doufal, že se z toho vyklube alespoň trochu slušný zápas.