9. divize

Nekonome Chieko

Kuro se podíval na Wilhelma a na pozdrav kývl. "Dobrý den." oplatil mu kocour a poté se opět otočil na Tadashiho. "A s tím se máme sejít kde?" zeptal se Kuro mladého shinigami. I Chieko zajímalo, s kým se mají setkat a hlavně kam mají jít. Pojem mise v Hueco Mundo je dost široký pojem. Třeba byl ten chlap, jehož jméno si Tadashi nepamatuje, Gascar a nebo...dál jí nikdo nenapadal...Jedno ale věděla jistě...budou muset k Senkaimonu.

Wilhelm Gure

Jen jsem pozvedl obočí a nijak to nekomentoval. Ani můj úsměv se neměnil. Pro Tadashiho dobro jsem nic nekomentoval a nechal mluvení na podkapitánce. Či spíš jejím kocourovi. Hueco Mundo. To zní jako celkem pěkný vílet. pomyslel jsem si mezítím a začal přemýšlet, jak asi vypadá svět v němž žijí hollow. Nejspíš bude temný s krvavě rudým sluncem a všude budou džungle plně jedovatých hollow, otrávená moře krve... jo. To by mohlo být ono.

Izumi Tadashi

"Možná se mi to jen zdá... ale ten kocour mluví?" zeptal se. Myslel si, že se mu to zdálo prve... "To je tak..." rozšířili se mu zorničky. "KAWAIIIIIIIIIII" vykřikl. Zřejmě zapomnel na nějakou misi nebo tak, však tohle byl mluvící kocour!

Nekonome Chieko

Když se Tadashi rozzářil nad Kurem, nevěděl černý kocour, jestli nahodit kočičí verzi facepalmu nebo mladíka okřiknout, že je drsný zástupce kapitána...což ve skutečnosti nebyl...a tak si jen povzdechl. Za to Chieko se rozhodovala, jestli se má smát nebo ne. Místo toho se raději podívala na Tadashiho. "Ano, mluví...Odpovíš nám, prosím...kde se máme střetnout s oním mužem?"  zeptala se mladíka Chieko.

Wilhelm Gure

Podíval jsem se na Tadashiho spíš vyděšeně, než co jiného. Byl jsem muž. Byl jsem vychován k tomu být muž. Tohle mi k tomu, moc nesedělo. Tadashi. Jsi shinigami. To je skoro voják! Do pozoru a sdělovat informace! řekl jsem to spíš žertem, ale poselství v tom bylo myšleno vážně. Mise byla důležitější, než obdivování kocoura, který mluvil. I když ne o moc.

Izumi Tadashi

"Jakej chlap?" zeptal se Tadashi překvapeně. Chvíli se tvářil nechápavě. "Jo tamten! Jasně. Pardon. Tak ten čeká v první divizi. Kapitán si nepřál, aby se toulal po Seireitei..." dodal ještě. Tentokrát zněl mnohem jistěji. "Já nejsem voják... jsem shinigami jen proto, že je to lepší jak vězení..." a podíval se na tebe fakt dost ostře.

Nekonome Chieko

Všechno nasvědčovalo tomu, že by opravdu mohlo jít o Gascara."Dobrá.." pronesla Chieko a vstala od stolu. "Vyrazíme...?" zeptala se Wilhelma, svého nového kolegy na misi a asi i jediného. Kuro vyskočil Chieko na rameno a mohli se vyrazit směrem k první divizi. "Jdete také...Izumi-san?" optala se ještě mladíka s úsměvem a jeho poznámky o vězení si nevšímala.

Wilhelm Gure


Ta možnost, že bych měl Tadashiho sebou byla fajn. Ten chlapec potřeboval vyběhat, aby zjistil, proč že jsou shinigami potřeba. Navíc, kdybych ho měl sebou, měl bych aspoň lepší pocit, že nejdeme jen dva a ještě jsem já ten slabší. Na druhou stranu na svou první misi před šesti lety jsem taky šel jako nejslabší člen... možná celé divize. Není to špatný nápad. Pojď Tadashi. usmál jsem se na něj.

Izumi Tadashi

Tadashi pokrčil rameny. "Možná bych mohl. Stejně nemám co dělat. A aspoň se vyhnu dalšímu Akira-tréninku..." řekl a vydal se s vámi směrem k 1. divizi...

Konan Ruyichi

Měla jsem najednou spoustu volna, když kolem mě neběhali ti caparti. Své věci jsem už také měla hotové. Už mi chyběli zařídit jen nějaké maličkosti. Zrovna jsem mířila chodbami kasáren připíchnout na nástěnku, že prodávám dětské oblečení, ze kterého mé děti už vyrostli. Takže jdu a jdu, mířím cestou kolem kanceláře kapitána, když v tom jsem se zarazila a zacouvala zpět do stínů. Nějaký neznámý člen nakukoval klíčovou dírkou do kanceláře kapitána. "Co to..?" špitla jsem si, ale zatím jsem nic nepodnikala, jen jsem ho pozorovala. Tohle ještě mohlo zajímavě pokračovat.

Konan Ruyichi

Zůstala jsem nehnutě ukrytá za květinou. Ten nejde na přátelskou návštěvu. Určitě chce něco ukrást, ale co? honilo se mi hlavou, když jsem pozorovala, co tam ten divný shinigami dělal. Co by tam ale mohl ukrást. Důležité dokumenty zařizuje podkapitánka. Možná něco z databáze. Nebo snad........ při tom pomyšlení se mi málem zastavilo srdce. To...to....to snad ne. Jen ne tajný recept na Yoshirův šampon. opravdu hrozná představa. Musela jsem toho zloděje zastavit. Vyskočila jsem tedy z úkrytu. "Hej! Co tam děláš!" začala jsem na něho hulákat.

Izanami

Zrovna se procházela po nádvoří. Byl to vlastně docela fajn den. Izanami tvrdě trénovala, aby se dokázala postavit těm zatraceným holkám v Rukongai, a tak se teď vracela právě z takového tréninku. A vracela se zatraceně pomalu, jako vždycky. Užívala si ten pocit země pod jejíma holýma nohama..
A v tu chvíli se otevřela obloha. A z ní začali pršet hollow. A celkově, když prší něco jiného než voda, většinou je to špatné znamení.
Tohle je ale trochu moc.
Vytáhla v rychlosti zanpakutou, a dala se po divizi, hledajíc jakýkoli první cíl. Slyšela výbuchy. Slyšela křik. Bylo jí jasné, že i tady bude asi na nepřátele bohato..
A tak se vydala po prvním reiatsu co ucítila.

Konan Ruyichi

"Takhle se nechová někdo, kdo něco ztratil." začala jsem oponovat neznámému členovi a už jsem se ho chystala odvést, když v tu chvíli se něco pokazilo. Nárůst reiatsu neznamenalo nic dobrého. Zvlášť, když jsem ho vůbec neznala. Výbuch a křik to všechno jenom zhoršovalo. "Co to?" vypadlo ze mě. Nechala jsem člena členem a utíkala jsem zjistit, co se vlastně děje.

Konan Ruyichi

Počkej, až tě dostanu. říkala jsem si v duchu, když mě zlodějíček předběhl. Měl toho ještě hodně co vysvětlovat. V tom však byl s tvrdou ránou přišpendlen na zeď. S leknutím jsem se zastavila. Než jsem byla schopná cokoliv udělat, rozřezalo ho to. Dala jsem si ruku před pusu a nos, abych zabránila zvracení. Byl to ošklivý pohled. Tohle jsem mu nepřála, ale jiná část mého já děkovala za rychlejší běžce. Hollow, který to způsobil se najednou ukázal. Očividně jsem nebyla moc zajímavá, protože mě předhodil svým služebníkům. Na jednu stranu to bylo asi dobře, ale bourat kasárny nemuseli. Musela jsem je tedy dostat ven. "Nejdřív mě ale musíte chytit." řekla jsem pevně a zmizela pomocí shunpa. Nechtěla jsem mít z kasáren kůlničku na dříví. Utíkala jsem chodbami ven z kasáren. V jednu chvíli jsem se ještě zastavila, loktem rozbila malé sklo ve zdi a spustila poplach, aby každý věděl a měl aspoň tak nějakou šanci. Pak už jsem zamířila ven na zahrady a čekala na ty dva hollow, jestli mě tedy následovali.

Konan Ruyichi

Že jsem se vůbec snažila. říkala jsem si, když jsem viděla tu spoušť, kterou dva hollow přesto udělali. Určitě by probleskly další myšlenky, jako že opravy budou stát hodně peněz, nízký rozpočet, hodně papírování a zadlužení, ale na to nebyl čas. Co nejrychleji jsem vytáhla svou zanpakutou. Už při vytahování, jsem vyvolala shikai. Všude začali létat motýlci. Nebyl čas se zdržovat. Přesto bych asi protiútok vypálit nestihla, tak jsem raději rychle uskočila stranou, abych se vyhnula ceru. Obou dvou. Když jsem tak nějak uskočila do bezpečí, vypálila jsem ze své zanpakutou růžovou vlnu energie přímo na ty dva.

Konan Ruyichi

Jen jsem protočila oči, když další část kasáren vybouchla. Očividně nemělo moc cenu se tím zabývat, což bylo velice smutné. Na druhou stranu mě aspoň potěšilo, že jsem zasáhla jednoho z hollow. Ten hollow měl jistě cítění pro přírodu, když se zakoukal do motýlků, ale ten druhý co uhnul byl mnohem horší. Začal po mě cosi plivat. To se by nebylo zas tak hrozné, kdyby ty plivance nerozpustili kámen do 10 sekund. Když jsem to viděla, vytřeštil jsem oči. Snažila jsem se uskakovat do stran, aby mě to nezasáhlo. Při každém zastavení jsem na hollowa vypálila kido. "Hadō #31. Shakkahō!" vykřikla jsem pokaždé, snad mu nějaký zásah zavře pusu.

Konan Ruyichi

Nemohla jsem sledovat oba hollow naráz, zvlášť, když oba dva plivali něco strašného, co pokaždé přivodilo hroznou smrt. Hrůza. Snažila jsem se, aby mě tento druhý hnus taky netrefil. Zároveň jsem za pomoci několika poletujících motýlků vytvořila svůj klon, aby mi pomohl v boji, popřípadě zabavil toho druhého hollow. Takže už tam byly dvě Konan. Na ochromeného hollow zaútočil klon. Objevil se mu za zády a s rozmachem zaútočil na jeho hlavu. Konan poslala několik motýlků proti hollow, který plival dusík, aby mu tak na malý moment znemožnila výhled. Pak seshora zaútočila na jeho lebku.