2. divize

Aririki Rick Ginken

Lehce jsem se usmál a kývl. V tom případě, než překonám kapitána deváté divize, jste výzva číslo jedna. Protože toho nepřekonám ještě dobrých pár let... nebo desetiletí. povzdechl jsem si. Na začátku, před pár hodinami... jsi mi řekl, že je fajn mít cíle. Teď jsi mě viděl v boji... co myslíš? Když budu dál pilovat rychlost, mám šanci tě překonat? A splnit si tak svůj cíl?

Aririki Rick Ginken

Podíval jsem se na Daikiho po jeho tvrdém prohlášení a usmál jsem se: Jsem si toho vědom. Ale na druhou stranu... TY si uvědom, že mluvíš s někým, kdo má zasebou Okitovu školu. A přežil ji. A bez jizev... ty na ksichtě jsem měl už předtím... dodal jsem nakonec k těm jizvám, protože jsem moc dobře věděl, že by se toho Daiki mohl chytit. Ale co už.

Aririki Rick Ginken

Podíval jsem se na Daikiho a kývl jsem. Taky jsem rád, že jsi odtamtud odešel. Taková sranda, jaká byla za dnešek s tebou by asi s každým nebyla. Navíc... ty by si nechtěl přijít o Sadie-chan, že ne?! Tu poslední větu jsem vykřikl až teatrálně, protože jsem věděl, že to byl stejně slabý vtip, jako ty o Norrisovi. Na druhou stranu pravdu jsem měl... Sadie-chan byla legendární.

Aririki Rick Ginken

Zamyslel jsem se a pak pomalu odpověděl. Devítka je... svérázná divize Má styl, má švih, ale je lehce podivínská. Hlavní náplní bylo shánět informace a nebo je alespoň zpracovávat. Zároveň je to ale divize velké síly a také disciplíny... alespoň u některých.
A co si myslím o dvojce? zeptal jsem se pak pro jistotu. Myslím, že je stejná jako devítka, jen tady se na informace ptáte jinými způsoby, místo koek tu máte tu boží kozu a místo Okity je tu přes hlídání morálky Artemis.

Aririki Rick Ginken

Pokývl jsem spokojeně hlavou. Jediné co potěší víc, než dobrá spolenost je vědět, že se s vámi ten druhý baví úplně stejně. On ten trénink Ban-kaie... je asi logický. Vem si, že kapitán Ruyichi je nejrychlejším shinigamim současnosti. A Kitsune je kapitánka divize se zaměřením na rychlost... aspoň, když to zjednoduším. podíval jsem se na Daikiho a pokrčil rameny. Pokud jsem správně slyšel zvěsti, tak další kapitán o kterém se říká, že je dost rychlý a jeho bankai umí prý i teleportovat je kapitán Tomisura... a s tím se naše kapitánka taky dost baví, že?

Aririki Rick Ginken

Pokrčil jsem rameny a kopl do sebe další saké. No... třeba je to sběratel. Nevyšla mu jedna kapitánka dvojky, tak jde zkusit druhou. Když jsme tak u toho... moje schopnost Smilstvo navozuje erotický představy a čím víc se blížíš k lásce, vůči někomu, tím víc se tam ten někdo objevuje... to co jsi začal, to mělo být Taicho? nadhodil jsem a ke konci věty jsem měl co dělat, abych nevybuchl smíchy.

Aririki Rick Ginken

Usmál jsem se. Obvykle mi nedělalo problém číst v lidech, ale ten ninja byl výjimka... až do teď. Jasný. Je to přirozený. Taicho byla jen jedna z několika. Zakuckal jsi se a zrudl jen kvůli tomu, že ti zaskočilo. Moje Zanpakuto je vzorem morálky, já vzorem krásy a jedna plus jedna je tři a půl. řekl jsem dost sarkasticky a vzal si další žebírko. Tohle mě začínalo bavit ještě víc.

Aririki Rick Ginken

Usmál jsem se na Daikiho. Hele... znám své Zanpakuto a jeho schopnosti dobře. Věř mi... to, že jsi reagoval prvně a hlavně na Hoshi Kitsune je jednoduše způsobeno láskou. Nebo ji chceš aspoň do postele a nic víc k nikomu necítíš, tak dobře tě zas neznám. rýpnul jsem si do něj ještě ke konci pro případ, že by se chtěl vykrucovat na jinou možnost. No... tak jsem mu tu jinou možnost dal už předem.

Aririki Rick Ginken

Povzdechl jsem si a nalil mu další sklenku saké. V klidu. Ber to s rezervou, jen tě škádlím. řekl jsem smířlivě a podal mu sklenku. Promiň chlape. Pojď, kopnem to do sebe spolu na usmířenou, ne? dodal jsem a tvářil se napůl provinile a napůl pobaveně. Opravdu jsem nečekal, že toho ninju vydeptám tak snadno a bylo mi ho trochu i líto. Vždyť... jestli to skutečně je platonická láska, tak v tom jedem oba, jen každej s jinou ženskou.

Aririki Rick Ginken

Povzdechl jsem si a položil hlavu na stůl. Chtělo by to misi. Nebo aby se vrátila kapitánka. Nebo nějaké hollow dost tupé, aby šli sem. Prostě nějaké rozptýlení. postěžoval jsem si Daikimu. Co tu ještě jde dělat? Nepůjdeme si zahrát ten kuleník? nadhodil jsem. Pít už mě nebavilo a prokouřenej jsem byl jak moravský uzený.

Aririki Rick Ginken


Došel jsem s Daikim do společenské místnosti a lahvinku saké položil na stůl. Zapálit jsem si tentokrát už nedovolil. Dobře. Tak připrav hru a že jsi domácí, tak mám právo prvního šťouchu. řekl jsem a lehce se usmál. Věděl jsem moc dobře, že nemám moc šancí vyhrát, jestli se Daiki aspoň trochu vyzná, ale radši jsem mu to chtěl nechat až jako krásné překvapení na konec.

Aririki Rick Ginken

Naklonil jsem se nad stůl a povzdechl si. Dokud šlo o kresbu, malbu, nebo házení s hollowem proti stěnám holýma rukama, tak to bylo v pořádku. Ale takováhle zábava byla obvykle nad moje síly. Podepřel jsem si tágo pořádně mezi klouby a dával si pozor, abych nešťouchl moc pod úhlem. Vážně se mi nechtělo platit protržené plátno kulečníkového stolu.