1. divize

Akio

Dobrá... Odpověděl tiše a otočil se na podpatku. Pomalu vyšel ze dveří, za nimiž stál Yasumaru.
Můžete vstoupit, Kuchiki-taichou. Řekl polohlasem. V jeho výrazu a hlasu nebyl jeho obvyklý enthusiasmus. Bez dalších rozmluv se vydal ven z kasáren 1.divize. Mířil do svého sídla v Rukongai, při troše štěstí by tam neměl zastihnout Suki.

Izumi Razaki

Vytáhl jsem si složku Kuchikiho Yasumara. Četl jsem jí nedávno. Nebylo to veselé čtení. Neměl zrovna příliš štěstí v životě. Jeho klan zažil nepěkné časy a popravdě byl momentálně na vymření. Byl jsem zvědavej, zda jsem tušil, co po mě chce. Nicméně já s ním potřeboval probrat jeho další umístění. Měl jsem přílíš málo kapitánů a on byl nejlogičtější volba. A teď, když vypadal jako pirát, tak vypadal zároveň nějak... vážněji

Za nějakou dobu vyšel z kanceláře Ukitake-san a oslovil Yasumara jako kapitána, ovšem než to stačil jednoočko uvést na pravou míru, už byl Akio v tahu. No... zvyk je železná košile, jak to tak vypadalo. Byla to vlastně pocta, že ho tak významný shinigami stále viděl jako kapitána, přestože šestou divizi už dávno přebrala Akiova snoubenka. Yasumaru se rozhodl vzít to jako kompliment a bylo mu hned líp. Vstoupil tedy do kanceláře a uklonil se.
"Izumi-sama," pozdravil Razakiho. Když se zase narovnal, mohl si Razaki všimnou jeho nové oční klapky s obrázkem berušky. "Já, ehm... víte, mluvil jsem s kapitánem Ruyichim o tom, jak bych se měl teď zapojit do Gotei 13, a on mi doporučil, že bych měl navštívit vás... Doufám, že vás to neobtěžuje!" začal se trochu nervózně potit pod pohledem vrchního kapitána.

Izumi Razaki

Pokynul jsem Yasumarovi, aby se posadil, hned jak přišel. "Zdravím vás, Kuchiki-san. Jsem rád, že jste dorazil. Také jsem s vámi popravdě chtěl na tohle téma mluvit..." řekl jsem. Jeho pásku jsem nekomentoval. Byla hezká, byť trochu infantilní. "Takže ne, neobtěžujete, posaďte se a probereme to. Nejdřív mi řekněte, jak byste se chtěl zapojit..." pobídl jsme ho

se letmo rozhlédl po kanceláři. Vypadalo to tady jinak, byl tu stůl a židle, což bylo nezvyklé. Poslušně se tedy posadil a pokukoval po Razakim.
"No, já vlastně... tak nějak nevím," přiznal a rozpačitě se podrbal na hlavě. O tom chtěl právě mluvit s Yoshirem, ale nějak na to nedošlo, takže byl teď zcela nepřipravený. A nemohl přece diskutovat o svých osobních důvodech s Izumim-taichou, to bylo nemyslitelné!

Izumi Razaki

No, doufal jsem, že bude mít Yasumaru nějaký přehled o tom, co by chtěl dělat. Ale zřejmě neměl. "No, tak na to společně přijdeme." řekl jsem a prolistoval rychle jeho složku. Ne že bych potřeboval, ale vypadalo to, že tomu věnuju víc energie. "Máte za sebou mnoho zkušeností. Jak s bojem, tak s vedením divize... můj názor je ten, že byste se mohl ujmout některé z divizí bez kapitána..." vystřelil jsem na něj přímo. Nemělo smysl chodit kolem horké kaše.

polkl a jen tiše přikývl. Něco takového čekal, i když z toho nemusel mít nutně radost, a navíc nedovolil by si odporovat něčemu, co řekl vrchní kapitán. Teď jen v duchu přemýšlel, které divize byly momentálně bez kapitána. Už se vědělo, že kapitánka druhé divize zmizela beze stopy, to byla jistě velká rána. Kapitán Tomisura by určitě nebyl rád, že na místo jeho snoubenky dosadili někoho, jako je Yasumaru. Třetí divize byla přímo noční můra, nedokázal si vůbec představit, jak by nahradil kapitána Izumiho a divize určitě taky ne. Jedenáctá divize... tam by se nejspíš nedožil ani rána. A třináctá... podobně jako u dvojky, Ukitake-san by to určitě vzal jako urážku. Navíc to mělo takový zvláštní podtext... Takže když si to Yasumaru shrnul, pravděpodobně ho někdo bude chtít zabít, ať se dostane kamkoli. Takže si jen nenápadně povzdechl a čekal, jaký osud mu Razaki připraví.

Izumi Razaki

Pokusil jsem se Yasumara povzbudit úsměvem. "Ale no ták, netvařte se jak na popravě... jsme civilizování lidé. To, že jsem vrchní kapitán přece neznamená, že ke mě nemůžet mluvit otevřeně." byl jsem si jistý, že měl jistě vlastní nápady a názory, ale momentálně vypadal, že bych z něj nebyl schopnej vypáčit ani jeho jméno.

"Ano, jistě, to je samozřejmé, taichou," odsouhlasil okamžitě a snažil se vypadat co nejvěrohodněji. "Omlouvám se, občas... občas takhle vypadám, když přemýšlím!" snažil se omluvně zasmát, ale vyznělo to docela jako divný kvikot, takže toho radši nechal. "Jen mám ve vás plnou důvěru, jistě dokážete nejlépe rozhodnout, kam se hodím... Znáte ostatní divize určitě líp než já," pokračoval. To byla nakonec pravda, sám by se nedokázal rozhodnout, kde chce skončit. I když... "Jen prosím ne do jedenáctky..." pípnul zoufale. Rád by se vyhnul i třetí divizi, ale to si netroufl před Razakim vyslovit.
Bylo to hrozné, když už Razaki za něho vyřešil jedno dilema, a to zda zůstat nebo nezůstat v šesté divizi, nastolil před něj jiné... Snad ho i vyřeší.

Izumi Razaki

Chudák Yasumaru. Bylo mi ho skoro líto. "No, domnívám se, že jste dost starý na to, abyste si vybral sám. Vy sám znáte svoje schopnosti a možnosti. Také víte, na co jste připraven a na co ne. Já vás nechci do ničeho nutit. Tohle není něco, co musíte říct okamžitě, pokud chcete, můžete si to rozmyslet. " řekl jsem. Sice jsem věděl, že odkládání nic nevyřeší, ale nechtěl jsem na něj tlačit...

teď pro změnu začal rudnout, tedy tak nějak růžovět. Jeho první setkání s Izumim-sama coby s novým vrchním kapitánem, a hned se ukáže v tom nejhorším světle. Jako neschopný, nerozhodný a zbabělý... to snad měly být kvality kapitána? Ne, bylo jasné, že jeho nová pozice je zase jen výsledkem jeho postavení. Jistě že si Razaki-san nemyslel, že by se Yasumaru hodil na kapitána, jak by taky mohl? Musel s ním tady mluvit jako s nevyspělým dítětem, se kterým už ztrácel trpělivost. Ne... pouze nechtěl zostudit hlavu klanu Kuchiki. Teď, když byl vrchním kapitánem, musel přece myslet taky na politiku... Yasumaru se zatvářil velice smutně. opravdu na chvíli doufal, že by ho Izumi-sama mohl mít za schopného, ale jistě že to bylo nemožné, vrchní kapitán přece není slepý.
"Děkuji, ale nemusím si to rozmýšlet. Rád bych do třinácté divize, so-taichou," řekl tiše se sklopenou hlavou. "A omlouvám se za své chování, bylo nevhodné."

Izumi Razaki

Lehce jsem zdvihl obočí. Neměl jsem ani tušení, o jakém nevhodném chování to mluví. Ano, možná jednal trochu zmateně, ale byl to Yasumaru. "Pokud je to vaše volba, tak 13. divize získá nového a schopného kapitána." řekl jsem mu. Měl jsem dojem, že si Yasumaru bere všechno co mu řeknu nějak špatně. Ale proč by to jen dělal? "Jak jistě víte, tak kdybyste byl nevyzkoušený nováček, tak by to vyžadovalo přítomnost více kapitánů a zkoušky. Ovšem vy už jste kapitán byl, máte zkušenosti i schopnosti. Takže věřím, že si povedete dobře." dodal jsem zcela upřímně a podal mu Haori se znakem 13. divize...

se postavil, přijal haori a uctivě se uklonil.
"Děkuji, Izumi-sama, velice si vašich slov vážím. Budu se snažit být dobrým kapitánem," pronesl jak nejdůstojněji dokázal, aby nějak napravil to, že se tady doteď choval jako puberťačka. Nebyl si jistý, jestli už má jít nebo ještě zůstat, takže trochu nesvůj přešlápnul a tázavě se na Razakiho podíval.

Izumi Razaki

"Dobrá tedy. Přeji vám štěstí kapitáte, ale věřím, že ho nebudete potřebovat." popřál jsem znovukapitánovi. Chudák Yasumaru už si toho kapitán/nekpaitán užil také dost. "Pokud nemáte žádné připomínky, nebo otázky, tak můžete jít." řekl jsem a pokynul mu. Vypadal, že sám neodejde...

se ještě jednou uklonil.
"Jistě. Na shledanou, soutaichou," rozloučil se, a potom odešel z kanceláře. Žádné dotazy ho nenapadaly. Věděl, že třináctá divize na tom teď není zrovna dobře, od odstoupení Ukitakeho-san a jeho zástupkyně se tam kapitáni a důstojníci trochu střídali, ale celkově divize moc vedení neměla. Další podrobnosti nevěděl. Podíval se nenápadně na složené haori ve své ruce. Co teď? Asi by si měl své nové pracoviště prohlédnout. Měl by si udělat dobré jméno jako nový kapitán. Možná by měl předstírat, že je sebevědomý a schopný, přece jen, ve třinácté divizi ho snad až tolik neznali, takže by to mohlo fungovat! Odpoutání od šesté divize byl první krok k jeho novému životu, takže by klidně mohl udělat hned další a oblíknout si haori, když už je kapitán. V šesté divizi haori skoro nikdy nenosil a možná to byla chyba... S vnitřním monologem se vydal ke kasárna 13. divize.

Izumi Razaki

Když kapitán Kuchiki odešel, tak jsem si zkontroloval složky, zkontroloval jsem také zda je kancelář dostatečně zabezpečena, zamknul jsme dveře a oknem zmizel ven. Někdo by možná řekl, že bylo pod úrovní vrchního kapitána utíkat oknem ven z vlastní kanceláře, ale já jsem nebyl jedním z nich. Rozhlédl jsem se z výšky po okolí a pak se vydal pryč z 1. divize...
>>> Kdo ví kam

Firel
5. divize---->
Po nějakých pár dnech chůze skrz doslovně celé seireitei, kdy jsem nenechal jedinou uličku neprošlou, jsem dorazil do kasáren první divize.
Jestli tohle nebyl nový rekord v bezvýznané chůzi, tak si to budu muset zopakovat s rukongaiem... Pomyslel jsem si když jsem vcházel do prostor první divize.
Vyšel jsem po stereotipních schodech nahoru a bez klepání prostě vyrazil dveře do kanceláře vrchního kapitána jen abych vešel dovnitř s vážně znuděným výrazem.

Ucítil jsi neskutečnou bolest v noze, když se tvoje noha odrazila od dveří do kanceláře. Dveře sice hrozivě zasténaly ale zůstaly na místě. Do toho se okamžitě přiblížili 2 shinigami, kteří museli stát opodál, protože tu byli neuvěřitelně rychle. A ani jeden z nich se netvářil zrovna radostně.

Firel
Sakra. Řekl jsem si potichu pro sebe když jsem si málem vyvrkl kotník o dveře.
"Mělo mě napadnout že za posledních pár měsíců si vrchní kapitán nechá vystužit všechny vstupy do kanceláře. Hádám že i okna mají něco n způsob elektrošoků..."
Poté co jsem si připoměl, že kancelář Razakiho je nyní pravděpodobně násilí odolná jsem se rozhodl skusit normálně otevřít dveře.
Po té, co jsem zjistil že je zamčeno a uvnitř nikdo není jsem znovu zaklel.
"Zatraceně. Jeden shinigami potřebuje nutně mluvit s vrchním kapitánem z očí do očí a on tam neni?!"
Začal bych s vyhledáváním Razakiho po reiatsu, ovšem nejdříve jsem musel vyřešit ty dva shinigami, kteří přišli bránit jednu z vymírajících entit v seireitei: Dveře.

Jeden ze strážných ti naprosto v klidu podal papír, na kterém byly vyčíslené škody způsobené dveřím. S tím, že některé položky byly poměrně předražené. "Kapitán odešel "zařídit něco důležitého" a nebude hned tak zpátky..." řekl ten druhý. Ani jeden z nich se netvářil zrovna spokojeně..

Firel
Po převzetí papíru jsem byl překvapen částkou, ale ne tak jako rychlostí, s jakou došlo k vyčíslení škod aniž by je některý ze stážných vůbec viděli.
Vidím, že kapitán se rozhodl hodit pořizování nových dveří na prvního shinigamiho, který se skz ně pokusí projít trochu více dramatičtěji. Jinak si nedovedu vysvětlit rychlost, s jakou došlo k vyčíslení "škod" a jejich následnému vytištění na dokument. Ledaby ty dveře byli přímo napojeny na nějaký ze Satoshiho super počítačů a dokumenty se tiskli přímo ze zdi...
Měl jsem najednou chuť spůsobit dveřím nějakou další škodu, jen abych si tuto domněnku ověřil.
Podíval jsem se na vyzívavé dveře zvědavým pohledem a potom zničeho nic "naštvaně" bouchnul do dveří.
okamžik na to jsem stál od dveří nějakých pár metrů a zkoumal jejich okolí, abych zjistil, odkud že se to další škody budou tisknout. za předpokladu že pokus o vyražení dveří pěstí bude mít nějaký efekt.

"Vrchní kapitán moc moc dobře zná vztah mezi shinigami s dveřmi... takže to udělal jednoduše, kdokoliv poškodí dveře, zaplatí nové..." řekl jeden z nich
"Je tam i částka za to, že je člověk... s prominutím, hulvát..." dodal ten druhý. Další úder do dveří tuhle domněnku u obou mužů jen potvrdil...

Firel
"To by kde co vysvětlovalo..."
Na chvilku jsem se zamyslel a poté se podíval na dva strážné, kteří mě tu ím dál tím víc přestávali chtít.
"Celkem škoda, už jsem se těšil na superinteligentní dveře z dvanácté divize a tiskárnu přímo ve zdi pár metrů od nich."
Po té, co jsem se sklamaným tónem vyřkl své očekávání jsem se dlaní dotkl dveří. Ty azurově probleskly a byli zase jako nové.
"Jestli označujete zvědavé shinigami za hulváty, pak vám dám za pravdu a jedním takovým jsem. Každopádně mám tu jednu věc kterou potřebuju probrat s vrchním kapitánem. Takže..."
Na moment jsem se odmlčel, chvíli přemýšlel a poté s vážným výrazem převzal papír od strážců a se slovy
"...bych vás rád požádal, jestli by jste mu neviřídili že s ním potřebuje naléhavě mluvit kapitán páté divize." vyrazil na cestu.
---->5. divize

Myamoto Usagi

Bylo zvláštní a přitom krásné být zase zpět. Skoro až nostalgické.
Než několik let mi to připadá spíš jako století...ovšem vypadá to tu stále stejně...ale to bude nejspíš tím, že seireiteiští architekti umějí stavět pouze přes kopírák... Ušklíbla jsem se pro sebe a vyrazila jsem k stáži před vchodem do první divize.
Teoreticky bych je mohla obejít, ale tím bych jim zas zbytečně ztěžovala práci...hmm.
Nakonec jsem přeci jen odolala svému nutkání trochu si z nich vystřelit a sundala jsem si kapuci. Předstoupila jsem tak před ně, již se svým typickým vlajícím červeným šálem i když ted trochu více poničeným než před lety...
Jsem Myamoto Usagi a ráda bych mluvila s vrchním kapitánem.

Shinigami z první divize se na tebe podívali, pak se podívali na sebe, ale pak si uvědomili, že vlastně kapitáni a bývalý kapitáni mizí a objevují se naprosto běžně. "Kapitán Izumi je momentálně mimo divizi." řekl jeden z nich. Ten druhý pokračoval. "A copak potřebujete od kapitána?" zeptal se