1. divize

Akkaku Naito

Sklopil jsem hlavu a jen kývl. Dobrá... Izumi-taichou. po tváři mi stékaly slzy, ale stále jsem měl neutrální výraz. Možná jen... trochu ztvrdl. Jako bych chtěl vraždit. A taky že ano. Stále jsem si v duchu opakoval, že nemůžu, že vrchní kapitán by mě ve vteřině zpopelnil a že na něj by asi skrývání ve stínu neplatilo. Zvedl jsem hlavu a znovu kývl. Dobrá Izumi-taichou. usmál jsem se na něj a mé zlé emoce byly ty tam. Ale doufám, že si uvědomujete, že ne vše co vám ninjové řeknou je pravda. Vstal jsem a opřel se rukou o bratra. Asi už půjdem, ne?

Izumi Razaki

"No, nemyslím si, že by mnoho z nich mělo koule na to mi lhát... nicméně mám svoje zkušenosti s jednáním s lidmi, kteří nechtějí spolupracovat..." řekl jsem. Byl jsem kapitánem dost dlouhou dobu a měl jsem docela dost zkušeností s jednáním s mnoha různými lidmi. "Kdyby se cokoliv změnilo, můžem si promluvit znova... ale prozatím tuhle záležitost považuju za uzavřenou..." řekl jsem.

Akachi Naito

S klidný výrazem vstal a podíval se na Razakiho.
Děkujeme vám Izumi-taichou..
Mile se usmíval a koukal na Razakiho.
Mohu vám zajistit, že nic na vlastní pěst nepodnikneme. Nikdo z 10.divize si nebude hrát se zákonem Gotei 13..
Pravil. Znělo to trochu vtipně, vzhledem k událsotem, co se už v 10.divizi nedávno staly, ale Akachi to myslel opravdu vážně. Rozhodně si nechtěl začínat kvůli Arari s vrchním kapitánem. Sám věděl, že by je oba vyřídil levou zadní. A tak Akachi udělal opět jen lehkou poklonu a přikývnul svému bratrovi. Čekal, až se dá k odchodu jeho bratr, chtěl si s ním totiž ještě za dveřmi promluvit.

Izumi Razaki

"Dobře, oceňuju, že se k tomu stavíte takhle... asi se shodnem, že tahle situace není zrovna... ideální... ale bohužel s tím v současnosti nemohu moc dělat..." řekl jsem. Možná nebyl tak špatnej nápad jmenovat nového kapitána 10. divize. Po tom incidentu s uvězněním bylo potřeba, aby někdo uklidnil situaci v 10. divizi. A zatím se to snad dařilo...

Akkaku Naito
Znovu jsem se uklonil: Děkujeme za váš čas Izumi-taichou. Pak jsem se otočil a dal se na odchod. Vyšel jsem na chodbu a kráčel rázným krokem dál. Pokrytec! Svého přítele hollow klidně chránit bude, ale jiný hollow je stvůra. Samozřejmě! Tsss. zasyčel jsem jako kobra a dal ránu do zdi (to jsem už byl dost daleko od kanceláří, aby to Razaki neslyšel) Sakra!

Akachi Naito

Podíval se na Akkaka. Nesl to opravdu špatně. Podíval se na něj.
Neboj bratře, jestli tam někde je, tak ji dostaneme zpátky. Věř mi..
Pousmál se a poplácal ho po zádech.
Je mi líto, ale musím se vrátit do divize. Mám nějaké povinnosti. Doporučoval bych ti trénink na odreagování..
Mrknul, ještě ejdnou poplácal svého bratra po zádech a pomocí shunpa zmizel. Samozřejmě si to mířil do kasáren 10.divize.

Izumi Razaki

Samozřejmě, že všechno co se šustlo v 1. divizi se ke mě dříve či později dostalo, ale to nebylo teď tak podstatné. Bylo mi jasné, že nejsou zrovna nadšení. Nicméně nehodlal jsem tu nechat pobíhat další hollow. A na tyhle 2 jsem si od teď rozhodně hodlal dávat pozor. Ale to i na onmitsukido. Bylo s nima víc problémů než užitku. Jediná výhoda byla ta, že jsem jim nedávno ukázal, že mě nemají moc štvát...

Akkaku Naito


Jo trénink zní dobře. usmál jsem se na bratra a už jsem věděl, že budu muset najít další stanoviště. Ale to až později. Teď by nebylo na škodu zjistit, jak jsou na tom v boji ostatní členové divize. Pomyslel jsem si a vyrazil do desáté divize. Určitě se mi podaří jednoho z nich zabrat na trénink.


---> 10. divize

Izumi Razaki

Vrátil jsem se ke svým složkám. Marně jsem se snažil najít kandidáty na nové kapitány. Defacto jediní 2 kandidáti, kteří měli dost zkušeností byli Ukitake Akio a Kuchiki Yasumaru. Akio nepřipadal v úvahu, byl příliš nestabilní. A Yasumaru? S tím si stejně musím promluvit. Byli tu i další, schopní, ale ti museli ještě získat nějaké zkušenosti. Bylo to šílené...

Akio

Byl oblečen v civilu a pomalu dorazil ke kasárnám 1.divize. Měl se sejít s novým vrchním kapitánem Izumi Razakim, dodnes nechápal, proč se nevrátila Sei, ale to byla věc, která ho tížila nejméně. Po tom co se stalo v reálném světě se mu špatně spalo, míval noční můry a nemohl přestat myslet na to co viděl, co způsobil.
Už nejspíš vědě co po něm bude sotaicho chtít a ani se tom nehodlal nějak bránit.
Ukázal strážím pozvánku a vydal se do kanceláře, kterou důverně znal.

Izumi Razaki

A teď mělo přijít něco, čemu jsem se chtěl vyhnout. Ukitake Akio... sám jsem příliš netušil, co si tady počít, ale něco jsem dělat musel. Doufal jsem, že se tenhle rozhovor obejde bez větších problémů. Jeho reiatsu se blížilo. Posadil jsem se tedy za stůl a počkal až zaklepe... "Prosím, vstupte..." vyzval jsem ho.

Akio

Pomalu vstoupil do místnosti. Razaki vypadal tak jak ho Akio znal, jen měl na sobě haori, které znal důverně od Sei, Izanagiho a mrtvého zrádce. Zrádce, tím to všechno začalo a vyústilo to v toto. Izumi-sama. Pokynul Akio Razakimu hlavou a přešel do středu místnost. Akio vypadal, ztrhaně, jeho tvář zarůstalo víc než tří týdenní strniště, jeho vlasy byly celkem umaštěné a ledabyle stáhnuté do ponytailu. Volal jste mě? Nejspíš vím, kvůli čemu... Řekl. Z jeho hlasu se vytratila jeho obvyklá rozjařenost.

Izumi Razaki

Když bývalý kapitán vešel do místnosti, tak vypadal... nezdravě. Zřejmě nějakou dobu příliš nespal, a taky se o sebe příliš nestaral. "Zdravím Vás... prosím, posaďte se..." pokynul jsme mu k židly. "No... podívejte se... budu k vám naprosto otevřený. Postavil jste mě do... nepříjemné situace. Jste osoba, která toho pro Gotei 13 udělala mnoho, proto taky nikdo nic nenamítal, když jste odešel... do civilu, zůstával jste dál v Seireitei a dál jste si ponechal svoje zanpakuto." řekl jsem a vytáhl z jednoho šuplíku poměrně velký stoh složek. "Bohužel, v poslední době se mi tu hromadí připomínky, stížnosti a nepříjemné incidenty." řekl jsem a otevřel několik složek. "No, mezi ty nejpodstatnější patří vaše využívání hollow schopností, které jak víte jsou zakázané... a pak je tu samozřejmě ten nepříjemný incident v Tokiu..." dodal jsem...

Akio

Přešel k židli a pomalu se posadil. Celou dobu koukal na Razakiho, nebo někam za něho, to nešlo poznat. Pak jen odevzdaně začal přikyvovat. Když Razaki domluvil, tak Akio suše odpověděl. V boji jsem ztratil vědomí...nejspíš i kontrolu nad tělem, žádné hollow schopnosti jsem nevyužíval, nicméně chápu co tím chcete říct. Pa se otočil a koukl z okna. A Tokio mi připomínat nemusíte...já tam byl...viděl jsem co jsem udělal...vídávám to každý den...každou noc.... Dořekl potichu a dále zíral z okna.

Izumi Razaki

Bylo dobře, že si uvědomoval, co způsobil. To totiž znamenalo, že už to nikdy v budoucnu nezopakuje. Ale to bylo slabou útěchou všem těm lidem v Tokiu. "Mojí prací, je zhodnotit potenciální hrozby vůči Seireitei... a upřímně... momentálně mě zajímá jediná věc... dokážete tyto schopnosti udržet pod kontrolou? Já vím, jak těžké to dokáže být... ale to na tom nic nemění..." řekl jsem. Nebylo to nic příjemného, ale v případě, že by Akio dál využíval svoje schopnosti, nezbylo by mi nic jiného, než ho odstranit...

Akio

Otočil se zpět k Razakimu a koukal do jeho moudré tváře. Inu někdo věděl koho je dobré postavit ke kormidlu, a to bylo po tom padouchovi jen dobře. Dlouhou dobu se mi dařilo to držet na uzdě, potlačené hluboko uvnitř...až do té doby...to...co jsem udělal...ve mě něco zlomilo, změnilo...už TO nedokážu uchopit jako dřív, musím najít způsob, cestu....jak to opět ovládnout a dostat do kolejí...musím se tomu postavit...postavit se tomu čím jsem se stal... Řekl tak nějak ztrápeně. Myslím, že bych potřeboval znovu podstoupit vnitřní souboj...někde daleko od Seireitei...s někým, kdo se mě dokáže zbavit, pokud by to nevyšlo. Řekl Razakimu na rovinu.

Izumi Razaki

"Dobrá... jsem ochotný vám poskytnout tuhle šanci... vím, jak moc těžké je potýkat se s hollow uvnitř sebe. " řekl jsem. "Nicméně... to nic nemění na tom velkém problému. Jste velice mocný shinigami, který žije mimo Gotei 13 a tak to nemůže pokračovat. Až skončíme s tímhle problémem a pokud to přežijete, tak bude vaše zanpakuto zapečetěno tak, aby se nedalo uvolnit. Vy nastoupíte zpět do Gotei 13, do divize podle svého výběru. V opačném případě budeme nuceni zapečetit i vaše shinigami schopnosti, abyste nepředstavoval nebezpečí, pro Gotei 13... " řekl jsem. Nemohl jsem si dovolit další neřízenou střelu, kterou bych musel držet pod dohledem 24/7

Akio

Jen lehce nepřítomně přikyvoval na to co mu říkal Razaki. V Seireitei nebylo mnoho lidí, kteří se mohli vcítit do jeho situace. Když Razaki domluvil, zvedl Akio hlavu a koukl mu do hnědých očí. Co si mám představit pod...zapečetěním zanpakuto? Myslíte tím, že Sogyo no Itsuwari už nikdy nebudu moct použít? Trochu hodně ho při tom pomyšlení bodlo u srdce.
Pokud si to budete přát, rád nastoupím jako člen zpět do své bývalé třinácté divize.

Izumi Razaki

"Zapečetění zanpakuto znamená, že na vaše zanpakuto bude dána pečeť, která vám zabrání uvolnit shikai... nebo bankai." řekl jsem. "Není to trvalé řešení... tu pečeť lze odstranit... a pokud se ukáže, že dokážete svoje schopnosti zvládat tak taky odstraněna bude..." řekl jsem. "Nicméně už nikdy vás nepustím do vedení divize... schopnosti na to samozřejmě máte, ale vzhledem k těm nešťastným incidentům by to nebylo moudré..." řekl jsem mu narovinu. Nehodlal jsem před ním nic tajit, nebo zkreslovat pravdu...

Akio

Přikývl tedy a promnul si tvář. Ano...to zní velice moudře... Řekl a zamyslel se. Ani bych nečekal, že mě kdokoli pustí cokoli vést...nemám na vedení vlohy...tedy... Rozhlédl se okolo a pak se vrátil k Razakimu. Kdo se mnou půjde a postará se o to, abych nebyl hrozbou pokud se to zvrtne? Osobně bych doporučoval Raidena, je silný zná mě a myslím, že nedávno dost jasně naznačil, že nebude váhat mi setnout hlavu... Dodal suše.

Izumi Razaki

"Kapitán Tomisura je jako neřízená střela... nevím zda by byl vhodný kandidát. Osobně bych se toho radějí ujal sám. Pokud tedy nemáte nic proti." řekl jsem. Minimálně jsem na to hodlal dohlížet. Tahle procedůra nebyla zrovna standartní věc v arsenálu Gotei 13. Věřil jsem také tomu, že bych ho zastavil i bez přikročení k zabití...

Akio

Trochu se zamyslel a nakonec musel uznat, že neřízená střela je něco, čím by se Raiden dal dost dobře popsat. Přeci jen si základy odnesl od mnohem starší a zbrklejší neřízené střely, jeho. Pak se Akio pomalu zvedl a přešel k Razakimu. Dobře Izumi-san. Myslím, že to tak bude nejlepší, hádám že dokážete lépe zhodnotit rizika a situaci...kdy to tedy chcete začít? Ukázal na zanpakuto, kterou měl u sebe ve vaku.

Izumi Razaki

"Pokud chcete bojovat se svým hollow, možná bude lepší vám vaši zbraň pro tu příležitost ponechat. Nejsem si jistý, jak by to mohlo vaší bitvu... ovlivnit. Pravda, bude pak těžší vás zastavit, pokud se něco pokazí, ale jsme ochotný to riziko podstoupit... " řekl jsem. "Nicméně v pro případ, že by bylo potřeba zasáhnout by bylo nejspíš moudré provést to na místě, kde by boj dvou lidí s obrovským reiatsu neohrozil nikoho jiného..." dodal jsem

si neuvědomil, že návštěva této budovy v něm vzbudí mnoho vzpomínek. Snažil se na to nemyslet a vydal se přímo ke kanceláři vrchního kapitána. Někdo tam však byl, dokonce ne jen tak někdo ale Ukitake-san, Yasumaru se tedy rozhodl způsobně počkat venku. Nakonec mu to nedalo, začal se rozhlížet a tím si také připomínat mnoho věcí, které měl s tímto místem spojené. Chodil pomalu sem a tam po chodbě a byl z toho nějak na měkko. V hlavě se mu také začaly rodit pochyby, jestli je moudré vůbec Izumiho-sama navštívit. Přeci jen... on a jiná divize než šestá... To bylo hloupé, nikde jinde ho určitě nepřijmou.

Izumi Razaki

"Dobrá... běžte se připravit, až budete připravený, tak to provedeme. Mezitím ale prosím pozvěte dál Kuchikiho. Děkuji..." řekl jsem Akiovi a vyslal ho ven. Měl jsem ještě zařizování, nemohl jsem se mu bohužel věnovat okamžitě. A taky mě zajímalo, co tu asi chce Kuchiki, já s ním mluvit chtěl.... asi náhoda