Karakura

Ib, Sayuri -> Než jste stihly něco dalšího říct nebo udělat, uslyšely jste nahoře kroky, které vám produpaly spěšně nad hlavou. Potom následoval tichý rozhovor, ale dost hlasitý na to, abyste zaslechly něco jako "venku je kapitán 12. divize".

Ken -> V obýváku jsi nakonec nic zajímavého nenašel, jenom kapesníky a všemožné účtenky, televizní programy a podobné věci, které by ti určitě byly užitečné, pokud bys chtěl zjistit, co Shinichi dělal ve svém volném čase, ale o identitě toho, koho jsi hledal, ti to mnoho neřeklo. Z obýváku vedly dveře do ložnice, což bylo další možné místo, pokud si Shinichi četl v posteli.

Yoshiro se váhavě podíval na Genmu, který pořád stál opodál, potom se otočil směrem k Jitenovi. "Jak už jsem zmínil dřív, ve městě někdo zabil několik členů Gotei 13. Mám podezření, že v tom může být zapletená skupina odpadlých shinigami známá jako Reimei. Určitě jsi o nich slyšel." Když Yoshiro dokončil větu, posadil se na lavičku vedle hollowa.
"Potřeboval bych vědět, kde je najdu. O jejich aktivitách. Plánech. Cokoliv, co mi můžeš nabídnout. Oba dva moc dobře víme, že jsi rád informovanej."
Yoshiro Reimei potřeboval najít už jen kvůli tomu, aby zjistil více informací o Hiroshiho nástupci.

Satoshi
Po nějaké dobře jsem se vrátil do hlavní části Karakury a teď bylo načase směrovat své další kroky ke Quincy skladu, být v hlavní části mi poskytlo nejlepší pokrytí. Ale pak jsem potkal něco mnohem zajímavějšího. A hele, Jiten. Nespletli jsme si svět na meeting? provedl jsem svůj klasicky ironický pozdrav A dokonce Yoshiro. Zajímavou dvojici tvoříte.

Jiten

se uculil a spiklenecky se naklonil k Yoshirovi, až mu jeho zmrzlina začala kapat na sandál.
"Takže vás zajímá tohle. Myslím, že byste měl vědět, že členů uskupení, kterému říkáte Reimei, je v okolí docela hodně, ale už nejsou jednotní. Bez vůdce se už neshodují na tom, co by se mělo nebo nemělo dělat... Takže není Reimei jako Reimei, abych tak řekl. A ano... vaše podezření je zcela oprávněné, někteří z nich jsou známí svou násilnickou povahou, i když se ji snaží skrývat. Já samozřejmě vím, kde jsou. Znám... něco málo z jejich plánů, tedy ne že bych se o ně moc zajímal, ale jsou věci, které prostě nelze přeslechnout. Třeba to o nástupci jejich vůdce... fascinující příběh. Nebo to, kdo povraždil nedávno pár členů Gotei 13... ne až tak fascinující, spíše patetické, ale někteří lidé si prostě potřebují dokazovat svou moc, hádám. Především když žádnou nemají." Zhruba v tu chvíli se ukázal kapitán 12. divize. "Ah. Zdravím, Satoshi-sama," pozdravil ho, jako by se nechumelilo. Mohli se snad tihle dva odněkud znát???!?!?

Ken -> Všiml sis, že na posteli ležela otevřená obálka a papíry, které v ní původně byly složené. Písmo bylo viditelné i zdálky, ale nějaké stopy reiatsu jsi z dopisu cítil. Vypadalo to, že jsi našel, pro co jsi přišel.

Zdálo se, že Jiten ví všechno, co Yoshiro potřeboval vědět. Nepřekvapovalo ho to. Ani trošku. Dokonce ani to, že měl nějaké informace o Hiroshiho nástupci. Ale všechno popořádku. Yoshiro si odkašlal a chystal se zeptat se ohledně toho napadení, jenže...
"Proč mě nepřekvapuje, že se vy dva znáte," řekl Yoshiro, když uviděl Satoshiho. "Zašel jste si na výlet, kapitáne?" zeptal se bělovlasý kapitán a podíval se na Genmu prosebným pohledem, který jasně říkal - pokud se z toho rychle nedostaneme, semele se něco hroznýho.

Satoshi
Asi protože jsme to svými pozdravy dali najevo. odpověděl jsem ironicky na Yoshirovu otázku Výlet? zopakoval jsem I tak se to dá formulovat. Řekněme, že tady něco hledám a ideální způsob byl přivařit se k vaší skupině. vysvětlil jsem, jakoby to bylo naprosto normální. Všiml jsem si, že Yoshirova parta byla o jednoho člena kratší. Asi to budou ti, kteří jsou u Oisagawy. pomyslel jsem si, ale nechal jsem si to pro sebe

Yoshiro zakroutil očima. "Samozřejmě," řekl smířlivě, když se Satoshi přiznal k tomu, že se přicpal k jejich skupině. To, že si toho bělovlasý kapitán nevšiml, bylo odpustitelné vzhledem k faktu, že kapitán dvanácté divize byl geniální vědec a vynálezce, který měl na infiltraci nejspíš víc zařízení, jak Yoshiro hřebenů na česání.
"Jitene," oslovil vážně hollowa, kterému už po takové době musela docházet zmrzlina. A to byl jejich časový limit, takže pokud se něco chtěl dozvědět, musel teď. "Kdo zaútočil na shinigami z Gotei 13?" zeptal se. "A kdyby náhodou někoho drželi v zajetí, kde by to mohlo být?"

Jiten

povytáhl obočí.
"Shinigami v zajetí? O tom jsem ještě nic neslyšel... ale něco mi říká, že na tu otázku by vám mohl odpovědět spíš tady Satoshi-sama, nemám pravdu?" uculil se zpod víček jako kočka na svého známého kapitána. "Na vaše lidi zaútočil jeden velice problémový mladík, ke kterému se žádná z větších skupin moc nehlásí. Reimei nejsou hloupí, vědí, že není dobré teď na sebe upozorňovat... to jeho ale nezajímá. Kde je teď, to nevím, ale můžu vám ukázat, kde se často zdržuje a dříve nebo později ho tam zastihnete." Jiten si strčil do pusy zbytek kornoutu od zmrzliny, utřel si ruku opatrně do kapesníku a natáhl ji k Yoshirovi, jako by mu chtěl sáhnout na hruď. "Mohu?" zeptal se, aniž ruku položil.

Problémový mladík, heh? Nejspíš bylo na čase, dát mu pořádnou lekci. Jiten fakt věděl o všem, což vůbec nebylo na škodu. Když byl teď Yoshiro kapitánem vyšetřovací divize, potřeboval mít sítě informátorů všude. Jak ve světě lidí, tak i v Rukongaii a dalších částech Společenstva Duší.
No, on sám Jiten byl takovou jednou velkou 'sítí.'
Když ke kapitánovi natáhl ruku, Yoshiro nejdřív ucukl. Nevěděl, jak to Jiten myslí s tím, že mu to ukáže. Myslel si, že tam půjde s ním. Když nad tím ale tak přemýšlel, nebyl si úplně jistý, jestli chce být ještě chvíli v jeho přítomnosti.
Přikývl tedy na souhlas. Ještě, než se ho Jiten dotkl, se podíval na Satoshiho se sebejistým a nezlomným výrazem (tehe). "Kde je najdu?" z tónu, kterým se kapitána dvanácté divize zeptal, bylo zřejmé, že mu nedává moc na výběr. Měl teď na Satoshiho celkem velkou špínu. Sám se přímo před ním a Genmou přiznal k tomu, že se tajně stýká s Jitenem. Teda, ne že by tu s ním teď Yoshiro nemluvil a netahal z něj informace, že jo, ale to je přece pro úspěch mise a záchranu kolegů. Ehm.

Satoshi
Jiten okamžitě poznal, že jsem byl na místě, které skrývalo uvězněné shinigami, jeho pozorovací schopnosti byly opravdu úžasné. Yoshiro se toho okamžitě chytil a zkoušel taktiku ve stylu výhružky. Takže Satoshi se ihned sesypal a všechno mu řekl... počkat, to jsme v trochu jiném paralelním světě, pokud takový vůbec existuje. V klidu jsem odpověděl nejdříve na Jitenovo pobídnutí Ano vím, kde jsou. a poté na Yoshirovu výhružku A říct to nemohu. Informace je něco, co se snadno nezískává a její zisk se sebou nese určité dodržování kodexu, jelikož jsem obdržel informaci za mlčení, nemohu mlčení porušit. vysvětil jsem pragmaticky způsob získávání informací Ale řekněme, že se možná stalo, že jsem se jim zmínil o tom, aby zadržované shinigami pustili. začal jsem A jen možná jsem tam nechal sledovací zařízení pro případ, že by se rozhodli neuspolechnout. A čistě náhodou mi možná lokátor spadl, když jsem procházel a čistě náhodou možná zapadl někomu do kapsy, o čemž jsem samozřejmě nemohl nic tušit.

Jiten

slušně počkal, než se ti dva vypovídali. Potom konečně položil dva prsty Yoshirovi doprodtřed hrudi. Yoshiro pocítil na kratičký okamžik chladné píchnutí, které ale brzy pominulo a Yoshiro si uvědomil, že ví, kudy se dostat do ulice, kde bydlí dva z bývalých členů Reimei. Jiten se na něj jen pousmál.

Satoshi
Tlakový přenos informací? analyzoval jsem To přichází se změnou prostředí, nebo jsi se ještě víc zdokonalil od té doby, co jsem tě naposledy viděl? Tak nějak mi přicházelo, že bych se měl vrátit do práce a hledat, ale tohle bylo exponenciálně zajímavější.

Píchnutí, které Yoshiro ucítil poté, co se ho Jiten dotkl na hrudi, bylo přesně tak chladné, jak by jste od hollowa čekali. Bělovlas teď ale věděl, kam jít, což bylo rozhodně dobré a pro Jitena to byly plusové body. Yoshiro děkovně přikývl a podíval se na svého kolegu z dvanácté divize. Během toho rukou přejel přes svoji levou kapsu, ve které nic necítil. Pak zkusil pravou a k jeho vlastnímu překvapení tam skutečně ucítil nějaký předmět. Stejně jako předtím kývnutím naznačil svůj vděk.
Ještě jednou se obrátil k hollowovi a chvíli se na něj jen díval. Potom vstal a upravil si kabát. "Na tohle nezapomenu, Jitene," řekl jen a dal Genmovi rukou najevo, že je čas jít. Potom použil shunpo. Samozřejmě takové, aby mu jeho společník ze čtvrté divize stačil. Zamířil k místu, které mu "ukázal" Jiten.

Ken

Mohl si ušetřit spoustu času, kdyby se byl podíval rovnou sem, ale kdo to mohl tušit. Vzal tedy papíry i s obálkou, neotravoval se zbytečným zahlazováním stop a prostě z bytu zmizel, tedy pokud našel to co chtěl. Nevěděl, kam přesně míří, ale prostě šel a cestou si pročítal dopis. Reimei teď bylo roztroušeno a Ken s nimi už dlouho nekomunikoval, až dnes. Začal přemýšlet nad tím co by se asi stalo, kdyby někdo onoho následníka zabil. Ken byl přeci jen svině a hodit to na někoho jiného byl ten nejmenší problém. Byl to sice cvok, ale myslet uměl taky.

Jiten

obrátil oči na Satoshiho a opět nic neřekl, jen mírně pokrčil rameny. Tvářil se dost samolibě. Byl zvědavý, jestli od něho kapitán 12. divize také něco bude chtít.
"Je to zajímavé, Satoshi-sama, ani jeden z nás není zrovna pravděpodobný host světa lidí," prohodil, aby řeč nestála, když Yoshiro odešel.


Genma

měl celou tu dobu sto chutí popadnout Yoshira a odtáhnout ho pryč, ale bylo by to příliš ponižující, tak jen stál jako opařený a sledoval, zatímco Ruyichi flirtoval s jakýmsi hollowem, kterého očividně dobře znal. Genma si uvědomil, že o kapitánovi 9. divize vlastně vůbec nic neví, že neví, kde byl, koho kde potkal, že vlastně jediné, co o něm ví, je to, že utíká z nemocnice. Když ale Yoshiro vyrazil, následoval ho celkem ochotně a na ty dva exoty se radši ani neohlížel.

Když dorazili na místo, uviděli... docela normální ulici. Stály tam paneláky, bylo tam hřiště, tetovací salón a jakási trafika. Z jednoho z domů právě vyšel nějaký shinigami, který si četl jakási papír, a mířil přímo k nim.

Ken -> Dopis byl celkem stručný, ale informativní. Dozvěděl ses v něm, že onomu nástupci by teď mělo být 15 let, že má bílé vlasy, zjistil jsi, do které třídy přesně chodí a kde bydlí. Také tam bylo napsáno, že se jmenuje Yuuto. Jak sis četl, najednou sis uvědomil, že proti tobě přicházení dva shinigami.

Satoshi
Jiten začal rozhovor To vskutku. I když pořád pravděpodobnější, než potkat se v Soul Society, kde by tě 98.4% shinigami chtělo ihned zabít a 99% z nich by na to nemělo. pronesl jsem žertem Když už jsme u tvé informační schopnosti, kolik by tady mělo být Quincy skladů?

Ken

Dočetl papír, pokrčil a strčil do kapsy. Pravou ruku si nechal v kapse s papírem a začal jej po kousíčcích trhat, druhou ruku si dal do kapsy a vypadal jako obyčejný městský kluk, jen kdyby u sebe neměl tři katany. Všiml si dvou mužů, kteří stáli před ním, jeden z nic měl na sobě zvláštní úbor. (Doufám že Yoshiro a sobě má své haori). Takový naposled viděl na místě, které nenávidí ze všeho nejvíc. "Chlápek, kterému někdo vylil vápno na hlavu a divně vypadající týpek."
S těmito slovy, které se mu hnaly hlavou prošel kolem nich, jakoby tam vůbec nebyli.

Kaneyama Sayuri

Udiveně se na dívku před sebou, která se představila jako Ib, zadívala. Což ovšem ona nemohla vidět. Nechápala, jak se může ptát na to, co je zač. Hlavně, jak jí to teď jenom napadlo? Sayuri to pokládala za samozřejmost. Žije jako shinigami mezi jinými shinigami. Do Karakury přišla se shinigami, takže automaticky jsou všichni tady taky shinigami, dokud neprokáží opak. Dokonale ignorovala fakt, že se tu pravděpodobně původně hnali i za nějakým hollow. Jenomže Sayuri to viděla docela jinak. Kdokoliv jí totiž nechtěl sežrat, zabít nebo jinak dočasně zmrzačit, byl automaticky shinigami a tudíž její spojenec.
Byla tak zabraná do své fylozofie, že úplně zapomněla Ib odpovědět. A než se k tomu dostala, kolem začal divný ruch. Sayuri se přimkla ke stěně, pro všechny případy a vykulené oči vrhla směrem, odkud slyšela hlasy. Sama ale ani necekla, než se z toho vzpamatovala.
„Kap...kapitán 12. divize?... Ramperouge-taicho! Ib, určitě nás hledají! Pomůžou nám odsud pryč!“ Bylo až s podivem, jak optimisticky náhle Sayuri zněla. Dokonce mluvila natolik hlasitě, že jí bylo skvěle rozumnět každičké slovíčko. Oči jí v ten okamžik jiskřily nadějí. Brzy však povolila. „Že... že ano?“ zeptala se nejistě, ale stále s více elánem, než před několika minutami.
Otázkou zůstává i to, jak Sayuri mohla vědět, kdo je kapitán dvanáctky, kterého jakživa neviděla a při tom ošetřovat kapitána sedmičky s naprostou nevědomostí o jeho vysokém postavení...

Jiten

"99 procent? Nepodceňujte mě, Satoshi-sama," mrkl na kapitána lišácky. Satoshi velice nenápadně začal vyzvídat a Jiten se zamyslel. "Záleží na tom, čemu říkáte sklad. Pokud myslíte úschovné prostory nezanedbatelné velikosti, pak vím o dvou," odpověděl.


Sayuri, Ib -> Ta zpráva nevyvedla z míry jen vás, ale i strážného. Podivil se nad tím, vyjádřil obavy, a potom jste slyšely dva páry nohou, jak předupaly po padacích dveřích nad vašimi hlavami. Vrzly dveře, chvíli se ozývaly slábnoucí kroky, a potom bylo ticho.

Satoshi
Zbývající 1% jsem přece já a moje výtvory. přidal jsem podobně pobaveně Bohužel nemám víc informací, než-li sklad, ale pokud víš o dvou, tak asi ten, který je méně na očích. vyjádřil jsem zpřesňující kritérium

Jiten

pokýval hlavou.
"Hm, ano. Jeden je skutečně lépe ukrytý, proto ho shinigami neobjevili," sdělil Satoshimu. Byl zvědavý, proč se o něco takového zajímá, i když už měl svou teorii a byl si v podstatě jistý, že je správná. Věděl o valné většině věcí, co se tu děly, a byl dostatečně chytrý na to, aby si vše v hlavě pospojoval.

Když Yoshiro uviděl kluka v typickém shihakusho, okamžitě zbystřil. Jeho reiatsu bylo jediné v okolí, takže to logicky musel být ten kluk, za kterým ho poslal Jiten.
Když se Ken pokusil projít, Yoshiro ho chytil za límec a hodil ho na zem. "Nemysli si, že mě budeš ignorovat," řekl dost agresivně. "Nevíš náhodou něco o nedávném útoku na skupinu shinigami ze Soul Society. A nelži mi. Mám důvěryhodný zdroj, který mě poslal přímo k tobě."

Satoshi
To zní jako správná možnost, na kterou bych mohl vsadit. pokýval jsem hlavou na souhlas Pokud je to natolik skrytý sklad, je možné, že budou mít výborný pozorovací systém. Ale pokud budu mít někoho znalého, jistě se mu půjde vyhnout. nenápadně nápadně jsem naznačil, že když už o tom Jiten tolik ví, měl by své znalosti zneužít, tedy využít pro můj prospěch.

Jiten

naklonil hlavu, když hodnotil, jestli to má být nabídka. Usoudil, že byla, takže napřáhl paži směrem, kterým se hodlal se Satoshim vydat.
"Až po vás, Satoshi-sama," vybídl ho k pohybu.


Genma

"Ruyichi... ne... " snažil se nenápadně Yoshira zadržet, ale bylo to tak nenápadné, že ani bělovlas si toho nevšiml. Následoval ho tedy a držel se v jeho blízkosti, ale obezřetně se rozhlížel všude okolo. Jen proto, že tohohle shinigamiho našli v inkriminované ulici, neznamenalo, že to musí být viník. Což by znamenalo, že možná vrah několika mužů je tady v okolí a Ruyichi je moc zaměstnaný než aby na něj dával pozor.