Karakura a okolí

Město Karakura... a jeho okolí.

[name=yoshiro]Ruyichi Yoshiro[/name]

Jejich skupina konečně dorazila do cíle. Svoje role si rozdali už na cestě sem, takže nebylo potřeba cokoliv z toho opakovat. Každý měl navíc své komunikační zařízení, takže kdyby došlo k nějakému problému, mohli to vyřešit na dálku.
[rec=yoshiro]"Hodně štěstí. Kdyby něco, nezapomeňte se ozvat a hlavně zůstávejte na příjmu. Pokud nebudete moc mluvit, když vás někdo z nás kontaktujte, řekněte třeba..."[/rec] Zamyslel se nad nějakým cool slovem. [rec=yoshiro]"..Banán v čokládě."[/rec] Usmál se se zdviženým palcem a společně s Chieko a Tatsukim se tedy oddělil od Noriyukiho a Kyouki, kteří měli svůj vlastní úkol v nedalekém táboře Gotei 13.

[rec=yoshiro]"Tatsuki-san, Chieko-san, cítíte to?"[/rec] zeptal se dvojice na chaos, který se zrovna odehrával v průmyslové části města. Yoshiro nevěřil tomu, že by měli tak velké štěstí, aby vylezli z brány a okamžitě narazili na něco, co se přímo týkalo skutečného zadání jejich mise, ale něco se tam určitě dělo a za průzkum to stálo. Oni to klidně mohli být právě shinigami, kteří patřili k základně, do které teď mířil druhý tým a zasekli se v souboji proti přesile.
[rec=yoshiro]"Tam."[/rec] Ukázal rukou do správného směru, aby jim kdyžtak trochu pomohl soustředit se.
[rec=yoshiro]"Nejdříve celou situaci pečlivě zhodnotíme a pokud dojdeme k názoru, že z toho bez naší pomoci nevyjdou, zasáhneme."[/rec] Nebylo to ideální, protože se nechtěl prozradit. Aspoň ne takhle ze začátku, takže trochu doufal v to, že ta situace nebude zase tak špatná.
[rec=yoshiro]"Vím, že ani jeden nechcete bojovat, ale potřebuju vědět, že se dokážete ubránit, pokud na to příjde. Zvládnete to?"[/rec] Podíval se hlavně na Chieko, o kterou měl v tomhle mnohem větší starost. [rec=yoshiro]"Chieko-san?"[/rec]

[name=nori]Shirogane Noriyuki[/name] & [name=papu]Papu[/name]

Cesta senkaimonem byla dokonána a oni se ocitli u Karakury. Nori tu pár let nebyl, tak nějak střídal města, kam ho v pětce poslali, ale trochu tušil, kterým směrem se Shinigami základna nachází. Taky věděl, že po cestě bylo jedno moc dobré elektro, kde vždy prezentovali nejnovější výstřelky technologie. Škoda, že tu měli povinnosti, jinak by to nejprve skočil okouknout tam. Jenže jejich úkol jako takový zněl dost urgentně a těžko by se sotaicho vysvětlovalo, že odhalení zrádců muselo počkat, protože Noriyuki nutně potřeboval nový router podporující wifi 7, aby to dvanáctka mohla analyzovat. Ne, mise první!
[rec=papu]"Když já raději jahodový koktejl,"[/rec] zaprotestoval Papu na banán v čokoládě. [rec=nori]"Snad nebude moc banánů v čokoládě, hodně štěstí, všichni,"[/rec] pronesl k nim raději Nori, kývl na Kyouki a vyrazil směr základna shinigami.

>>> Základna shinigami v Karakuře

[name=chieko]Nekonome Chieko[/name] a [name=kuro]Kuro[/name]

>>> Brána Senkaimon a okolí

A tak i Chieko s kocourem na rameni vystoupila ze Senkaimonu do Světa lidí. Už tu párkrát byli. Sice ne přímo v Karakuře, ale ano. Na nějakých menších misích kdysi dávno. Snad se tu neztratí. To by byl trapas takhle na první pořádné misi v roli podkapitánky.
Kapitán jim vymyslel tajný kód v podobě banánu v čokoládě. Hm, že by měl kapitán rád sladké? Tak jako tak nastal čas se rozdělit. [rec=chieko]"H-hodně štěstí...Kyouki-chan...Nori-san."[/rec] pronesla Chieko s upřímnou starostí. Za to Kuro byl rád, že odcházejí. Měl pochyby o důvěryhodnosti záměrů podkapitánky a zároveň byl rád, že si s sebou vzali toho opeřence.

Chieko souhlasně přikývla na kapitánovu otázku, jestli to také cítí. Hollow a shinigami reiatsu. A co víc toho hollow reiatsu tam bylo víc.  [rec=kuro]"Nevypadá to moc dobře."[/rec] poznamenal Kuro.
To už kapitán začal navrhovat další postup. Prověřit, zanalyzovat a dle zjištění zasáhnout nebo ne. Chieko chápavě přikývla. Dávalo to smysl. Přeci tam své kolegy nenechají padnout, zatímco se budou jen dívat.
A pak přišla pro Chieko náročná otázka. Dokáže se ubránit, když půjde do tuhého. [rec=chieko]"Ano..."[/rec] odpověděla nakonec Chieko. Sice trochu nejistě, ale za to s jistou dávkou odhodlání a také dávkou stresu.

[name=tatsuki]Tatemori Tatsuki[/name]

A tak se tedy jejich skupinka rozdělila, přesně tak, jak plánovali. On zůstal s delegací Deváté divize - Kapitánem a Podkapitánkou. Skoro by si připadal not worthy, ale Tatsuki naštěstí žádný pocit méněcennosti z výš postavených lidí neměl, a ani z nich nebyl nějak nervózní. Ono, takoví si přicházeli léčit svá zranění do nemocnice úplně stejně, jako ti nejřadovější shinigami... a Tatsuki měl pocit, že tam snad byli ještě častěji, než ti normální chudáci.
Tak jako tak, padlo heslo kterým měl být Banán v čokoládě...weird, but okay, proč ne. [rec=tatsuki]"Zkuste si neobjednávat v cukrárně se zapnutým mikrofonem."[/rec] pobaveně poznamenal Tatsuki na rozloučenou, mávl těm dvěma, a pak už tedy byl čas i pro ně vyrazit. A zdálo se, že hnedka dostali směr, protože kapitán začuchal reiatsu. Tatsuki se pořádně zasoustředil, a s pomocí od kapitána, na co se soustředit má, se mu podařilo je zachytit také. Kapitán tomu hned dal příkaz, že se tam půjdou podívat a zjistit, jaká je situace, a kocour to okomentoval, že to nevypadá moc dobře s jejich stranou. Tatsuki jemně přikývl. [rec=tatsuki]"Rozumím. Snad si poradí."[/rec] poznamenal. Ukázat svoji prezenci takhle rychle by bylo meh. A bylo by kinda funny, kdyby místní stráž přestala Karakuru ovládat právě ve chvíli, kdy sem vlétne kapitán a jeho squad.
A tak se tedy vydali na cestu. Po cestě se kapitán optal jeho a své podkapitánky, že sice chápe, že neradi bojují, ale jestli si prý dokážou poradit, kdyby na ně něco zaútočilo. Tatsuki překvapeně zvedl obočí. Myslel si, že tohle by kapitán o své podkapitánce věděl - bylo vidět, že doopravdy musí být nová v téhle roli. A viditelně ne zvolena kvůli bojovým schopnostem, protože kapitán viditelně ani nevěděl, jaké tyto schopnosti jsou. To bylo zajímavé přinejmenším. Každopádně, Tatsuki jemně přikývl, aby odpověděl na otázku. [rec=tatsuki]"Do nejhoršího, poradím si."[/rec] slíbil Tatsuki klidně. Tahal zanpakuto jen v těch nejhorších chvílích - popravdě, za celou tu dobu, co byl Shinigami, to bylo potřeba maximálně jednou, možná dvakrát. Ale tréninku s ním měl víc než dost.

[name=yoshiro]Ruyichi Yoshiro[/name]

To bylo o starost méně. Yoshiro nepočítal s tím, že by se rozdělovali, ale jeden nikdy nevěděl, co se může stát a bylo vždycky lepší počítat s tím nejhorším a kdyžtak se nechat mile překvapit. Tedy alespoň co se týkalo hollow, protože na nich nebylo nic pozitivního a existovali jen pro to, aby byli trnem v oku.
[rec=yoshiro]"Dobrá."[/rec] Kývl hlavou na jejich slova. [rec=yoshiro]"A co ty, Kuro? Dokážou si tvoje drápky poradit s hollow?"[/rec] zeptal se kocoura. Popravdě by to bylo menší překvapení než to, že dokáže mluvit. Protože z vlastní zkušenosti věděl, že kočky dokážou ublížit, když je někdo naštve. Nebo když se prostě rozhodnou, že přišel vhodný čas někomu pořádně poškrábat ruku. Yoshiro zbožňoval to, že má kocourka, ale to svědění po škrábancích by ze seznamu kočičích radostí bez problému vynechal.
[rec=yoshiro]"Vy máte nějakého mazlíčka, Tatsuki-san?"[/rec] Byl to jen takový small talk, než dorazí na místo, ale Yoshiro byl zvědavý od přírody, což asi dávalo smysl. [rec=yoshiro]"Kousek od Seireitei máme parádní kočičí útulek."[/rec] Dodal ještě, kdyby náhodou žádného neměl a přemýšlel nad tím.
Dost rychle se každopádně blížili ke svému cíli a za chvíli bylo potřeba přehodit focus jiným směrem.

[name=chieko]Nekonome Chieko[/name] a [name=kuro]Kuro[/name]

Chieko kapitánovi potvrdila, že se v případě nouze dokáže ubránit. Otázka byla, jestli to kapitán myslel plně i s odstraněním nepřítele a nebo mu stačilo, že dokáže nepřítele spoutat a počkat tak na pomoc. V té odstraňující části si totiž moc nevěřila. Asi záleželo, jestli na to bude stačit Byakurai nebo to bude chtít větší dělo, které Chieko neměla.
Pak přišla otázka i na Kura. [rec=kuro]"Hm. Nemůžu říct, že jsem to někdy zkoušel, ale pochybuju. Na to bych musel bejt velkej aspoň jako panter nebo umět střílet kido." [/rec]odvětil Kuro. [rec=kuro]"Ale dokážu dobře odvést pozornost... Popravdě si víc věřím na souboj proti Vám taichou." [/rec]dodal ještě. Chieko se po kocourovi překvapeně podívala.
A pak zvědavě na Tatsukiho, když se ho kapitán zeptal na mazlíčka. [rec=chieko]"Ú-útulek?"[/rec] zopakovala překvapeně. O tom nevěděla. Možná by tam někdy mohla zajít pomoct všem těm kočičkám a kocourkům, co neměli takové štěstí jako Kuro a nenalezli tak svůj forever domov.

[name=tatsuki]Tatemori Tatsuki[/name]

Tatsuki tedy slíbil, že v případě útoku hollow si nějak dokáže poradit, a společně s ním to stejné slíbila i Nekonome-fukutaichou, i když teda nezněla úplně jistě, když to říkala. Ale tak, když to takhle dokázala říct, tak tomu Tatsuki věřil - nezdála se jako charakter, který by lhal a zvětšoval své schopnosti, co si budeme. Takže v Tatsukiho mysli ji okamžitě zařadil jako někoho, kdo toho dokáže mnohem víc, než se na první pohled zdá. Tam už ji chtěl zařadit anyway, když byla ta podkapitánka, i když teda otázka kapitána mu v tom trochu udělala nepořádek.
Tak jako tak, kapitán se pak zeptal dokonce i na kočičího společníka podkapitánky, který přiznal, že sám by si s hollowem asi neporadil. Zato k tomu dodal, že by prý dokázal spíš bojovat proti kapitánovi samotnému, na což Tatsuki překvapeně zamrkal, ale dál se k tomu nevyjadřoval. Asi to myslel tak, že by se kapitánovi špatně bojovalo, když je tak roztomilý, nebo tak. Na Tatsukiho ale pak přišla velmi nečekaná otázka, prý, jestli má nějakého mazlíčka taky. [rec=tatsuki]"Eh? Ne... žádného nemám."[/rec] odpověděl Tatsuki, pořád trochu překvapen tou otázkou. [rec=tatsuki]"Celkem dost času musím trávit prací v nemocnici a pomáháním se vším, co Čtvrtá dělá. Přišlo by mi to nezodpovědné. Nedostal by tolik mého času, co by si zasloužil."[/rec] přiznal pak prostě své důvody, že nic takového nemá, Tatsuki. Samozřejmě u toho přemýšlel tak, že by si takového mazlíčka nebral s sebou... ale do nemocnice zvíře k doktorům nemohlo, a takhle na mise, to by mu taky přišlo spíš nebezpečné. Ne každý kocour uměl mluvit a rozuměl shinigami bussinessu jako Kuro, že.

[name=yoshiro]Ruyichi Yoshiro[/name]

[rec=yoshiro]"Jak jako proti mně?"[/rec] Zasekl se trochu po tom, co ho tam kocour zapálil jak čarodějnici v Salemu. [rec=yoshiro]"Jako že bych se nedokázal ubránit tvojí roztomilosti?"[/rec] Zkusil to z jediného úhlu, který mu dával smysl. [rec=yoshiro]"Nepodceňuj mě, kocoure."[/rec] Řekl tajemným hlasem s lehkým náznakem něčeho, co připomínalo ironii. Asi aby to nikdo nepochopil jako že tam vyhrožuje kočce nebo tak něco.
[rec=yoshiro]"Ano, útulek."[/rec] odpověděl Chieko. [rec=yoshiro]"Nedokážu říct přesně jak dlouho, ale už nějakou chvíli tam stojí. S Fluffym jsme tam jednou zašli, ale hned na to mi ho tam zakázali brát. Doufal jsem, že si najde nějaké kočičí kamarády, ale skončilo to akorát tím, že jim chudákům sežral jídlo z misek a musel jsem přispívat."[/rec] Vzpomněl si na jeden malý příběh z minulosti svázaný s kočičím domovem.
[rec=yoshiro]"To je rozumný pohled, Tatsuki-san, ale na druhou stranu co se koček týká, tak jsou hodně samostatné."[/rec] Yoshiro si asi nedokázal představit, co obnáší práce v nemocnici, takže se o to ani nepokoušel. Jeho novinařina byla jistě flexibilnější v tom, kde a jak se mohl pohybovat, takže sám neměl pocit, že by někoho zanedbával.

Nakonec se dostali na místo, odkud cítili šarvátku mezi hollow a shinigami. Zastavili se na jedné ze střech, odkud krásně viděli na scénu odehrávající se na ulici. Yoshiro doufal, že nebude muset zasahovat, ale když uviděl zoufalou ženu, jak se brání třem příšerám, nešlo to jinak. Tohle byla doslova otázka času, než si na ní jedna z prázdných nestvůr smlsne. Frustrovaně si povdychl, než se otočil na medika svého týmu. [rec=yoshiro]"Tatsuki-san, postarejte se prosím o tu ženu."[/rec] Rozkázal doktorovi, než se podíval na Chieko a Kura. [rec=yoshiro]"Vy dva mi hlídejte záda, jo?"[/rec] Mrkl na ně, než prostě seskočil dolů.
Už ve vzduchu tasil svůj meč a připravil se na střet s pochybnou opicí. Překvapení bylo na jejich straně a toho hodlal využít. Hollow byli navíc soustředění na svůj cíl, takže jak by kdokoliv z nich mohl čekat, že mu na hlavu spadne random kapitán Gotei 13 a zapíchne mu meč do masky? A přesně to Yoshiro udělal.

[name=chieko]Nekonome Chieko[/name] a [name=kuro]Kuro[/name]

Kuro viditelně všechny překvapil svým prohlášením, že víc než na hollowa si troufá na samotného kapitána. [rec=kuro]"Možná..."[/rec] odvětil s takovým teasujícím podtónem. [rec=kuro]"...ale taky moje drápy líp fungujou proti kůži shinigami než pevné kůži hollow."[/rec] dodal pak už nějaké lepší vysvětlení. Co si budeme, už jen takové kapitánské reiatsu by mu asi neudělalo moc dobře.
Chieko pak poslouchala kapitána povídat o kočičím útulku a musela se lehce tiše zasmát představě Fluffyho vyjídajícího misky ostatním kočkám. [rec=chieko]"Jak jste...jak jste vlastně přišel k Fluffymu?" [/rec]zeptala se pak Chieko nesměle, ale při tom zvědavě.
Tatsuki-san jim poté vysvětlil, že by bylo pro něj nezodpovědné pořídit si mazlíčka, když je většinu času v nemocnici. Na tom něco bylo. Stejně jako na tom, že kočka se o sebe dokáže postarat sama. [rec=kuro]"To je pravda. Jakožto kocour to můžu potvrdit. Nebo taková rybička...ta potřebuje ještě míň péče a pohled na ní uklidňuje..."[/rec] pověděl k tomu Kuro. On tedy raději ryby jedl, než se na ně díval, ale tak...

Tak jako tak dorazili na místo, odkud vycházel ten souboj reiatsu. Nevypadalo to tam moc dobře. Jedna shinigami proti třem hollow. A že ti hollow vypadali dost děsivě. A taky ošklivě. Chieko z nich přeběhl mráz po zádech.
Kapitán rozhodl, že té shinigami půjdou na pomoc. Chieko byla ráda, že jí pomůžou...i když jí samotné to jen navyšovalo míru stresu, který cítila. Snad nic nepokazí. Nesměla nic pokazit.
Jejím úkolem se tak stalo krýt kapitánovi záda. [rec=chieko]"H-hai!" [/rec]odvětila a nasucho polkla. Jop, nesměla to pokazit. Naštěstí to byl samotný kapitán...ten by si měl s většinou problémů poradit...nebo ne? Ani se nenadála a kapitán už skákal dolů. Chieko zpanikařila, že co má dělat teď. Jít za ním? Nebude se tam motat? Držet se dál? Nebude tam přítěží? Zůstat tady a krýt ho z dálky? Dokáže odtud vůbec něco udělat? Otázka byla, jak moc daleko byli. Dle toho tedy buď Chieko zůstala, kde byla a nebo se přesunula na nějakou bližší střechu.
Začala si tam šeptat kouzlo, které se chystala použít. Kapitán by se s tím momentem překvapení snad mohl postarat o tu opici a tak tam pro něj chtěla připravit dalšího. Soustředila se a namířila na stonožku. [rec=chieko]"Bakudō #61. Rikujōkōrō."[/rec] zvolala, zatímco s jejího ukazováku vystřelilo světlo. Chtěla těmi šesti paprsky, které tohle kido vyvolalo spoutat stonožku na místě.

[name=tatsuki]Tatemori Tatsuki[/name]

I Tatsukimu to přišlo jako velmi zajímavé prohlášení, a tak si vyslechl, proč že by měl kocour větší šanci proti kapitánovi, než nějakým hollow... Kapitána to taky překvapilo, ale neudělal z toho velkou scénu, což bylo asi dobře. Byl to kocour. I když mluvící. Tak jako tak, ten vysvětlil, že drápy prý fungují lépe proti kůži než proti tomu armoru, co mají hollow, a také ta roztomilost na tom má svůj úděl. Tatsuki nemohl, než se jemně pousmát. Ono, Kuro mohl být nějakým způsobem speciální kočka, ale 'Kapitán zní easy tbh' je úplně přesně kočičí způsob anyway. Pak se ale obrátili právě na Tatsukiho, kterého se ptali, jak to vlastně on má s mazlíčky, a ten jim pravdivě odpověděl, že to zní sice hezky, ale nedokázal by tomu dát dostatečnou pozornost. [rec=tatsuki]"Ano, věřím tomu... ale tak když už bych si nějakého pořizoval, tak bych mu tu pozornost chtěl dát."[/rec] s pokrčením ramen odpověděl Tatsuki. Nešlo nic. Kuro mu napověděl, že by mohl pořídit třeba rybičku, která byla nízkonákladová.. a taky by se určitě mohla objevit na jeho jídelníčku! Pche! Ale tak jako tak, Tatsuki se tomu pousmál a přikývl. [rec=tatsuki]"To je pravda. Zapřemýšlím nad tím."[/rec] odpověděl spíš zdvořile. Bylo by to fajn, ale Tatsuki si nemyslel, že by něco takového do bližší doby plánoval.
Tak jako tak, to už se skupinka dostala na místo, kde se podle jejich vnitřních radarů něco dělo... a z pohledu dolů, tak se tam něco dělo indeed. Tři velcí hollowové na jednoho shinigami - nebo asi spíš jednu. A ta se sotva držela, podle toho, jak to vypadalo. A kapitán hnedka usoudil, že i když se nechtěli do ničeho plést, tohle vypadá, jakože by zaskočit měli - a Tatsuki s tím naprosto souhlasil a sám by to navrhl, kdyby se do akce hned nevydal kapitán. Bylo ale dobré vidět, že mu jde o životy víc než o misi - to Tatsuki cenil. No, a tak dostali nějaké příkazy, a jeho byl jasný - postarat se o shinigami. [rec=tatsuki]"Rozumím."[/rec] přikývl jen, a zatímco se ostatní pustili do boje, kapitán po hlavě a podkapitánka spíš velmi vlažně zezadu - což se ale dalo čekat, a hej, to bylo pořádné bakudo, co tam hodila - tak Tatsuki seskočil dolů a přistál vedle shinigami. [rec=tatsuki]"Zdravím. Pomůžeme."[/rec] řekl jen mile, aby si nemyslela, že jsou nějaká banda, co budou dělat problémy. [rec=tatsuki]"Jste zraněná? Můžu se na to podívat?"[/rec] zeptal se klidně, zatímco jeho pozornost zůstávala na tom posledním monstru, co ještě nedostalo pozornost od svých kolegů. Pokud by totiž okamžitě zaútočilo, tak bylo potřeba se postarat o to, aby to neudělalo žádné poškození. Pokud by se pokusil zaútočit, Tatsuki tam měl #39 Bakudo - Enkōsen ready to go, které by vypálil jako obranu proti útoku, než by se někdo postaral i o tohohle.

[name=yoshiro]Ruyichi Yoshiro[/name]

K otázce ohledně Fluffyho se Yoshiro ještě hodlal vrátit, protože to byl velkolepý příběh, ale teď momentálně na to nebyl moc čas, protože se museli vypořádat se skupinkou hollow.
Opičí hollow, na kterého se kapitán zpočátku zaměřil, se vypařil po prvním úderu.
Yoshiro ladně dopadl na zem vedle Tatsukiho a červenovlasé shinigami, což doprovodil frustrovaných povzdychem, protože si uvědomil, že nezachraňovali nějakou bezejmenou dívku v nesnázích, ale jednalo se o důstojnici. U té první možnosti existovala šance, že může být relativně nová a nemusela by kapitána poznat hned, ale tady?
Chobotnicový hollow zřejmě nepochopil, že když se tu objevila kavalérie, byl čas se zdejchnout a místo toho prostě dál útočil, což Yoshiro přijal jako pozvánku servírovat sushi. Rychlým shunpo krokem se přesunul k němu a přeseknul mu masku vejpul i s hlavou.
No a mezitím přišla Chieko s dokonalou asistencí. Yoshiro byl nejdřív v šoku z toho, co viděl, ale rychle mu došlo, že je to vlastně dost dobrý move a mohlo by to být ku prospěchu jejich mise. Důstojnice byla spoutaná a s trochou štěstí ho ještě neviděla, protože se pohyboval jako jeden rychlý roztomilý fluffy mráček v temnotě. Postavil se za důstojnici a zvedl obě ruce nahoru směrem k Chieko a ukázal na ní zdvižené palce. Holka prostě myslela za něj a právě celému jejich týmu ukázala, proč tam je!

[name=chieko]Nekonome Chieko[/name] a [name=kuro]Kuro[/name]

Kapitán porazil opičího hollow, zatímco se Tatsuki dostal k té shinigami, aby jí mohl případně pomoci. No a Chieko...ta vypálila proti stonožce pořádné poutací kido...jen aby jí netrefila a místo toho tak spoutala nic netušící rudovlasou shingami. [rec=kuro]"Ups...tak tohle moc nevyšlo..."[/rec] poznamenal kocour, který to celé sledoval z toho nejlepšího možného místa.
Chieko tam doslova zbledla, když to viděla. V duchu pořádně panikařila a její už tak nízké sebevědomí šlo ještě víc do kytek. Takhle to pokazit hned první věcí, co udělá. Teď alespoň kapitán uvidí, jak moc useless ve skutečnosti je a zalituje, že jí kdy dával tu pásku, kterou momentálně ukrývala ve své brašně. Mohla to ještě nějak napravit? Mohla zrušit to kido v první řadě...a pak...
[rec=kuro]"A nebo možná ne. Podívej." [/rec]ozval se znovu kocour a poukázal na tu spoutanou shinigami, za kterou stál kapitán s úsměvem a palci nahoru. [rec=chieko]"Huh?"[/rec] podivila se Chieko. [myslenky=chieko]Jak...jak něco takového mohla být dobrá práce? Spoutat spojence, když kolem útočí několik hollow? [/myslenky]Byla z toho hodně zmatená. Takže...neměla rušit to kido?
Možná by to ale měla zkusit napravit a alespoň se pokusit tu stonožku znovu chytit. A tak také i udělala.

[name=tatsuki]Tatemori Tatsuki[/name]

Jeden hollow byl pryč, druhý útočil, a třetí udělal odskokem nějaký prostor mezi sebou a shinigami, co mu přišli vyprášit kožich. Tatsuki sám mezitím přistál pěkně doprostřed nich, přímo k shinigami, která tam proti nim dosud stála sama. Vypadala trochu zbuchaně, co si budeme, ale stála na svých nohou a Tatsuki alespoň viděl, že se nezdála víc zraněná, než na první pohled. Také měl takové tušení, že ji znal odněkud... což tedy mohlo znamenat mnohé, vzhledem k tomu, že se většinu času staral o zraněné, že. Ale yeah, měl pocit, že by to mohla být nějaká důstojnice nebo něco, ale věděl, že její obličej dlouho neviděl, ať už byla kdokoli.
Tak jako tak, než by žena dokázala něco říct, ocitli se tam oba pod útokem. Tatsuki na nic nečekal, a natáhl ruku před sebe proti směru útoku přesně tak, jak měl v plánu. [rec=tatsuki]"#39 Bakudo - Enkōsen."[/rec] zvolal a vyvolal štít, kterým hodlal odrážet útoky chapadel, dokud se o to někdo jiný nepostará... což bude pravděpodobně kapitán, který se tam vydal na pořádné hollow krájení. Snad se mu to povedlo a zbývala už jen stonožka, takže se Tatsuki opět mohl otočit k shinigami...která momentálně byla paralyzovaná bakudem. Huh? Ale Tatsuki viděl spokojeného kapitána, a vystřelit to musela podkapitánka. Asi součást plánu. [rec=tatsuki]"Um... naši kolegové ničí ti hollow silnou, nebezpečnou technikou, takže... bude bezpečnější, když zůstanete.. pevně tady."[/rec] pokusil se to trochu omluvně zakecat Tatsuki, a pokud přímo po nich nešla stonožka, tak se konečně podíval na zranění shinigami důstojnice a snad se i začal dát do ošetřování.

[name=yoshiro]Ruyichi Yoshiro[/name]

Chobotnice dopadla stejně jako hollow opice a tak tedy zbývala už jen stonožka. Díky podpoře Chieko však nepředstavovala okamžitý problém, takže kapitán nemusel spěchat a mohl si celou věc pořádně vychutnat. Už dlouho nemusel tasit svoji zanpakuto, takže si celou věc docela užíval. Jistě, bylo to možná trochu morbidní, protože tihle hollow pro něj nepředstavovali žádné nebezpečí a bylo to skoro jako by si kočka hrála s polomrtvou myší, ale asi mu to nevadilo.
Tatsuki se také chytil, když uviděl Yoshira se zdviženými palci. Nebyl to ten nejpřesvědčivější výkon, ale nemohla se od něj čekat dokonalá improvizace hned první den. Na tom se zapracuje. Bylo to každopádně dostatečné.
[rec=yoshiro]"Nikdy jsme tu nebyli."[/rec] Promluvil Yoshiro, když se důstojnice ptala na to, jestli jsou ze Soul Society. Bál se však, že jeho hlas pozná a tak ho trochu modifikoval. Nemohl se rozhodnout, jestli má jít výš nebo níž a tak to zkombinoval. První část řekl tónem vyšším a v té druhé se zase potopil, takže to znělo trochu jako kdyby Batmanovi přeskočil hlas, když se snažil tvářit se drsně.
No a teď zpátky ke stonožce. Hmyz. Neměl rád hmyz. Věděl, že jeho role v prostředí je důležitá, ať už jako součást potravinového řetězce spousty různých tvorů nebo v prospěšnosti přírodě některých druhů. I tak je neměl rád. Měli hrozně moc nohou a většina z nich spadala do kategorie - otravná havěť. Bzučelo to, kousalo to, lezlo to po zdech. Nedokázal to vystát. A ano, věděl, že tenhle hollow ve skutečnosti hmyz nebyl, ale dalo se to srovnat, ne? Hollow bylo také hodně. Byli otravní, kousali a někteří z nich lezli po zdech. Lišili se však jednou hodně důležitou věcí. Nebyli nijak prospěšní. Byli mor. Dalo se však říct, že patří do jistého potravinového řetězce. A na jeho vrcholu byl momentálně kapitán s taseným mečem. Dalším rychlým shunpo krokem se přesunul ke stonožce a udělal z ní shish kebab.
Jakmile skončil, okamžitě se přesunul k Chieko na střechu, kde se rozhodl počkat na Tatsukiho, který se staral o zranění důstojnice. [rec=yoshiro]"Dobrá práce,"[/rec] pochválil Chieko. [rec=yoshiro]"Možná z toho nakonec vylezeme incognito."[/rec] Pro jistotu ještě udělal dva kroky dozadu, aby kdyby se rudovláska náhodou chtěla podívat nahoru. Přece jen jeho bílá hlava tu docela svítila. [rec=yoshiro]"Ještě teda záleží, jak to celé zahraje Tatsuki-san, ale věřím mu."[/rec]

[name=chieko]Nekonome Chieko[/name] a [name=kuro]Kuro[/name]

Chieko stála na střeše jedné z budov kolem, tudíž neslyšela ani se nezapojovala do interakcí rudovlasé shinigami s Tatsukim-san a kapitánem. Místo toho se zaměřila na stonožku a na podruhé se jí povedlo toho velkého hmyzáka chytit do svého kida. Trochu se jí ulevilo, že se jí to tentokrát podařilo, když na poprvé tak příšerně selhala. Nebo si to alespoň myslela, protože stále netušila, co měly znamenat ty palce nahoru, kterými jí obdaroval kapitán.
Ten se mezitím postaral i chapadlového hollow a po menší zastávce u rudovlasé shinigami i o lapenou stonožku. To už se Chieko mohlo ulevit o dost více. Bylo po boji. Všichni byli v pořádku a nakonec udělala i něco správně. To už se vedle ní objevil kapitán a chválil jí za dobrou práci s tím, že z toho možná přeci jen vyjdou incognito. [rec=kuro]"Ah, tak proto ty palce...díky tomu kidu Vás ta shinigami neviděla."[/rec] pochopil Kuro. To Chieko připomnělo, že tam tu ubohou ženu nechala spoutanou. Proto také svoje kido odvolala a propustila jí. Mrzelo jí, že jí nechtěně trefila. Ale alespoň to neskončilo katastrofou a pomohlo to alespoň kapitánovi udržet svou existenci tady tajemstvím. Byl to takový úspěch v neúspěchu. [rec=chieko]"D-dobrá práce...s těmi hollow, taichou..."[/rec] oplatila kapitánovi pochvalu Chieko, když sebrala odvahu a dokázala ze sebe setřást tu věc s netrefením.

[name=tatsuki]Tatemori Tatsuki[/name]

Tatsuki tedy doskočil ke zraněné shinigami. Povedlo se jim uchránit se útoků i posledního z hollow, který byl také odražen, a nejen, že ho podkapitánka trefila svým kidem konečně, ale také se do práce pustil kapitán, který s ním pravděpodobně udělal rychlý proces. Tatsuki byl zatlačen do pozice improv herce, a nejen léčitele, když tam kapitán ukazoval palce a podle všeho chtěli, aby zůstali tak nějak inkognito. No, to bude těžké, když sem Tatsuki takhle doskočil... ale tak, pokusí se, že.
Shinigami mu zatím ukázala svoje zranění, a Tatsuki na nic nečekal - položil k němu ruce a začal hezky léčit, jak uměl. Nevypadalo to jako nic hrozného, takže by mu to mělo jít celkem bez problémů a rychle. U toho měla Shinigami trochu vtipnou otázku, jestli prý jsou ze Soul Society... ale co hůř, do toho se zezadu tam přidal kapitán, co hlasem, který zažil větší horskou dráhu než cokoli co může Disney World nabídnout nahodil, že prý tady nikdy nebyli. Tatsuki si tedy povzdechl. [rec=tatsuki]"Ne..."[/rec] nahodil jako začátek odpovědi. Touhle dobou snad doléčil zranění. [rec=tatsuki]"... jsme jen fragmenty vaší vlastní síly, které byly probuzeny, protože jste se ocitla ve smrtelném nebezpečí. Tohle je tajná technika, která se většinou shinigami povede maximálně jednou za život. Nesnažte se nás tedy najít, protože... odteď neexistujeme."[/rec] odpověděl přesvědčivě něco, a jemně přikývnul. U toho se otočil na odchod. [rec=tatsuki]"Tedy, pokud to bude pořád bolet nebo dělat problémy, tak se stavte do Čtvrté, a tam se o vás...někdo....postará určitě. Alespoň tak jsem to slyšel. Ehm."[/rec] odpověděl k tomu potom, a pak se snažil dostat pryč. Vzhledem k tomu, že jeho shunpo bylo velmi podřadné obzvlášť oproti kapitánovi, tak těžko říct, jak se mu to povedlo. Protože si ale byl vědom svých limitací, alespoň zkusil shunpovat pryč jiným směrem, než byl kapitán. Pak se setkají jednoduše určitě, ale chtěl se ujistit, že kdyby ho následovala, že nevydá rovnou kapitána. Kdyby to tak bylo, tak by snad podkapitánka mohla znova zasáhnout, nebo něco.

[name=yoshiro]Ruyichi Yoshiro[/name]

[rec=yoshiro]"Přesně tak, Kuro. Byli jsme doslova jako šepot ve větru!"[/rec] Pronesl nadšeně, zatímco tam dole rudovlasá shinigami držkovala, že ji tam nechávají. [rec=yoshiro]"Dobrá práce i vám dvěma!"[/rec] Pochválil svoje zástupce a jednou rukou podrbal Kura a druhou Chieko hrdě poklepal ve vlasech. [rec=yoshiro]"Skvěle mířené bakudo, Chieko-san! A osobně mě v ten moment vůbec nenapadlo ji takhle chytře zpacifikovat. To je taktické přemýšlení hodné zástupkyně!"[/rec] Podíval se přes okraj budovy zpátky na zem, odkud na něj pravděpodobně koukala důstojnice, ale Yoshiro chtěl prostě dál žít ve svém bludném světě, který si vytvořil.
[rec=yoshiro]"Tatsuki-san, výborně!"[/rec] Pochválil i doktora, když se vrátil za nimi na střechu. [rec=yoshiro]"Zachránili jsme život a můžeme dál nepozorovaně pokračovat v naší misi."[/rec] Všechno šlo podle plánu....Že jo? Nebo snad ... Ne?
Yoshiro udělal několik kroků, než se zastavil na místě a zoufale si oddychl. [rec=yoshiro]"Viděla nás, co?"[/rec] Zeptal se skleslým hlasem. [rec=yoshiro]"Nebude to teď ale moc trapné? Myslím, že bychom klidně mohli pokračovat dál a předstírat, že se nic nestalo."[/rec] Moc kapitánský přístup to nebyl, ale už to byla nějaká doba, co si Yoshiro takhle zabojoval, takže v jeho těle řádil nějaký ten adrenalin a cítil se celý nabuzený pokračovat.

[name=chieko]Nekonome Chieko[/name] a [name=kuro]Kuro[/name]

Bylo dobře, že nahoru na střechu nešlo slyšet, co to tam Tatsuki důstojnici povídal, protože by tím jen totálně zmátl Chieko a Kuro by umřel smíchy. Ten měl srandu i tak...z kapitána, který se označil za šepot ve větru. [rec=kuro]"Heh. Spíš výkřik do ticha..."[/rec] zamumlal si kocour pro sebe pobaveně.
Chieko se začervenala rozpaky, když jí kapitán poheadpatoval a pak ještě víc tentokrát s přidáním studu, když pochválil její bakudo, kterým trefila důstojnici. [rec=chieko]"Já...um....t-to....bylo nechtěně..."[/rec] vysoukala ze sebe přiznání a čím dál ve větě byla, tím tišší byla.
To už k nim došel i Tatsuki a kapitán se hrdě a spokojeně z dobře odvedené práce vydal pryč odtud. Po pár krocích doprovázených hulákáním důstojnice, se však zastavil a přiznal si pravdu. Nebyl šepotem ve větru. [rec=kuro]"Jestli jste chlap, neměl byste se tomu postavit čelem, taichou?"[/rec] ozval se kocour ohledně kapitánova dilematu.