Karakura

Nobu
Opravdu to fungovalo.Koule se začala natahovat směrem ke mě a já ji cítil něčím co by se dalo nazvat šestým smyslem.Ten mě možná nutil k tomu abych k ní natáhl ruku, cítil jsem že by to mohlo pomoct a tak jsem to i udělal.

Yoshiro

Yoshiro nestihl reagovat na toho hollow kluka, který si o něm myslel, že smrdí, což Yoshiro samozřejmě nevěděl, ale autor se jen rozhodl uvést na pravou míru, že nevypadá jako bezdomovec a ani tak nesmrdí. To bylo ale vzhledem k situaci docela irelevantní. Yoshiro musel uskočit před útokem té hollow kočky, která rozhodně nechtěla situaci řešit u skleničky tak, jako to chtěl její přítel. Když odskakoval, dal do toho trochu moc rychlosti, takže letěl dozadu trochu víc rychleji, než původně plánoval. "Trochu jsem vyšel ze cviku.." Místo brzdění použil shunpo a dostal se za kočičího hollow. "Je mi to líto, ale nemůžu tě tu jen tak nechat ohrožovat lidi." Řekl upřímným hlasem a schoval meč zpět do pochvy. Neútočil, už totiž nemusel, když se Yoshiro dostával za oponenta, použil senku - útok, který běžné oko ani nezaznamená.

Zekke

Nevěřil jsem svým očím, Kitt byl úplně mimo, nikdy jsem ho neviděl s takovou touhou někoho roztrhat, chránil mě, protože jsem zbabělec, ale dobrovolně se do bojů nikdy nepouštěl. Z ničeho nic jsem mu ale v očích zahlédl tu touhu někoho roztrhat. "Co to sakra je?! S Kittem není něco v pořádku, vyhněte se mu!" Křikl jsem na toho bělovlasého. Chtěl jsem aby uhl a pomohl mi ho třeba spacifikovat, nebo tak něco. Znal jsem Kitta už spoustu let, věděl jsem, že někde tam uvnitř je můj přítel. Bohužel už bylo pozdě, znal jsem ten Shinigamijský útok kapitánské úrovně. Dokonce mi mé rozšířené oko dovolovalo spozorovat jeho přesný pohyb, když útočil na Kitta. Jakmile zasunul meč do pochvy, tak se mi na tváři objevil takový výraz:

Spoiler:

Čekal jsem, co to Kittovi udělalo, jestli stále žije, jestli proti tomu něco v rychlosti udělal.

Nobu -> Byla to asi dobrá volba, protože se koule teď trochu zploštila a natáhla o kousek k tobě. Malé chuchvalce zářící energie se z ní začaly oddělovat a putovaly k tvojí ruce, sice po nerovných cestičkách a některé z nich se dokonce zase vrátily do koule, ale asi dva chuchvalce k tobě dorazily.

Yoshiro, Zekke -> Kittier nebyl ten nejsilnější hollow, jakého kdy slunce spatřilo. Určitě by měl šanci, kdyby byl aspoň v top 100, ale bohužel nebyl. Asi to bylo těsné, ale to už mu život stejně nezachránilo. Zavřískl jako kočka, které někdo šlápl na ocas, a pomalu, od sečné rány, se začal se zářením rozpouštět.

Yoshiro

"Zmiz, než si to rozmyslím. Nejlíp do Hueco Mundo, tam, kam patříš." Nic víc Yoshiro neřekl. Vyrazil kupředu a neohlížel se za sebe. Nechal Zekkeho být. "To reiatsu.." Yoshiro si rozhodně nemohl nevšimnout toho, že kolem Zekkeho cítil něco známého. Bylo ta stopa reiatsu jiného hollow, silnějšího a hlavně...Yoshiro si byl téměř jistý, že toho hollow, kterého cítil ze Zekkeho, už někdy potkal. Byl snad tady ve světě lidi? V Karakuře? Když byl dostatečně daleko od Zekkeho, snažil se zaměřit jakýkoliv silnější závan duševní energie, kterou mohl dotyčný vypustit. Ale nic takového nepřišlo. "Nejspíš se s tím klukem setkal v Hueco Mundo." Yoshiro toho nechal. Měl důležitější věci na práci. Zalezl do křoví a začal tam dělat dost podivné pohyby. Nakonec z něj vylezl v lesklém černém obleku. Byl opět ve svém gigaii. Nikdo ho na štěstí nenašel a žádný pes se na něj nevymočil. "Výborně.." Prohlásil Yoshiro vítězoslavně, načež se mu na rameno následně vykálel prolétající holub. "Eh.." Z kapsy vytáhl ubrousek, kterým si aspoň trochu očistil skvrnu. Potom ubrousek vrátil zpět do kapsy. Z ní potom opět něco vytáhl. Nebyl to však ubrousek, ale kus papíru. "13 grilů.. Kde bych tu sakra mohl sehnat 13 grilů?"

Nobu
Vypadalo to že se mu konečně začalo dařit.To co teď udělal mu připadalo velice zvláštní, přeci jen kdby mu před nedávnem někdo řekl ať k sobě přivolá plamen, vysmál by se mu a poslal by ho do ...... . Ale teď, když dva chuchvalce částic byli u něj chtěl dokázat víc a tak se pokusil přitáhnout i ten zbitek, který se mu na poprvé přivolat nepovedlo. Chtěl přeci jen ovládnout sílu, kterou disponoval.A taky chtěl tomu arogantnímu tupci před ním dokázat že je lepší než si myslí.Proto do toho vložil co se dalo.

Zekke

Tolik vzpomínek, tolik pocitů, vše v jednu chvíli, kdy jsem viděl silně zasáhnutého Kitta padat k zemi. Začínal se pomalu rozpouštět a mně hlavou začaly pomalu projíždět všechny vzpomínky, které jsme zažili. Od našeho seznámení, kdy mne Kitt zachránil, přes naše škádlení, utíkání, zbabělé chování až po naše skvělé přátelské skutky, celý život jsme si pomáhali, pomohli jsme i Yuri, zkušenost, na kterou jen tak nezapomenu. Nesnášel jsem boj, pohrdal jsem bojem a to právě kvůli těmto skutkům, ten Shinigami ho zabil a já jsem věděl, co musím udělat. Podlomily se mi kolena, nevydržel jsem to, začaly mi kapat slzy, slzy zármutku, pak slzy vzteku a nenávisti. "VRAAAŤ SEEE!!!" Začal jsem křičet s obrovským vztekem. "SLYŠÍŠ?!!! VRAŤ SE TY PSE!! HAJZLE!! JÁ TĚ ZABIJU!! SLYŠÍŠ?! ZABIJU!!" Pak jsem začal vztekem dávat rány pěstí do země. Pěsti trvaly asi dvacet sekund, hned po nich jsem lehl k zemi a hleděl do nebe..

Yoshiro

Centrum nebyl daleko od místa, kde se Yoshiro aktuálně nacházel. Vyrazil tedy kupředu s jasným cílem. Sehnat grily pro všech 13. divizí. Yoshiro už grily dlužil dlouho. Ne že by to byla jeho chyba, tenkrát byl opilý. Gril je něco, co v Rukongaii nebo Seireitei neseženete jen tak, takže svoji kořist musel Yoshiro hledat ve světě lidí. V knihovně bylo dost záznamů o tom, jak si shinigami v minulosti nosili věci ze světa lidí a normálně je používali. Yoshiro pořád nemohl zapomenout na ten záznam o tom, jak si nějaký shinigami dotáhl motorku a potom na ní jezdil v Seireitei.
"Ach jo.." Yoshiro byl docela ztracený. Žil v tomhle normálním světě už poměrně dlouho, takže se lecčemu mohl přiučit, ale jeho orientační smysl, co se obchodů týče. Nepoznal rozdíl mezi obchodem s oblečením a železářstvím, dokud nevlezl dovnitř. "Dobrý den!" Oslovil Yoshiro slečnu, která kolem zrovna procházela. "Omlouvám se, že vás ruším, ale jsem úplně ztracenej, nevíte prosím, kde bych mohl najít nějaký obchod s grily?" Zeptal se slušně a vyčkával na odpověď doufaje, že bude kladná.

Zekke -> Nedaleko od tebe na převrácenou popelnici se snesl Jitenův papoušek a zakrákoral.

Yoshiro -> Slečna párkrát zamrkala, když si tě měřila. Potom se široce usmála.
"No, pane, tak gril jsem tedy nikdy nesháněla, ale ráda vám pomůžu hledat! Víte, kde bych to zkusila? V nějakém hypermarketu, tam mají přece všechno!" podělila se s Yoshirem o svou moudrost pipky a popadla ho za loket na znamení, že odteď hledají spolu a on tomu neunikne.

Spoiler:

Nobu -> Pořád jsi ještě v podstatě nevěděl co děláš, takže jakmile ses začal moc soustředit na jednu konkrétní věc, přestalo se ti dařit i to, co ti před tím šlo, a částice se začaly rychle vracet do své mateřské koule.
"Nespěchej na to tak, jde ti to dobře!" vyjekl Lorenzo, který tě napjatě sledoval a asi ti i fandil, když ho tak vyvedlo z míry, že se ti nedaří. "Pokračuj, tohle je základ! Nechám tě chvíli to zkoušet, možná tomu přijdeš na kloub. Jestli ne... no, máme ještě spoustu času."

Zekke

Ležel jsem na zemi a stále jsem přemýšlel o všech událostech, které jsem s Kittem zažil. Věděl jsem, že už ho ale nic nevrátí, musel jsem se prostě smířit s tím, že tu nebyl. Nicméně, byla tu věc, kterou jsem udělat mohl. Musel jsem zesílit a zabít toho Shinigamiho. Byla tu osoba, která mě mohla trénovat. Jiten,.Najednou se tu objevil jeho paoušek. Pohlédl jsem na něj a pronesl. "Jasně.." Hned poté jsem se zvedl a vydal se za papouškem. Trval jsem na tom, aby mě zavedl k Jitenovi..

Yoshiro

Měla větší zápal pro věc, než Yoshiro čekal. Docela ho to překvapilo, většina lidí v Evropě ho odbíjela, když se na něco ptal. Asi to ale bylo tím, že moc neuměl jazyky, takže si ani nebyl jistý tím, co jim vlastně říkal. Každopádně, potěšilo ho, že mu chce dívka pomoct! Ještě aby ne, vždyť byla pěkná! "Grazie, signorina!" Řekl jednu z mála frází, které si pamatoval ze svého tripu z Itálie. "Myslím, že je to dobrý nápad, vůbec nerozumím tomu, proč mě to nenapadlo!" Yoshiro se s ní snažil držet krok, což nebylo zase tak těžké. Volnou rukou, tedy tou, kterou mu ona slečna nedržela, si trochu upravil sako, měl ho nějak nakřivo z toho, jak jeho gigai ležel ve křoví. "No, zdá se, že mi chcete dělat společnost, bránit se tomu rozhodně nebudu," zasmál se "Já jsem Yoshiro." Představil se první.

Zekke -> Jiten odpočíval pod nějakými břízkami s tělem Yuri vedle sebe, hezky uloženým. Zdálky to mohlo vypadat jako pěkné rande. Papoušek k němu přiletěl a sedl si na rameno. Jiten hned zpozorněl a obrátil hlavu tvým směrem.

Yoshiro -> Dívka se na tebe podívala s novým obdivem. "Ah, tu parli italiano! Sei italiano?" Sama nevypadala moc na Japonku, možná byla z Itálie... "Il mio nome è Lydia," pokračovala, když tě dotáhla k přechodu, kde právě naskočila červená, takže jste se zastavili.

Yoshiro

Vykulil na ní oči překvapením. Zdá se, že se té Itálie nikdy nezbaví! Ale co, mohl si za to sám, začal si! "Nejsem Ital a opravdu nejím psy." Řekl přesvědčivě. "Takže se jmenujete Lydia? Neobvyklé jméno. Aspoň v těchto končinách.. Japonsku..Ehm." Yoshiro nevěděl, proč stojí. Nevšiml si totiž té červené, byl moc zamyšlený nad tím, jestli se ho opravdu ptala na to, jestli jí psy. Dokonce si v hlavě opakoval všechna italská slova, co znal. "Vy jste se mě neptala, jestli jím psy, že ne?" Zeptal se nakonec a přitom pozoroval semafor na druhé straně.

Zekke

Vydal se směrem za papouškem, který mne měl odnést k Jitenovi. Po cestě jsem přemýšlel stále o tom Shinigamim. Sepnul jsem ruce v pěst a přál jsem si, abych ho mohl teď v tuto chvíli propíchnout. Aby trpěl. Už jsme se blížili k Jitenovi, papoušek mu sedl na rameno a on se obrátil na mě. Mohl si všimnout, že má zbabělost, má nechuť k boji a mé postavení zmizelo. Vše bylo jinak, mohl v mých očích zahlédnout nenávist a vztek. Přistoupil jsem blíže k němu a pohlédl směrem na nebe, pak zase na něj. Upřel jsem na něho oči a pověděl. "Kitt je mrtvý,.." Hlavu jsem sklopil mírně dolů a pokračoval. "Zabil ho bělovlasý Shinigami na vysoké úrovni.." Nedával jsem si na čas a hned jsem mu vpálil do ksichtu svůj názor na věc o pomstě. "Zabiju ho, musím ho zabít.. Ale potřebuju tvou pomoc.."

Lydia

"Hihihi, neptala," zasmála se, protože jí to přišlo kdoví proč hrozně vtipné. Sice byla zklamaná, že onen cizinec není Ital, ale pak jí došlo, že se jménem Yoshiro to měla čekat. Naskočila zelená a ona se vydala přes přechod, spolu se záplavou dalších lidí, kteří se mačkali na všech stranách. "Hmmm, tak kde je nějaký nejbližší obchoďák..." přemýšlela nahlas, když se na druhé straně rozhížela kolem. "Aha, támhle! Já jsem zapomněla!" ukázala na druhou stranu, odkud jste právě přišli. Bohužel už zase byla červená, tak se opět postavila k přechodu.

Jiten

se postavil na nohy. Změna v Zekkeho postoji byla opravdu patrná na první pohled, navíc Jiten byl velice dobrý ve čtení lidí i hollow a vší možné další havěti. Koutkem úst se pousmál, ale to hned zmizelo, nechtěl zneuctít památku padlého přítele.
"Bělovlasý shinigami na vysoké úrovni? Na to mám víc než jednoho kandidáta..." utrousil, když udělal několik kroků ke zdrcenému Zekkemu. "Hmm, nejsem vyznavačem pomsty všeobecně, ale chápu tvé pohnutky. A myslím, že má pomoc bude mít potom i další využití, až vykonáš, co je potřeba..." Na chvíli se odmlčel, jako by držel minutu ticha, i ruce měl jakoby sepnuté. "Dobrá, pojďme tedy. V paláci Las Noches mi řekneš, s čím bych ti mohl pomoct," pokynul Zekkemu. Potom sebral tělo Yuri a rukou otevřel gargantu.

Yoshiro

Spoiler:

"To jako vážně?" Pomyslel si a ve svých myšlenkách facepalmoval. "No, nevadí. Tak prostě jenom počkáme.." Řekl trochu zváštním tónem, ze kterého nešlo moc dobře vyčíst, že ho to trochu štve. Yoshiro byl prostě dobrý herec. Sice měl na obchody nulový orientační smysl, ale zas tak hrozné, aby musel čekat tak dlouho na přechodu, to nebylo. "Jestli nechcete, tak už mě nemusíte doprovázet. Myslím, že to odtud už zvládnu." Snažil se zbavit se Lydie.

Zekke

Podle toho, co řekl, už se setkal s více Shinigami na vysoké úrovni. Byl to snad nějaký válečník, nebo co byl vlastně Jiten zač? Zvláštní hollow, pokud ty Shinigami zná a žije, tak to odpovídá jeho síle, nejspíše. "Jasně." Pronesl jsem hořkým tónem směrem k Jitenovi a pohlédl do Garganty. Zhluboka jsem se nadechl a ještě naposledy se rozhlédnul po Karakuře. Pak už jsem vstoupil dovnitř a vydal se po stlačeném reiatsu směrem za Jitenem.

Lydia

"Ale kdepak, Yoshiro, nebuďte hloupý! Vy se tu určitě nevyznáte, vypadáte na to, já to poznám! Věřte mi, já mám co se týče obchodních domů šestý smysl! Pojďme!" prošla rázným krokem za cvakání podpatků točitými dveřmi. Hned jak jste byli uvnitř, zavětřila. "Tamtudy!" zamířila nějakou chodbou do útrob komplexu.

Jiten

vedl Zekkeho gargantou s tělem přes rameno a ptákem na tom těle. Vypadalo to, že jeho nový přítel už teď prochází mnoha změnami... Jiten nebyl nostalgický typ, který by příliš truchlil pro padlé druhy. Spíše se snažil z každé situace vytěžit co nejvíc, jakkoli tragická se emocemi zmítaným lidem mohla zdát. A tahle situace měla velký potenciál...

(pokračujem v Las Noches)

Yoshiro

V momentě, kdy Lydia vystřelila kupředu, se Yoshiro otočil do jiného směru a co nejrychlejí se tudy vydal. Potřeboval se jí zbavit. Chtěl jenom ty grily! Procházel obchodní dům rychlým krokem a očima sledoval každý obchod, který po cestě míjel. Zatím neviděl nic. Všude samé oblečení, elektronika, hračky, oblečení, oblečení, sport, oblečení, hračky, kosmetika, oblečení. Už mu to začalo lézt krkem. Naštěstí se brzy vše obrátilo k lepšímu, když spatřil obchod s potřebami pro zahradu! Okamžitě se vydal dovnitř a dal se do pátrání po grilech.

Yoshiro

Po chvíli zkoumání se rozhodl, že se radši zeptá prodavače, jestli tam nějaké grily prodává, ale rozhodně to tak nevypadalo, což bylo dost frustrující! Rázně si to nakráčel k pokladně a svýma žlutýma očima se zahledě na prodavače. "Dobrý den, prodáváte tu grily?" Zeptal se.

Yoshiro

Nebyl si moc jistý tím, jaký gril vlastně v Seireitei chtějí, ale tohle asi nebylo ono. Tedy, nepředpokládal, že by někdo chtěl grilovat včely. Navíc s jeho štěstím by se na to chytil nějakej pekelnej motýl a bylo by zase na pár měsíců o zábavu na Yoshirův účet postaráno. Zakroutil tedy hlavou. "Děkuji, ale hledám něco většího." S tím se otočil a vyrazil hledat jiný obchod.