Tokio

Sei

přikývla.
"Ti už jsou s trochou štěstí doma. Tak fajn! Pojďte za mnou, taky vás pošlu do Soul Society, dokud to ještě jde. Jen doufám, že tam Izanagi něco nevyvádí..." V hlavě se jí odehrávaly desítky katastrofických scénářu zobrazujících to, jak bývalý kapitán jedenácté divize ničí jejich jedinou naději na záchranu. Ale nebyl přece kapitánem jen tak pro nic za nic, musela mu věřit!

Akisha Shihomaru

"Jak řekla Kitsune kromě kapitána a poručice jsme nikoho napotkaly, So-taicho." Řekla jsem a prohlédla si ji. Viděla jsem ji jenom jednou a to jen letmě, zapůsobila na mě trochu zvláštně a nevěděla jsem, co od ní můžu čekat. Nad oznámením, že nás pošle domů jsem se pousmála. Půjdeme domů??? Zajímalo by mě jestli to dopadne dobře. "Ano, So-taicho. Kitsune jdeme."Řekla jsem a šla za So-taicho.

Sei

Bylo vidět, že mají radost. Kdo by taky neměl! Sice momentálně nebylo jisté, jestli jim domov zachrání život, ale rozhodně budou umírat s lepším pocitem, pokud ne...
"Tak jdeme," zopakovala po Akishe a obě dívky dovedla zpět přes město a hory tam, kde čekali Quincy s Izanagim. Už z dálky hledala známky nějakých potíží... Portál byl pořád otevřený. Vida!

Akisha Shihomaru

Byla jsem ráda, že půjdu domů, těšila jsem se, že mi někdo vysvětlí jak jsem se vůbec ocitla tady. Šla jsem neustále v patách So-taicho, která nás vedla někam za město a za nějaké hory, ale neptala jsem se, kam nás to vede. V případě nouze bych byla připravená něco podniknout. Ani jsem se nerozhlížela kolem, přeci jenom se sem ještě můžu někdy podívat, tak či tak je to jedno. Kitsune šla neustále po mém boku. Jakmile jsme došli na místo byl tam nějaký portál a u něj stáli dva muži. Oba jsem si prohlédla a pak mi došlo, že je to bývalí kapitán Izanagi a toho druhého jsme neznala a ani trochu se mi nelíbil, ale pak jsem se zakoukala na ten portál, nevypadal zrovna moc bezpečně, ale pokud to byla cesta dumů, tak proč pro jednou nevyzkoušet i jiné dopravní prostředky než Senkaimon, jak já říkám: "V životě se má zkusit vše, co přijde, když se tak nestane, tak máte smůlu." Neustále jsem si prohlížela portál a čekala jsem, co nám kapitánka rozkáže.

Sei

kývla na obě dívky.
"Můžete projít, jestli chcete," oznámila. "Můžou, Kokuchou?" optala se černovlasého muže, který očividě portál vytvořil a udržoval. Ten nic neřekl. "Beru to jako ano," zamručela jen kapitánka. "Už máme ty vysílačky nebo něco?" optala se Izanagiho.

Akio

Dřív než dívky vešly, vyšel Akio ve svém krásném novém haori a za ním pomalu kráčel Razaki. Sei! To je doba co jsme se neviděli! Měla bys jít domů! Je tam docela brajgl. Já asi zůstanu tady! Dle všeho mám tady, nebo někde daleko v Seireitei podkapitánku a já ji najdu...jo a nazdar Izanagi... Pak se otočí na Kokuchoua a zaskřípe zuby. Tebe zdravit nebudu, protože tě rád nevidím...neber si to osobně... Pak se vrátí k Razakimu. Počkáme asi tady,dokud nám Suzaku nedá vědět.

(Akisha, Kitsune -> portál ústí na Soukyoku, takže pokud projdete, pokračojte pak tam)

Sei

"Nemám nic proti," odpověděla na to, že má jít zpět do Seireitei, zatímco Akio zůstane tady. "Jen nikde necourej, kdybychom tě potřebovali! Jak to doma vypadá? Nějaké novinky ohledně toho, co se děje?" zeptala se ještě, aby byla duševně připravená.

Akio

Spousta lidí se pohřešuje...trhliny jsou tak nebezpečné, že paltí zákaz vycházení...z kapitánů jsem vycítil jen velmi málo lidí...Satoshi tam není, Yasumaru také ne...potkal jsem pouze Myamoto. Nahlásí co ví. Pak podá Izanagimu vysílačku. Stačí zmáčknout to tlačítko a samo to vyhledá správnou frekvenci. Druhou si nechá.

Sei

"A kam mám zamířit? Pracuje se někde na něčem?" začínala být netrpělivá. Copak tam s tím nikdo nic nedělal celou dobu?!

Razaki

Neříkal jsem nic. Ve skutečném světě jsem vlastně nebyl od... no od smrti. Nepamatoval jsem si, jak to tam vypadalo, ale takhle určitě ne... bylo to pozoruhodné... kapitánky jsem si nevšímal, beztak jsem tu starou fosílii nesnášel, hlavně kvůli tomu, co jsem o ní zjistil, ale teď mi to bylo jedno. Udržoval jsem si sice cool pózu, ale jinak jsem byl celkem nadšenej...

Izanagi

Pouze mistrovsky chytil vysílačku, kterou následně schoval do jaké si tajné skrýše v jeho uniformě. No, škoda, že je nás lichej počet. Mohli bychom vyvolávat duchy ve čtverci. Utrousí absolutní blbost mezitím, co nenápadně pozoruje Koněco. Snažil se nutkavě odhadnout polohu toho artefaktu.

Izanagi -> Odhadl jsi, že ho má pověšený na krku, jelikož ho měl pověšený na krku.

Sei

"Fajn, jdu," pokynula všem třem na rozloučenou a potom vstoupila do průchodu. Ještě se otočila a naznačila Kokuchouovi, aby nic nezkoušel! Se třemi shinigami na kapitánské úrovni by určitě i on měl potíže. Kokuchouův výraz zůstal neproniknutelně otrávený.

Izanagi

No, tak já jdu zavřít tu trhlinu a vy koukejte otevřít bránu. Houkl jsem na ně. Ve skutečnosti jsem trhlinu vůbec zavírat nechtěl, ale potřeboval jsem jistou šanci.

Akio

Se koukl na vznikající trhlinu. No do pr... Pak se ale uzavřel průchod, což bylo špatné. Sakra...sakra! Hey...Koko...chou...dokážeš to opět spustit? Hodí na kokuchoua pohled.

Kokuchou

pohlédl dost chladně na Izanagiho. Chtěl jít zavřít trhlinu? No... hodně štěstí. Na to člověk ani nemusel být nejmocnější Quincy v posledních 500 letech aby vycítil, že s něčím takovým nemá šanci ani nejsilnější kapitán. Potom se otočil na Akia.
"Tady ne," odpověděl úsečně. "Musíme jít někam dál od toho," ukázal sběžně na trhlinu a také hned vyrazil. Jestli ho ostatní následovali, to už byla jejich věc. Co nejrychleji se chtěl dostat co nejdál od té věci na obloze. Teď, když viděl, co se se světem děje, rozhodl se, že projednou shinigami přece jen pomůže. Nechtěl by, aby ho něco takového sežralo. Ne... to nebyla důstojná smrt hodná Renchiho "Kokuchoua" Ishidy.

Razaki

Kdyby mě chtěl kdokoliv zasvětit do toho, co se to tu sakra děje, tak prosím, nebudu nikomu bránit... zavrčel jsem. Netušil jsem, kde to jsem, proč tu jsem, ani co se děje. Nikdy by mě nenapadlo, že Baru bude v lidském světě, ale kapitán měl asi nějaké lepší informace, než já...

Akio

Vydal se za Kokuchouem. Když řekl jinde, tak jinde no. Akio se otočil k Razakimu. Něco způsobilo otevření trhliny...takové té nebezpečné a ta zrušila tady Kokovu techniku.Abychom byli ve spojení se Seireitei musíme jinam. Odpověděl.

Izanagi

Ha! Tak to si běžte... já jdu zastavit tu trhlinu. Houkl jsem a vydal se proti trhlině...

Spoiler:

Kyoya

Ten chlap se mi nelíbil. Neměl jsem nejmenší tušení, kdo to je a proto jsem měl chuť mu preventivně oddělit hlavu od těla... ale nechtěl jsem se unahlovat. Myslel jsem, že budeme hledat Baru a místo toho se tu procházíme... celou dobu jsem ale následoval kapitána, on věděl co dělá... teda nejspíš. Ačkoliv, pokud je jako Yoshiro nebo Mitoshi tak jsem ztraceni!

Suzaku
In Seiretei
Dříve, než jsem si mohl uvědomit, že portál byl na neurčito zavřen, už se objevil znovu. Tak, jdeme na to... jestli tohle řeknu Satoshimu, bude to chtít prozkoumat... pomyslel jsem si a vešel do tvořícího se portálu
In portál
Bylo mi poměrně divně, takový přechod jsem zatím opravdu nezažil a věřím, že nikdo takový, ale měl jsem povinnost udržet sebe a hlavně přístroj, který měl vyhledat podkapitánku Baru.
Výpliv
Po náročné cestě jsem z víru vypadl vedle někoho, kdo vypadal, že jej právě udržuje. Nechtěl jsem ho vyrušovat a navíc se rozezněl přístroj...