Hollowtown (SZ)

Wilhelm, Razaki -> Když jste si mohli prohlédnout shinigami konečně zblízka, vypadala tak trochu jako divoženka. Měla ve vlasech lesní bobule a větvičky, které tam nejspíš byly schválně. Taky měla spoustu přívěšků, náramků a dalších ozdob, které byly vyrobeny z přírodních věcí. Ale žádné krysí lebky nebo tak něco, spíš usušené květiny, vyřezaná dřívka, prostě romantické ladění! Ukázala Wilhelmovi svou ránu. Nebyla sečná, spíš to vypadalo, že ji něco uhodilo. Měla zlomená nějaká žebra a ruku, navíc měla sedřenou kůži, proto ta krev. "Těší mě, já jsem Lavanda," odpověděla Wilhelmovi a pokusila se usmát.

Akashiya -> Razaki a Wilhelm, které Seiko sledoval, nebyli vůbec daleko od zbytku skupiny, takže se nikam neztratil ani ho nic nesežralo. Pokud jsi šla za ním, oba jste za chvíli dorazili k vysokému stromu, vedle kterého stál Razaki a sledoval to, co se dělo za kmenem. Zřejmě Wilhelma léčícího neznámou shinigami.

Wilhelm Gure
Usmál jsem se a začal jí léčit. Nakonec ta zranění nebyla až tak vážná. Lehce jsem se na ní usmál a dovolil si rozostřený pohled. Teď když už jí léčím, tak moc jiných možností nemá a já se nehodlám tvářit 'normálně' moc dlouho.
Mám možná něco, co je vaše. jednou rukou jsem jí dál léčil a druhou vytáhl z kapsy přívěšek, který jsem našel pověšený na hrobě. Podle provinilého pohledu bylo jasné, že se cítím provinile.

Wilhelm -> Lavanda sama byla docela zasněný člověk, takže jí na tobě nepřišlo nic podivného. Na přívěšek, který jsi vytáhl, se podívala zvědavě. Vzala ho do rukou a zkoumavě ho prohlížela. "Ne, toto není moje..." vrátila ti ho s lehkým zavrtěním hlavy. "Ale je velice pěkný," dodala, jako by tě chválila.

Izumi Razaki

Chtěl jsem něco říct k tomu, jak Wilhelm léčil onu shinigami, ale vyrušily mě kroky. Když jsem se otočil, všiml jsem si, že sem došel Seiko (a možná i Aka). Neměl jsem nejlepší pocit z toho, že je tady, na druhou stranu jí mohl znát... kývnul jsem na něj, aby přišel trochu blíž. Nejspíš měl dobrý důvod, aby přišel sem. Pak jsem se otočil zpátky na tu shinigami. "Cítíte se trochu líp? Budete moct chodit?" zeptal jsem se. Ať už byla kdokoliv tak byla shinigami, nehodlal sjem jí tady nechat

Akoby ho myšlienkami privolala, pretože sa zrazu Razaki aj objavil. Usmiala sa a ihneď chcela k nemu pricupitať, ale vtedy zavolal Wilíka na vyliečenie nejakej shinigami. Zastavila sa a nafúkla líca. Prekrížila si ruky na prsiach urazene. Jediné čo jej dosť ide je bojovanie so zanpakutom v základnej forme a liečenie, takže ju trošku nakrklo, že si vybral práve Wilíka. Chcela niečo namietnuť, ale pobrali sa preč. Dívala sa za nimi. Nechcela sa len tak vzdať.
"Hej! Počkajte!" zvolala mrzuto, keďže sa chcela zapojiť a vbehla za nimi do lesa. Šla a šla a nejako sa jej zdalo, že ich nevidí, ale stále pokračovala. Nebola od nich ďaleko, to je pravda, ale nejako sa jej podarilo sa tak trošku stratiť. Ale bola tak nakrknutá, že jej to bolo jedno a myslela si, že ide dobrým smerom a nezastaví sa dokiaľ nedojde k cielu. Kto predsa vie zastaviť rozbehnutú lokomotívu holými rukami..

Razaki, Wilhelm, Akashiya -> Jakmile Seiko spatřil tu blondýnu, hned k ní přiskočil. "Lavando-san!" vykřikl radostně. "Seiko-kun?" odpověděla trochu chaběji, ale bylo vidět, že se dobře znají. "Takže jsi je přivedl ty... ale jdete na poslední chvíli... už jich moc nezůstalo," řekla a zatvářila se smutně s nádechem bolesti, což ale mohlo být způsobeno zraněním. Když se Razaki zeptal, jestli bude moct chodit, podívala se na něho. "A - ano, myslím že ano... snad ještě chvíli..." přejela pohledem na Wilhelma, protože cítila, že by ještě chvíli léčení potřebovala, aby se dokázala pohybovat.

Akashiya Masamune

Když jsem měla důkaz, že je Seiko v pořádku s kapitánem, Wilhelmem a zraněnou shinigami, tak jsem se otočila a vrátila se ke zbytku skupiny. Členů ve skupině nějak ubývalo, ale že chybí Minami, tak to jsem nebrala moc v potaz. Stále jsem si na ní nepamatovala, takže jsem jí považovala za nezvaného hosta, možná promyšleného útočníka.

Akashiya -> Na místě byli už jen Modos a Amaru. Modos se teď na tebe obrátil. "Podařilo se vám tedy něco zjistit, Masamune-san?" otázal se. Nalezení shinigami celou skupinku trochu rozptýlilo, ale nebylo radno marnit čas.

Amaru

Chtěl jsem vyběhnout za nee-chan když utekla, ale tady se snad ztratit nemohla a já jsem chtěl dělat to co jsem měl dělat takže jsem se dál snažil hlídat aby na nás někdo nezaútočil zatímco tu všichni běhali sem a tam. Hned jak se vrátila fukutaicho tak jsem vyskočil na nohy. Tak jakej je plán? zeptal jsem se. Přece jenom ona teď byla šéf týhle mise a já jsem chtěl ukázat že dokážu bejt profesionální a zasloužím si svoje místo 3. důstojníka

Izumi Razaki

Zdálo se, že Seiko tu ženu přeci jen zná, takže jsem mohl trochu polevit ve své paranoie. Ale jen trošku. Stále tu šlo o lidi, na kterých mi záleželo. "Fajn, dejte jí teda dokupy, co nejlíp to půjde" řekl jsem Wilhelmovi. "Fajn, takže hádám, že tohle zranění vám způsobili zdejší hollow... nemáte tušení, zda se pro ně dá udělat něco jiného, než očistit jejich duše?" zeptal jsem se. Přeci jen s nimi žila, mohla mít nějaké nápady...

Akashiya Masamune

"Ach, ... ano. Něco jsem zjistila." odkašlala jsem si a hned pokračovala. "Může tam být okolo 5 hollow a víc. S jistotou jsem viděla jen dva. Dál by tu měly být schody....Ach. Schody!" zdůraznila jsem nahlas a začala hledat schody, které by měli být blízko. Když jsem je našla, tak jsem na ně výrazně ukázala, aby to všichni....dva.....viděli. "Vedou do jeskyně, kde je Zřídlo, které opět musíme oživit a vše by se mohlo vrátit do pořádku." pokračovala jsem. "Ale nenapadá mě, jak ho oživit. Seiko říkal, že Zřídlo se objevilo samo tehdy u trhliny a všichni hollow, kteří byli blízko něho, se stávali mírumilovnými. Takže možná znova otevřít nějakou trhlinu? Ale aby to fungovalo?" řekla jsem snad to nejdůležitější.

Jej orientácia bola na najvyššej možnej úrovni, preto za celú dobu, čo sa ani bavili, sa motala okolo nich v kruhu, ale stále ich nevidela a len tak matne ich počula. Nakoniec sa jej podarilo predrať sa znova von z lesa, kde bol Amaru s Modosom a už aj s Akou. Mala trochu špinavú tvár a vo vlasoch mala konáriky a sem-tam lístky.
"Už som tu!" zvolala akoby bola úplne očakávaná, pritom skoro nikoho určite nenapadlo, že chýba a prišla k nim. Úplne zabudla, prečo do toho lesa vôbec vbehla, takže prišla k nim s rozžiareným úsmevom. Ten beh jej asi prečistil hlavu. Zastavila sa teda pri nich a zaujalo ju to, o čom hovorila Aka.
"Áno! Ide sa do akcie!" zvolala nadšene a trošku si poskákala na mieste. Potom sa vrhla k Ake, objala jej ruku a túlila sa k nej ako to mala u nej zvykom, pretože ju ani nikdy neodháňala, keď si ju takto mohla držať. Asi jej ten beh prečistil hlavu viac než sa zdalo.

Lavanda

velice smutně sklopila hlavu.
"Věřte mi... Ronde... tedy... takový dalo by se říci náčelník zdejších osvícených hollow se snažil na něco přijít do poslední chvíle, a věřte mi, že ten je mnohem chytřejší než my všichni... tedy byl... Ať zkoušel cokoli, nic nefungovalo." Stejně jako Seiko vypadala, že ji vývoj událostí velice mrzí. Pozitivní ale bylo, že Wilhelm už zastavil její krvácení, což pro začátek stačilo.


Modos

Ohledně otevření trhliny měl svoje pochybnosti. Hlavně netušil, jak by se to dalo zařídit. A navíc vynaložil osobně docela dost sil na to, aby se tehdy zavřeli, a nerad by si to zopakoval. Sice kdyby se to povedlo, mohlo by to být prospěšné i pro něho, nakonec, i on byl dítětem jedné z nich, nicméně stejně mu to nepřišlo jako nejlepší nápad. Ovšem nic neříkal, protože Masamune-san byla velitelem mise a on pouhým doprovodem. Neměl se do takového rozhodování co míchat, hlavně když se zatím žádné ještě nekonalo.

Izumi Razaki

Nejspíš opravdu nebyla jiná volba. Muselo tu dojít k dalšímu masakru. Ale tohle nebyl konec. Byli to hollow... a mi měli možnost očistit všechny jejich duše, ostatně to byla naše práce. "Fajn... nemáme jinou možnost zdá se. Takže jdeme... spojíme se se zbytkem týmu a vyčistíme to tady..." řekl jsem vážně a podíval se na tu cizí shinigami. Doufal jsem, že nebude dělat problémy, ale teď stejně nejspíš neměla kam jít. Sebral jsem teda všechny a vydal se za Akou, jistě už měla nějaký plán...

Seiko

moc nerozuměl řečím o energiích, které Wilhelm vedl, proto nedokázal odpovědět. Nejspíš ani Lavanda o tom mnoho nevěděla, protože též jen pokrčila rameny, čehož rychle litovala, když ji zabolelo tělo.
Ale jedno Seiko věděl, nechtěl být u toho, co se nejspíš bude dít.
"Já tu zůstanu s Lavandou-san," nabídl se tedy. Nemyslel si, že by tady v lese byli nějak ohrožení. Ne že by o tom tedy moc věděl, pravda...

Wilhelm Gure
Povzdechl jsem si. Stačilo by jen syntetizovat správnou energii a... ale což. Nehýbejte se! napomenul jsem Levandou, když pokrčila rameny. Nebo vám ty svaly nechám blbě srůst a budete vypadat jako zvoník matky boží!

Akashiya Masamune

S námahou jsem od sebe Minami odtrhla. Dost to bolelo. Jistě do mě musela být zarytá i nehty. "Jsi milá Minami, ale jen tě chci upozornit, že si na tebe stále nepamatuji." řekla jsem mile s trochou nuceného úsměvu. Po tom jsem se podívala na Modose. Ve tváři měl jisté pochybnosti, ale kdo by neměl. Otevřít trhlinu, když všichni se je snažili zavřít? Blbost. "Může mít něco podobnou energii jako má trhlina?" směřovala jsem otázku na Modose. Za zeptání nic nedáš, tak proč to nezkusit?

Izumi Razaki

Jakmile jsme došli k ostatním, tak jsem se podíval na Aku. "Tak? Jakej máme plán? " zeptal jsem se. Pak jsem se zamyslel. "Mimochodem... tohle je Levandu..la? Tak nějak... je z páté divize, žila tu s hollow, byla zraněná" řekl jsem. Všichni tu naštěstí byli, takže jsem se nemusel strachovat že by se někdo zatoulal. Nicméně jsme už byli téměř před cílem naší mise... jen škoda že se zdálo, že to bude nejhorší možnej výsledek

Modos

se zamyslel nad Akashiyinou otázkou. Bylo by možné nějak napodobit vyzařování trhlin?
"Abych se přiznal, Masamune-san, vědě okolo trhlin jsem nikdy moc nerozuměl, i když se mi to někdo pokoušel vysvětlit. Pokud vím, vznikly z jakéhosi nepovedeného pokusu, který skončil roztrháním hranic mezi světy, které drží vše od toho, aby se to pomíchalo a zkolabovalo. Nejsem si jistý, jestli je možné to nějak zopakovat... Tedy možná ano, ale já netuším jak..." Modos byl možná hollow, ale rozhodně to nebyl žádný vědec ani génius.

Akashiya Masamune

Konečně jsme zase byla celá skupina + 1 navíc. Stále jsem stála u schodů, které vedli až dolů do údolí. "Plán?" usmála jsem se nevinně. Pravdou bylo, že jsem žádný neměla. No byla tu možnost se tam vrhnout a všechny "očistit", ale to jsem brala spíš jako poslední možnost, když všechno ostatní selže. "No....víme, kde jsou schody, víme, že vedle schodů je jeskyně, víme, že v jeskyni je zřídlo, víme, že oživením zřídla se vše vrátí do pořádku, ale nevíme, jak to zřídlo oživit." říkala jsem a zároveň jsem počítala na prstech. "Někdo nápad? Jestli ne, tak nezbývá nic jiného, než....ehm....očištění." poslední slovo se mi říkalo dosti těžko.

Amaru

Hele já fakt nechci znít bezcitně. Hlavně když jde o braťasovy přátele ale tohle je něco s čím bysme si asi neměli zahrávat. Už poprvý ty trhliny udělali docela zmatek a chaos. Nerad to říkám ale asi by možná fakt bylo nejlepší to celý skončit řekl jsem všem ale nedokázal se přitom podívat na bratrance. Kdyby šlo o moje přátele tak bych tohle asi nikdy nedopustil i kdyby to byli vraždící hollow. Ne dokud bych nevyčerpal všechny možnosti.

Izumi Razaki

Zvažoval jsem všechny možnosti... i kdyby se nám povedlo obnovit to zřídlo obnovit nic by mu nezabránilo znova vyschnout. Navíc obnovení toho zřídla nezajišťovalo to, že se hollow vrátí do své klidné formy. Bylo tu příliš neznámých. "Musím souhlasit s Amarem... ale velení tu máte vy... " řekl jsem a pokoušel se naladit na jednotlivá reiatsu, abych zjistil kolik cílů tu máme a kde jsou. Chtěl jsem mít jistotu, že nás nic nepřepadne ze zálohy. Stáli jsme tu dost na ráně a nikdo nedával nijak zvláště pozor

Akashiya Masamune

Byla jsem přehlasovaná. Přesněji řečeno vyjádřili se dva, ale to je detail. "Takže očistit." zhodnotila jsem výsledek hlasování. "Dva se tam jen tak procházeli. Nějaký jistě bude v té skále. Pak jsou tam zachovalé domečky, tak by se taky mohli skrývat a ještě tam bylo asi jedno místo, kde by mohli být." řekla jsem, co jsem věděla. Avšak na zabíjení jsem náladu neměla.

Wilhelm Gure
Akashiyo-sama, chci vás jen upozornit, že ať se s hollow stalo cokoliv, určitě se to stalo i vám a chcete snad, abychom pak očistili i vás? zeptal jsem se.
Byl jsem rozčilený, na Modose jsem nemyslel, ale nevěděl jsem o koho jde. Zatím jsem se svěřil jen Razakimu, ale buď se rozhodl mlčet, nebo mě neposlouchal. Opravdu nemám v plánu zabíjet tvory, které ještě možná jde zachránit. Ať už půjde o hollow, nebo o shinigami. postavil jsem se. Už jsem doléčil. prohlásil jsem. Poprvé, co na mne ostatní mohli vidět něco jiného, než zasnění či smutek. A hněv mě činil opravdu hrozivým, i přesto, že by mě většina ostatních shinigami smetla prstem.