Hollowtown (SZ)

Akashiya Masamune

Otočila jsem se pomalu na Wilhelma. Na tváři jsem měla úsměv. "Očistili i mě?....Ehmm...No, tak potom budu tak očištěná, jak nikdy předtím." řekla jsem. Snažila jsem se trochu vtipkovat, ale asi to úplně nezabralo. Pak jsem o něco zvážněla. "Jestli máš nějaký nápad, tak sem s ním. Já totiž nevím. A popravdě řečeno, nechce se mi jít dolů všechny pozabíjet." pokračovala jsem. Třeba něco vymyslel. dodala jsem pro sebe.

Modos

neměl cit pro to, kdy by se napětí dalo krájet, proto skočil do tohoto rozhovoru nehledě na Wilhelmův stav.
"Jen bych chtěl podotknout, že nevidím jediný důvod pro by to, co se děje s Masamune-san, mělo jakkoli souviset s těmito hollow. U nich se vytrácejí účinky toho, co je činilo mírumilovnými, ať to bylo cokoli. Oni nepodléhají šílenství, pouze se vracejí ke svému původnímu já. S Masamune-san by to souviselo, pokud by i ona byla hollow, ale to není pravděpodobné." To bylo vše, co chtěl říct, takže nadále zase mlčel.

Wilhelm Gure
Je možné, že to není energie jedna, ale dvě? Že by to bylo na bázi vyváženosti a teď v okolí prostě sílí energie... řekněme zvířecí. A lidský rozum slábne? během řeči jsem opět z kapsy vytáhl přívěšek. Tentokrát jsem si ho pověsil kolem krku.
Prostě musí být nějaký způsob. Nenechám umřít Akashiyu-sama a i já sám bych chtěl ještě dokázat něco velkého, než se změním ve zvíře a budu očištěn.

Izumi Razaki

Podíval jsem se na podkapitánku. "Takže? Jakej je plán?" zeptal jsem se a ani nereagoval na Vilíka, kterej blábolil nějaké nemysly. Osobně jsem neviděl jedinej důvod mezi tím co se stalo hollow a to, co se dělo jí... nejspíš šlo jen o nějaký útok hollow, nebo tak něco. Nebral jsem to na lehkou váhu, ale nehodlal jsem hned vyvozovat nepodložené závěry, to ničemu nepomohlo. Bohužel se nezdálo, že bych nějak extra cítil hollow v okolí (nebo na mě Atlantýda zapomněla) takže teď záleželo jen na tom, co řekne Aka. S tím kolik nás tu bylo jsem neměl obavy z toho, že by hollow měli jakoukoliv šanci...

Akashiya Masamune

Nechápavě jsem se dívala na Wilhelma. Úplně jsem cítila, jak se mi nad hlavou vznáší velký černý otazník."Ehmm....jsi v pohodě?" zeptala jsem se, když jsem viděla, co Wilhelm dělá. Chtěla jsem se zeptat spíš - "Co hlava?", ale spolkla jsem to. To už na mě z druhé strany tlačil kapitán s rozhodnutím. "Moment." odbyla jsem kapitána. Bylo to dosti hrubé, ale třeba z Wilíka vypadne něco užitečného. "Cože jsi to říkal?" zeptala jsem se Wilíka pro jistotu ještě jednou.

Wilhelm Gure
Každý v sobě máme... řekněme toho hodného a toho zlého. Nebo rozum a afektovanost. Říkejme tomu jak chcete, ale co když tady něco nebo někdo narušuje rovnováhu?
Celou dobu jsem měl svůj tradiční zasněný pohled. Něco co nutí hollow ztrácet hodnou náturu, jakou získali z trhlin a nás... tedy vás zapomínat. opravil jsem se rychle. V tu chvíli se mi oči vyjasnili.
A jestli mám pravdu, jsme v háji madam. A ne, nejsem mentálně v pořádku. Mám na to papíry. Zcela nelogicky jsem začal vytahovat své psychologické posudky. Jen ať vědí co jsem vlastně zač.

Izumi Razaki

Podíval jsem se na Vilíka. "Máš neuvěřitelný talent přehánět, panikařit a zjednodušovat naprosto všechno." řekl jsem. Nicméně jeho teorie o zlu a dobru uvnitř nás mi chtě nechtě musela připomenout můj věčný boj s Batarielem. Nicméně jsem nebyl zrovna vědec, s tímhle by si možná poradil kapitán Ramperouge, nebo někdo z jeho minionů. Dál jsme bedlivě sledoval okolí, aby na skupinu nezaútočil nějaký hollow. Chudák, který by se přiblížil moc blízko by skončil velice rychle a neslavně

Akashiya Masamune

Chtěla jsem tomu dát šanci, ale z Vilíka nic chytrého nevypadlo. Spíš se mi zdálo, že se do toho jen víc a víc zamotával. A to s těmi papíry.....to ještě budu muset prověřit. Jistě mu museli při vyšetření přilepšit. Nechala jsem Vilíka Vilíkem a obrátila pohled zpět na kapitána. "Jdeme to ukončit." řekla jsem konečný verdikt. "Ať už můžeme domů." dodala jsem pro sebe.

Izumi Razaki

"Dobrá... máte nějaký plán? Budete mě potřebovat?" zeptal jsem se a naklonil se trochu blíž, aby mě Aka dobře slyšela a potichu jsem dodal. "Je to divné, ale člověk nedostane moc otcovských bodů za to, že povraždí přátele svého syna... raději bych zůstal stranou toho všeho... jsem si jist že to zvládnete sami... nebojte, kdyby byl problém tak zasáhnu..." řekl jsem.

WIlhelm Gure
Povzdechl jsem si. Nikdo mě nevnímal. Určitě to musí fungovat jako nějaká síla. Pak mě napadlo ještě něco. Určitě to nebyl útok hollowa. Hollow by vás nenapadl takovým psychickým útokem. Ten by na vás zaútočil přímo, ne?
Zamračil jsem se. Hledám důvody, proč to neudělat. Nechci zbytečně zabíjet, dokud nebude na sto procent jasné, že to nejde zvrátit i jinak. Proto jsem se k shinigami nepřidal.

Izumi Razaki

Povzdychl jsem. "Podívej... viděl jsem hollow který se dokázal změnit na knihovnu, hollow který byl nesmrtelný, hollow která měla city, dokonce i hollow co zkoumal čaj... hollow přicházejí ve všech tvarech i barvách a s těmi nejdivnějšími schopnostmi, které si ani neumíš představit..." vysvětlil jsem s trpělivostí, která mě samého překvapila. Hollow který dokázal krást vzpomínky by mě vůbec nepřekvapil. Ostatně to bylo celkem zajímavé... přeci jen bez vzpomínek byl člověk zranitelný...

Akashiya Masamune

Usmála jsem se na kapitána. "Chápu....Jistě to zvládneme i sami." a jedním okem jsem na kapitána mrkla. Vilíka jsem poslouchala způsobem - jedním uchem dovnitř a druhým hned ven. Neviděla jsem tu způsob, jak Hollow zachránit. Bohužel se zavřeli trhliny a tím jsme jim hodně uškodili a teď si to musíme takhle vyžrat. "Wilhelme, jestli máš problém, tak tu zůstaň." řekla jsem rozhodně. Pak jsem se podívala po ostatních, kdo by mohl ještě pomoc. Minami jsem rovnou přehlédla. Ale Amaru by mohl. Kývla jsem na něho, jestli do toho jde. Na odpověď jsem nečekala. Buď půjde nebo ne. Když tak to budu muset zvládnout sama. Vyrazila jsem tedy po schodech dolů do údolí. Nastražila jsem všechny své smysly a vytáhla z pouzdra svou zanpakutō.

Modos

Původně se nechtěl do bojů zapojovat, ale když viděl, že Masamune-san míří do údolíčka sama, zapochyboval. Možná by měl přeci jenom pomoci, nakonec... k čemu mu byla ochrana vlastního života. Kývl tedy na Razakiho, který zůstával nahoře, aby vše sledoval, a vydal se za Akou, i když si dal pěkný odstup.

Akashiya -> Plížila ses dolů. Už asi v půlce schodů jsi cítila silnou přítomnost hollow, toto místo jí bylo pochopitelně zcela protchnuto. Zatím jsi neviděla žádného z hollow, kteří se venku potloukali před tím, ale výhled jsi měla ještě stále zacloněný skalou. Najednou jsi uviděla pohyb a uslyšela prasknutí... v troskách jedné z chýší se něco pohnulo.

Akashiya Masamune

Hollow tu opravdu pořád byli. Jaká škoda. Doufala jsem, že se lekli a utekli, i když čeho by se lekali? Ummmmm. Jaká to otrava. Asi bych měla dole vyvolat shikai, aby to šlo rychleji. Ummmm. Čím víc jsem byla dole, tím víc se mi tam nechtělo. Pak jsem něco uviděla a zaslechla. A je to tady. řekla jsem si pro sebe. Nejlepší bude okamžitý útok, aby nestihli zareagovat. přikývla jsem si pro sebe. A co jsem si naplánovala, tak jsem i provedla. V okamžiku jsem byla v chýši, připravená vše rozsekat na kousíčky.

Amaru

Kývnul jsem na nee-chan a zamračil se na Vilíka. Fajn takže pohyb a jdeme to vyčistit ať se můžeme vrátit domů. řekl jsem a hodil ještě omluvným pohledem na bratrance. Vytasil jsem zanpakuto vydal se rychle ze schodů dolů. Dokonce jsem ani nezakopnul nebo neuklouznul. A pokud mi něco zastoupilo cestu než jsem našel fukutaicho tak jsem to prostě rozsekal na kousíčky tak malinkatý aby nemuseli červy žvejkat

Izumi Razaki

Zůstal jsem stát nahoře a díval se kolem... necítil jsem se ohledně toho moc dobře. Ale členové mojí divize museli být schopní postarat se o tyhle věci sami. Neměl jsem zprávy o tom, že by tu byl nějaký silný hollow a sám jsem necítil žádné větší reiatsu, ale chtěl jsem být raději opatrný, kdyby se cokoliv semlelo byl bych tam během vteřin. Prozatím jsem ale zůstával blízko Seika. Tohle pro něj muselo být velice obtížné...

Akashiya -> V chýši jsi narazila na... bílou kočku. Tedy, na kočku to bylo trochu velké (asi jako labrador) a byl to samozřejmě hollow, ale jinak to vzhledem kočku velice připomínalo. Vypadalo to, že se tam v něčem hrabala, a když jsi vpadla dovnitř, na chvíli se zarazila a koukala na tebe svýma hollow kočičíma očima.

Amaru -> Po cestě tě nic nepřepadlo, ovšem to se změnilo, když jsi chtěl Aku následovat do rozbourané chýše. Uslyšel jsi něco jako zasyčení a směrem od skály se k tobě hnal ošklivý hollow. Vypadal poměrně hmyzoidně, měl hlavu jako moucha a tři páry nohou, z nichž pomocí jednoho chodil a dva další byly zakončeny ostřími připomínajícími kosy. Těmi se výhružně oháněl okolo.

Wilhelm Gure
Opatrně jsem následoval Amara. Byl jsem naštvaný a šel jsem spíš pro to, abych se postaral o to, že někdo přežije. Problém byl ten, že mi už bylo jedno kdo to vlastně bude. Bakudō #30. Shitotsu Sansen! Použil jsem na hollowa celkem silnou techniku, která by ho mohla přišpendlit.
Nezabíjej ho, pokud to nebude nutné! vykřikl jsem zároveň, v naivní víře, že Amaru nebude žádný vraždící maniak. Okamžitě po vypuštění svého kida jsem vtáhl meč, pro případ, že by jich tu bylo víc.

Akashiya Masamune

Přimhouřila jsem oči. Kočka? No dobře, trochu přerostlá. Asi dobře krmená. Stále jsem stála v pozoru kdykoliv připravená seknout a uštědřit tak poslední ránu. Trochu jsem naklonila hlavu na stranu, abych tak získala volný pohled na to, v čem se ta kočka šťourala.

Amaru, Wilhelm -> Kidou hollowa zpomalilo a zcela jistě naštvalo, ale jinak ho moc pevně nedrželo. Přece jen, Wilhelm byl ještě pořád celkem unavený, a tak kidou bez zaříkávání nemělo takovou sílu. Chvíli s ním ale hollow zápasil.

Akashiya -> Kočka se na tebe moc dlouho nedívala. Byla velice rychlá, jak jsi zjistila, když se to jediným skokem dostala do pravého boku a sekla po tobě silnými, dlouhými drápy.

Amaru

Použil jsem svoje nepřílši rychlý shunpo abych se dostal k hollow co nejrychlejc a pak jsem mu zabodnul zanpakuto přímo do hlavy. Tohle je skutečná mise a ne výcvikovej tábor. Tohle jsou hollow nestvůry co žerou duše a zabíjej shinigami. Nenechám je tady volně pobíhat. Myslíš si že je pro mě snadný zabíjet kamarády svýho bratrance? Tohle je pro ně lepší. Ty bys chtěl zůstat v tomhle stavu? Já teda ne. A teď makej dolů než tě dolů zkopnu. řekl jsem a rozběhl se dolů očistit duše dalších hollow

 

Prekvapene zamrkala, keď si ju Aka odtiahla a pripomenula jej, že si na ňu nepamätá. Potom sa vrátil zbytok skupiny a začali sa dohadovať čo urobia. Nepáčila sa jej možnosť, že by ich zabili, predsa len to boli Seikovi kamaráti a ustúpila trošku z ich debaty. Nechcela sa do tohto zapojovať. Neprišla vraždiť všetko čo sa hýbe, nemala rada zabíjanie. Nasledne sa dívala ako Aka ide po schodoch dole a za ňou nasledoval Modos, Amaru a Wilík. Urobila krok dopredu, ale zarazila sa. Vtedy počula dole boj. Ustúpila trošku a čupla si na zem. Zavrela napevno oči a zakryla si uši. Dúfala, že to rýchlo skončí, nechcela sa toho zúčastňovať.

Akashiya Masamune

Jen tak tak jsem stihla uskočit. No stihla...tak úplně jsem to nestihla. Přerostlá kočička mi uštědřila ránu do pravého boku. Jak jsem uskakovala, tak jsem zároveň příkazem "Atemi, Bushi" vyvolala svůj shikai. Na zemi jsem udělala kotrmelec, otočila se a skočila rychle po kočce, abych to okamžitě ukončila. Pokud se mi to povedlo první ranou, tak jsem si oddechla. Pak jsem překontrolovala své zranění. Nevypadalo zas tak hrozně a navíc jsem tak nějak uměla aspoň zacelit ránu, takže jsem se snažila to vyléčit, aby to tolik nebolelo.
Pokud přerostlá kočička nechtěla tak snadno umřít, tak jsem se tolik snažila, aby konečně umřela a byla očištěna.

Akashiya -> Kočka se ti vyhnula. Byla hrozně rychlá, používala dokonce sonido. Navíc se ukázalo, že měla kamaráda. Do chatky se totiž vlámal velký hollow, který se pro změnu podobal medvědovi. Kočka se před tvým útokem schovala za něho a zasyčela. Medvěd se hrnul s tobě s napřaženými tlapami, jak kdyby se chtěl s tebou boxovat. Mezitím se chatka kolem tebe začala skládat k zemi, protože tohle už na nic bylo moc.

Amaru -> Viděl jsi jen jednoho velkého, zavalitého hollow, který právě zničil zbytek zdemolované chýše, do které prve vlezla Aka. Teď už z ní opravdu mnoho nezbývalo a bylo vidět, že Aka uvnitř proti oběma bojuje.

Razaki -> Najednou jsi ucítil, že se k místu, kde čekal Seiko s Lavandou, blíží silné hollow reiatsu. Opravdu dost silné, silnější než běžný zástupce kapitána mezi shinigami.

Akashiya Masamune

Nejkratší možnou cestou jsem vyskočila z chatky, než se mi úplně zřítí na hlavu. Jen co chatka spadla k zemi a zvířil se prach, využila jsem toho a zaútočila. Ta milá kočička mě, mile řečeno, dosti štvala. Takhle se schovávat za medvěda. No je to normální? Nezbývalo nic jiného, než tedy nejdříve zaútočit na medvěda. Letěla jsem na medvěda přímo, ale kousíček před ním jsem pomocí shunpa zmizela a objevila se na jeho pravé straně roztočená jako káča s ostrým zakončením po obvodu. Zezadu by na mě mohla zaútočit kočička a ze předu by mě mohl medvídek překvapit tvrdým výpadem, proto jsem si vybrala jednu jeho stranu.