Hollowtown (SZ)

Akashiya Masamune

Vesnice? Povzdechla jsem si v duchu. I když už tyhle, nebo podobné scény viděla tolikrát, stále cítila tu bolest, jakou museli ty lidé prožít. Měla pocit, že každý další hollow, kterého potká, jí vždy sebere hezké vzpomínky a zanechá jen ty černé a smutné. A jediné co pomáhá, je být úplně bez citů.
To už se však ozvalo vřeštění dvou hollow. Nešlo to přeslechnout. Okamžitě jsem vytasila své zanpakuto a čekala útok.

Wilhelm Gure
Tak pojď brouku! usmál jsem se a otočil směrem k hollowovi. Hlídejte okolí, je možné že tenhle je jenom na odlákání pozornosti. zašeptal jsem pak téměř neznatelně k Modosovi.
Pak jsem začal pomalu postupovat k obludě: Ty jsi ale nechutnej parchant. řekl jsem napůl pro sebe a čepel jsem držel zdánlivě v klidové pozici s čepelí skloněnou.
Kdo by se však podíval pořádně, všiml by si, že svaly jsou napnuté tak, abych mohl jedním mocným švihnutím rozseknout nepřítele zespoda. Dále jsem pokračoval ve splétání sítě obraných kido.

Wilhelm -> Hollow neváhal a vrhl se na tebe, kopajíc předními kopyty tak, aby tě pokud možno úplně rozdupal.

Akashiya -> Žádný útok zatím nepřicházel, ale nedalo se odhadnout, jak dlouho to vydrží. Nyní jsi už mohla bezpečně cítit přítomnost čtyř hollow v okolí tábora a dalšího někde dál ve směru, kam se vydal Wilhelm. Dva z nejbližších hollow byli upoutáni, ti další dva právě obcházeli tábor na opačnou stranu.

Wilhelm Gure
Poplach! zařval jsem, protože jsem si nebyl jistý, jestli ostatní vědí o tom, co byl u nás. Zároveň jsem levačku spustil z meče a natáhl v několika po sobě jdoucích znamení směrem k Hollowovi. Bakudo #1: Sai!
Byla to slabší poutací technika, ovšem. Ale já nebyl zrovna amatér co se poutacího Kida týče a navíc jsem nejen použil zaklínadlo, ale navíc i znamení ruky. Zároveň jsem ještě skočil doleva, abych se dostal z dráhy nestvůry a bodl pravačkou. Jedním uchem dovnitř, druhým ven. pomyslel jsem si v duchu. A doufám, že předvídám jeho osud, ne můj.

Izumi Razaki

Z ničeho nic jsem se objevil u Seika. Chtěl jsem na něj dávat pozor. "Znáš některého z těhlech hollow?" zeptal jsem se ho. Opravdu jsem se nechtěl pouštět do masového vraždění jeho přátel, ale pokud to náhodou byli oni a stali se z nich nemyslící stvůry pak nebylo na výběr. Samozřejmě jsem dával pozor i na ostatní, ale zároveň jsem je chtěl vidět v akci. Hrstku hollow jsem mohl vypařit jen pomocí reiatsu, ale nemohl jsem dělat všechno za ně. Přesto jsem byl připraven zasáhnout ve zlomku vteřiny, kdyby se někomu vedlo špatně...

Wilhelm -> Podařilo se ti holloway spoutat, i když nebylo jisté, jak dlouho to vydrží. Byl tak divoký, že se ze spoutání rychle dostával. Házel sebou tak, že ses netrefil do hlavy, jak jsi chtěl, bodl jsi ho do pravého boku. Zahýkal naštvaně a ještě zuřivěji sebou začal zmítat. Modos zatím uhnul do bezpečné vzdálenosti. Vypadalo to, že moc velký bojovník není, ani jsi neviděl, že by měl nějakou zbraň.


Seiko

hollow ani pořádně neviděl, ale i tak bylo jasné, že není něco v pořádku. Byl bledý a vypadal vyplašeně. Když se ho Razaki zeptal, jestli některého zná, obrátil k němu velké oči a přikývl.

Wilhelm Gure
Zařval jsem. Pořádně. Nic artikulovaného, ale usoudil jsem, že je čas na nějaké to dramatické: ÁÁÁÁÁ!
Zároveň jsem začal tlačit čepelí a přitlačil Hollowa k zemi. Bakudo #63. Sajo Sabaku křikl jsem na hollowa a zároveň dál tlačil k zemi. Zamračil jsem se. V poutacím kidu jsem možná exceloval na akademii, ale až teď se ukáže, jak jsem na tom ve skutečnosti. pomyslel jsem si.
Znáš ho? křikl jsem na Modose a možná jsem při tom vypadal jako naprostý maniak, protože jsem se na něj mile usmál: Je to ten případ divočení? Protože jestli ho rychle nezneškodním, asi on zneškodní mě. Definitivně. přišla další myšlenka téměř stejně optimistická jako ta první.

Snažila sa odtrhnúť oči od tej ruky, ale nešlo to. Pomohlo jej to, že sa potkla o nejaký kameň a spadla na zadok. Otvorila oči, keďže ich pri páde zatvorila a teraz nemohla rozoznať, kde bola tá ruka, pretože jej zrazu všetko pripadalo ako konáre. Zrazu ju však zamrazilo, keď počula rev hollow, ktorí boli blízko. Postavila sa a oprášila si zadok a obzrela sa. Zatiaĺ videla najlbližšie Amara, ktorého vlastne odtiahla sem.
"Amu-tan, vráťme sa k ostatným." navrhla s úsmevom a pricupitala k nemu, aby mohli ísť spoločne.

Amaru

Koukal jsem se na kamenou rozvalinu. Byl jsem fakt rád že to nebyla mohyla ale jenom nějaká zbouranina. Ale horší bylo že jsme tu nebyli sami to jsem cejtil až moc dobře. Otočil jsem se ale nee-chan už stála u mě. Jasně jdeme radši zpátky za ostatníma. Ale radši se připrav na boj. řekl jsem a pro jistotu vytasil Turiela. Nebojoval jsem od propasti pokladů měl jsem z toho trochu strach. Chytil jsem nee-chan za ruku a usmál se na ní aby se nebála. Jdeme? zeptal jsem se a vydal se za ostatníma

Wilhelm -> Zvolil jsi hodně mocné poutací kido, které nebylo rozhodně nejsnadnější. Byla to tvá silná stránka, takže jsi hollowa ukázkově spoutal, ale podepsalo se to na tobě, začal jsi pociťovat únavu. Kdyby tu byl víc než jeden hollow, asi by to pro tebe nevypadalo dobře, protože bez odpočinku už jsi moc dlouho bojovat nemohl. Každopádně tu byl jen jeden, aspoň zatím, a ten byl ukázkově spoutaný na zemi, kde se marně snažil osvobodit. Modos stál několik metrů od tebe.
"Nedokážu vám odpovědět, nestrávil jsem v táboře procitlých hollow dlouhou dobu," řekl upřímně a k tomu ještě dodal: "Každopádně ho neznám a radil bych vám s ním skoncovat, dokud můžete." Modos netrpěl zrovna přebytkem soucitu.

Amaru, Minami -> Než jste ale stihli doběhnout k ke kapitánovi se Seikem, kteří zkoumai spoutané hollow, nebo k Akashiye, která stála nedaleko na okraji zbořeniště vesnice, skočila před vás velice podivná postavička. Byl to hollow, tolik jste poznali hned. Ale po pravdě nevypadal nějak zvlášť hrozivě. Měl malé tělo ve tvaru obrácené pyramidy, kulatou hlavičku navrchu a po stranách dvě velké věci, které vypadaly skoro jako křídla.

Spoiler:

Tiež ho chytila za ruku a s úsmevom šla za ním. Lenže potom pred nich niečo skočilo. vykukla zpoza Amarovho ramena a dívala sa na to. Očervenela a pustila Amarovi ruku.
"Uáá! Ty si také rozkošné stvorenie!" zvolala a pricupitala k nemu. Čupla si a začala to šťuchať do tváričiek a telíčka jemne a tvárila sa hodne potešene. Ani jej na um nezišlo, že by to bol nejaký nebezpečný hollow. To nebezpečenstvo okolo seba akoby odignorovala, pretože by sa v tomto prípade mala skôr strachovať alebo brať túto situáciu vážne. Ale keď videla to stvorenie, tak sa úplne roztopila a skúmala tú rozkošnú bytosť.

Akashiya Masamune

Stála jsem v pozoru a šponovala uši, abych zaslechla i ten nejtišší zvuk. Zároveň jsem pomalu mířila ke kapitánovi. Podařilo se mi zaslechnout kapitánovu otázku na Seika, pak jsem viděla i odpověď. Zamrazilo mě. V tom okamžiku jsem si vzpomněla na Wilhelma. Okamžitě jsem se přesunula k němu, doufajíc, že nejdu pozdě.
Pomocí shunpa jsem se objevila pár metrů od Wilhelma. "Počkej!" křikla jsem. "Nezabíjej ho! Je možné, že je to další hollow, kterého Seiko zná." řekla jsem rychle.

Minami -> Ten tvor chvíli stál v klidu, jako by tě sledoval, a potom se začal točit jako káča. Jeho "křídla" byla ve skutečnosti ostrá jako čepele, které ti posekaly ruce, pokud jsi je k hollowovi natahovala nebo byla v jeho blízkosti na dosah čepelí.

Dívala sa na to roztomilé stvorenie a stále ho šťuchala do tváričiek. Tvárila sa blažene, pretože bolo naozaj rozkošné. Potom ju však prekvapilo, keď sa začal točiť. Naozaj nečakala, že by jej to chcelo ublížiť. Bol to predsa hollow, ktorí majú shinigami radi a najradšej spolu hľadajú kvetiny a robia venčeky, ale tento jej chcel ublížiť. Aká nehoráznosť! Našťastie k nemu naťahovala ľavú ruku, pretože pravou vedela bojovať katanou, ľavou by to bolo ťažšie. Ľavú jej dosť dorezal a pritom zapišťala od bolesti a odskočila od neho.
"Zlý, hollow! Zlý!" zvolala naštvane so slzami v očiach. Chytila pravou rukou rukoväť katany a ešte stále schovaným ho udrela po hlave, teda ak sa trafila.

Amaru

Příliš pozdě jsem si všimnul toho že nee-chan si hraje s hollow. Nemohlo to dopadnout dobře. Hadō #31. Shakkahō! zařval jsem ale pozdě. Hollow už stihnul nee-chan zranit. Nezajímalo mě zda jsou tohle posvěcení hollow svatého barnabáše ale nee-chan nikdo nebude sekat aniž by si nevykoledoval další díru vedle tý hollow díry! Jsi v pořádku? zeptal jsem se starostlivě a hned začal nee-chan léčit

Izumi Razaki

Chytil jsem Seika a společně s ním shunpnul k Modosovi. "Modosi? Nedá se pro ně něco udělat?" zeptal jsem se Modose, zatímco jsem přišlápl sputaného hollowa. Otočil jsem se na Vilíka. "Dobrá práce... ale nevysiluj se příliš... máme před sebou dlouhou cestu ještě..." řekl jsem. Jednu ruku jsem však stále měl na jílci meče připraven kdykoliv zaútočit...

Minami, Amaru -> Neměli jste moc času odpočívat. Hollow byl sice malý, ale hodně rychlý, takže i když jeho ručičky nebyly až tak dlouhé, mohl být nebezpečný. Vyhnul se Minamině meči stejně jako Amaruovu kidu, během pár sekund vás obkroužil a velkou rychlostí vám svištěl do zad, čepele stále vytasené.


Modos

nebyl zrovna génius ani ten nejinformovanější hollow z Hueca Munda, ale cítil, že na něj spoléhají z nějakého důvodu jako na experta, takže se na chvíli hluboce zamyslel. Bohužel ale na nic nepřišel. Zakroutil tedy hlavou.
"Razaki-san, jsem sice sám hollow, ale moje znalosti jejich stavu jsou velice omezené. Nevím o ničem, co by jim mohlo pomoci," přiznal upřímně.

Fúkala si na ručku, aby ju prestala bolieť, ale krvácanie zastaviť nemohla. Pozrela sa potom na Amara.
"Neplýtvaj energiou, Amu-tan. Nič to nie je." povedala povzbudivo, ale tak či tak jej nestihol tu ruku vyliečiť, pretože ten malý rozkošný ale zlý hollow začal okolo nich tancovať a sekať im do chrbta. Uštedrilo sa jej pár ran, pretože nečakala, že bude taký rýchly. Už sa však naštvala, pretože toto už bolo neodpustiteľné. Rýchlo sa odrazila od zeme na stranu, ale nie ďaleko a pritom ako "letela" otočila sa. Ihneď zastavila svoj pád nohami, chytila ľavou rukou puzdro meča a jemne sykla, ale vytiahla meč. Jedným švihom sekla po malom hollowovi, teda dúfala, že sa trafila. Mala výhodu v tom, že sa s mečom dokázala veľmi dobre oháňať, ale to si vybralo daň na tom, že mala za shikai len podporné a liečiace útoky, čiže boli jej sily vyrovnané.

Amaru

Můj útok proletěl kolem a naprosto neškodně udělal kráter v zemi. Otočil jsem se na nee-chan se starostí v očích. Energií? Ten šmejd pozná co je moje energie! chytil jsem Turiela do obou rukou. Zatemni Turieli! zakřičel jsem a poprvé v životě jsem vypustil svoje reiatsu tak drtivě jak to jenom šlo. Snad to ochromilo hollowa na dost dlouho abych z něj nadělal nudle

Izumi Razaki

Kleknul jsem si k Seikovi
"Je mi to opravdu líto chlapče... ale nemůžu pro tyhle nic udělat. Musíme očistit jejich duše, aby mohli dojít pokoje... všechno je lepší jak žít jako vraždící bezduché monstrum." řekl jsem mu. Bylo mi z toho těžko. Najednou jsem si uvědomil, že bych udělal cokoliv, aby Seiko nebyl smutný... abych mu to mohl jakkoliv ulejčit, ale vůbec jsem netušil, co bych mohl udělat... dokonce jsem zcela přehlédl, že Amaru začal brát celou situaci daleko vážněji...

Wilhelm Gure
Dobrá Razaki sama. řekl jsem: Jsem dost silný, abych případného dalšího hollowa zabil mečem. usmál jsem se. Jen jsem ho chtěl vzít jako zajatce a a taky jsem nechtěl zabíjet, kdyby náhodou šli vrátit zpátky. podíval jsem se na spoutaného hollow. Asi bude lepší, když půjdeme pro ostatní. Nejlepší čas útočit je ve chvíli, kdy je nepřítel rozprostřen po území. Něco co mě naučila válka.
Rozhlédl jsem se: Kde jsou ostatní?

Akashiya Masamune

Přišla jsem si přehlížená. Kdybych však takhle byla přehlížena od hollow, tak by mi to vůbec nevadilo. Prozatím jsem vrátila zanpakuto zpět za pas. Ruce jsem zkřížila na hrudi a dostatečně nahlas pronesla. "Zabít je?!? Hmmmmm. Takže mám počítat s tím, že až jak všichni říkáte "zapomenu" i na ostatní, tak očistíte mou duši. Jaká nádherná smrt mě to čeká." Ano, sarkasmus. Tak sakra, je to záchranná mise, ne vraždící. Co je potřeba udělat? přemýšlela jsem co nejrychleji. Amaru! Amaru je dost silný, aby si poradil a kdyby se něco zvrtlo, tak zakročíme. Minami? Tu neřeším, stejnak je to nepřítel. Dále hollow. Seiko některé zná, takže museli být hodný, ale něco nebo někdo je změnil. Co mně se stalo jiného? Potkala jsem tu dívenku. Že by ona? Ach, sakra. Nic kloudného mě nenapadá. povídala jsem si v duchu a přitom jsem si levou rukou mnula čelo, což vůbec nepomáhalo.

Minami -> V mečem jsi to uměla, ale tvoje rychlost prostě nestačila. Trefila ses do konce jedné z čepelí, od které se tvůj meč jen odrazil a málem tě praštil do obličeje.

Amaru -> Zjistil jsi, jaký to je pocit ohromit nepřítele svým reiatsu. Bylo to celkem příjemné. Po pravdě ti připadalo, že to uvolňuje stres... což se teď docela hodilo. Hollow se opravdu zpomalil. Ovšem tvůj útok přilákal dalšího hollow, který se k vám začal pomalu blížit. Nemohl se od toho prvního lišit víc. Pohyboval se zvolna a celé jeho tělo velikosti průměrného člověka bylo pokraté slizem. Popravdě vypadal trochu jako Batman...

Spoiler:

Seiko

se ohlédl na ty dva, co nechal Rauaki poutané v lese, a popotáhl. Z očí se mu kutálely už slzy, ale nakonec jenom přikývl. Chápal, že jeho kamarádi, jak je znal, už nejsou. Rád by se s nimi ještě rozloučil, ale mluvit na nemyslící bestie nemělo žádný význam. A pokud někde uvnitř ještě kousek jeho kamaráda zbyl, chtěl, aby to měl rychle za sebou a jeho duše byla očištěna.


Modos

byl rád, že Razaki-san rozumě usoudil, že nejlepší bude rychlá smrt. Ovšem pak promluvila Akashiya-san a jeho obličej se trochu zkřivil, protože už to nebylo až tak jisté. Raději se debaty ale nezapojoval, udělal krok zpět a raději čekal, jak rozhodne Razaki. Po pravdě rozčilené ženy se tak nějak v vymykaly jeho chápání.

Wilhelm Gure
Podíval jsem se na Akashiyu a lehce se usmál: Než se to stane, příjdeme na to, co se tu děje. Nedovolíme, aby vás posedlo to, co nutí divočet hollow! zároveň jsem jednou rukou zvedl svou dvoumetrovou čepel, protočil jí a zabodl hollowovi těsně vedle hlavy.
Razaki-sama? otázka sice nebyla položena, ale moje čepel hned vedle hollowovi hlavy byla pravděpodobně dost výmluvná. Nechci zabíjet. pomyslel jsem si: Možná by ještě šli nějak zachránit. Navíc... když to uděláme s hollow, můžeme pak to samé udělat později i s podkapitánkou.

Zamrkala prekvapene, keď sa do toho netrafila a potom ako skôr jej katana zaútočila na ňu. Našťastie ju netrafila do tváre, ale len zarazene zamrkala. Cítila ako to už Amaru začal brať vážnejšie.
"Jé! Amu-tan! Do toho!" zvolala a povzbudzovala ho aj cez to, že bola zranená na chrbte a na ruke, ale potom sa však zarazila, keď videla toho ďalšieho hollowa. "A.. teraz prišiel ďalší." zamumlala už nie toľko nadšene a pozrela sa na Amara vyčítavo. Potom sa pozrela na toho hollowa, ktorý spomalil. "Chu~!" sekla po ňom znova a ukázala na toho hollowa, ktorý sa k nim blížil. "Yep, a ten je tvoj!" povedala pozrela sa znova na toho malého. Dúfala, že sa aspoň tentokrát trafila.