11. divize, bojová aréna

Zde se nachází kasárna jedenácté divize a bojová aréna, kde si její členové rádi krátí čas.

Uplynul nějaký čas od bitvy s Reimei. Seireitei se pomalu zase začalo stavět na nohy, stejně jako většina v bitvě zraněných. Bylo běžné vídat na ulicích shinigami ještě stále obvázané nebo dokonce z berlemi, ale důležité bylo, že dychtili se vrátit do práce. Nemocnice byla stále ještě plná, ale většina z těch, co tam nyní leželi, se těšila na uzdravení v brzké či vzdálené době. Nejhorší bylo za nimi, ale ještě mnoho je toho čekalo. Město bylo poničené, lidé se stále ještě pohřešovali, stále hrozilo nebezpečí, že se tu někde skrývá nepovšimnutý nepřítel. Ovšem vzduch byl teplý a napětí z něj pomalu vyprchávalo... Byl konečně po dlouhé době čas takéna odpočinek.

Kanashi

Když jsem se tak procházel po seireitei a bloudil po různých kasáren divizi ocitl jsem se v divizi jedenácté. Naru šel vedle mě klidnými a pomalými kroky stejně jako já, nebylo kam spěchat, neměl jsem zrovna nic na práci a kdyby jo tak si myslím, že to nic nezmění. Tady to moc v lásce nemám, sami bojový fanatici a málo holek. Nojo, je pravda, že tu moc holek nechodí a když už se tu nějaká ukáže tak je buď škaredá nebo nedostupná, protože se k ní přiblížíte a dostanete hned jednu ránu do ksichtu.. Tohle jsem moc dobře znal ze zkušeností, i když je pravda, že se mi to stálo jen jednou, možná se ještě nějaká normální pěkná holka z 11. divize najde.. Tak, co? Půjdeme do Rukongaie? Pověděl jsem Naruovi a ten jen radostně zavrtěl ocasem... Takže to je asi "ano". Takže.. myslím, že je to tudy a jestli ne tak si to jen obejdeme.

Ryuuka

Dopídil jsem se až k jedenácté divizi. Měl jsem celkem trému před těmi všemi Shinigami. "No nic, tak jde se na to." Pomyslel jsem si a přes arénu vešel přímo ke kanceláři kapitána. "Izanagi taichou, co se s ním vlastně stalo?" Otázal jsem se sám sebe a honem rychle vtrhl do kanceláře. Tam jsem zamířil ke skříni a vytáhl haori. "Nenosit naruby jo? To se jí řekne, nikdy jsem tu věc na sobě neměl." Pronesl jsem jen tak do vzduchu a oblékl se. Hned poté jsem si sedl ke stolu a upravil si všechno tak, jak mi vyhovovalo, v šuplíku byl odznak zástupce. "No jasně, budu potřebovat zástupce." Pověděl jsem si v duchu a začal přemýšlet. "NO ano, Sai!" Zakřičel jsem, sebral odznak a odebral se ven. Tam na mne čekal pekelný motýl, který mi sdělil informace o nějaké misi, tedy psíše mi řekl kam mám jít, no sraz byl u Severní brány, takže to bylo místo, kde jsem měl namířeno, ale ještě předtím jsem si chtěl promluv s kapitánem Ruyichim. "No nevadí, promluvím si s ním potom." Pomyslel jsem si a vydal se směrem k Severní bráně přes divize.

Shizuro

Procházel jsem se po kasárnách 11. divize a povzdychoval jsem. První den ve funkci a už musím řešit starosti. Kapitán s podkapitánem jsou na misi a já mám na starost papírování a chod divize. (vzdych) Za to mě kapitán pozve na saké. Na chvíli jsem si sednul a koukal se na hvězdy. Jenomže bylo zamračeno. No super ani hvězdy neuvidím. Asi bude bouřka. pomyslel jsem si a znova jsem se postavil a zadíval jsem se na to temné zamračené nebe. Něco divného je ve vzduchu. Nebo jsem už přepracovaný. zívnul jsem a šel jsem se projít po seireitei.

--------------------------------------------------------------------------------

Zdravotní bratr

Dorazí do kasáren 11.divize a začne svolávat členy na pomoc při záchranných pracích jak mu to nakázal Dr.Stein. Jakmile se našlo dost schopných asilných členů, vyrazili společně ke kasárnám 1.Divize.

Jsou li tu nějací členové 11.divize, kteří se nudí a chcou pomoci se záchranýma prácema, at napíšou, že šli se Zdravotním Bratrem.

Členové 11. divize

Zahlédli přicházejícího zdravotního bratra, nebo-li tintítko ze čtvrté divize. Už zdaleka mohl uslyšet smích a hrůzu. "Co chce.." Ozývalo se ze strany na stranu. Hned poté se před ním objevil se stejnou otázkou jeden nadopovaný týpek. Vypadal opravdu objemově jako gorila. Zdravotní bratr mumlal o nějaké pomoci v první divizi. Ano, i oni pocítili ten výbuch i bankai kapitána 13. divize, nebojácně se seskupilo pár týpků z davu, kteři si to vzali na starost. Chlap ala Gorila se smíchem trochu ťukla do tintítka a vydala se za ním.

Nibori Yukio


Z davu mlčky pozoroval s párátkem v puse svého divizního společníka jak mluví s tím ze čtvrté divize. "To teď jako budeme uklízet za ně? Ne, to byl vtip, kdo jiný se hodí na odházení šutrů víc, než my, nejsilnější jednotka Gotei 13." Pomyslel si a vyšel z davu. Hned pak se připojil k ostatním co šli do první divize. Byl celkem zvědavý co se to všechno stalo. Ta bouřka byla docela nepříjemná a ten výbuch jak by smet. Měl sto chutí zabít nepřátele, kteří to měli na svědomí. Pokud to teda měli na svědomí opravdu nepřátelé.

Proběhl časový posun o jeden den.

Seireitei se celkem uklidnilo, většina zraněných byla v kasárnách 4. divize, kde o ně pečovali doktoři. Pořád ale nebylo vše tak, jak by mělo. Kapitánka první divize a kapitán třinácté divize byli nezvěstní. A nebyli sami. Shinigami, kterých nebylo k nalezení pořád přibývalo. A navíc tu ještě někde byl ten chlápek, který to všechno způsobil.

Shizuro

Jako každý den začal jsem rozcvičkou, i když kvůli zraněním jsem musel trochu zmírnit. Takže místo klasických 200 kliků jsem jich udělal 150. Chodil jsem už bez berle, ale pořád to nebylo ono. Pak jsem si sedl do polohy jinzen a zadíval se na oblohu. Takže nějaký týpek tu ovlivňuje lidi. Vrchní kapitánka a kapitán 13. divize jsou nezvěstní. Co se s nimi stalo? Moc to řešíš Shizuro. Není hlavní že žiješ a že seireitei neupadlo do chaosu? ozval se Kaminari ha. Možná jo a možná ne. Musíme vyčkat, jak se věci vyvinou. Takového tě nepoznávám. Co se s tebou stalo? To ten souboj. Už když bylo u konce tak jsem si uvědomil, že vlastně nechci umřít, že ještě nejsem připravený. A začalo mě zase pálit to tetování na pravé ruce. Víš že s tím ti já nepomůžu. Já vím, ale nic se nestalo. Jako bych se prostě chtěl obětovat, ale zároveň ne. Nějak tě nechápu. Je to složité. A řešit už to nebudu. Kaminari ha už nepromluvil. Vypadá to prostě na další dlouhý den.

Nibori Yukio

Po celkem namáhavém zachraňování a odvalování v kasárnách první divize měl trochu nahmožené svaly. Z tohoto důvodu vynechal úplnou rozcvičku a jen si trochu zaběhal a udělal pár shybů na tyčce. Pak se šel projít po kasárnách jedenácté divize, kde zahlédl i svého třetího důstojníka. "Dobrý den, důstojníku." Řekl mu a poškrábal se trochu na nose. "Kapitán ani vícekapitán stále nejsou v dohledu, jsou na nějaké misi. Jen bych vám chtěl říci, že by jste asi měl zastat jejich funkci a jít udělat papírování. Klíče od kanceláře jsou u vchodu do budovy, ráno jsem viděl jak tam šel jeden z úředníků odnést nějaké dokumenty, které je asi třeba vyřídit. Navíc, myslím že kapitán se nebude zlobit, když to uděláte za něj, myslím si že bude rád haha." Dodal s ďábelsky krvežíznivým výrazem ve tváři, který byl schopen zabít tisíce lidí.

Shizuro

Jeden ze členů divize ke mně přišel. Otevřel jsem jedno oko a vyslechl jsem co má na srdci. Potom jsem pomalu zavřel zase oko a jak jsem si vzpomněl na slovo dokumenty. Dokumenty?! Další dokumenty?! To si snad dělá srandu! Jaký úředník to tam zase donesl, teď jsem jedny dodělal. úplně jsem vystřelil z toho tureckého sedu. Děláš si srandu! Už zase další! Zato mě kapitán pozve na další saké! upaloval jsem do kanceláře. Otevřel jsem dveře od kanceláře kapitána. Malém jsem vypustil duši. Taková kopa papírů. Měl jsem se ho zeptat kolik těch dokumentů donesl. Musím to rychle udělat ať mám pak čas. a už jsem byl ponořený do papírování. Šlo to docela rychle, na pár záležitostí. Kapitáne! Až přijdete tak vás zabiju! řekl jsem si v duchu s ďábelským úsměvem v obličeji.

Shizuro -> Divizí se šířily podivné zvěsti a kolem jsi cítil neklid. Nakonec někdo dokonce zaklepal na dveře kanceláře. Nečekal na odpověď a vešel. Byl to nějaký mladý muž a vypadal vyděšeně.
"Sanseki, promiňte, že vyrušuju, ale dějou se divné věci... Mizejí lidi! Už kolik jich nemůžeme nikde najít, a přitom rozkaz k nějakému cvičení mimo Seireitei nebyl vydán!"

Shizuro

Já v kanceláři kapitána, za hromadou papírů. Už jsem šílel z toho. Když v tom ještě někdo zaklepal. Lekl jsem se. Vyskočil jsem na nohy. Vyslech ljsem si co měl na srdci. Cože!? vyhrkl jsem ze sebe. No super kapitán tu není, co se to zase děje? zamyslel jsem se. Poté jsem mu pohlédl do tváře. Sestavte pátrací skupiny a podejte hlášení dočasnému velení seireitei. Dokud tu není kapitán zodpovídám za to. vydal jsem rozkazy. Není normální aby jen tak mizeli členové a ještě k tomu naší divize. Za tím něco bude, ale co? Máte nějaké důkazy nebo stopy po zmizelých? ještě jsem se dotázal.

Shizuro

Žádné důkazy, jen tak zmizeli a ještě podivné zemětřesení. hluboce jsem se zamyslel. Lidé cítili zemětřesení a udělalo se jim trochu mdlo. Zemětřesení. Zemětřesení! Opět jsem se hluboce zamyslel rukou jsem si utřel pot z čela. Pokud lidé nic neviděli, muselo se to plížit tak, aby to nikdo neviděl. Jsou známa aspoň místa, kde se lidé ztrácejí? zeptal jsem se.

Shizuro

Všude?! To mi to moc neulehčuje! Opět jsem se zamyslel. Prohrábl jsem si vlasy a nakonec se podrbal na hlavě. No moc toho nemáme. Budu to muset jít obhlídnout. Sestavíme skupiny a budeme dělat obchůzky. Vy půjdete se mnou. odešel jsem od stolu, který byl zavalen papíry a vyšel jsem ven z kanceláře kapitána. Tohle není normální, tohle by měl řešit kapitán a ne já. Kapitáne kde se flákáte? hlasitě jsem vzdychl a dal si ruce v bok. Byl docela krásný den.

Nibori Yukio

Přemýšlel zrovna o tom, jaké tu všude bylo ticho. Připadalo mu to trochu divné a značně ho to znepokojovalo. "Co se to tady děje?" Přemýšlel o situaci a rozhodl se, že se vydá do kanceláře k třetímu důstojníkovi. Tak tedy vstal z lavičky, na které seděl a vydal se k němu. Když vešel do budovy a už viděl na dveře kanceláře kapitána, tak zahlédl třetího důstojníka a nějkého druhého týpka jak zrovna vycházejí. Yukio k nim pomalu přišel a tázavě pronesl. "Důstojníku? Co se to tady děje děje? Venku je nějaké ticho. Papíry už máte hotové?" Při poslední otázce se trochu ušklebil, ze situace předtím poznal, že papíry vyřizuje docela nerad.

Shizuro

Ďábelským pohledem s úsměvem jsem se podíval na Niboriho. Ano. Papíry už mám hotové. a otočil jsem se zpět na místo kam jsem koukal předtím. Ale Yukio by se mohl hodit. Potřebujeme lidi na tuhle akci. zamyslel jsem se a opět se otočil na Niboriho. Yukio, vy půjdete s námi. Budete se nám hodit. řekl jsem a otočil jsem se na osobu co stála zamnou. Ale kam vyrazit prvně? Asi se zeptat taky v ostatních divizích. Nebo máte nějaký jiný nápad? tázal jsem se osoby.

Shizuro

Nahlas jsem si povzdychl, sklonil hlavu dolů a ruce v bok. Kde sehnat nějaké informace? Určitě začneme tím že zajdeme do ostatních divizí. říkal jsem si pro sebe v duchu. No začneme s pátráním. Pane Yukio? Vyrážíme! pozastavil jsem se ještě. A vy. Potřebuji po vás aby jste poslal zprávy do ostatních divizí, i když možná to už budou vědět. Ale mám pro vás ještě něco. Kontaktujte prosím některého z dostupných kapitánů. Jestli tady některý je. chvilku jsem se odmlčel. Jestli některého z kapitánů najdete pošlete ho do druhé divize. To je vše můžete jít. řekl jsem dotyčné osobě. Doufám, že se tam něco dozvíme. pomyslel jsem si a otočil jsem na Niboriho. Probuďte se Yukio, vyrážíme. Směr druhá divize.

Nibori Yukio

BYl jsem zamyšlený, ale poté jsem zpozorněl, když mě důstojník oslovil podruhé. "Ano, pane. Jsem schopen vyrazit." řekl jsem trošku roztřčeseným hlasem. "Nemám ani ponětí co se tu děje, ale asi se to brzy dozvím, takže to nebudu těď řešit." zamyslel jsem se a vydal jsem se za důstojníkem směrem ke kasárnám druhé divize.

Ryuuka Hosentsu

Tak už jsem se octl v kasárnách 11. divize. Po cestě jsem ale neviděl žádného svého člena. Pár jich tu bylo, ale teda nic moc. "Co se to tu sakra.." Pomyslel jsem si a vydal se k hlavní budově. Něco mě celkem žralo a to byla věc, že jsem v Seireitei cítil strašně málo lidí s opravdu vysokým reiatsu. "Kde jsou všichni?" Tázal jsem se sám sebe a zahlédl hlavní budovu kasáren, z níž vycházeli dva Shinigami. Jeden z nich byl třetí důstojník a druhý asi řadový člen. Byl jsem si jistý, že jsou z mé divize, jinak by tu takhle přece nechodili a neměli by takové výrazy na tvářích. Mé haori vlálo podél větru, podíval jsem se na ně svým pronikavým pohledem, zavřel oči, po chvilce je otevřel a nakonec promluvil. "Stůjte, vysvětlete mi, proč jsou kasárny poloprázdné." Pak jsem se zamračil a ještě dodal. "A také, jak je možné, že tu necítím skoro žádného kapitána, nebo Shinigami s vysokým reiatsu."

Shizuro

Už jsme skoro vyráželi, když v tom na nás někdo zvolal. Ohlédl jsem se a tam stál Hosentsu - taichou. Ka- Kapitáne? vyslovil jsem překvapeně. Už jste zpět z mise? řekl jsem slušně a uklonil se mu. Rád bych si vámi povídal, ale máme pohotovost kapitáne. Po seireitei se ztrácejí lidé. sklonil jsem hlavu a poté opět kapitánovy do očí. Skoro všichni kapitáni jsou mimo seireitei. Ještě jsem vyslal zprávu do všech divizí, jestli se v seireitei nachází nějaký kapitán, ať se dostaví do kasáren druhé divize. Tam jsem chtěl začít naše vyšetřování, protože druhá divize by mohla o tom něco vědět. pověděl jsem kapitánovy a utřel si čelo od potu, protože jsem se zapotil při papírování. Navíc vrchní kapitánka a kapitán 13. divize jsou nezvěstní, ale posledních zpráv se po nich pátrá. zakoukal jsem se chvilku mimo a pomyslel si. Já se tu vykecávám a možná už někdo z kapitánů čeká u 2. divize. Omluvte mě kapitáne, ale spěcháme do druhé divize. Jestli chcete a nejste vyčerpaný můžete jít s náma víc vám řeknu po cestě. řekl jsem a otočil jsem směrem ke 2. divizi.